Vladimír Kovářík

česká, 1913 - 1982

Populární knihy

/ všech 31 knih

Nové komentáře u autorových knih

Když velcí byli malí Když velcí byli malí

To bylo tak moc hezké čtení. :) Je tu několik vzpomínek od našich přednějších spisovatelů od dob Národního obrození, až po současnost. Asi tak od Josefa Jungmanna a Světlé, až po Seiferta a Hrubína. Vzpomínky na to, jak strávili dětství, na různé zvyky z té doby, na řemesla, která už pro nás zanikla. Strašně ráda bych se v té době ocitla. Moc hezké. Mě to zahřálo u srdíčka. :)... celý text
JointlieKat94


Literární toulky Prahou Literární toulky Prahou

Nebylo to špatné čtení, kniha rozdělena do 4 částí Staré Město, Malá strana a Hradčany, Nové město a Vyšehrad, Velká Praha. Mnoho zajímavostí, které člověk o Praze nevěděl a doplnil si znalosti.Líbilo se mi třeba zmínka o Celetné ulici,která se od 13. století jmenovala Caletná , nebo Caltnéřská, protože v ní měly krámky caletníci, kteří pekli velké housky calty. Takových historických zajímavostí je zde opravdu dost, moc hezké je vyprávění o Podskalí. Kniha vyšla před 1989, takže se i mimo jiné dovíme i něco o politice, kde pobýval Lenin v Praze, kde byla založena KSČ, sociální demokracie atd. historie se nepřepisuje a politické věci uvedené v knize ji neubírají na čtivosti.... celý text
vvikingg


Literární toulky Prahou Literární toulky Prahou

Skvělá kniha, které ani trochu neublížilo to, že je z roku 1980. Ano, některé ulice a náměstí se jmenují jinak, ale ta soustavnost, pečlivost a podrobnost, s jakou se ona "toulka" koná, je příkladná. (Předpokládám, že právě Kovaříkův pojem "toulky" inspiroval Petra Horu Hořejše k Toulkám českou minulostí...) Ten pojem je totiž skvěle vybraný - při toulkách se člověk tu a tam zastaví na chvíli, někde jen omrkne dům a jinde si ho dlouho prohlíží, někdy vstoupí na dvůr a nebo jde dál a to tempem, jaké si zvolí. Takže toto je i princip literárních toulek. Je jasné, že u Národního divadla nebo u komplexu Konvikt na Starém městě pražském se člověk zastaví asi déle, než když jen projde kolem vily Ivana Olbrachta v Krči, nebo zamíří za Vladislavem Vančurou na Zbraslav. Nemůže nezakopnout o Jaroslava Haška, který v Praze vystřídal 35 míst pobytu, nebo o Jiráska, který přibyl do Prahy nedaleko Ječné ulice a pak se několikrát stěhoval, až skončil na dnešním Jiráskově náměstí. Člověk jde Žitnou ulicí a vidí, kde Jirásek učil, (mj. Hašek byl jeho žákem ve škole), jde kolem domu, kde bydlel Antonín Dvořák, dojde na Karlovo náměstí, kde se k Janu Ottovi scházeli všichni literáti konce 19. století, a má pocit, že je všechny potkává. Je-li libo, můžeme neustále smekávat klobouk tu napravo a tu nalevo. Takto zalidněné a životaplné vyprávění páně Kovaříkovo je. Rád bych připomněl, že V. Kovařík byl také dlouholetý redaktor Československého rozhlasu a v podstatě vybudoval literárně-dramatickou redakci, na jejíž tvorbě vyrostly minimálně 2 generace posluchačů. Takže - skvělá kniha s mnohými historickými ilustracemi, kniha důstojná a úctyhodná. A že se Masarykovo nábřeží dřív jmenovalo Gottwaldovo - no dobře, v tom je kniha poplatná době. Jiný název tehdy nebyl k dispozici. Alespoň už se přestalo jmenoval Reinharda Heydricha. Doporučuji!... celý text
Apo73



Výbuch pod Kotlíkem Výbuch pod Kotlíkem

Velice se mi tento napínavý příběh líbil.
metrolog


Mládí Jana Nerudy Mládí Jana Nerudy

Je to velmi zajímavé svědectví doby. Nezastírám tvorbu Jana Nerudy znám jen okrajově a nikoho nepřekvapí z jaké knihy.
radusak9806