sachista přečtené 543

Plavovláska 1995, Mika Waltari

Policie 2015, Jo Nesbø

Na Policii jsem se obzvláště těšil kvůli zápletce, připadla mi atraktivní a tajuplná. Říkal jsem si, že po dvou slabších dílech musí přijít zase případ, který mě posadí na zadek. Nenastal efekt jako u Sněhuláka, zato jsem ale stejně spokojen a o hodně více než v předchozích případech. Mám rád, když neodhalím hlavní pointu a tentokrát se mi to nepovedlo ani náhodu, neměl jsem šanci, oceňuji, že Nesbo nás nechal konečně napnuté téměř do konce a zbytečně neodkryl všechny karty. napínavý a otevřený závěr nás všechny láká na Žízeň...... celý text

Nejhorší děti na světě 2017, David Walliams

Většina příběhů je vysloveně nechutných a je to škoda, protože ty, které nechutné nejsou, jsou celkem povedené a vtipné. Nedal bych více než dvě hvězdičky, ale vzhledem k mimořádně nádherným barevným ilustracím, hodnocení zvedám o hvězdičku. Obsahově ale s Walliamsem již druhé zklamání za sebou. Skoro začnu věřit tomu, že knihy, v nichž nevystupuje uražený Rádž, jsou slabší.... celý text

Přízrak 2014, Jo Nesbø

Příšerná teta 2015, David Walliams

Zatím nejslabší Walliamsův počin, který jsem četl. Na jeho knihách jsem oceňoval, že je mohou číst malí i velcí, děti i dospělí a všechny knihy měly dojemné vyznění a poučení. U Příšerné tety jsem celou dobu postrádal něco "vyššího", prakticky mě oslovil až epilog a jedna překvapivá pointa, jinak se jedná o průměrný až podprůměrný příběh vyloženě jen pro děti. Doufám, že Příšerná teta představuje výjimku, jež potvrdí pravidlo a další příběhy se vrátí zase do úžasně rozjeté linie.... celý text

Levhart 2013, Jo Nesbø

Levhart mě příliš neuchvátil, o co víc jsem chválil Sněhuláka a Spasitele, o to víc mi připadne Levhart zbytečně natahovaný, kdyby Nesbo zredukoval román o 200-300 stránek, byl by z toho skvělý kriminální thriller s propracovanou detektivní zápletkou, kde do sebe všechny díly skládačky pěkně zapadnou. Místo toho jsme prvních sto stránek svědky přesvědčování a posledních sto stránek zbytečného, nereálného a překombinovaného laciného akčního thrilleru. Nepopírám, že se to čte samo, ale třista stran se dalo investovat jinak. Jsem zvědavý na Přízrak...... celý text

Národní třída 2013, Jaroslav Rudiš

Moje první seznámení s Rudišovou tvorbou. Prvních asi třicet stránek jsem byl zaskočen a přemýšlel, že knihu odložím, ale pak jsem se do ní začetl, líbila se mi čím dál víc, až jsem ji přečetl během jednoho večera. Některé hlášky si budu nejspíš pamatovat a některé věty moudra či pseudomoudra alespoň krátkodobě zapomenout nelze, protože se v knize neustále opakují. Zvláštní počtení, zvláštní vyústění, musím si přečíst ještě nějaký další Rudišův kousek, abych si utvořil ucelenější názor.... celý text

Polednice 2016, Jiří Březina

Viděl jsem dnes film Polednice a dočetl knihu Polednice. Zpočátku jsem si říkal, že je to psáno hodně naivním, jednoduchým stylem bez větších ambicí, což se potvrdilo i na konci. Paradoxně zajímavější než hlavní dějová linka s vyšetřováním byla druhá linie s Martou. Hlavní pointa příliš průhledná a primitivní, chybělo tomu nějaké zásadní překvapení. A opět jsem si uvědomil, nakolik kvalitní jsou detektivky Camilly Lackberg, jejíž typicky dvě dějové linie jsou vždy důmyslně propracované a na konci úžasně propojené. U Polednice mi bylo vše hned jasné, přesto dám panu Březinovi ještě jednu šanci, když je tím laureátem Ceny Jiřího Marka...... celý text

Poslední výročí 2017, Liane Moriarty

Při čtení další knihy od Liane Moriarty jsem sám sobě kladl otázku, jestli to už nějak nepřeháním s četbou podobné literatury a zda bych se neměl nasměrovat na nějakou typicky "mužskou literaturu". Na konci jsem ale musel konstatovat, že mě i tato kniha moc bavila, hlavní pointa tuze překvapila, párkrát jsem se dokonce nahlas zasmál a celou dobu hltal další stránky, abych to dávné tajemství odhalil. Poslední výročí je s ohledem na obsah rozhodně jedním z nejpřiléhavějších názvů.... celý text

Kukura: jeho život ako ho prežil Čičvák 2015, Martin Čičvák

Kukuru jsem četl poměrně dlouho, několik měsíců. Nebylo to pro mě lehké čtení na jeden zátah, neboť jde o velmi komplikovanou osobnost a zdůraznil bych hlavně slovo osobnost, ať už se k ní pojí jakákoli pozitiva či negativa. Některé pasáže mi nejspíš utkvějí nadlouho v paměti, za všechny asi noc strávená v hotelu s mladou dívkou či přinucení Martina Huby k běhu na pět set metrů zcela zbytečně. Možná mi jen chybělo trochu více komentářů z posledních deseti let a zejména i s ohledem na autora nějaké zážitky z Činoherního klubu. Rodinná slavnost pro mě totiž představuje dosud nejsilnější divadelní zážitek.... celý text

Koho vypijou lišky 2013, Lidmila Kábrtová

Není to vůbec příjemné a pohodové čtení, ale o to větší má vypovídající hodnotu. Pro mě zatím čtenářský zážitek tohoto roku. Filmové i knižní debuty vždy hodnotím o hvězdičku výše, v tomto případě, ale nemám už ani kam výše jít. Oceňuji zejména originální formu se závazkem padesáti slov na kapitolu, jež na autorku klade obrovské nároky. S tím se Lidmila Kábrtová poprala se ctí a znamenitě.... celý text

Hovězí kostky 2014, Emil Hakl (p)

Styl a humor Emila Hakla mi vyhovuje, směju se u jeho knih i nahlas. Některé myšlenky, vtípky nebo inteligentní přisprostlé hlášky si poznamenávám. Hovězí kostky mě ale nějak postupně unavily a zdá se mi, že se jednotlivé povídky tak nějak opakují, což vlastně není nic zvláštního, je to Haklův svět plný originálních figurek, tragikomických hrdinů hledajících smysl života. Ale hodnotím průměrně, protože mě jiné jeho knihy dokázaly chytit za srdce výrazněji.... celý text

Dívky z trajektu 2017, Lone Theils

Knihu hodnotím jako thriller, protože každý důvtipný čtenář detektivek musí hlavní pointu odhalit poměrně jednoduše. Jako thriller dostatečně napínavé, tajemné a čtivé, správně seversky drsné, brutální až perverzní. Možná bych vypustil zbytečnou milostnou/vztahovou linku, připadala mi, že je tam vložená téměř násilně a ne tak přirozeně jako to bývá v sérii od Camily Lackberg. Ale docela se těším na pokračování.... celý text

Zeměbouře 2017, Mons Kallentoft

Kallentoftovi se podařilo zastavit posun kvality směrem dolů, ale stále je to u průměru jako všechny jeho "elementové" knihy. Myslím, že měl přestat po Pátém ročním období, a pak se pustit do dalších projektů. U Zeměbouře oceňuji alespoň poměrně strhující thrillerový závěr.... celý text

Dědictví aneb Jak Helena ke štěstí přišla 2013, C. D. Payne

Mám rád odlehčený a lehce přidrzlý humor, překvapení, zvraty a svižný děj. Všechno tohle mi C.D. Payne nabídnul a díky němu jsem se opět skvěle bavil, nejvíce asi díky postavám Casty a Heleniny matky. Výborná oddechovka.... celý text

Všechno nebo nic 2010, Eva Urbaníková

Všechno nebo nic - příběh pokračuje 2010, Eva Urbaníková

Noční lov 2017, Robert Bryndza

Nebudu Noční lov hodnotit jako detektivku, protože to bych musel v hodnocení hodně ubrat, Žádný důmyslný autor detektivek přece neodkryje karty v půli knihy, pokud by nám nechtěl uštědřit nějaký závěrečný šokující zvrat či pointu. Proto přistupuji k druhému případu Eriky Fosterové jako k psychologickému thrilleru a v rámci žánru je rozhodně nadstandardní, Bryndza opět píše nesmírně čtivě, zajímavě a i když tedy víme, jak se věci mají, stejně je druhá půle knihy záživná a napínavá. Z mého pohledu by ale třetí díl mohl vykazovat opět rysy klasické detektivky a čtenář by si měl do konce lámat hlavu nad totožností pachatele.... celý text

Vzpomínky na jednu vesnickou tancovačku 2014, Jiří Hájíček

Selské baroko mě neoslovilo, ale Vzpomínky na jednu vesnickou tancovačku mě naopak okouzlily. Naprosto se dokážu ztotožnit s dvěma výseky recenzí na tuto knihu, které jsou uvedeny na přebalu, a to konkrétně, že obsadil vyklizený prostor (přestože se můžeme pyšnit tradicí Raise, Světlé či Stašek), a že dokáže přesně vystihnout dva natolik odlišné světy vesnice a města. Kdybych měl za sebe popsat, co je pro Hájíčkovy povídky nejtypičtější, uvedl bych melancholii, nostalgii, pocit stěží popsatelného smutku, nicméně se nevyhýbá ani lehké erotičnosti či humoru, obojí se skvělé mísí v nově vydané povídce Lvíčata. Potěšil mě i propojením některých postav, které se objevují v dalších povídkách. Čistě subjektivně pro mě nejhezčí povídku představuje Příběh milovnice koňakových špiček.... celý text

Dívka v ledu 2016, Robert Bryndza

Prvních padesát stran jsem se nemohl začíst a naladit, ale poté jsem naopak stránky hltal a přesně jak je napsáno na obalu, nedokázal jsem knihu odložit. Jde o nesmírně čtivý detektivní thriller s rafinovanou zápletkou a se značným nádechem brutality a děsu. Oceňuji, že Erika Fosterová je vykreslena pravdivě, věrohodně, není to žádná nesmrtelná superžena, autor jí přiznává i slabosti a zranitelnost. A čistě subjektivně mě trochu zklamala závěrečná pointa, asi jsem si to zkrátka představoval jinak, ale celkový zážitek je nadprůměrný.... celý text