koupit eknihy

Jan Masaryk

česká, 1886 - 1948koupit eknihy

Nahrávám...

Populární knihy

Volá LondýnAni opona, ani most...Národní písně pro zpěv a klavírDepeše z Londýna 1938Projevy, články a rozhovory 1945-1948

Komentáře (3)

Přidat komentář
jaromír z
28. října

Existují celkem tři teorie: podle jedné šlo o vraždu ( Masaryk byl z okna vyhozen ), podle druhé o sebevraždu ( Masaryk z okna sám vyskočil ), a podle třetí verze o nehodu, když se Masaryk pokoušel o římse utéci do svého bytu a z této římsy spadl.

Osobně se přikláním k druhé verzi že šlo o vraždu ikdyž třetí verze by vlastně potvrzovala to samé jako zatím poslední vyšetřování v roce 2003 které bylo uzavřeno jako vražda, pachatel neznámý.

Astarothh
04.10.2016

Velmi skromný, pokorný a vzdělaný muž. Prostí lidé ho milovali. Kdykoliv byl viděn, seběhli se k němu a chtěli podpis, nebo si jen popovídat. Nikoho neodmítnul a každému chtěl vyhovět. Miloval děti, sám žádné neměl. Jeho smrt byla tragickým vyústěním smutných let po únoru 1948. Část autorů polemizuje o vraždě, další část zase o sebevraždě. Já se přikláním k vraždě a pevně věřím, že se jednou přece jen dozvíme co se stalo a proč byl zavražděn. Je to jedna z nejvýznamnějších osobností našich novodobých dějin, která si zaslouží nalézt pravdu.

elfos
10.05.2013

Viktor Fischl
HOVORY S JANEM MASARYKEM

Já nejsem velký čtenář. Mám málo času a moc starostí. Pro vnitřní hygienu mám muziku a starosti zaháním detektivkami. Ale mám několik knih, ke kterým se vracím vždycky znova. Vojna a mír, Babička, Turgeněvovy povídky, něco z Dickense, Rollandův Jan Kryštof a ovšem Bible. Tam najdete všecko. Básně jsem vždycky četl jenom česky. Protože poezie je pro mě zas především muzika, a i když se dohovořím jinak, muziku slyším jen v češtině. Máme velkou poezii. Škoda, že se to nedá lehce překládat. Je to nejlepší, co český génius vytvořil. Aspoň tak dobré jako Dvořák, Smetana a Martinů. Jenže ti se dostali do světa, protože muzika se nemusí překládat. Já mám pár básniček od Máchy, Erbena, Halase, poslední sbírky Viktora Dyka - on byl sice prase v politice, ale básník byl velký -, které si čtu vždycky znova a znova. Mám je pěkně pohromadě v jednom koutě knihovny. Já bych bez nich těžko žil. Jednou, až dám vale politice, dám se do čtení a budu číst moc knih, které jsem měl číst už dávno.