NudeRose
přečtené 37
Sbohem, věci. Nový japonský minimalismus
2019,
Fumio Sasaki
V první části se autor zpovídá ze svého života. Tyto pasáže mně nedaly nic kromě pocitu, že by autor místo psaní knihy měl raději navštívit psychoterapeuta. To vše je umocněno tím, že sice píše o minimalismu a o tom, jak je nutné přestat lpět na materiálních věcech, ale neustále se vychloubá tím, co si pořídil od značky Apple. Naštěstí po zhruba 60 stranách s tímto stylem končí, takže pokud Vás nezaujme úvod, přeskočte rovnou ke kapitole "Padesát pět tipů, které vám pomůžou dát sbohem věcem". Líbila se mi konkrétnost tipů a užitečný mi přišel tak trochu jiný úhel pohledu na materiální věci, než na jaký jsme v mainstreamové společnosti zvyklí. Bohužel, zbytek knížky už za nijak kvalitní nepovažuji. Nejprve autor v dalších patnácti tipech víceméně rekapituluje, co již bylo řečeno, a aby toho nebylo málo, závěrečná část knihy pokračuje - pro změnu - zpovědí autora, tentokrát na téma "O co je můj život nyní lepší, když jsem minimalistou." Asi nemusím zmiňovat, že nejužitečnější mi přišla třetí kapitola a zbytek bych s radostí vynechala.... celý text
Čarodějologie: Kniha Merlinových tajemství
2007,
Dugald Steer
Knížka je zpracovaná do nejmenších detailů s nádhernými nákresy a ilustracemi. Neřekla bych, že má kdovíjak informativní charakter, rozhodně nečekejte encyklopedické informace, zato úžasně rozvíjí dětskou fantazii. Spolu s Drakologií tvoří krásný set pro všechny malé čaroděje.... celý text
Znovuzrozený porod
1995,
Michel Odent
Kniha je srozumitelná i poměrně čtivá. Je zázrak získat odborné informace (Odent je chirurg a porodník) podané přirozenou formou. Odent píše na úrovni, žádné "ezo", ale zároveň ukazuje klasické porodnictví v nepěkném světle. Zdravotnický personál si často rád hraje na bohy, svět tradičního porodnictví je nastaven, jak kdyby žena nemohla porodit bez lékaře. Porody se přesouvají na úroveň řízeného operačního zákroku a nedej bože, když chcete něco nějak jinak. Bohužel, byť je kniha již poměrně stará, je tenhle přístup stále realitou dnešních dní. Porody do vody jsou v některých krajích ČR zcela nedostupné, většina žen je motivována (a mnohdy i nucena) rodit v polosedu, nebo lehu na křesle, byť je tato poloha nejvíce bolestivá a zkuste přijít s nějakými alternativami jako že nechcete, aby vám zářivky praly x hodin do očí, nebo že byste rády zkusily aromaterapii. Vybočení z řady se tu trestá psychickou šikanou. Oproti Francii, Norsku, Švédsku a dalším pokrokovým zemím, tady vládne přesně ten systém, který Odent a další empatičtí lékaři kritizovali na konci minulého století.... celý text
Zlodějská přísaha
2020,
Mary E. Pearson
Jedním slovem perfektní! Většinou je to první kniha série, která tzv. ukradne show. Ale tady? Obě knihy duologie spolu ladí, mají podobné tempo a jsou propracované do detailů. Zlodějská minisérie není pro lidi, co očekávají velkou love story, nebo epické bitvy. Je plná intrik, tahání za nitky a osudových chyb, které ale ve výsledku mohou přinést užitek - protože cesty osudu jsou nevyzpytatelné. Obě knížky jsou také protkané hádankami, které mají větší smysl, než se může na počátku zdát. Pokud u knížek rádi přemýšlíte, máte rádi, že děj není zcela předvídatelný, a baví vás intriky, pak je pro vás tato duologie jako dělaná. SPOILER: Líbí se mi, že celou dobu vše směrovalo k tomu, že za zradou bude stát Montegue (a snad mě to i v průběhu čtení jednou napadlo), ale stejně jsem si myslela, že to bude někdo z místních rodů. Taky Paxton mě překvapil. Byla jsem přesvědčená, že se na spiknutí bude podílet. Ale když jsem zjistila, jak to tedy je, vlastně to do sebe perfektně zapadlo. Přesně tohle se mi na obou knížkách líbilo. Autorka mě navedla na falešnou stopu a já se po ní slepě vydala, abych pak vzápětí našla jinou stopu, zase falešnou. Tohle se mi při čtení moc nestává, a tak mě to doopravdy bavilo. Zaujala mě taky vyšší pointa celého děje, že vlastně celý osud je taková nerozluštěná hádanka. PS: Pro ty, co nepochopili poslední kapitolku. Havran přilétá do hnízda, kde už není zlodějka sojka a hnízdo je poničené. Zde je samozřejmě paralela s poničeným Skaliskem, odkud vyhnali zrádce, a které je třeba znovu vybudovat. Ampulka, kterou havran najde v hnízdě, obsahuje onen "hvězdný prach", díky kterému rostly v místě větší stromy a rodila se větší zvířata. Když si pak havran vezme ampulku, a protože z ní upadla zátka, obsah při letu vysype vzduchem, dává tím příležitost rostlinám, aby se vzchopily z trosek. Konec tedy znamená lepší začátek.... celý text
Příběhy z vesMíru
2018,
Anie Songe
Propagace knížky slibovala pohádku pro dětské duše v dětských i dospělých tělech. A tak jsem se začetla. Bohužel, že by mě knížka jakkoli pohltila, se říct nedá. Text, za který by se nestyděla ani "sluníčkářská propaganda" (nejsem zastáncem těchto pojmenování, ale tady to prostě sedí), mě už po pár stránkách nebavil a bohužel kniha je těchto klišé plná. Hlavní důvod, proč mně ale čtení nešlo, byl jazyk. Na jedné straně si autorka hraje se slovy a skládá zajímavé a prapodivné názvy, na straně druhé používá nespisovný jazyk, který vám nejde přes pusu, ani když čtete nahlas. Zcela nejhorší pro mě ale byl konec, který se sice strašně moc snaží být něčím víc, ale prostě není. I přesto, jakou autorka ušla cestu, mi neupřímnější a nejopravdovější stále přijde Továrna na sny. Básničkový deník z literární strany hodnotím jako úplný propadák. Oproti tomu Příběhy z vesMíru určitě propadák nejsou. Není to ale zároveň ani nic, co by bylo nějak výjimečné a dosahovalo to na běžné pohádky. Nejkrásnější jsou na knížce opět ilustrace a obálka, kvůli kterým dávám vyšší hodnocení, než jaké knížka zasluhuje. Anie Songe by se měla vzdát literární dráhy a dělat to, co skutečně umí.... celý text
Válečná smršť
2019,
Victoria Aveyard
První polovina knihy byla nudná, tak jak už je to u této série s výjimkou prvního dílu zvykem. Čekala jsem další proměnu psychiky Mare (nakonec celá tahle série je takovým psychologickým melodramatem), a poté, co se Mare dostatečně politovala, k ní opravdu došlo. Pak už, jak jsme všichni očekávali, nastala velká bitva a bohužel musím říct, že i na to, že jsem neměla valná očekávání, mě konec zklamal, protože zůstal dost otevřený. Sice Mare Mavena zabila, ale Mavenovo tělo zmizelo, takže si autorka dělá alibi pro další knihu, nebo se bojí, aby neurazila čtenáře, kterým se Maven líbil. Kdo by čekal, že konečně alespoň Mare a Cal zůstanou spolu a pořádně si to užijou, tak i ten zůstane zklamaný. Příslib možné budoucnosti, ale nic z toho. Abych nebyla jen negativní, poprvé jsem zaznamenala větší politický přesah knihy, což mě mile překvapilo. A finále nakonec také nebylo špatné, pominu-li úplný závěr, u kterého vlastně nevím, co si mám myslet.... celý text
Králova klec
2017,
Victoria Aveyard
Kniha byla mnohem lepší než předchozí díl, i když rozhodně ne kvůli Mare. Nevím, která Mare mi vadí víc - jestli ta, které sláva zatemňuje zdravý rozum, nebo ta, která se neustále lituje. Autorka předává vyprávění dalším a dalším postavám, což má za následek zbytečné prodlužování děje. Celý děj by se vlastně dal shrnout do 100 stran. Vzhledem k první polovině knihy, která byla naprosto o ničem, jsem zvažovala, že knihu odložím, ale dobře, alespoň Mavenova rozhašená psychika byla zajímavá. Maven v této knize asi překvapí nejvíc. Začíná se naplno projevovat jeho temná stránka a vlastně bych si přála, aby měl čím dál více prostoru, a aby Mareino vítězství (no tak, všichni víme, že k tomu dojde), bylo zasloužené. Ačkoli to asi nebylo v plánu, nejvíc mě pobavil konec a přeci jen trochu namotivoval na přečtení posledního dílu.... celý text
Zlodějský tanec
2019,
Mary E. Pearson
Zlodějský tanec jsem četla na doporučení a předem nevyhledávala téměr žádné informace, což bylo pravděpodobně dobře, protože mě děj mohl více překvapit. Kdo zvažuje přečtení, doporučuji to samé. Vytrvejte prvních 40 stran a pak už se nebudete chtít odtrhnout. Právě prvních 40 stran pro mne bylo dost těžkopádných a nečetly se mi dobře. Autorka na úvod moc nevykresluje svět, ve kterém jste se ocitli, takže jsem bez předchozích informací chvíli tápala. Jakmile jsem se ale zorientovala, čtení začalo ubíhat a já měla za pár hodin knížku přečtenou. Kazi a Jase vyrostli v úplně jiných světech a tak je pro ně zprvu těžké pochopit svět toho druhého. Zároveň si nedůvěřují a každý se opřádá horou vlastních lží. Jednou aby druhému ublížili, podruhé aby ho ochránili. Je ale jasné, že takhle to nejde věčně. Netrvá dlouho a oba si uvědomí, že k sobě cítí něco víc. Řekněme, že čtenáři je v podstatě jasné hned od začátku, že to mezi nimi jiskří a nejradši by je nakopnul k sobě. Oni ale nemohou jen tak překročit bariéru jiných světů a hlavně ne zeď vystavěnou z intrik a nepravd. Do toho všeho vstupují vzpomínky, legendy, přísahy a zdání toho, co je a není správné. Kdo by čekal nějakou velkou romantiku, je ve špatném žánru. Ano, romantika tam je a mnohdy až zašimrá v břiše, ale tohle není milostný román. Tady jde v lásce o víc a láska nemusí mít vždy přednost. Moc se mi líbil vývoj děje a poslední stránka knížky doslova tnula do živého. Co bude dál?! Těším se a ani nebudu moct dospat, než mi dorazí pokračování.... celý text
Rozvratník
2020,
Sebastien de Castell
Děj blíže představuje mentalitu berabesqského národa a opět je poutavý, plný intrik a pletich. Odehrává se v podobném duchu jako předchozí díly, možná je dokonce i o krapet napínavější. V tomto ohledu de Castell určitě nezklamal. Všichni jsme se těšili, jak autor pojme konec, a doufali, že se netrhne v klasickou velkou bitvu, protože přeci jen hlavní hrdina taky není úplně typický "hrdina". Myslím, že i vyústění příběhu této knihy autor zakončil dobře, byť si myslím, že by více překvapilo, kdyby Kellen POZOR SPOILER prostě umřel. Musím kacířsky říct, že jsem v to trochu doufala, protože pak by příběh získal úplně jiný rozměr (kdyby ho třeba dovyprávěl Reichis). Nicméně nestalo se a Kellen zase vyváznul. Nevadí, i tak mi to přišlo super. Ozvlášť potom, co odemknul svůj stín. Co se mi ale nelíbilo, a proto dávám hvězdičku dolů, byl úplný závěr knížky. Připomnělo mi to konec Eragona a takový ten styl, že autor nechce žádnému čtenáři jít proti srsti. Hrdina odpluje kamsi do dáli a každý si domyslete podle sebe, co ho tam čeká. Toto zakončení je pro mě opravdu zklamáním. Zajímavější pro mě bylo jen to, že nástin pokračování je vměstnán do kapitolky za poděkováním, takže můžeme pozorovat, jak by se ubíraly autorovy myšlenky dál. Ovšem ani to by popravdě nebylo nic moc. Asi jsem od finále čekala trochu víc. ....................................................... Když ale shrnu celou sérii: zamilovala jsem si kočkoveverčáka, líbil se mi hlavní hrdina jako loser, taky intriky, v každé zemi trochu jiné a Kellenovy originálně neoriginální triky přežití. Celou sérii jsem zakoupila a určitě si ji přečtu znovu, což si myslím, že samo o sobě jako hodnocení vlastně bohatě stačí.... celý text
Pan Sova
1996,
Arnold Lobel
Pan Sova je skutečně knížka pro první čtení. Nenáročná a jednoduše milá. Moc se mi líbí původní ilustrace, ty bych hodnotila všemi 5*. Sám Pan Sova je trochu zvláštní, někdy až bláznivý a příběhy jsou střídavě lepší, horší, průměrné. Už z dětství si ale pamatuju, jak vařil slzičkovou polévku a musím říct, že dodnes z toho mám smíšené pocity. Přesto bych si moc přála, aby knížku vydali znovu, už jen kvůli těm ilustracím, které byly vskutku nádherné.... celý text