Lucius Annaeus Seneca citáty

italská, -4 - 65

Citáty (401)

Je nesprávné nepodat uklouznuvším ruku: to je společná zásada lidského rodu.


Je samozřejmě lepší vědět zbytečné věci, než nevědět nic.


Je stejně hanebné utíkat před smrtí jako utíkat se ke smrti.


Je těžké zbavit se vad, které s námi vyrostly.


Je třeba se i učit, i v praxi upevňovat to, co ses naučil.


Je třeba, abys byl spravedlivý zadarmo a aby pro tebe žádná odměna za spravedlnost nebyla větší, než že jsi spravedlivý.


Je zhola zbytečné se ptát, má-li život smysl či ne. Má takový smysl, jaký mu dáme.


Je známkou slabého ducha neumět snést bohatství.


Jedinou úctou hodnou Boha je poctivý život.


Jednej s podřízenými tak, jak chceš, aby nadřízený jednal s tebou.


Jednej tak, abys byl šťastný, ne abys ses šťastným jen zdál.


Jedním druhem pomsty je připravit toho, kdo se dopustil urážky, o radost z ní. Urážka dosáhne svého cíle jen tenkrát, když jí postižený cítí a když je jí pohoršen.


Jednou z podmínek uzdravení je chuť uzdravit se.


Jen pomníky ducha jsou nesmrtelné.


Jestliže jsou pythagorejské zásady zdržování se masa správné, napomáhají nevinnému životu. Jestliže nejsou správné, učí nás alespoň šetřit život. A jestliže se zbavím své ukrutnosti, není to vůbec žádná ztráta.


Jestliže soudíš, zkoumej, jestliže vládneš, rozkazuj.


Jinak se co nejvíc ukryj do filosofie. Ona tě u sebe ochrání, v její svatyni budeš buď bezpečen, anebo alespoň bezpečnější. narážejí na sebe jenom ti, kdo kráčejí stejnou cestou. Avšak ani ve filosofii nebudeš smět přehánět. Mnohým lidem se stala příčinou nebezpečí, protože se jí zabývali zpupně a vzdorně. Nechť odnímá nepravosti tobě, ale nevyčítá je jiným. (CIII, 4–5) Dopisy psané stoikem


Jsi-li muž, obdivuj se těm, kdo usilují o velké věci, i když podléhají.


Jsme moudřejší v neštěstí, kdežto štěstí nás připravuje o zdravý rozum.


Každá krutost pramení ze slabosti.


Každé těkání je známkou chorobného ducha. (II, 1) Dopisy psané stoikem


Každý druh trestu nechť je použit jako lék... Jednoho ať léčí stud, druhého změna místa, třetího bolest, čtvrtého nouze, pátého meč.


Kde sú mŕtvi? Tam, kde nenarodení.


Kdo chce uniknout svým starostem nepotřebuje jinou zemi, ale jinou osobnost.


Kdo je přítel, miluje, ale kdo miluje, nemusí být přítelem. Přátelství je vždycky prospěšné, zatímco láska často zraňuje.


Kdo lituje, že chyboval, je téměř nevinný.


Kdo nezná přístav, do kterého se chce plavit, tomu není žádný vítr příznivý.


Kdo nežije pro někoho, ani pro sebe nežije.


Kdo rozhodl spor bez vyslechnutí druhé strany, nebyl spravedlivý, i kdyby rozhodl spravedlivě.


Kdo se chlubí svým původem, vychloubá se vlastně cizím peřím.