Andělé zoufalství

kniha od:


KoupitKoupit eknihu

Nový překlad rozsáhlého kaleidoskopu portrétujícího stěžejní postavy beatnického hnutí. V tomto obsáhlém románu se znovu objevuje motiv pobytu požární hlídky v lesích národního parku Mount Baker, který známe už z Kerouacovy povídky Sám na vrcholu hory ze sbírky Osamělý poutník. Ústřední dějovou linkou je však Kerouacovo putování ze Spojených států do Mexika a do Tangeru ve společnosti jeho nejbližších přátel Alena Ginsberga, Gregoryho Corsa, Codyho Pomeraye a Williama Burroughse putování doprovázené alkoholem, drogami, ženami, ale i dychtivým vnímáním světa kolem. Jednoduše nekonvenční portrét myšlení a žití beat generation....celý text

https://www.databazeknih.cz/images_books/36_/3614/andele-zoufalstvi-3614.jpg 4.550
Orig. název:

Desolation Angels (1965)

Žánr:
Literatura světová, Romány
Vydáno:, Argo
více informací...
Nahrávám...

Komentáře (8)

Kniha Andělé zoufalství

Přidat komentář
Dolina
13. ledna

Těžké hodnotit tuto knihu. První část - Andělé zoufalství - nemá chybu, dle mého dokonalé. Té bych neváhal dát plné hodnocení. Ovšem pak přijde druhá část - Projít vším. Oproti první je to obrovský propad. Jak první část byla nahodilá, šílená, opravdu působila, že jen přepisoval své myšlenky, tak druhá část je jak přesný opak. Najednou se to zdá takové usměrněné, na sílu, jakoby už nevěděl co by. Kdybych měl hodnotit druhou knihu zvlášť, tak je to tak na 2*.

Jako celek to ale na mě fungovalo. Ten propad ve druhé části značí jak na tom byl v té době, kdy to psal špatně. Zoufalství. Jak líp vyjádřit zoufalství než tím, že druhá část je opravdu zoufalá? Jestliže první část je spontánní obraz jeho mysli, druhá část je trochu prvoplánová čmrkanice. Ale stále je to obraz. Posun v jeho vnímání světa. A z toho důvodu dávám celkově plné hodnocení.

LotusFlower
04. ledna

První Kerouac po dlouhý době a zároveň poslední na dlouhou dobu.
Před lety byl mojim nejoblíbenějším autorem, ale to co mě na něm kdysi bavilo, mě tady odpuzovalo. Těžko říct jestli je za tím změna ve mně nebo v Kerouacovi - první část psaná v roce '56 byla přinejmenším dobrá (místy skoro tak dobrá jako Dharmoví tuláci), ale celá Kniha dvě, napsaná v roce '61, byla prostě čtenářský Zoufalství, Utrpení, Trýznění... (místy skoro jako Satori v Paříži).
Asi za to můžou změny obě.
Sbohem Jacku a dík za všechno! Třeba ještě někdy, za nějakej čas.

(překlad Petra Onufera a zejména pak jeho doslov stojí za vyzdvihnutí)

Plunge
12.04.2017

Četla jsem pod názvem "Andělé pustiny"
Ta kniha určitě má co říct, ale je strašně zvláštně psaná... jsou tam sekvence chrlivých krátkých vět, které rychle přeskakují z myšlenky na myšlenku, ...těžko jsem držela pozornost. Celkově nemá moc poutavý děj, je spíše filozofická.
Je rozdělena do částí:
1) únavný a ospalý Hozomeen, hojně prokládaný verši mimo můj záběr;
2) otravné a zcela nezajímavé dění (no,spíše nedění) ve Friscu, které nemělo konce;
3) cestovací část, která jediná stála za tu námahu.
Hlavně pro tu třetí část hodnotím knihu celkem dobře. Najde se v ní kvalit a hodnotného v podobě různých citátů a filozofických úvah, pro které ji někdy možná vylovím znova. Mrzí mě, že jsem si některé rovnou někam nepoznamenala, abych si příště ušetřila čtení nudných a zdlouhavých úseků, kterým rozumí, anebo je prožívá, asi jen ten, kdo je v tu chvíli stejně sjetý jako hlavní hrdina. Ale jedno přeci mám :) ..citace: "Jestli je Paříž ženou, kterou zneuctila nacistická invaze, Londýn je muž, který nebyl nikdy zneuctěn, jen si pokuřoval svoji dýmku, popíjel svůj stout a kočka spokojeně vrněla, jak ji hladil po hlavě." :)

qwill
09.02.2016

hezky psané:

...Cody je průvodčí Nebeského Vlaku a všem nám proštípne jízdenky, protože jsme všichni hodné ovečky, co věří v růže a lampy a oči měsíce -

Skip
31.10.2014

Z literárního hlediska je více oceňovaná první část tohoto románu, v níž Kerouac popisuje, jak byl sám na horské chatě coby strážce. Mně to ale mnohdy připadalo hrozně nesrozumitelné a až moc to zavánělo samoúčelností, jako by chtěl ukázat, jak mu hrabe, ale přitom koukejte, jaký jsem chlapík. Zajímavější byla až druhá část, v níž se po sestoupení z hor vydal na cesty a setkal se i s několika lidmi, o nichž napsal ve své nejslavnější knize Na cestě.

Aaron Lewis
14.08.2014

Jsem knihou naprosto nadšená!!! Chtěla bych žít jako on! Tenhle styl psaní má něco do sebe. Je to lepší než ta vyumělkovanost jiných. Ale není to povrchní, jak si někteří myslí (:P). Má tam spoustu myšlenek. Koneckonců je to hodně autobiografií kniha. Tenhle člověk se určitě nenudil. Byl 2 měsíce sám na pustý hoře! A ještě si vydělal prachy! Je mu tu 34 a pořád je to o Bohu, budhismu, zenu atd. Cestování křížem krážem, hluboké myšlenky, samota, naděje a beznaděj; prostě všechno, co se mu honí hlavou a co prožívá. Fakt se mi to dobře četlo, koneckonců mám podobný styl i názor na tu samou věc – psaní! A to spontánnost.

Zlomová kniha v mém životě a řadím ji k nejoblíbenějším.

Mishelfka
31.10.2013

Jsem ju hledala jako blázen, a ono to tady je jako Andělé zoufalství. Kakrlote, pod tímdle ISBNkem to vyšlo jako Andělé pustiny. Ale jak níže píše Morsie, opravdu neprávem opomíjená.

Morsie
02.09.2013

Andělé pustiny (zoufalství) jsou Kerouacovou hodně opomíjenou knihou. Je to škoda, podle mě je ta kniha lepší, než Na cestě i Dharmoví tuláci dohromady.
Je to úžasné, melancholické vyprávění o zoufalství - o pustinách, které se rozléhají v našich duších a srdcích. Kerouac měl zvláštní dar popsat všechno - cokoliv, i ty největší prasárny, s takovým lehce smutným tónem. Asi proto ho nejvíc miluju. Andělé pustiny jsou svým způsobem civilně poetické... i z toho nejobyčejnějšího sdělení člověk cítí pero básníka.

"Plavu v řece utrpení, ale umím plavat."