Erich Paul Remark citáty

Erich Maria Remarque · pseudonym

německá, 1898 - 1970

Citáty (168)

Proti urážce je možno se bránit, proti soucitu však ne.


Při loučení je nejjednodušší prostě odejít... Vítězný oblouk


Při odporu záleží jenom na tom, čeho se tím dosáhne; ne jak to vypadá. Nesmyslná odvaha znamená jistou sebevraždu. Ta trocha vůle odporu je však to jediné, co ještě máme. Musíme ji skrýt tak, aby ji neobjevili, použít ji jen v nejvyšší nouzi. Jiskra života


Připijme na všechno, co je na světě krásné - to je nezničitelné! (Miluj bližního svého)


Putuje k černé bráně na poslední hranici, kde není třeba papírů a odkud nikoho nevykazují a nevracejí. (Noc v Lisabonu)


Rozum a srdce jsou jako přesýpací hodiny. Kde se jedno naplní, druhé se vyprázdní.


Sny máme proto, že bez nich bychom nesnesli pravdu. Vítězný oblouk


Stali se z nás lidé tvrdí, nedůvěřiví, podezíraví, nelítostní, mstiví, suroví- a to bylo dobře; neboť právě tyto vlastnosti nám chyběly. (Na západní frontě klid)


Starověcí Řekové měli boha vína a radosti. Zato my máme Freuda, komplex méněcennosti a psychoanalýzu.


Strachu před policií se asi nezbavíme. Je to přirozený. Má ho každý slušný člověk. Tkví to v nedostatcích našeho společenského pořádku.


Štěstí leží okolo nás. Je třeba ho jen zvednout.


Těžké je milovat někoho, koho si nevážíme, a neméně těžké je milovat toho, koho si vážíme o mnoho víc než sebe.


Těžko hledá člověk slova, má-li opravdu co říci. (Tři kamarádi)


To je zvláštní, jak člověk najednou chápe ty druhé, když už mu taky teče do bot. Dokud se mu daří, tak ho to ani nenapadne.


To je zvláštní, myslím si, za války jsme přece všichni viděli tolik mrtvých a víme, že přes dva milióny nás padlo pro nic a za nic. Proč se tu teď rozčilujeme kvůli jedinému mrtvému, a proč jsme už skoro zapomněli na ty dva milióny? Ale snad je to proto, že u jediného člověka je to vždycky smrt, kdežto u dvou miliónů pouze statistika. (Černý obelisk)


To, co píší v novinách o zlatém humoru vojáků, kteří pořádají taneční večírky, sotva se vrátili z bubnové palby, jsou vyloženě kecy. Neděláme to proto, že bychom byli tak veselí; bavíme se, protože jinak bychom chcípli. Na západní frontě klid


Tohle umíme: mastit karty, nadávat a válčit. Není toho moc na dvacet let - je toho příliš na dvacet let. Na západní frontě klid


Tu však jsem náhle viděl, že mohu pro druhého něco znamenat už jenom tím, že tu jsem, a že ten druhý je šťastný protože jsem u něho. Když se to takhle řekne, zní to velmi prostě, ale když pak o tom člověk přemýšlí, je to obrovská věc, která vůbec nemá konce. Je to něco, co člověka může úplně roztrhat a změnit. Je to láska, a přece něco jiného. Něco, pro co lze žít. Pro lásku člověk žít nemůže. Ale pro člověka jistě!


Ty rozumíš mně a já tobě, a v tom je ta naše bída. (Nebe nezná vyvolených)


V lásce není co odpouštět.


V lásce se nelze vracet zpátky, taky nikdy nemůžeš začít znovu.


V noci je člověk tím, čím vlastně má být, ne tím, čím se stal. Podle toho jsme dost povrchní nátury. V noci neděláme skoro nic jiného než že spíme a jíme. A milujeme se, to není povrchní. A pijeme.


Válka je příčinou smrti jako rakovina a tuberkulóza, jako chřipka a úplavice. Jenže případy úmrtí jsou častější, rozmanitější a hroznější. (Na západní frontě klid)


Válka nás pro všecko zkazila.


Vidím, jak národy jsou štvány navzájem proti sobě a mlčky, nevědomě, pošetile, poslušně, nevinně se pobíjejí. Vidím jak nejchytřejší mozky světa vynalézají zbraně a slova, aby se to dělalo ještě rafinovaněji a ještě déle. (Na západní frontě klid)


Víra může snadno vést k fanatismu. Proto všechna náboženství stála tolik krve. Vítězný oblouk


Vítr skučí ve zbytcích pažení a mračna táhnou kvapně přes měsíc. (Cesta zpátky)


Všechno, co se dá spravit penězi, je laciné.


Všichni asi máme strach z velkých slov. Nalhali nám jimi kdeco. Možná že se taky bojíme vlastních citů. Už jim nedůvěřujeme.


Všichni jsme najednou byli ukrutně osamělí a každý sám jsme to museli dotáhnout až do konce.