zanzara
přečtené 320
O lásce a jiných běsech
2007,
Gabriel García Márquez
Lidém, kteří v této knize čtou pouze to, že svatá inkvizice mučila děti a navíc kněz obtěžoval nezletilou dívku už nepomůže, když si koupí nové brýle. Museli by si k něm koupit ještě mozky... Marquez zde krásně popisuje, že i ti nejvzdělanější funkcionáři katolické církve se bojí lásky a mají vůči ní stejné předsudky jako zaostalí otroci vůči vzteklině. V obou případech je to jen hloupá pověra. Jediný, kdo zde nepodléhá síle lásky, je doktor Abrenuncio - vědec a nevěřící, pro kterého je to prostě nemoc. Nebo snad umění, na které nemá talent? Muži v této knize jsou jaksi nezralí: nevěří citům, příliš se drží morálky a formálních pravidel života. Ale všechny zdejší ženy moc dobře vědí, že nejdůležitější v životě je láska, i když je nepochopitelná a nesmyslná. Marquez, to je cítit, váží si lásky. Ale také vůci vědě a myslícím lidém ma úctu, pokud se vědou slušně zabývají. A to bez ohledu na to, zda jde o medicínu nebo teologii. Je jen důležité, aby byli otevření životu, vědě, pravdě a argumentům. Několikrát ale opakuje, že nejlepší lék je štěstí, protože léčí lépe než jakýkoli léčivé byliny. A štěstí pochází z lásky. I když neštěstí občas taký, přidal bych od sebe.... celý text
Nesnáším svůj krk
2007,
Nora Ephron
Určitě není to kniha pro chlapy, i když se autorka snaží psat jako Chandler. Nechapu jak se jí podařilo napsat nějaké dobré scénáře pro Mike'a Nicholse... Určitě je inteligentní a má smysl pro humor, ale většinou je to dost trapné.... celý text
Srdce temnoty / Na pokraji sil
1980,
Joseph Conrad
V příběhu "Srdce temnoty" říká kapitán Marlow při plavbě na jachtě po Temži se svými přáteli, že i tato řeka viděla to, o čem jim chce vyprávět, a je to divokost a genocida. Temže viděla invazi údajně slavné římské civilizace, která vraždila domorodce a byla úplně pohlcena "jejich divokostí". Conrad píše, že zarazila je divokost bývalé Anglie, ale opravdu si myslí, že jejich vlastní barbarství, protože divokost skrytá pod tenkou vrstvou civilizace je horší. Marlow bude pak přátelům vyprávět o genocidě, kterou viděl vlastními očí na své cestě po řece Kongo. 2000 let po řimskym nájezdu na Anglií budou totiž evropské obchodní společnosti a organizace jako smyšlená "Společnost pro potlačování divošství ve jménu civilizace" vraždit stejně jako Římané pouze kvůli kořisti, totéž pod rouškou humanismu, civilizace a velké myšlenky. Vždycky snadněji se vraždí pod heslem "vznešených idei" - klidnější je svědomí vrahů. V Kongu byly to Travail et Progrès (Práce a pokrok), jindy: Svoboda, rovnost, bratrství; Práce vás osvobozuje; Každému podle jeho potřeb, od každého podle jeho schopností... Kurtz, jeden z hrdinů románu, má příjmení, jakým se v Polsku označovalo d'ábla: Kusy (Conrad je původem Polak a utekl před ruskou armádou). Ale Marlow se s ním spřátelí. Proč? Asi chce ho zachránit jako člověka, jeho duší. Chce, aby se viděl v tom, čím se stal. A Kurtz je dost chytrý a upřímný, aby přiznal: tohle, co dělal je nechutné, odvratné. Ale on je přece, což je velmi příznačné, talentovaný, charismatický muž, který by se mohl stát velkým politikem nebo umělcem. Asi Belgickým Hitlerem? Protože ve svém "úžasném článku" pro výše jmenovanou Společnost vidí jedno řešení pro civilizační pokrok: "Zabijte je všechny!" Všechny ty černé, jiné, necivilizované. Genocida jako "velíkolepá civilizační idea" již v devatenáctém století... Conrad opravdu to všechno viděl - byl v Kongu v roku 1890, a devět let poté napsal "Srdce temnoty". Napsal v teto povídce, že její smysl "není v pecce, ale v její dužině": popisech a atmosféře příběhu. Tehdy jde hlavně o popis teto genocidy. Ale pecka má smysl taky: proč civilizovaní, kultivovaní lidé, jako Kurtz, tak snadno podlehnou těm nejhorším divokým instinktům? A hned v textu najdeme odpověď: "protože jeho nitro bylo prázdné." A to je správná diagnóza. Symptomatická je v příběhu postava ruského akolyty Kurtze, syna pravoslavného kněze. Co je to za postavu? Symbol? Literární proroctví? Skrytá zpráva o Rusech jako prosťáčcích zejících z obdivu k tyranii? Nebo jen skutečná vzpomínka na Kongo? Těžko dnes soudit. Ale je to bezpochyby jedna z nejvýraznějších povídek Conrada. V druhém příběhu tohoto svazku nás čekají tři zajímavé problémy: stáří a ztráta síly muže činu, epochální změna světa - doba přechodu z éry plachetnic na parníky a tím pád étosu lidí moře (Massy a Sterne), který Conrad vždy tolik chválil, a v neposlední řadě ideální tehdy láska muže k ženě, jakou cítí kapitán Whalley ke své manželce a dceři. Je to láska beze slov, která mluví činy, ale až do konce, k sebeobětování. Láska nesmyslná a nemyslitelná v době bující emancipace žen, kdy jsou muži vnímáni pouze jako násilníci a patriarchát.... celý text
Mladosť / Lagúna
1959,
Joseph Conrad
Autor ukazuje krásu neúspěchu, pokud jste udělali všechno správně. Romantismus iluzí mládí jako nejkrásnější vzpomínka ze života.
Vrány
2020,
Petra Dvořáková
Kniha o důležitém problému, ale napsaná tak, aby vzbuzovala extrémní emoce, což samo o sobě vzbuzuje nedůvěru k autorčiným záměrům. Nesnáším novinářské dolaďování reality, aby byla zajímavější, tedy vzbuzovala větší emoce. Mám pak dojem, že nejde o portrétované lidi, ale o úspěch, tedy kvótová čísla, která se pak vyplácí spokojeností skrytého klienta, tedy i v penězích. Z autorů, kteří vidí nebo prezentují svět takto černobíle, se většinou rekrutují propagandisté, kteří štvou lidí proti jiným - proti jednotlivcům nebo celým sociálním skupinám. Zajímavý výtvarný postup je uvedení vran a poetický konec, ale také mi to přišlo příliš vtíravé...Skvělé ilustrace.... celý text