TynaBehuncikova přečtené 134

Psychická odolnost předškoláků 2021, Maike Rönnau-Böse

Bylo to jako číst učebnici. 100 důvodů proč je důležité psychickou odolnost dětí podporovat, ale téměř žádné praktické tipy, co teda s dětmi hrát, dělat, jak s nimi pracovat.... celý text

Dvůr trnů a růží 2016, Sarah J. Maas

Po Půlměsíčním městu jsem chtěla zkusit i všemi vychvalované Dvory a upřímně mě Půlměsíční město baví víc. Příběh mi přišel dost neoriginální, jednoduchý, pohádkový a poměrně předvídatelný. Mezi Feyre a Tamlinem mi chyběla nějaká chemie, přišlo mi to jako že nic nic a naráz nehynoucí láska až za hrob, ale odkud se vzala? Ale abych jen nebyla kritická, postavy byly docela fajn, Lucien mi přišel dokonce charismatičtější než Tamlin, já bych si vybrala Luciena :D Rozhodně to bylo čtivé, byť pomalejší fantasy. Dalším dílům šanci určitě dám a věřím, že to bude o něco dospělejší čtení.... celý text

Deset malých černoušků 2017, Agatha Christie

Já jsem asi od legendární Agathy Christie očekávala víc, ale jako dobré to bylo, to bezpochyby. Rozhodně zajímavý a neotřelý námět. Sama jsem se i dost bála.

S láskou tě nenávidím 2020, Jo Watson

Prvních asi 40-50 stran jsem si chtěla vypálit oči a upřímně jsem si myslela, že to ani nedočtu, že to nemám šanci přežít, jak to bylo trapné, přehnané a kýčovité. Pak se to alespoň trochu srovnalo a vlastně mě příběh začal i bavit, ačkoliv tuctový a předvídatelný zůstal. Ale teda pod oddechovým čtením si pořád představuji něco, u čeho mi umře míň mozkových buňek. Druhá hvězda je především kvůli gay páru a obecně gay světě.... celý text

Případ dětinského dědice 1984, Pavel Šoltész

Po stěhování jsem měla vybalenou jen jednu krabici knih a v ní ležela tato. Už jsem neměla co číst, tak jsem po ní sáhla a tyjo, překvapivě fajn. Historické romány mě docela baví a detektivky taky, tahle kniha to hezky zkloubila. Musím vypíchnout, že je psána svižně, žádné zdlouhavé okecávání, takže to rychle plyne a baví. Snad jen Peregrinovy sexuální fantazie mi tam přišly občas lehce nechutné, ale jinak nemám co vytknout.... celý text

Farma zvířat 2000, George Orwell (p)

Brilantní, vtipné. Takové vysvětlení komunismu pro děti. Pro mě až moc do očí bijící, ale pro cizince, jejichž státy nemají komunistickou minulost, to může být dobré okýnko do socialistické politiky. Moc nových myšlenek mi to nedalo, ale za přečtení to stojí.... celý text

Knihovna malých zázraků 2022, Sara Nisha Adams

Tohle že je začínající autorka? Wow. Bylo to kouzelné. Nádherný, smutný ale přesto krásný příběh, který byl pohlazením po duši. Škoda jen, že jsem ani jednu z knih na seznamu nečetla, mám to však v plánu dohnat. Vývoj postav se mi moc líbil. Celé to bylo prostě pohádkové nádherné. Pro mě zatím nejlepší kniha co jsem letos četla.... celý text

Barva kouzel 1993, Terry Pratchett

Já nevím, těšila jsem se na všemi vychvalovaného a obdivovaného Pratchetta a nějak jsem se za celou dobu pořádně nezačetla, nechytlo mě to. Přišlo mi, že je tam tolik fantasy prvků a různých dějových linek, že jsem po chvíli otupěla...... celý text

Rod nebes a dechu 2022, Sarah J. Maas

Nechápu, jak zvládne jeden člověk vytvořit tak komplexní, zajímavý, originální a rozsáhlý svět... Vymyslet do něj fakt skvělé, pochopitelné postavy, které ale současně nejsou ani předvídatelné ani černobílé... To celé zasadit do napínavého příběhu se zápletkou jako detektivní pátrání, který ani chvíli nenudí. A ještě k tomu všemu pracovat na chemii vztahů s pár hot scénama jako bonusem? Jakože jak? Začínám Maasovou podezřívat, že je to vlastně její životopisný příběh a ona sama je Bryce. A když osvobodila Midgard od Asteri, rozhodla se všem povědět svůj příběh.... celý text

Famfrpál v průběhu věků 2001, Kennilworthy Whisp (p)

Úsměvně milé. Kvalitní hra na "odbornou publikaci" ze světa HP.

Volání Kukačky 2014, Robert Galbraith (p)

Od J. K. Rowling jsem očekávala víc. Postava Cormorana mi vůbec nesedla. Ne že by mi vyloženě vadil nějakým povahovým rysem, ale prostě tlustý, chlupatý, zanedbaný chlap bez peněz a bez nohy není úplně nejlepší hlavní postava. Jeho depresivní myšlenky a utápění se v lítosti mě tam otravovalo. Bohužel většina knihy byla slabý průměr, nebo mě nudila. Až posledních cca 150 stran to za něco stálo. A to píšu jako velký fanda tvorby JKR, ale prostě tohle mi přišlo jako krok vedle... Mám doma ještě druhý díl, časem určitě šanci dostane, tak doufám, že to pak bude o něco pozitivnější čtení.... celý text

Rod země a krve 2020, Sarah J. Maas

Wow. Moje první kniha od Maas. Ze všech stran jsem slyšela jak je skvělá, jak jsou Dvory skvělé, všichni ji doporučovali. Tak jsem si řekla, že než rozečítat několikadílnou sérii, začnu tímto. Aniž bych se podívala na počet stran, tak jsem objednala první dva díly na zkoušku. Když mi přišly takové bichle, byla jsem dost v šoku Tak jsem si řekla, že tohle bude moje čtení na doma u postele (většinou jinak čtu ve vlaku, ale tahejte se denně s tímto skoro 800 stránkovým obrem). No... čtení na doma to bylo přibližně po stranu 300. Bylo to klidné, poměrně pomalé fantasy. Po straně 300 se to ale dost rozjelo a chtěla jsem vědět, jak to bude dál! Takže jsem se s tím 800 stránkovým obrem stejně do toho vlaku tahala Po dalším velkém zlomu - nebudu spoilovat, ale kdo jste četli tak víte o čem mluvím - jsem s tím chtěla seknout. Ne, takhle přece ne! Ale stejně mě zajímalo jak to dopadne a co tam dalšího autorka vymyslí... A do Helu, stálo to za to! Miluju, jak dokáže Maas téměř z ničeho vybudovat ten pocit neskutečné chemie mezi hrdiny. To mě fakt dostávalo. A už dlouho mi nebyla hlavní hrdinka tak přirozeně sympatická. Vývoj postav taky stojí za zmínku, ten se povedl. Mám ráda, když nejsou postavy černobílé a tady nebyl jasně vymezený (na spektru dobra-zla) snad nikdo. Takže palec nahoru! Ještě že mám doma rovnou i ten druhý díl... ... celý text

Harry Potter a prokleté dítě: Část první a druhá 2016, Jack Thorne

Moc skoků v čase a moc nucené sentimentality. Na to, že to nepsala Rowling, mě to i docela bavilo.

Máma není služka, máma je dáma 2021, Marek Herman

3,5* První kapitola top, pak skok a velké zklamání - dalších 50 stran jen plané řeči o tom, že "dřív bylo líp". Pak už je to takové střídavé. Místy mě iritovalo, jak si autor odporoval, jak přeháněl genderové stereotypy, jak "kázal vodu a pil víno", sám sebe popíral. Ale pak tam zase byly hezké myšlenky, pár dobrých tipů. Kapitoly o přechodových rituálech mě zaujaly, k těm se snad vrátím, až to pro mě bude více aktuální.... celý text

Dívka z Bernau 2016, Charlotte Lyne

Zajímavá kniha. Přibližně první polovina knihy, kdy Magdina rodina dře bídu s nouzí, byla těžká. Ale jak již psala ANDY28 - kniha zraňuje a poté uzdravuje, několikrát dokola. Po přesunu rodiny do Berlína kniha nabírá rychlejší spád. Co mi teda velmi vadilo po celou dobu čtení bylo mnohdy nelogické a extrémně sobecké chování víceméně celé rodiny (kromě Magdy). Aby se všichni utápěli v sebelítosti a nechali vše na ní... No nepřišlo mi to pochopitelné ani reálné, obzvlášť vzhledem k tomu v jakých byli situacích. Ale jinak super, Magda byla naopak velmi reálná, uvěřitelná, sympatická a silná ženská hrdinka.... celý text

Dům na samotě 2011, Michaela Klevisová

Moje třetí kniha od Klevisové (čtu je na přeskáčku, ale nevadí to ničemu) a pecka! Tahle se mi snad líbí nejvíc. Prostředí malé vesnice a koňských závodů bylo skvělé. Klevisová umí nádherně vymyslet složitý příběh založený na lidských vztazích a tajemstvích, která jsou s nimi spojena.... celý text

Pekárna s vůní skořice 2021, Ruth Kvarnström-Jones

Docela příjemné čtení. Na začátku jsem se velmi rychle nadchla, i když množství postav bylo šílené, musela jsem si sepsat rodokmen. Historická linka knihy se mi líbila asi nejvíce, tu jsem vyloženě hltala. Kniha se četla rychle, ačkoliv zhruba ve 2/3 knihy jsem už byla trochu znuděná věčnými finančními problémy a nelogickým chováním postav. Pak se to ale zase zlepšilo a konec byl vyloženě sluníčkový. Musím říct, že normálně romantiku nečtu, ale tohle mi asi změnilo názor a měla bych jí občas dát v mém čtecím repertoáru prostor. Na podzimní večery s hrnkem čaje v ruce to bylo skvělé čtení.... celý text

S kouzelnickou hůlkou: Magické dospívání filmového čaroděje 2022, Tom Felton

4,5* Půl hvězda dolů je za gramatické chyby a chyby v překladu. Jinak bombastická jízda. Jsem potterhead, takže to pro mě bylo must-read a bylo to skvělé. Přesně takové, jaké jsem od Toma čekala. Už roky ho sleduju na instagramu a jeho charisma je nekonečné. V této knize navíc ukázal i skvělé vypravěčské schopnosti, vtip a velký kus sebe, který doteď byl tak nějak skrytý. Většina knihy je velmi příjemné oddechové pohodové čtení ze zákulisí natáčení a jeho života. Na konci se věnuje i temnějším stránkám svého života. Ten konec bych klidně rozepsala i víc, ale chápu, proč to tak neudělal. Mně se kniha líbila moc a jsem si jistá, že se k ní ještě vrátím.... celý text

Nádraží Perdido 2010, China Miéville

Tak tohle bylo šílené. Na začátek uvedu, že jsem svět Bas Lagu vzala trochu pozpátku, první jsem totiž četla Jizvu a teď teprve tohle. Z těchto dvou knih se mi více líbila Jizva - příběh mi přišel zajímavější, možná budu trochu srovnávat. K autorovi - obecně můžu říct, že obdivuju překladatele, kteří se upíšou k tomu překládat jeho knihy. Jako to je maso :D Dále- v Jizvě mi ještě tolik nevadilo, že autor nevysvětluje, tady už mě to občas štvalo. Na druhou stranu se pak v některých pasážích podle mě úplně zbytečně patlá, ruší to akci, nudí to. Autor se dále vyžívá v popisech nechutností. Jizva tak nechutná nebyla, ale u Nádraží Perdido už toho na mě bylo místy fakt moc. Celou dobu číst jak všichni páchnou a hrabou se ve výkalech, jako pardon... nevím, já chápu že ne každé místo voní po jahodách, ale tohle bylo už trochu moc. Co mám u autora dále jako velkou poznámku s vykřičníkem je úplná neschopnost vyjádřit emoce. Na to by se upřímně měl snad radši vykašlat, protože číst o tom, jak někdo "šílel žalem" a mít to popsané stejně jako když popisoval co snídal... to prostě nešlo dohromady. Postavy jsou jaksi bez emocí, respektive on je tam autor nějak vepíše, ale pořád je to strašně suché. Souvisí to pak asi i se sympatičností postav, o nějakém vytvoření si vztahu k postavě se asi mluvit nedá, což je u skoro 700 stránkové knihy škoda. No a samotné Nádraží Perdido - prvních 250 stran pro mě byla nuda. Nic se pořádně nedělo. Pak se konečně něco dít začalo a bylo to lepší, ale ten začátek byl hrozný. Kniha mě sice šíleně bavila, ale současně kdykoliv jsem ji měla otevřít, tak jsem si hledala důvody proč to nedělat, vzbuzovala ve mně prostě hodně protichůdné vnímání. Po přečtení ale můžu říct, že za přečtení to asi stojí, byť další knihu od tohoto autora teď v plánu nemám (musím si odpočinout od toho smradu a hnusu:D) A poslední věc - PROČ PROBOHA KNIHA O 668 STRANÁCH NEMÁ OBSAH? Jako to mi hlava nebere a lezlo mi to na nervy úplně celou dobu.... celý text

Půlnoční slunce 2015, Jo Nesbø

Druhý díl se mi líbil více než první. Hlavní hrdina byl sympatičtější a více pochopitelný. A hlavně - SPOILER - to dopadlo dobře. To mi u prvního dílu chybělo. Jinak to bylo napínavé, dobře se to četlo, pár hezkých zvratů. Dle komentářů některých to bylo moc křesťanské, no mně to první půlku knihy připadalo spíš jako sranda ("Budeš se smažit v pekle!") a pak už mi to vůbec nepřišlo tak šílené. Po dočtení knihy mám takový krásně hřejivý pocit, že to dopadlo přesně, jak mělo. A postava Knuta je prostě boží :D... celý text