radusak9806 přečtené 258
Veliký vodní tulák
1980,
Ota Pavel
Je blbé, že většina knih Oty Pavla vyšla až po jeho smrti. Je tu vlastně XY knih s jinými názvy, ale stejnými vnitřnostmi. Nic to nemění na to, že povídky Oty Pavla mám velmi ráda, jsou jako pohlazení a této době člověk potřebuje hodně hladit.... celý text
Fialový poustevník
1977,
Ota Pavel
Stejně jsou to nejlepší povídky co znám. Je jedno pokolikate je čtu
Pohádka o Raškovi
1979,
Ota Pavel
My jsme malej národ, ale my můžeme být velkej národ tady (v hlavě, nebo na sportovišti, nebo se sportovní redakci, nebo s malířském ateliéru). Když se to dobře potká, může to být veliká nádhera :)... celý text
Co jsem to proboha udělal?
2007,
Robert Fulghum
Školka to není, to je jasný. Stejně je to v téhle divné době, takový balzám na duši. Číst o obyčejných věcech, které normálně ani nestojí za pozornost (třeba jít do zoo, děti co jsou ve škole nebo jdou z tréningu) najednou působí jako sci-fi. Jo a mojí bizarní představou je představovat si mosty jak se řítí k zemi. Co vaše?... celý text
Třetí přání 3 - splněno
2006,
Robert Fulghum
No co říct, přečíst jsem si to musela. Necítím zklamání, ani uspokojení. Ten příběh pro mne vlastně skončil 2 dílem. Jsem ráda, že tu je i jakési uzavření postav, ale vlastně jen tato část pro mne byla něčím důležitá. Přesto je to zajímavě k zamyšlení,byť je na konci vlastně jedno, jestli jste to četli nebo ne. Chápu, všichni čekáme na happy end, jenže v tom to celé je: Čekáme a čekáme. Zase jedna moudrá věta říká, že vše má dobrý konec a pokud ne, ještě to není konec.... celý text
Eragon
2004,
Christopher Paolini
Nevím, asi knihu čtu "pozdě". Ano, je to čtivé, ale taky docela předvídatelné. Nyní mám svých pár hypotéz, které jsem zvědavá jak dopadnou. Že bych si z knihy sedla na zadek, to úplně ne. Nějaký puzzlik chybí.... celý text
Gold za všechny peníze
2017,
Joseph Heller
Ne sedlo mi to, čekala jsem něco jako Hlavu 22 (jen na židovské téma). Za začátku jsem byla spokojená, ale v průběhu knihy jsem se zmohla jen na: výborně zase hádají! Knihu jsem docitala ze setrvačnosti a posledních 30 stránek byl očistec. Bohužel, tak zase příště pane Heller... celý text
Továrna na Absolutno / Krakatit
1982,
Karel Čapek
Romány Karla Čapka jsou moje prokletí. já chápu myšlenku, líbí se mi Čapkova čeština, ale nějak je po dočtení zvláštní prázdno. Stejně to stále zkouším. PS: Čapkovy fejetony, články, povídky většinou spíš až nekriticky miluji :)... celý text
V zajetí slov
1969,
Karel Čapek
Velmi zajímavé úvahy. Jen nějak nevím, po přečtení ve mně vlastně nic až na ten dobrý pocit nezůstane.
TGM ve fotografii
1990,
Karel Čapek
Dostali jsme se do doby, kdy Masaryka vnímáme především jako bystu na podstavcích, jako chrám demokracie. Všechny knihy, které jsem od něj, ale především o něm přečetla dávají tušit, že za bystou se skrýval opravdu veliký muž, který byl především velmi lidský. Viděl už tehdy dál než jiní a že nám podobní lidé v dnešní době velice chybí. Člověk jenž se stal symbolem, člověk jenž se stal svým způsobem nesmrtelným obrazem. Já děkuji, za každou krásnou myšlenku,.... celý text
Třetí přání
2004,
Robert Fulghum
Je to zvláštní, já vůbec nevím jak tu knihu uchopit. Po přečtení je tolik nepoložených otázek a žádné odpovědi. Stejně tento zmatek není důvodem nízkého hodnocení. Je prostě těžké nesrovnávat s ostatními knihami. Taky bych, bez nich tuhle knihu sotva otevřela a ve výsledku bych o nic nepřišla, nepřečíst ji. Zbývá jiná otázka, přečtu si druhý díl? Jednoznačně ANO ! PS: Má někdo vysvětlení kde vzniklo propojení R. Fulghuma s Českou republikou? Protože pokud je mi známo, tahle kniha vyšla prvně v Česku a až asi za 3 roky v Americe?... celý text
Volá Londýn
1947,
Jan Masaryk
Mám strašně smíšené pocity, které nepramení z kvality knihy, ta je za 5 hvězd jednoznačně. Tak nějak mne tahle kniha nutí k myšlenkám, myšlenky k otázkám a otázek je více, než na kolik kniha může poskytnout odpovědí. Předně je vůbec dnešním pohledem dobře a adekvátně pochopitelná? Dokážeme ji chápat v plném kontextu, když nám na hlavou nepadají bomby? Dokážeme dnes, když víme jak to dopadlo, knihu náležitě ocenit? Dokáže taková minulost, zamezit opakování? Dokážeme se dostatečně poučit? Ráda bych odpověděla SAMOZŘEJMĚ. Jenže si nejsem jistá. Je to kniha, která se nedá číst nijak prekotně. Já sama zvládla tak dvě až 3 hlášení, pak jsem ji vždy musela odložit. Především v závěru knihy, jsem si při čtení o Stalinovi, Sovětské otevřené náruči a spojenci v míru (řečeno přibližně, ale význam je snad jasný) nemohla odpustit poznámku: Jo, kdybys věděl kam tě ta otevřená náruč hodí. Za mne asi vše.... celý text
Mládí Jana Nerudy
1959,
Vladimír Kovářík
Je to velmi zajímavé svědectví doby. Nezastírám tvorbu Jana Nerudy znám jen okrajově a nikoho nepřekvapí z jaké knihy.
Boží muka / Trapné povídky
1967,
Karel Čapek
Boží muka jsou u mne na 2 hvězdy, přestože povídky od K. Čapka mám ráda (na rozdíl od románů), tak tady to nějak nefunguje. Trapné povídky jsem až příliš dlouho četla s pocitem, tohle už jsem někdy četla, to není možný. Taky, že jo! Tehdy to dopadlo na 2 hvězdy a mé mínění o nich se za tu dobu příliš nezměnilo. Tak zase příště pane Čapku.... celý text
Cesta na sever
1970,
Karel Čapek
Cesta na sever mne zatím asi z Čapkových cestopisů bavila nejvíce. Zamilovala jsem se do ilustrací, i když pro současné světoběžníky to není, ale jako poznámky z cest dobrý.... celý text
Dobře utajené housle
1973,
Miroslav Horníček
Tahle kniha je jako jedno velké pohlazení. Přemýšleli jste někdy nad tím, kde se v lidech bere taková ta lidská moudrost (vědění, čert ví jak to napsat, ale snad se chápeme)? Je to věkem? Nemyslím si (jak řekl Werich, jsou blbci mladí i stáří). Je to zkušeností? Někdo vstoupí do stejné řeky víckrát, někdo si neomoci ani palec. Já to neumím vysvětlit, jen vím, že to existuje na příkladě lidí jako byl M. Horníček, J. Werich, TGM, K. Čapek, atd atd. Děkuji PS: Já chápu, že by komentář měl být o knize, ale tahle kniha se musí přečíst. Každý popis není úplný a nebo správný. Je jako Malý princ, buďto ji milujete nebo ne :)... celý text
Falstaffovo babí léto
1969,
Jan Werich
Hledám si cestu... Je to i problém můj, hry na papíře mi nějak unikají. Každopádně mám z tohoto malého ulovku v antikvariátu radost velikou. Jediné co mi tu radost hatí, je to, že nemám gramofon, na kterém bych si přehrála tu malou černou placku v knize ukrytou.... celý text