Shanib přečtené 393

Stín 2021, James Swallow

Další kniha s mým oblíbeným sympatickým hrdinou mi udělala opět radost. Marc neuvěřitelně "vyrostl" od prvního dílu, zároveň z něj však není žádný super hrdina s příliš velkým sebevědomím. Oproti minulém dílu mi přišlo, že to má pomalejší tempo, ale i tak mě to bavilo. Líbí se mi, že autor nesklouzl k nějaké romantické lince a drží se žánru. Už teď vyhlížím pátý díl!... celý text

Duch domu Ashburnů 2019, Darcy Coates

Pro mě to byla první hororová knížka a moc se mi líbila. Je skoro neuvěřitelné, jak poutavé to po celou dobu bylo, když vezmu v potaz, že 70% knížky tam byla vlastně jen jedna postava. Adrienne se mi líbila a obdivovala jsem ji za její chladnou hlavu ve chvílích, kdy jsem se já sama bála.... celý text

Drzý kravaťák 2021, Vi Keeland

Knížku jsem kdysi četla v chorvatštině a nebyla špatná. Občas jsem se i nahlas zasmála. Některé hlášky byly totiž opravdu geniální. Co mě trochu mrzelo byla ta rychlá změna osobnosti hlavního hrdiny. Počet stránek tak akorát na lenivý víkend s nenáročnou milou četbou.... celý text

Někdo cizí v domě 2018, Shari Lapena

Má třetí kniha od autorky a bohužel musím říct, že zatím nejhorší. Poslední tři kapitoly stály opravdu za to a nestačila jsem se divit (ačkoliv to Bridgetino malé závěrečné překvápko jsem tak trochu očekávala). Bohužel se ale většina knihy táhla hlemýždím tempem a bylo to hlavně o tom, jak se na sebe Tom s Karen podezíravě dívají a o úvahách nad tím, zda si důvěřovat nebo ne. Za mě tentokrát nuda.... celý text

Něco jako láska 2018, Julie James

První třetina knihy mě bavila a čtení jsem si užívala. Pak to ale šlo hodně dolů a když jsem se blížila ke konci, přistihla jsem se, že už to chci dočíst, a tak jsem nasadila rychlejší tempo (popisné pasáže jsem přeskakovala), abych se mohla vrhnout na něco jiného. Je to škoda, protože potenciál příjemné oddechovky, při které se usmíváte, to mělo.... celý text

Abarat 2004, Clive Barker

Tuhle knížku jsem četla kdysi dávno a vzpomněla jsem si na ni díky čtenářské výzvě. Vzpomínám si, že nejvíc mě na ní upoutala právě neuvěřitelně kreativní ilustrace, která mě bavila pomalu víc než samotný děj.... celý text

Poslední hodina 2017, Jeffery Deaver

Všeho moc škodí aneb méně je někdy více. Ze začátku mě příběh bavil, ale jakmile začaly složité popisky, které jsem dříve u Deavera měla ráda, tak teď už jsem z nich byla otrávená. Co mi však nejvíc vadilo by to, jak Deaver z Italů...a prakticky z koholiv kdo není Američan...dělal úplný idioty sto let za opicema. To už jsem nedala a knihu nedočetla.... celý text

Napsáno krví 2020, Chris Carter

Tak jsem se konečně dočkala pokračování mé nejoblíbenější thrillerové série. Trochu jsem se bála, jestli knihu Chris Carter dopíše, vzhledem k tomu, co ho bohužel potkalo. Ač jsem zastáncem toho, že série by měly mít omezený počet knih a nebýt nekonečným "seriálem", tak mám stále pocit, že Robert Hunter nám má co říct a hlavně bych chtěla vidět v jeho životě trochu toho trvalého štěstí, když Tracy vzala do zaječích. Jinak příběh jako vždy brilantně vygradovaný a čtivý. Napětí mistrně dávkované a závěrečné kdo z koho jsem takto podané opravdu nečekala. Vraždy a jak k nim docházelo mi připomínalo knihu Dokonalá kořist od Helen Fields a samotný vrah byl jako vystřižený z Brutální Nikity. I tak ale Chris Carter od druhé poloviny knihy válí.... celý text

Jeden z nás 2020, Shari Lapena

Tahle autorka detektivek mě opravdu baví. Občas si chci odpočinout od knížek, kde jsem emocionálně "zafixovaná" na jednu postavu, nemluvě o nekonečných thrillerových sériích, které mě sice ze začátku baví, ale po 13 dílech by to už by opravdu chtělo nějaký závěr. Shari Lapena dává všem postavám stejný prostor, takže nikdo není vyloženě oblíbenec. Zajímá vás samotná zápletka a pídíte se, kdo může být vrahem. Já jsem začala mít určitě podezření v druhé polovině knížky, pak jsem si to zase rozmyslela, abych zjistila, že ono tomu skutečně tak bylo. Za mě naplnila veškerá očekávání.... celý text

Tučné úterý 2005, Sandra Brown

To nebylo vůbec špatné. Na knihu jsem narazila díky čtenářské výzvě a jsem za to ráda, protože si jsem jistá, že tohle zdaleka nebyla poslední knížka, kterou jsem od této autorky četla. Nebyl to sice žádný zázrak, ale bavilo mě to, protože příběh obsahoval všechno, co mám ráda - krimi zápletku, romantiku a happy end.... celý text

Její třešničky 2020, Penelope Bloom

Pro mě byl Jeho banán lepší. Tady mi přišlo, že příběh až příliš brzy ztrácí šťávu. S Williamem byla legrace, ale vydrželi byste být s někým, kdo nikdy nemluví vážně? Hailey nebyla špatná, ale zas tak moc mě taky nedostala. Nejlepší byl hod koláčem. Co musím zkritizovat je překlad, protože si myslím, že jeho vinou se místy v jednom odstavci často opakují ta stejná slova (obzvlášť jsem z toho kvetla u té části s maškarním). A dále si neodpustím jednu citaci: "...dopustila jsem, abys mě emocionálně vysával několik dlouhých let. Byla jsem uvězněná v čase, který jsme spolu strávili, a pak zklamaná z toho, jak se nakonec věci vyvinuly. Dopustila jsem, abys mi zabránil poznat další příležitosti, zkoušet nové věc. Byl jsi jako balvan na mém krku, jako kotva na mém kotníku. A myslím, že sobě jsi způsobil totéž..." To jako vážně? Kdo takhle mluví? Takovýchto podobných pasáží tam bylo víc a působilo to hrozně nepřirozeně. Jako milá oddechovka dobrý, ale žádný super příběh.... celý text

Jeho banán 2020, Penelope Bloom

Po velké reklamní masáži jsem neodolala a musela jsem zjistit, co na té knížce je. Čekala jsem něco ve stylu Alice Clayton a myslím, že se to docela povedlo, ale něco tomu zkrátka chybělo. Příběh byl poměrně jednotvárný, ničím moc nepřekvapil a žádné velké drama se nekonalo. Bruce a Nataša byli velcí sympaťáci, obzvláště on byl naprosto skvělý, přesto bych jejich charaktery ještě trošku dotáhla. Slovní přestřelky byly krásně úsměvné, ale slzy smíchu mi netekly. Knížku jsem přesto ihned přelouskala, protože byla super čtivá a milá, takže se pustím do Jejích třešínek.... celý text

Kytice 2014, Karel Jaromír Erben

Povinná četba ze střední školy, ke které jsem se díky čtenářské výzvě vrátila. Vzpomínám si, když jsem se nazpaměť musela učit Polednici. To bych už znovu absolvovat nechtěla :D ale ráda jsem se ke sbírce zase vrátila... celý text

Nahý vévoda 2009, Sally MacKenzie

Knížku jsem našla v babiččině knihovně, když jsem hledala něco odpočinkového, co přečtu jedna dvě. Příběh jsem si užila a párkrát jsem se při čtení usmála. Četla jsem sice i lepší, ale i horší. Postava Sarah mohla mít trochu větší charisma, ale zato pánové James, Robbie a Charles ho mohli klidně rozdávat, a tak si určitě přečtu další díl.... celý text

Za oponou války: Zpravodajem nejen na Blízkém východě 2018, Jakub Szántó

Na základě knihy bych Jakuba Szántó popsala jako hodně odvážného blázna s velkým štěstím. Smekám před ním a zároveň mi z jeho vyprávění vstávají chloupky na rukou. Jediné, co mi trochu vadilo a nepochopila jsem, proč tomu tak bylo, byla časová rozházenost cest.... celý text

Případ Pelikán 2010, John Grisham

K politickým thrillerům jsem se poprvé dostala u Philipa Shelbyho a bavilo mě to i s Grishamem, kterého jsem teď četla poprvé a určitě ne naposledy. Příběh mě bavil a od začátku do konce se pořád něco dělo. Myslím si však, že nám bylo v Bílém domě představeno příliš mnoho zbytečných postav v jejichž jménech jsem se občas ztrácela. Gray byl jinak velký sympaťák a Darby? Občas trochu přechytralá a jelikož z ní byli všichni tak moc paf, představovala jsem si ji jako takovou Cindy Crawford za mlada. Mimochodem podle knížky musí mít asi každý druhý Američan fetiš na nalakované prsty u nohou a na džínsy.... celý text

Bane: Prokletá láska 2020, L. J. Shen

Bane se tu objevil z ničeho nic. Nepatří přímo k Four Hot Holes, takže mi jeho příběh zasazený do této série moc nesedí, ale nevadí, i tak je skvělý. S Jessie se život opravdu nemazlil a trochu jsem se bála, jakým způsobem se bude její postava vyvíjet. Jako správná hrdinka se však zvládla se vším poprat a po svém boku měla vytrvalého sidekicka. Málo kdy se stane, aby L. J. Shen zklamala a ani tentokrát se to nestalo.... celý text

Chirurg 2004, Tess Gerritsen

Popravdě jsem trochu zklamaná. Asi mě zmátl seriál, ale očekávala jsem známou dvojku Rizzoliovou a Islesovou (později jsem zjistila, že toho se dočkám ve třetí nebo čtvrté knížce, myslím). Nevadí, budiž. Co mě ale překvapilo, že Rizzoliová hrála druhé housle. Vlastně spíš tak třetí. Mohla bych spočítat, kolikrát se objevila na "scéně". Na posledních cca 50 stránkách si pak spisovatelka asi uvědomila, kdo má být vlastně hlavní postava, a tak Rizzoliová, která do té doby k dopadení vraha nikterak nepřispěla, s jedinou trefnou otázku udělá díru do případu a vraha chytne. Ne počkat. Vlastně ani to neudělá. Oběť nakonec svého vraha sundá už podruhé sama. Dále mi není jasné, proč policie říká, že musí najít Chirurgovu skrýš, protože právě tam své oběti zabíjí, aby si to mohl nerušeně užít. Pokud vím, tak všechny oběti byly nalezené u sebe doma, ne? A to už vůbec nemluvím o té slavné rozhodující otázce, zda prodavač ve městě nezná nějakou Asiatku nebo Indiánku a ten poukáže na ženu, kterou je ve skutečnosti přestrojený vrah. Ptám se - co se stalo s fyzickými rysy, charakteristickými pro tyto národnosti? Chirurg měl asi doma takovéto udělátko z Mission Impossible, které dělá obličejové masky. Abych to shrnula, tato detektivka nebyla špatná, ale určitě jsem četla o hodně lepší knihy tohoto žánru. Hlavními postavami byli asi Catherine a Moore, ale příliš mi k srdci nepřirostli. Až se budu v budoucnu někdy nudit, asi dám šanci dalšímu dílu a budu doufat, že bude lepší.... celý text

Hra 2020, Elle Kennedy

První polovina mě bavila, kdežto ta druhá už moc ne a chtěla jsem to dočíst. Začínají mi pomalu vadit stejné vlastnosti hlavních hrdinek - sexy kočka s velkým sebevědomím na kterou kluci letěj jak vosy na med, vůbec se nestydí a ráda flirtuje. Docela bych brala, kdyby nám byl představený někdo s jinou charakteristikou. Pak mi taky nesedlo to, jak se furt omílalo, že je Demi částečně Kubánka a jaká kvůli tomu ona a její mamka jsou. Stačí to napsat jednou. Jinak to bylo fajn. Vtipné a odpočinkové. Hunter byl k sežrání a bylo super zase si trochu počíst o hrdinech z Off-Campus.... celý text

Nevítaný host 2019, Shari Lapena

Má první kniha od autorky. Nebylo to špatné, ale zase ne taková bomba. Po určité době mě přestalo bavit číst časté popisy toho co lidé v místnosti dělají, kdo pije čaj a na koho se kdo kouká, takže jsem je pak trošku přeskakovala. Ten jeden jediný důkaz, který policie měla mi přišel dost chabý a celkově mě mrzelo, že bez vrahova závěrečného objasnění motivu nebyla pro čtenáře možnost, aby na to přišel sám. Na druhou stranu knížka není žádná slátanina. Postav bylo tak akorát a jejich příběhy zajímavé. Četlo se to dobře a byla jsem zvědavá na rozuzlení. Děj nebyl zbytečně natahován. Myslím, že zkusím i další knížky od Shari Lapena.... celý text