MissBlack přečtené 247

Hamlet, princ dánský / Hamlet, Prince of Denmark 1999, William Shakespeare

Úžasná, četla jsem Romea a Julii, říkala jsem si, že potom srovnám, co bylo lepší, ale ono se to ani nedá, protože Hamlet, i Romeo a Julie, byly naprosto skvělé, skvostné knihy. Kdyby mě někdo požádal, abych řekla, co bylo lepší, neuměla bych si vybrat.... celý text

Báječná léta pod psa 2002, Michal Viewegh

Tak tady jsem se ze začátku musela opravdu hodně přemáhat, abych četla dál. Protože začátek mě nesmírně nudil. Každopádně jsem vytrvala a nakonec musím uznat, že v polovině, možná trošku dřív, jsem se začala i dobře bavit. Myslím, že už si ji nikdy znova nepřečtu, ale tím nechci říct, že byla špatná. Naopak, byla miloučká a zábavná, trošku připomněla nedávnou historii, ale myslím, že by víc nadchla lidi, kteří si to skutečně prožili. Ti by četli s takovou tou nostalgií, případně by se jim promítly vzpomínky z jejich vlastního dětství a hodnotili by jistě výš.... celý text

Jak si najít a udržet muže a zůstat dámou 2011, neznámý - neuveden

Spokojenost, jako u předchozí. Opět jsem se dobře pobavila :)

V kůži supermodelky 2009, Meg Cabot

Autorka má hodně knih, osobně jsem jako malá četla pouze sérii o princezně Mii a po dlouhé době mi mamka koupila tuhle knížku. A překvapila mě. Byla vcelku originální, taková svěží a rychle se četla. Byla jsem nadšená a určitě sáhnu i po pokračování.... celý text

Bajky barda Beedleho 2008, J. K. Rowling (p)

Samozřejmě nechybí v knihovničce. Četly se dobře, jsou to pěkné bajky a komentáře Brumbála byly pěkné zpestření:)

Harry Potter a relikvie smrti 2008, J. K. Rowling (p)

SPOILER! Poslední díl, přestože to tak nevypadalo, nakonec stejně skončil v Bradavicích. Ale kde jinde by se taky měla rozhodující bitva odehrát? Nikdo už se nesnaží nic skrývat, všichni žijí v jakémsi napětí z toho, co se stane, trio cestuje různě po Anglii, Harry navštěvuje Godrigův Důl, hrob rodičů, všechno se začíná vyjasňovat a všichni ví, že ta rozhodující bitva musí přijít. Třešinkou na dortu pro mě tady byla scéna, kdy Molly bojuje s Belatrix. Občas se mi stane, že jen tak knihu vezmu, nalistuju si ten souboj a čtu si ho pořád dokola. Belatrix musela zemřít - a Rowlingová to nerozhodla, ona jen věděla, že to tak musí napsat. Protože Molly chránila své děti. Jinak to nešlo. Líbí se to "ponaučení", které vyplynulo z toho, jak Harry zachránil Draca - vyplatilo se mu to, Narcisa pak "zachránila" jeho. Kdyby ho tam Harry nechal umřít, ona ani Lucius by neměli nic a poháněni vztekem a smutkem by zabíjeli. Myslím, že "sedmička" je díl, u kterého jsem brečela nejčastěji. Jak už jsem psala u "pětky", smrtí S. to pro mě všechno začalo být velmi emotivní, B. smrt provázelo slzavé údolí a poslední díl to se mnou šlo vážně z kopce. Jako dítě jsem to Rowlingové nedokázala odpustit. Ale teď už jí je dávno odpuštěno. Rowla totiž věděla, že bude nutné přinést oběti (jen má dětská duše stále čekala, že všichni budou zachráněni), protože kdyby všichni žili šťastně až do smrti, byla by to pohádka. A i když se v Harrym čaruje a kdoví co, není to pohádka. Ne úplně. Skončilo to relativně dobře, ale musela se zaplatit jistá cena. Vždycky to tak je, v životě. Později jsem to pochopila a o to víc si celé ságy Harry Pottera vážím, jakož i samotné autorky. Tyhle knihy mi mnohé daly a času, který jsem nad nimi strávila, nebudu nikdy litovat. Vrátím se k nim, jednou, až mě zase přepadne ta nostalgie. Vrátím, když budu chtít pryč od problémů a vrátit se do dětství. Vrátím, až je jednou budu číst svým dětem.... celý text

Harry Potter a Kámen mudrců 2000, J. K. Rowling (p)

Jak to tady tak čtu, je tu povětšinou ta "má" generace. Protože většina píše, že HP je jejich dětství. A já jsem na tom úplně stejně. Vzpomínám si, jak jsem hltala každou stránku, ve dne, v noci, nedočkavě očekávala další díly. Bylo to totiž kouzelné. Určitě to dalo práci vymyslet svět s vlastními pravidly, tvory, kouzly, tradicemi a za to Rowlingové bude vždycky patřit můj obdiv. Kámen Mudrců je ještě takový "dětský", oproti třeba Relikviím, kde jsou lidi zabíjeni jako na běžícím páse, ale zčásti i proto, že je první, tak výjimečný. Miluji ty momenty, kdy Harry vlastně zjišťuje, že je čaroděj, setkává se s Hagridem, zjišťuje něco o svých rodičích, navštíví poprvé Příčnou ulici, samozřejmě Bradavice. Miluju ty začátky, kdy zjišťuje to, co normální dítě z kouzelnické rodiny už dávno ví. I proto mi přijde ten styl psaní skvělý - není to tak, že Rowlingová vás s něčím seznámí a vyvíjí se to kupředu - tak by to asi bylo, kdyby odmalička vyrůstal s rodiči. Ono už to všechno totiž vyvinuté je a Harry jakoby naskakuje do rozjetého vlaku a spoustě věcem se učí až zpětně. V dalších dílech se o "svém" světě dozvídá ty samozřejmosti a vy se je dozvídáte s ním. V tom je to kouzelné - vždycky vás něco překvapí. Něco, co Harry zjistí v praxi, Ron to zná odmalička a Hermiona si to už dávno někde přečetla.... celý text

Harry Potter a Fénixův řád 2004, J. K. Rowling (p)

Od "pětky" to se mnou začalo být zlé. První čtyři díly jsem četla ohromená a fascinovaná, jasně, některé scény mi drásaly nervy, napětí, akce, nebezpečí - všeho bylo dost. To zlé začalo kmotrem, slzičky mi kapaly na stránky, cítila jsem se tehdy tak ublíženě a už vůbec nechtěla číst - ale nemohla jsem přestat. Myslím, že od pětky začaly být v knihách na pořadu dne emoce, silné. Hned po Vězni je to asi můj nejmilovanější díl. Harry se dostává i jinam, než jsou Bradavice nebo Prasinky, je na ministerstvu, hned dvakrát (červená telefonní budka jako vchod byla úžasnou třešinkou na dortu), novinkou jsou testrálové, Brumbálova armáda, Fénixův řád, Hagridův nevlastní brácha, růžovoučká Dolores Umbridgeová se slabostí pro kočičky a týrání studentů a v neposlední řadě Komnata Nejvyšší potřeby - tu jsem si zamilovala. Vzpomínám si, jak jsem s naprostým úžasem četla, jak Brumbál bojuje s Voldemortem, Bella nestačí na Brumbálem očarovanou sochu, bylo to impozantní. A musím říct - film se povedl. Jistě, byl v něčem jiný, ale jako celkový dojem, efekty, prostě nádhera. Miluju tu scénu, kdy se na ministerstvo dostanou členové řádu jako bílé stíny a každý si vezme na starost jeden černý stín a lítají. U toho Bellin šílený smích - je to velice působivá scéna, v knize řád jako bílé stíny popsán není, ale mě to nadchlo a kdyby to tak bylo i v knize, byla bych ještě spokojenější.... celý text

Harry Potter a princ dvojí krve 2005, J. K. Rowling (p)

Harry Potter a Ohnivý pohár 2001, J. K. Rowling (p)

Vzpomínám si, jak mě okouzlily ty stany - o to víc jsem se těšila na filmové zpracování, jak se s tím filmaři poperou. Protože ono čtyřka musela být asi dost náročná na natáčení. Moc se mi líbilo, že je tady zase kousek ze skládačky s názvem "Svět Harryho Pottera", respektive více kousků. To, že Rowlingová představuje i jiné školy, způsoby jejich cestování, nějaký turnaj mezi školami. Na druhou stranu se tady začínají vyvíjet i vztahy mezi hlavními hrdiny. Pomaličku, ale jistě. A nebyl by to díl Harryho, aby se neobjevil Voldemort - tentokrát už s vlastním tělem. Vzpomínám si, jak jsem při čtení scény na hřbitově umírala hrůzou a v nervech. Jistě, měla vyjít další kniha, Harry nezemře, ale i tak. Začalo to s Diggorym a pak už to od čtyřky bylo jen a jen horší - lidi pomalu začali padat jak hrušky.... celý text

Harry Potter a Tajemná komnata 2000, J. K. Rowling (p)

Na jednu stranu tento díl mám moc ráda a na druhou mi jej kazí jedna postava. Ráda ho mám proto, že Harry poprvé navštíví Doupě, pak podnikne s Ronem cestu do Bradavic Weasleyovic dopravním prostředkem, je tady Dobby, Harry se poprvé seznamuje s Foxem, zjišťuje, že mluví s hady a je tady můj oblíbenec (nyní, tehdy ne:D) Lucius. A postava, která mi to kazí? Onen (ne)úžasný Zlatoslav Lockhart. Na něj jsem byla (a pořád jsem) úplně alergická. Každopádně už se tady pomalu začíná schylovat k věcem budoucím - Voldemort tady začíná být "živější a živější".... celý text

Harry Potter a vězeň z Azkabanu 2001, J. K. Rowling (p)

Ve skrytu duše je "trojka" můj favorit. Možná proto, že se tu neobjevil Voldemort "osobně". Ten díl je prostě jiný. Začátek úchvatný, ten autobus, potom zjištění, že uprchlý Sirius Black, "vrah" Lily a Jamese, je Harryho kmotr, Pobertův plánek - u nějž mě fascinovalo, že se setkáváme s legendární čtveřicí, která mne velice oslovila, máme tady "novinku" v podobě Mozkomorů, Remuse Lupina a Klofana. U Vězně z Azkabanu jsem si opravdu chrochtala blahem, Sirius je má velice velice oblíbená postava, ovšem jak už tu psal někdo níže - čekala jsem, že ve filmu bude vypadat jinak, takže to bylo trošku zklamání. Postupem času uznávám, že "šílence" hrál Gary úžasně (hlavně ta scéna, jak chtěl s Lupinem zabít Petera). Nesmím zapomenout na úchvatný konec. To, jak se Harry s Hermionou vrátili v čase, fantastické. Myslím, že lepší ukončení to mít nemohlo. Byla jsem unešená. Hrozně jsem si tehdy přála, aby Petera chytili, ale nakonec to, že utekl, bylo klíčové pro další díly.... celý text

Tajemství 2008, Rhonda Byrne

Ne, ono to fakt není špatná kniha, špatné myšlenky, naopak. Špatná je jen její forma. Vleje vám to (nebo alespoň mě) jakousi pozitivní energii do žil už po dvou třech stránkách, to je dobře. Ale když už jste na straně 150, najednou už nevíte, co s takovou dávkou dělat a začne se vám to zajídat, případně máte pocit, že bouchnete. Podle mě by si každý v knize měl najít tu "svou" kapitolku a rozhodně to nečíst (i když to zní divně) na jeden zátah. Doporučila bych spíše intervaly a během toho si vyzkoušet zda to opravdu funguje či ne. Já jsem to zkoušela, někdy to vyšlo, jindy ne, ale to proto, že jsem se nedovedla úplně zbavit pochybností. Neskončila jsem u Tajemství, taková témata mě baví a opravdu existuje mnoho knih, které jsou kvalitněji napsané a rozebrané. Přesto za myšlenky, ne formu dávám 4 hvězdičky.... celý text

Přání 2012, Angela Donovan

Příjemná knížka k počtení, hezky graficky zpracovaná, je maličká, takže se rychle čte, obsah skrz na skrz pozitivní a dobře vás naladí. Od fénoménu Tajemství se s takovými knihami roztrhl pytel, ale některé jsou mnohem lepší (lépe napsané), než Tajemství a tahle je jednou z nich. Dozvíte se nových jen pár věcí, zbytek je prakticky ve všech knížkách o tom samém.... celý text

Hollywoodské děti 2005, Jackie Collins

Stejně jako Rocková hvězda úžasné dílo. Jak píše Madde, postavy spolu nějak souvisí a to se mi taky moc líbí. Žádné servítky si v knize rozhodně nebere a to je mi kolikrát milejší, než to "zaobalování".... celý text

Milenci a mstitelé 2006, Jackie Collins

Další povedený kousek. Jett byl můj oblíbenec a pár překvapení v ději se taky našlo:-)

Malý princ 2005, Antoine de Saint-Exupéry

Název knihy znám samozřejmě už roky, stručně obsah také. Ale přečetla jsem ji až teď kvůli povinné četbě. Byla moc hezká, pro mě je to krásný příběh o přátelství. Mimochodem - pasáž Malého prince s liškou se mi líbila nejvíc, tam byly opravdu skvostné myšlenky!... celý text

POP princezna 2005, Rachel Cohn

Četla jsem ji před mnoha lety, mohlo mi být tak 12 či 13 (možná, že dnes bych měla jiný názor, ale napíšu dojmy, které si pamatuju z "tehdy"), ze začátku mě to vůbec nebavilo, vzpomínám si, že jsem se tím těžko prokousávala, ale nakonec si mě kniha oslovila. Nebylo to s takovým tím klasickým happy endem, skončilo to relativně dobře, ale staly se i věci, díky nimž hlavní hrdinka stihla dospět, otevřely jí oči. Taky se mi líbil ten vztah-nevztah s Liamem, mělo to takové své kouzlo, byť to neskončilo zrovna podle mých představ (já, taková romantická duše). Velice mě taky zaujalo jméno hl. hrdinky, Wonder, pěkné.... celý text

Měsíční píseň 2009, Patricia Briggs

Když jsem ji před pár lety dostala, úplně mě uchvátila a nemohla jsem se odtrhnout. Hlavní hrdinka byla sympatická a celkově to byl takový jiný svět, takový temnější, rozhodně ne pro lidi.... celý text

Krevní pouto 2010, Patricia Briggs

U druhé knihy mé nadšení značně ochladlo. Ne proto, že by snad byla špatně napsaná či mi nebyla sympatická obálka (líbí se mi víc, než u první knihy), ale proto, že mi to přišlo nudné, zdlouhavé. Netuším kdy, proč a jak se to stalo, ale dočetla jsem ji jen z donucení, zkrátka mě to přestalo úplně bavit. Další knihy z této série už jsem nečetla.... celý text