Otec Goriot

kniha od:


KoupitKoupit eknihu

Otec Goriot pracuje jako dělník v továrně na výrobu těstovin, později se z něho stane obchodník. Daří se mu a finančně je velmi dobře zajištěný. Má dvě dcery (Anastázii a Delfínu), které jsou již vdané. Jedna si vzala bankéře, druhá šlechtice a od otce dostaly velmi tučná věna. Po čase se na věno zapomnělo a manželé zakázali dcerám, aby je chodil otec navštěvovat. Otec Goriot svůj majetek prodá a odstěhuje se do penzionu, kde je levné ubytování. Manželka, kterou měl velmi rád, mu zemřela velmi brzy a veškerou svou lásku věnoval svým dcerám. Dcery jsou rozmazlené, sobecké a za otce se stydí. I přesto chodí navštěvovat otce, ale ne pro lásku, ale pro peníze. Ve stejném penzionu bydlí druhá hlavní postava románu, student Evžen Rastignac. Evžen přichází do Paříže studovat práva. Pochází z chudé rodiny. Peníze, které dostává od rodičů stačí pouze na bydlení. Postupem času Evžen poznává, že se ve společnosti bez peněz neobejde. Peníze si půjčuje u svého kamaráda Vautrina. Na jednom plese se seznamuje s Delfinou a zamiluje se do ní. Kvůli ní se Evžen stane hazardním hráčem, Goriot již nemá mnoho peněz a dcery ho proto přestanou navštěvovat......celý text

https://www.databazeknih.cz/img/books/32_/3203/big_otec-goriot-VMB-3203.jpeg 3.6972
Žánr:
Literatura světová, Romány

Vydáno: , Petit Press
Originální název:

Le Père Goriot, 1835


více info...
Nahrávám...

Komentáře (100)

Kniha Otec Goriot

knihomolmoravy
25.12.2021

Tuto knihu bych si z vlastní vůle nepřečetl, bohužel naše třídní profesorka měla jiné představy. Podle mě má příliš mnoho popisů a musel jsem opakovat věty, protože jsem myslel, že některá slovní spojení čtu špatně, i když byla tak napsána. Naštěstí byl v některých částech děj zajímavý, ale pořád obsahoval příliš mnoho detailů. Děj je podle mě nejasný.
I tak jsem se dozvěděl o Balzacovi a o jeho stylu vyprávění.

lifeoptimist
03.09.2021

Tak jsem to zkusila, zda jsem od školy trošku čtenářsky "dospěla", ale zjistila jsem, že Balzac pro mě fakt nebude :-(


666Jitka
03.08.2021

Balzacovy romány mám moc ráda. Příběh otce Goriota je velice smutný a bohužel není ojedinělý ani v reálném světě. Otec zůstává úplně opuštěn svými nevděčnými, rozmazlenými dětmi, kterým dal úplně vše, až sám skončil jako nuzák. U čtení knihy mě popadal doslova vztek, protože nikdy nepochopím, jak se mohou lidé takto chovat - bohužel velmi často.

sgjoli
10.04.2021

Otce Goriota jsem četla do školy, a i když jsem si od toho slibovala docela hodně, knihu jsem nakonec pro sebe hodnotila průměrně. Nevím, jestli to bylo příběhem samotným, nebo to bylo ovlivněné překladem – kniha mi neseděla. Postavu otce Goriota jsem si sice oblíbila, byl mi sympatický a já s ním soucítila, ale děj samotný mne v řadě momentů nudil.
Autorovi samozřejmě nemohu upřít to, že uměl zobrazit prostředí, dobové společenské uspořádání, zachytit atmosféru tehdejší doby. Objektivně uznávám, že toto dílo velmi umně nastavuje zrcadlo společnosti 19. století a autor je ve svém díle v tomto ohledu velmi nekompromisní a právem patří mezi uznávané autory realismu. Nicméně subjektivně jako čtenář to já bohužel nedokážu v tomto případě ocenit.

lampernaqui
23.02.2021

Říkám si, jestli ona se někdy v Balzacově románu vyskytne postava, které se daří směřovat ve svém postavení přesně tam, kam sama chce a navždy. Ale to by asi tyto realistické romány sklouzly jiným směrem. Máme zde další postavy autorova světa, z nichž některé figurky jsou v jeho Lidské komedii přece jen výraznější - Rastignac či de Nucingen. Téměř celý příběh se odehrává v jednom domě, kde jsou ubytovány chudé existence, z nichž nejvýraznějším je chudák Goriot, neustálý terč vtipů a klepů. Postupně se odhaluje jeho příběh a zjišťujeme, co stálo za jeho současným stavem.

ludek.n
05.02.2021

Balzacův pohled na život pařížské smetánky má všechny rysy realistického románu, jak ho chápali autoři v první polovině 19. století. Klasická nekomplikovaná zápletka, dvě dějové roviny, typicky výrazné charaktery postav, a to jak hlavních otce Goriota, Evžena de Rastignac, Jakuba „Vautrina“ Collina, baronesy de Nucingen, tak vedlejších vdovy Vauquerové, Viktoríny Tailleferové nebo medika Bianchona. Každý z nich tady má své pevné místo a jasně vymezenou úlohu. Stejně ostře je vymezeno prostředí: svět bohatých i těch chudých a bídných. Jedni jsou se svou rolí smířeni, jiní se snaží hranice překročit a hrát ligu, na kterou povětšinou nestačí, případně na ni nemají prostředky. Směřování k tragickému konci je pak nevyhnutelné a osudové, naneštěstí je závěrečná katarze svou prvoplánovou naivitou zřejmě nejnudnější částí románu (což je ostatně také typicky Balzacovské).

apq
26.12.2020

Samotné téma je zajímavé, ale kniha je příliš rozvláčná se zdlouhavymi popisy.

ChrisBlack
11.12.2020

Příběh mě velmi zasáhl a musím říct, že chápu, proč někteří tvrdí, že je to Balzacovo nejlepší dílo. Kniha je poměrně čtivá, ale pro mě bylo velmi obtížné a zdlouhavé pročíst se popisy pařížských čtvrtí.

1