Aaron Lewis
komentáře u knih
Pýcha a předsudek
Jane Austen
Asi přečtu znova:). Pamatuju si, že to bylo moc fajné, i když to bylo složené víceméně jenom z dialogů, ale jakých! Austin byla pěkně inteligentní ženská. No a Mr Percy je můj vysněný mužský a dokaď ho nepotkám, tak zůstanu na věky věků sama… Lépe bych ho nenapsala. V té jeho nedokonalitě je naprosto dokonalý a Elisabeth moc sympatická.
Romeo, Julie a tma
Jan Otčenášek
Knihu si už moc nevybavuji. Byla krátká a než jsem se stačila pořádně začít, skončila. Zdála se mi jednoduchá a měla smutný konec, zase :o) ale ty já ráda. Každopádně autor chtěl touto knihou říct něco mnohem hlubšího než, že dva lidi nemohou dojít k naplněné lásce…
Labyrint světa a ráj srdce
Jan Amos Komenský
Je to blbost!!! Je úplně jasný, kam to všechno směřovalo! Hl. hrdina byl pakoš, nic se mu nelíbilo, věčně nespokojenej a nesympatickej, jediná světlá chvíle byla rozmluva s Bohem o tom, že všechno jeho hledání je on, to bylo dobré, ale jinak nuda, a docela krutý, ale to je akorát na středověk!
Martin Eden
Jack London
Neuvěřitelně smutná kniha. Takový konec jsem vůbec nečekala, zaskočil mě a také mě dostal. Myslím si, že Martinovým zklamáním a sebevraždou dostala kniha ten správný výraz. Chytlo mě to za srdce. Martin byl velmi sympatický a skvělí člověk. Na svou dobu ale byl moc „veliký“. Jeho společnost a ani ta nadřazená ho nechápala, jelikož všichni byli omezení na svůj vlastní svět a on chápal úplně všechno, měl na všechno svůj názor, zdravý a kritický, nedokázal se přetvařovat a byl velmi laskavý. Strašně mě mrzí, že jediný člověk se kterým si rozuměl zemřel a jiného už nenašel. Nechci aby mě lidé a život zklamali tak jako jeho. Bylo by to kruté…
Edit: Knihu jsem četla poprvé na střední škole a už tenkrát jsem ji zařadila mezi mé nejoblíbenější. Měla jsem ji tak ráda, že když jsem jí chtěla číst podruhé už na vysoké kvůli americkým studiím, docela jsem se bála, že se mi už tak nebude líbit, takže jsem čtení odkládala a odkládala, až jsem ji nakonec přečetla znovu a oblíbila jsem si ji ještě víc. Šla jsem s ní ještě víc do hloubky a prozatím je to moje nejoblíbenější kniha. Je opravdu nádherná a já ji vřele doporučuji:).
Na cestě
Jack Kerouac
Tahle kniha se mi líbila, byla zajímavá a hlavní hrdina mi byl sympatický. A navíc, zpívá o ní Raine Maida :).
Dharmoví tuláci
Jack Kerouac
O zen-budhismu. Podobné jako Na cestě. O člověku a jeho mysli, proti normálnímu americkému životu.
Andělé zoufalství
Jack Kerouac
Jsem knihou naprosto nadšená!!! Chtěla bych žít jako on! Tenhle styl psaní má něco do sebe. Je to lepší než ta vyumělkovanost jiných. Ale není to povrchní, jak si někteří myslí (:P). Má tam spoustu myšlenek. Koneckonců je to hodně autobiografií kniha. Tenhle člověk se určitě nenudil. Byl 2 měsíce sám na pustý hoře! A ještě si vydělal prachy! Je mu tu 34 a pořád je to o Bohu, budhismu, zenu atd. Cestování křížem krážem, hluboké myšlenky, samota, naděje a beznaděj; prostě všechno, co se mu honí hlavou a co prožívá. Fakt se mi to dobře četlo, koneckonců mám podobný styl i názor na tu samou věc – psaní! A to spontánnost.
Zlomová kniha v mém životě a řadím ji k nejoblíbenějším.
Blázen jeho veličenstva
Jaan Kross
Hmm… nejdřív jsem si myslela, že ten, kdo to píše je ten blázen, ale byl to jenom bratr jeho manželky… píše si jako deník a tam vyvstává bláznovství jeho švagra… podle mě blázen nebyl, jen upřímný o všem a ke všem, tak jako celkově, na konci se řeší jestli se zabil nebo byl zabit… popravdě řečeno by se hodily asi obě možnosti, a já fakt nevím, ten bratr Jacob si myslí, že byl přece jenom zabit pan Lemmingem. Mimochodem ten bratr… no nevím, jak o sobě psal, tak mi připadal takový nemastný a neslaný a mouchy snězte si mě, akorát se mi líbilo jak poradil tomu malému Jiříkovi ohledně otázky, zda má být ten malý přítel nebo nepřítel cara. Možná je to tím, že psal o sobě, ale úplně mi nesedl, za to jeho sestra Eva s manželem byli jasní hrdinové knihy a kladní, úplně bezesporu.
Ale četlo se to dobře, bylo to hodně retrospektivní, ale s tím sem neměla žádný problém. Vypadalo to jako druhá část něčeho:), jako výsledek vztahu Timoteje von Bocka a cara Alexandra I.
Nikola Šuhaj loupežník
Ivan Olbracht (p)
Je to zvláštní kniha, ale nedoporučovala bych ji mladším 13ti let. Je strašně krutá. Obyvatelé vesnic jako Koločava moc trpěli.
Kniha se zabývá spíše lidmi a co si mysleli o Nikolových skutcích. Nikola sám není až tak moc vykreslen a je těžké uhodnout jaký doopravdy byl.
Kruh světla a jiné povídky
Irwin Shaw
Velmi zajímavé povídky, každá má svojí vlastní nápaditost a originalitu. Oceňuji pak především samotného spisovatele, který mě zaujal svými znalostmi o lidech a jejích chování a také projevovaným humorem, který mi byl velmi blízký.
Partie smrti
Icchokas Meras
Nejsem si jistá, jak to skončilo. Izák vyhrál, takže on i Ester měli umřít, jenže ten magor Schoger tam byl sám mezi lidmi z ghetta, a oni ho asi zabili? Fakt nevím… ale neříkejte mi, že by byl tak blbý a šel by tam fakt sám??
Příběh války, vždy krutý a smutný… třeba ten Kasriel s těmi prsty, no fuj. Tohle by měl číst každý, kdo jenom trochu ospravedlňuje Němce a druhou světovou.
Izákovi je 17, ale vypráví to tak děcky, jako by mu bylo tak 12, 13… všichni ty sourozenci podobně… trochu bez emocí to je, jako že neříká o někom: strašně to bolí a mám strach… nn, prostě suše konstatují, ale stejně to má strašnou hloubku.
„Když prohraju – bude to tragédie pro všechny, ale já budu žít… Když vyhraju – odvrátím katastrofu, ale sám budu muset umřít. Jenom remíza – to je východisko pro všechny.“ (24)
Chudák Abrahám… ztratil skoro všechny děti…
Otec Goriot
Honoré de Balzac
Smutný příběh jednoho otce, kterého opustili dcery, poté co je dobře provdal, jelikož se za něj styděli! Velmi hezké.
Lesk a bída kurtizán
Honoré de Balzac
Největší chyba tohoto románu je, že jsem neměla ráda ani jednu postavu. Buď byli moc slabošské (asi všechny postavy tam, ty vévodkyně bych nejraději profackovala, aby se z nich každý nepoto…:P) a ta jediná silná, abbé Herrera byl moc chladný, sice geniální, takže jsem byla nakonec ráda, jak to s ním dopadlo a jak to všechno zařídil, ale že měl slabost pro toho blbečka Luciena mu neodpustím. Už jenom to jméno, Lucien! Slaboch největší a jen kvůli jeho tvářičce (no mě by se nelíbil – neduživý blonďák, ještě mladý) bez Collina by si ani neuprdl a ještě spáchá sebevraždu, protože neumí čelit následkům. Jedna z mých nejméně oblíbených postav ever. Z Ester něco mohlo být, ale pro tu její lásku k němu, se úplně znemožnila, dobře jí tak, taky poslouchá na slovo. A jako kurva se mi nelíbila už vůbec, ty jejich mluvy, fuj:P. Za to hrabě Nucigen:D, škoda, že se na ni nevyprdl a nevypekl je, njn, prý se tomu říká láska:P.
Na poli slávy
Henryk Sienkiewicz
Kniha se snadno četla, nebyla složitá. Oddychová četba, ale milá. Nebylo to jenom o lásce těch dvou, ale i o polském národě a jeho hrdosti a tak. (jsou hodně pobožní), docela kruté souboje (jednomu usekl prst, druhýmu skoro usekl bradu, ale zůstali nejlepšími přáteli…)
Křižáci
Henryk Sienkiewicz
Nebylo to špatný, ale bylo jasně vidět, že spisovatel je polák tělem i duší:), Němce tam hodně inkriminoval a naopak poláky neustále vychvaloval… proto taky ta poslední bitva… btw pár zmínek o Čechách, celkem oukej, i díky Hlavovi, ten mi byl hodně sympatický, ale i Matěj a Zbyšek, za to ty holky, Ta Jagienka… hmm, moc fatální a ta druhá jakbysmet!
Jsem Angličan
Graham Greene
Kniha se mi vůbec ale vůbec nelíbila! Bylo to o ničem, podle mě velmi špatně napsané, nudné a šedivé, doufám, že od Greena už nikdy nic číst nebudu!
Canterburské povídky (11 povídek)
Geoffrey Chaucer
Několik povídek, z nichž se mi líbily pouze dvě, ta první a dvou rytířích a ještě jedna s tím kouzelníkem…
Středověký humor se mi nelíbí, nepřipadá mi vůbec vtipný, ale hrubý a krutý a jednoduchý!