Shanib komentáře u knih

Skvělý začátek s velkým potenciálem. Hlavní postavy měly skvělou vzájemnou chemii a jejich společné chvíle jsem si vychutnávala, ale jakmile se dostali na ostrov, najednou šla kvalita dolů a začalo to být takový...nijaký. Pořád jsem doufala, že se to zlomí, ale ono ne. Epilog byl však uspokojivý.
Jinak jedna věc, kterou jsem moc nepochopila, byla, že se Enzo tvářil jako hrozný drsňák, takže jsem čekala nějaký velký temný odhaleni z jeho minulosti, který ho zocelilo a on se tak stal "alfa samcem". Jenže to autorka trochu nedomyslela. Sice jeho minulost byla smutná, ale určitě ne taková, že by si člověk řekl - aha, tak on je to skutečně ten drsňák, za jakýho se vydává. Ne, prostě to je biolog, co chodí do posilky a tam si asi párkrát praští do pytle.

Od autora jsem kdysi četla jeho sérii Čínských thrillerů, která neurazila, ale ani nenadchla. Pamatuju si, že mi tam ale nesedly hlavní postavy. To se u této knížky, kterou mi doporučila paní knihovnice, říct nedá. Popravdě bych si pomalu myslela, že to napsal někdo jiný.
Zasazení děje do Španělska se mi líbilo a i postavy mi přišli fajn, akorát se mezi jejich osobními příběhy na můj vkus moc přeskakovalo. Nejvíc ucelenou linu měla Ana, která mi tím pádem přirostla nejvíc k srdci. Mackenzie měl pěkně našlápnuto, jenže jak nám byl jeho příběh rychle představen na začátku, tak stejně tak rychle ho autor nechal být s přesunul se zase jinam a už se jím dál moc nezabýval. Záporná postava byla vůbec taková hodně okrajová. Místy mi přišlo, že si autor naplánoval, koho všeho zabije, aby to vyznělo hodně tragicky a kolem toho sestavil celý příběh.
Ale...a to je velké ale...četlo se to opravdu dobře. Chtěla jsem oddechovou detektivku, která nemá pokračování a přesně to jsem dostala.

Kniha krásně vyplnila prázdné místo, které u mě po sobě zanechala série Nomád od Jamese Swallowa nebo Na seznamu smrti od Jacka Carra.
Skvělá jízda, která šlapala hned od začátku. Atraktivní a originální prostředí, hlavní hrdina sympatický drsňák ve stylu Jacka Reachera, postav akorát a zápletka měla také co do sebe. Půl hvězdičky dávám dolů za maličkou předvídavost (kde je kód ukrytý či kdo zůstal po Afghánistánu naživu - to jsem tušila od poloviny knihy).
Všimla jsem si, že autor vydal pokračování, ale bohužel jsem nepřišla na to, zda bude také přeložené do češtiny. Jestli ano, ráda si ho hned přečtu.

Kniha se četla velmi dobře a popsala bych ji jako sympatickou, nicméně detektivka tu velmi hraničila s cestopisem. Mám ráda cestování a brala jsem to jako velkou propagaci Capri, která mě navnadila na návštěvu ostrova, nicméně si nemyslím, že toto by bylo ono jádro pudla, proč byla kniha napsána. Přeci to měla být detektivka, ne? K vraždě dojde v poslední třetině knihy a vrah je odhalen během chvíle. Ano, předchází tomu veškeré předešlé dění, kdy čtenář už ví, že někdo ze zájezdu zemře a my si tak celou dobu můžeme skládat indicie, ale vlastně nevím, jestli mi to tak úplně vyhovovalo.
Každopádně jsem dala vysoké ohodnocení za originální zasazení příběhu, vykreslení postav a velmi milé čtení. Jako občasná cestovatelka dokážu ocenit i přiblížení destinace. Druhý díl si ráda přečtu. Občas takové oddechovky můžu.

Kniha se četla velmi dobře a přelouskala jsem ji raz dva. Navíc mám moc ráda dobrodružné detektivky / thrillery. Zasazení příběhu bylo zajímavé, hlavní postavy sympatické a námět velmi slibný, jenže, a zde je ten háček, ne příliš promyšlený, což je hrozná škoda. Byly nám neservírované kapitoly z pohledu jiných postav, a tak jsem čekala, že tyto postavy budou ve vyvrcholení příběhu zohledněny, jenže se najednou dělalo, jako kdyby tam ti lidé vůbec nebyli a já si říkala, jestli jsem tedy ty kapitoly četla zbytečně. Vím, že příběh má pak s ústřední dvojicí další díly s novými zápletkami a je tedy možné, že se k těmto postavám vrátí, ale nemyslím si, že by toto pokračování mělo být ještě někdy přeložené do češtiny. A právě velmi neuspokojivý, super uspěchaný konec mě odrazuje od dalšího čtení v originále. Ona i ta zápletka s morem se pak nějak sama vyřešila a to, jaké to mělo důsledky v Istanbulu, jako by nic neznamenalo.

Tohle jsem nečekala. Za mě originální příběh s nevšední hlavní hrdinkou. Půlku knížky jsem nevěděla, zda ji fandím či nikoliv. Její charakter se během celého příběhu vyvíjel prostřednictvím slušného psychologického výplachu a člověk si lámal hlavu s tím, jak to vlastně celé je.
Kniha se čte skoro sama a vyvrcholení bych možná trošičku protáhla, ale i tak bylo ok. Co mi udělalo radost byl epilog, který byl víc než uspokojivý. Od autorky si určitě přečtu další její počiny.

(SPOILER) To jako vážně? To mám teď čekat na další díl dva roky (prý se tak autorka nechala slyšet), zatímco jsem teď tři knihy dala během dvou týdnů? Navíc s takovým šíleným koncem! Uff, tohle budu dlouho rozdýchávat a sakra doufám, že mají Violet a Xaden plán, který uvedli do chodu, ale my o něm zatím nevíme (viz. jak dal Xaden Sgaeyl nahlédnout do své mysli). Třeba něco jako infiltrace Veninů.
Když jsem tak přemýšlela nad tím, kam by se mohl děj vyvíjet, napadl mě trochu scénář jako z Vampýrské akademie: Xaden je víc zlý než hodný a není sám sebou, Violet to s ním nevzdává. Xaden ublíží nevinným lidem, Violet ho však vyléčí (těžko říct, zda mu zůstane signet nebo ne), on se za své činny bude nenávidět a bude ji od sebe odstrkovat. Nakonec si však odpustí a budou spolu.
No...to by byl asi můj ideální scénář. Čeho se ale bojím je, že ve čtvrtém díle prý umře jedna z hlavních postav, tak doufám, že to nebude právě Xaden, kdo ji bude mít na svědomí. Dále se mi nepozdává zápletka se zasvěcením bohyni...aby se z Violet nakonec nestala nějaké velekněžka.
No uvidíme. Sice to tu není žádné fórum, ale po tom přívalu emocí jsem se z toho potřebovala vypsat.
Každopádně skvělé čtení. Nějaké mouchy by se našli, ale mé nadšení nad sérií neochvějně přetrvává. Jen opravdu doufám, že si to RY rozmyslí a další díl napíše dřív.

Kniha začíná přesně tam, kde skončil první díl, což je super. Příběh se nám vyvíjí a odkrývá více ze světa "Empyrea", ať už to je nové prostředí, minulost hlavních i vedlejších postav nebo i postavy úplně nové. Je vidět, že autorka to má opravdu promyšlené do nejmenšího detailu a já stále hltám každou stránku, ačkoliv je pravda, že některým částem, které nejsou příliš důležité, je věnováno zbytečně moc prostoru a kniha tak hodně bobtná. Na druhou stranu to ale přidává na atmosféře, takže těžko říct, jestli to je skutečně mínus. Za co dávám ale půl hvězdičky dolů je, že zde měl Xaden méně prostoru a taky za to věčné handrkování se s Violet - něco mi tají, neřekl/a mi pravdu, ne/mám se zeptat? Vleklo se to celou knihou, což je opravdu moc dlouho. Autorka asi chtěla vymyslet nějaké drama mezi hlavními hrdiny (jiné než hrozící smrt) a v tomto ohledu ji nic jiného nenapadlo. Každopádně se vrhám na třetí díl a už teď jsem na sebe naštvaná, že jsem se čtením celé série nepočkala do doby, až vyjde všech pět knih, protože mi je jasné, že jakmile přečtu Onyxovou bouři, budu naštvaná.

Tak tohle jsem nečekala...nečekala jsem, že mě kniha tak vtáhne, že budu hlavním hrdinům úpěnlivě fandit, každý jejich krok prožívat a Violet a Xadenovi tolik přát jejich štěstí. Ale vrátím se na začátek...
Z žánru fantasy jsem kdysi dááávno četla pouze sérii Eragon...do dnes ji mám velmi ráda, ale brala jsem to jako výjimku. A najednou (po letech) bylo téměř nemožné vyhnout se všem těm ódům na sérii Empyreum. Pořád jsem to ignorovala, protože po třicítce jsem měla pocit, že fantasy už opravdu nebude to pravé, ke všemu že to bude slátanina, která vykrádá právě zmíněného Eragona.
Jenže pak jsem četla článek na ČT24, který na to vrhl trochu jiné světlo. Mluvil o žánru romantasy, který se rozhodně nestydí, ať už se jedná o drsné prostředí, tak o erotické scény a neuvěřitelnou chemii mezi Violet a Xadenem. Dala jsem tomu tedy šanci a teď jen kroutím hlavou, proč jsem tak dlouho otálela.
Stránky jsem hltala jednu za druhou a spánku jsem moc nedala, protože jsem knihu nedokázala zavřít. Jestli to mělo svá slabá místa? Ano, asi jako kterákoliv jiná kniha, ale to nic nemění na tom, že jsem si to užila. Závěrečná bitva byla wow, úmrtí jedné z oblíbených postav jsem doslova obrečela a jen se modlím, abychom se na konci této série dočkali pro Violet a Xadena happy endu.

Po ne příliš povedeném Netvorovi, který pro mě představoval zklamání, neboť jsem měla velké očekávání, jsem si spravila náladu se Zhýralcem. Příběh Emmabelle a Devona byl pojat vskutku originálně a ti dva spolu mě bavili. Perfektní chemie, skvělý humor a neotřelé dialogy podle mého gusta. Temný podtext minulosti byl strašný, smutný a asi nejemotivnější z celé série. Závěr knihy byl skvělý a uspokojující.

Knihu jsem si vybrala, protože jsem chtěla nějaký špionážní thriller, který není na pokračování. Mise splněna, ale...první dvě třetiny mi daly zabrat a ke čtení jsem se musela přemlouvat. Děj mi evokoval přešlapování na místě, ovšem hlavní problém jsem spatřovala ve vyjadřování Willa, které mi prostě nesedlo. Kniha byla v ich formě a já měla většinu času pocit, že je z pohledu osmnáctiletýho kluka a ne třicátníka. Číst o "bouři jménem Decker" a o tom, kde splašit dobrý kafe, protože bez něj Will nedokáže žít, mě moc nebavilo a postupně to začalo být otravné. Nicméně v poslední třetině jako bych v rukou držela jinou knihu - děj začal skvěle šlapat a hlavní hrdina mě začal bavit. Škoda že to bylo tak pozdě.

Mé dvě oblíbené autorky se daly dohromady a přišly se skvělou sérií, kterou už jsem v originále přečetla komplet celou. My Dark Romeo jsem přelouskala už dvakrát a teď se chystám potřetí v češtině, protože ano, bylo to tak dobré. A právě první díl je ze všech nejlepší. Romea jsem si hned zamilovala - klasický "Shenovský" bad boy, který se za nic neomlouvá a ačkoliv se do hlavní hrdinky zamiluje, neztratí nic ze svého počátečního charakteru. Hlavní i vedlejší postavy, chemie mezi hrdiny, zápletka, epilog...to všechno naplnilo má očekávání a v oblíbenosti tak Romeo šlape Viciousovi, Wolfovi a Cillianovi na paty.

Kniha mi dala přesně to, co jsem od ní očekávala. Oddychové jednoduché čtení s prvky krimi a romantiky. Nekomplikované, dlouhé akorát, žádné pokračování. Proto jsem dala i poměrně vysoké hodnocení. Žádný velký počin to samozřejmě není. Taky nemůžete až příliš přemýšlet nad některými dedukcemi v rámci vývoje krimi případu. Leckdy si autorka vytáhla z rukávu jak kdo na něco přišel. Taky nevidím důvod, proč by se měl milionář zabývat lidmi z maloměsta, obzvláště hlavním padouchem, který nám je na konci odhalen. Ale nechme stranou, bylo to fajn.

Trošku pomalejší rozjezd, ale pak to začalo nabírat obrátky a já se nestačila divit. Vlastně nevím, jestli to bylo geniální nebo až příliš na jednu rodinu. Nakonec mi z nich všech bylo špatně a měla jsem hroznou zlost za Mercy. Originální zasazení příběhu také potěšilo. Celkově se to četlo skoro samo. Autorka je vždy sázka na jistotu a splní očekávání správného thrilleru.
Will, Sára, Faith a Amanda jsou postavy, které tu s námi jsou už hezkou řádku let a ačkoliv je mám ráda, cítím, že by to autorka mohla začít ukončovat a dát prostor něčemu novému, třeba příběhu Jeremyho, jak jsem zmiňovala v recenzi k předchozímu dílu.

Už je to nějaká doba, co jsem knížku četla, ale pořád ji mám uloženou v pc s poznámkou TOP, což mluví za vše. Neotřelé a originální zasazení příběhu, skvělé gradování a výjimečná chemie mezi hlavními postavami. Bylo mi líto, když už jsem příběh dočetla. Doporučuji, nebudete litovat.

Téhle knihy jsem se nemohla dočkat. Zamilovala jsem se do Mizery a celá navnazená jsem se těšila, až si přečtu Netvora. Takže si představte mé zklamání, když jsem mezi Aisling a Samem necítila žádnou chemii. A to opravdu vůbec žádnou. Byla jsem smutná, když jsem zjistila, že Aisling mi není ani za mák sympatická. Dějový zvrat byl vlažný, nic velkého se nestalo. A najednou se z ničeho nic Sam zamiluje do Ash, která předstírá, že ho nechce, i když on moc dobře ví, že je to jen maska - takže to je vlastně o ničem. O slově netvor pak ani nemluvím. Svou četností začalo být rychle otravné. Četla jsem teda originál, tak je možné, že s tím během překladu něco udělali. Mimochodem doteď nechápu, proč je Ash taky netvor. Nic příšernýho nedělala. Přišlo mi to takový nucený, aby ty dva spojovalo něco extra.
Původně jsem chtěla dát dvě hvězdičky, ale kvůli momentům s Cillem a Percy jsem dala tři.
Naštěstí se mé oblíbené autorce závěr série s ústřední dvojicí Belle a Devona opět povedl a jede na té správné vlně.

Kniha mě hodně překvapila a četla jsem jí rekordní rychlostí. Hlavní hrdinové měli skvělou chemii. Bylo to temné, vzrušující a sexy. Navíc se mi líbí, když takovéto knížky mají pokračování, akorát se z vedlejších postav stanou hlavní a my přitom o ty původní tak úplně nepřijdeme. Bohužel už mám načteno dopředu v originále a musím říct, že tato první knížka je nejlepší ze všech této série, pak už ta úroveň s každým dalším dílem klesá.

Geniální jako vždy. Chris Carter má prostě talent. Sice bych brala víc "scén", kde Robert mluví, ale i tak jsem byla nadšená. Snad si autor s dalším dílem pospíší, protože já už se nemůžu dočkat.

Jestli někdo umí vykreslit ne/dokonalýho grumpy bad boye, tak je to L.J.Shen...možná proto ji už několik let sleduji a s napětím vyčkávám každou její další knížku. Její hrdinky mají vždy velkou osobnost a to, jakou chemii dokáže pokaždé mezi ústřední dvojicí vytvořit, mě nutí knížky číst světelnou rychlostí, ale pokaždé mi je líto, když to mám za sebou, a tak si nejdřív vždy čtu originál a pak po vydání ještě českou verzi. Ne jinak tomu bylo i u Zlomené princezny. Příběh Hallie a Ransoma si nešlo nezamilovat.
Nicméně co mě překvapilo, bylo opravdu velké množství překlepů v textu...s něčím takovým jsem se dlouho nesetkala.

Předchozí kniha Oko za oko byla asi o něco lepší, ačkoliv jsem měla strašnou averzi vůči hlavní hrdince. To se tentokrát nestalo...ono se vlastně nestalo vůbec nic. Hlavní hrdinové ve mě nevzbuzovali vůbec žádné emoce. Myslím si, že autorka mohla odvést lepší práci v tom, aby nám postavy více přiblížila. Vůbec jsem nebyla schopná vzít je za své. Ani ten jejich vývoj citů jsem jim nevěřila. Dále zápletka vyzněla trochu zoufale. Přišlo mi, že spisovatelka chtěla napsat knížku, měla o ní zhruba nějakou představu a tak to i dopadlo...kriminální linka sešitá na koleni. Na druhou stranu žádné velké dílo jsem nečekala. Chtěla jsem čtivou oddechovku a tu jsem dostala.