Adiemus komentáře u knih

Nemyslela jsem, že u Vondruškovy knihy mi nakonec bude úplně jedno, kdo je vrah. Místy mi přišlo, že jde o jakousi verzi na Járu Cimrmana. A ta hodně podivná jména tomu dala korunu.

1 15.05.2024

Po přečtení shodných výtek k práci korektora/ky jsem ráda, že dlouhodobě dávám (pokud je to možné) přednost audioknihám. Jako milovnici češtiny by mě prohřešky např. u shody podnětu s přísudkem vadily daleko víc než chyby, které shrnula RenkaB a na které by taky zodpovědný korektor měl autora upozornit. (Nicméně v přehledu věcných chyb figurují dvě, které jsou sporné: Ulrika sice byla na Tasově svatbě, ale jen na první; té druhé (s Matyldou) se vážně nezúčastnila. Co se týká Kadrnožkova "zmrtvýchvstání", o jeho smrti informoval Tase jen jediný člověk; připadá mi, že autor tuto nesrovnalost mohl docela uspokojivě vysvětlit, kdyby korektor dělal patřičně svou práci. Koneckonců autoři, kteří píšou knihy se stejnými hlavními postavami, mají s kontinuitou děje podobné problémy - např. V. Vondruška.
Ale ke kvalitě knihy jako takové: čtvrtý díl mě bavil nejméně, místy dokonce vůbec ne, ale co čtenář, to názor. Autor jako by psal jakési shrnutí pro ty, kteří mají mezi konzumací jednotlivých dílů určitý časový odstup. Jenže - koho naladil veskrze pozitivně (jako mě) první díl, neustane, dokud neabsolvuje celou sérii, a v tom je možná problém. Pokud jde o postavu samotného Tase, k všemožným přirovnáním k jiným literárním či filmovým postavám bych přidala ještě Červenákova Bohdana Jaroše, byť se tato podobnost týká pouze Tase v mladých letech, zatímco Tasův vztah k Oldřichovi z Rožmberka mi trochu připomíná
d´Artagnana a kardinála Richelieu. A pokud jde o nejiráskovské vnímání husitského hnutí, vřele doporučuji Sapkowského Husitskou trilogii.

1 11.05.2024

Po letech jsem si knihu zopakovala a i po letech se mi líbila. Zaujal mě popis pražských reálií, které jsem na rozdíl od základního příběhu zapomněla - např. že v místech dnešního náměstí I. P. Pavlova bývaly zahrady. Ovšem film, situovaný do meziválečné doby 20. století místo do 60. let století 19. a navíc do jiné části Prahy, úplně původní reálie potlačil.

1 02.02.2024

Nevím, jestli je to záměr autora nebo jen můj dojem, ale připadá mi, že v tomto díle Červenák vyprofiloval kapitána Steina jako cholerika, notáře Barbariče jako sangvinika a kaprála Jaroše jako melancholika. Snad proto jim to přese všechny rozdíly dohromady funguje. A Marek Geišberg jejich rozdílné verbální projevy velice dobře interpretuje.

10 27.12.2023

Nevím, proč existuje jediné vydání s původními - a půvabnými - ilustracemi Waltera Triera, které zážitek z četby umocňují. Kniha byla zfilmována v r. 1950 s Kästnerovým scénářem i komentářem. Animovaný film z r. 2017 se tak úplně předlohy nedrží, ale je k sehnání v češtině.

3 04.09.2023

Kniha, kterou mohu vzít do ruky kdykoliv a znovu se začtu. Tentokrát jsem maně otevřela stránku, kde diskutuje doktor se Zmatkářským Hovnostářem a až mě zamrazilo. Jako by se dnešní mocní inspirovali Hovnostářovými myšlenkami...

6 17.03.2023

Těžká práce pro scénáristu, který tomuhle příběhu bude dávat filmovou podobu (aspoň doufám). Sebelepší scénář nezachytí doslova mravenčí práci, kterou vynakládají Robin a Corm při objasňování čtyřicet let starého případu, a to - až na jednu dvě výjimky - bez pomoci forenzní laboratoře. Rozuzlení se může zdát poněkud uspěchané, ale vždyť i Hercule Poirot obvykle narazil na maličkost, která ho přiměla ke konstatování "Jak jen jsem mohl být tak slepý!", o slečně Marplové ani nemluvě. Přiznávám, měla jsem poněkud problémy s množstvím postav, a přesto mi bylo líto, když jsem knihu ve skvělém podání Pavla Rímského doposlechla. Pravda, pozastavila jsem se nad jeho výslovností názvu Scotland Yard, ale to byla jen malá vada na kráse. Každopádně se na další příběh téhle dvojice těším.

20 04.12.2022

Podle mého nejslabší díl této série. Dočetla jsem (vlastně doposlouchala) jen proto, abych se ujistila, že můj tip na "hlavního zloducha" byl správný. Navíc mi vadilo několik stylistikých kiksů ale je možné, že předčitatelka jen špatně přečetla text.

1 14.08.2022

Mé nadšení pro Michaelu Klevisovou jako "českou Agathu Christie" dostalo tímto titulem dost na frak. Zpočátku slibně se rozvíjející děj se změnil v nudu, kdy mi bylo vlastně jedno, kdo je vrah. Bergmana bylo pomálu a vrchol všeho bylo odhalení Kadeřníka. Ostatně většinu výtek za mě vyjádřila čtenářka SBH. Ale přece jen jedna navíc: dosud jsem Klevisovou poslouchala ve forma audioknih, a tak mi tolik nebrnkala na nervy její absence větších odstavců (vizuálních předělů) mezi úplně odlišnými scénami. Pravda, četla jsem e-knihu, možná tuhle nectnost normální vydání postrádá.

4 31.07.2022

(SPOILER) Poprvé jsem si uvědomila, že autor na můj vkus poněkud květnatě popisuje události, ale nešť. Je zjevné, že Peter May má Francii (a její vína) rád. Zaskočil mě téměř hollywoodský happy end, na druhou stranu jsem byla za mně sympatického Enza ráda. A Charlotte jsem měla chuť za její aroganci zaškrtit. Ráda bych viděla celou sérii jako seriál, ale ne všechny zfilmované knihy dopadnou dobře...

10 25.06.2022

Po slibném začátku jsem vydržela poslouchat cca do třetiny, než mě přemohla nuda a znechucení. Že zrovna žena vytvořila takovou zrůdu... Kde zůstala noblesa Agathy Christie, střízlivost P.D. Jamesové nebo uvěřitelnost Joanne Rowlingové alias Roberta Galbrighta? A abych nezůstala jen u ostrovních autorek - zlatá Helena Klevisová!

1 13.06.2022

Nejen poslední dobou si na Mad často vzpomenu. A akce "hnůj" jen tak z hlavy nevymizí.

07.04.2022

Když čtu komentáře, jsem ráda, že jsem si dlouhou dobu počkala v knihovně na CD, protože v přednesu A. Kameníkové se žádné chyby, které by mě jistě při čtení vytáčely, nevyskytly. Hvězdičku dolů za nelogičnost - jak může snová Jana držet v ruce knihy, aniž by to někdo zaznamenal?
P. S. Knihu jsem poslouchala po poslechu dvou spisovatelských matadorů, tedy Vladimíra Neffa a Andrzeje Sapkowského. Oba, ač mistři slova, neváhají použít v textu nejen slova nespisovná, ale i vulgarismy. Nechápu proto, jak může někomu vadit hovorová čeština právě v této knize.

5 20.01.2022

Před iks lety čteno očima, nyní ušima. Musela jsem přivyknout značně expresívnímu projevu neznámého předčitatele, ale tím víc vynikl košatý autorův slovník a perfektní Komárkův překlad. Tento neznámý předčitatel bez problémů zvládal výslovnost všech používaných jazyků – na rozdíl od některých profesionálů. Ale k věci:
Mé hodnocení se týká trilogie jako celku, protože považuji všechny tři díly za vyrovnané.
Srovnávat tuto trilogii se Zaklínačem je nesmysl. Zaklínač je čirá fantasy, zatímco v Husitské trilogii se mísí historické události a skuteční lidé s magií a fikcí. (Nadchla mě například postava Amadea Baťy s otazníkem, jde-li o osobu historicky doloženou či autorem vymyšlenou). Navíc se trilogie odehrává na konkrétních geografických místech, zatímco u Zaklínače… doplňte si sami. Navíc má trilogie proti Zaklínači určitý přesah, protože čirá fantasy nepobízí ke studiu starých map či historie.
Reynevan se podle mého nepodobá ani tak Geraltovi, ale spíš Petrovi z Kukaně – a v mladších letech taky Fanfánu Tulipánovi nebo Petrovi ze Zemanovy Bláznovy kroniky. Jeho postava prodělává nenásilný vývoj, i když některé chyby neustále opakuje. Šarlej i Samson jsou k pomilování.
Pokud jde o konec, nadchlo mě, jak Sapkowski naplnil svůj výrok (převzato z anglické Wikipedie): "Věřím, že v přírodě dominuje ženský element. Ženy jsou obecně silnější než muži. Veškerá moc tohoto světa by měla být v rukou žen.“ A tak zatímco muži vzdychají po nedostupné lásce, věnují neúměrně času přípravě pomsty nebo prostě nevědí, co dál, ženy tyto problémy za ně vyřeší během během jediné noci. Bravo, pane Sapkowski!
(A teď jdu nastudovat, jestli se bitva u Lipan odehrála aspoň přibližně tak, jako v knize.)

Naprosto geniální. Ráda bych viděla film nebo spíš miniseriál natočený schopným režisérem. Jenže kým? Autor kromě neuvěřitelné fabulace vkládá do románu myšlenky pořád platné. Kromě jiných např. "nepotrestaný zločin plodí další zločiny". Co by asi tak Petr Kukaň řekl dnešku?

9 28.09.2021

Tady jsme se s P. D. Jamesovou nepotkaly. Jak se mi líbila Černá věž, Smrt kriminalisty či Zahalte jí tvář, tak v tomto případě jsem audioknihu stopla někde v pětině, protože jsem přestávala vnímat. Zvláštní: když popisovala Agatha Christie interiér domu v Zapomenuté vraždě, velmi jsem si to užívala, zatímco v Pachuťi smrti mě popisy nudily. Ještě zkusím filmovou verzi, ačkoliv už zmíněné tři knihy o kus převyšovaly filmové zpracování.

13.09.2021

Kromě jiného mě nadchlo, jak obec přijímala nového souseda; když odpověděl na všechny otázky, sdělili mu nejen jeho práva, ale i povinnosti. Škoda, že tento zvyk zanikl.

5 23.08.2021

Byla jsem nadšená. Škoda, že po tak zajímavém námětu nesáhne nějaký schopný režisér. Jenže co kdyby to dopadlo jako s Vondruškovým Ve jménu krále...

3 18.07.2021

Připadala jsem si jako malá holka, která hltá knihu od první do poslední stránky. Pravda, v tomto případě šlo o audioknihu, ale nedalo mi, několik posledních kapitol jsem musela zvládnout naráz.
J. Červenák má lepší slovní zásobu než V. Vondruška; ten by ostatně nestvořil poněkud bigotního Joachima Steina. Škoda, že mu tentokrát nesekundoval notář Barbarič, který je přece jen svobodomyslnější. Ovšem Jarošovi a jeho lásce nejde nefandit. Možná je to absurdní, ale připadalo mi, že paní Steinová má svůj reálný předobraz v Clemmie Churchillové.
P. S. Ke své hanbě přiznávám, že ač Trutnov i jeho okolí dost dobře znám, nedošlo mi hned, že Freiheit je současná Svoboda n./Úpou.

8 11.06.2021

(SPOILER) Dobře napsané, ale námět mi neseděl, stejně jako u obou Půlnočních sluncí a Macbetha. Když zhruba od poloviny tušíte, že to skončí špatně (a ono skončí), i když nevíte přesně jak, není to zkrátka ono. Jen tak na okraj, ve slovenské verzi mi vadilo množství anglických obratů; zmiňuju se o tom, protože jsem v komentářích narazila na výtku "čecháčkovský překlad". Inu, není nad to, když čtenář zvládne číst v originále.

5 17.04.2021