Otec Goriot

1 07. května

(+ SPOILER) Rozhlasová hra z roku 1974 s Martinem Růžkem.
Tragický příběh otce Goriota, který pro své dcery udělal vše, co mohl, a přesto to nestačí. Když umírá, nemají čas a chuť ho pro kouzlo vyšší společnosti a vzájemné soupeření ani navštívit.

1 19. března

(+ SPOILER) Tuto knihu jsem měla jako povinnou četbu do školy - takže jsem vlastně nečekala nic světoborného a upřímně jsem se moc nespletla... Ale je to knížka z roku 1835, takže se to nemůže hodnotit stejně, jako moje oblíbená novodobá YA - proto 3 hvězdičky.

Otec Goriot je kniha plná ponaučení a důvodů k zamyšlení popis zkažených lidí, jak chudých, tak bohatých, kontrasty ve způsobech jejich života a skutečnost, že je všechno o penězích. Nelíbilo se mi ani postavení žen v tehdejší společnosti například se zde několikrát zmínilo, že jsou ženy šťastné, když mohou trpět pro muže, že jim mají obětovat své peníze, svůj život. Musím ale říct, že je zde úplně úžasně popsáno, jak Evžen přichází o svoje ideály, jak mu postupně dochází, že obstojí jenom tehdy, začne-li se chovat stejně zkaženě, jako celá společnost.

Děj se mi ale zdál zbytečně vleklý. Zdlouhavé popisy naprosto nezajímavých detailů, činností jako je pití čaje nebo dialogů neposouvajících děj. Ani se mi nechtělo číst posledních sto stránek o tom, jak Goriot umírá. Je zajímavé, že i přesto měl snad nejvíce energie právě on, ostatní postavy byly znuděné buďto zhýralým životem, nekonečnou chudobou nebo každodenním stereotypem.
Otce Goriota mi bylo hrozně líto. Na jednu stranu si za to asi částečně mohl sám, tím, jak dcery vychovával, se nedalo čekat nic moc jiného, ale v dospělosti by už měl být každý zodpovědný za svoje chování a on jim dal celý svůj život, všechny své peníze, ztratil kvůli nim nejen životní úroveň, svou důstojnost, ale i společenské postavení. Delfína vypadala, že ho má ráda, ale na konci se ukázalo, že i to byla iluze, protože ani jedna z nich se s ním nepřišla rozloučit ke smrtelné posteli a jako vrchol jejich bezohlednosti mi připadá, že se neukázaly ani na jeho pohřbu. Bylo smutné, že i obyvatelé penzionu, ve kterém otec Goriot žil, se k němu bezdůvodně chovali naprosto nevhodně, šikanovali ho a zesměšňovali.
Špatné chování svých dcer si Goriot ve své zaslepenosti připustil až na konci knihy. A nejhorší na tom celém bylo, že byl z celého příběhu jediný, kdo někoho miloval víc než své peníze.

41 25. února

Některé pasáže jsou poněkud nudnější, ale to se dá vydržet. Jde o příběh k zamyšlení, jeho ústřední téma totiž nepostrádá na aktuálnosti.

5 26.12.2022

Můžeme si přečíst Lakomce, Kupce Benátského...možná ještě Vánoční koledu a na vrh přidáme Goriota. Závěrem budeme mít téměř totožný dojem ze světa - tedy peníze až na prvním místě. Ale fakt, že většina výše uvedených knih (především pak Otec Goriot) jsou psány rukou chudého spisovatele, který kritiku světa obrací na hamižnost a závist jednotlivých postav je velmi patetické. Ovšem, že napíšu knihu o tom, jak jsou lidské bytosti plné touhy po tom mít víc, ale já se stávám tím, kdo přikládá váhu právě tomu, co tak urputně kritizuji. Tyto díla byla důležitá ve své době, nikoli jako kritika jednotlivce ale jako kritika společnosti. Nebylo možné aby se nejnižší třída dostala na úroveň střední, jelikož to doba neumožňovala. Dnes jsou peníze symbolem hierarchie společnosti ale jsou podstatně dostupnější. Závist a touha po penězích jsou v lidských bytostech zakořeněny stejně hluboko, jako příběh o Otci Goriotovi, který vychoval a rozmazlil své vlastní děti. Většinu podobných knih hodnotím z hlediska přínosu do historie literatury, nikoli z hlediska přínosu do dnešní doby. Pakliže chcete přečíst příběh starý jako je sám čas, napsaný složitým a nepříliš čtivým jazykem, postavy jsou černobílé a jejich motivy a následný vývoj příběhu je tolik předvídatelný - doporučuji.

2 29.08.2022

Jméno Balzac jsem měl zafixované jako "pan spisovatel", toto bylo mé první seznámení. Při četbě závěru, kdy staroch Goriot je na smrtelné posteli, jsem zažíval horší muka, než on sám! Hrozné čtení, hrozný styl, až mě párkrát napadlo, že Balzac musel být trochu šílený. V popisech je pedantsky detailní, jinde zase vůbec. Proslovy jsou místy extrémně protáhlé (prý tehdejší způsob jak odhalit nitro hrdinovo) a snad nejvíc energie má právě umírající Goriot, který ne a ne umřít. Goriot je přehnaně naivní a změkčilý. Pokud je toto dílo stále vedeno jako povinná četba, tak je-li to mínění jako za trest, beru.

1 29.05.2022

Klasika.

04.05.2022

Fajn, poslouchal jsem v audiu rozhlasovou verzi.