MissBlack
přečtené 247
I když se umíš smát jak dalajláma
2021,
Andrea Vatulíková
Ona je ten tragický typ mě kdysi opravdu nadchla, dokonce natolik, že jsem si ji pořídila do své knihovny, kde většinou kupuju kusy, které mi opravdu přirostly k srdci. Proto jsem byla nadšená z nové sbírky a hned jsem si ji půjčila v knihovně. Ještě, že tak. Knihu jsem ani celou nedočetla, posledních cca 20 stran už jsem prostě nechtěla číst. Bylo to nudné, chaotické a oproti Ona je ten tragický typ i méně přímočaré se silnou snahou působit "těžce umělecky". Nevím. Možná nejsem dost umělecká duše, abych to pochopila, ale asi ani nepotřebuju být.... celý text
Nevěsty bez ženichů
2015,
Adele Parks
Ale tak jo, já jsem byla spokojená. Příběh Lydie a Edgara byl chvílemi až trochu otravný, především ta přeslazenost, takže za toto hvězdička dolů, ale konec to naštěstí trochu pozvedl. Mnohem víc mě zaujaly příběhy ostatních žen a je škoda, že se jim nevěnovalo víc prostoru. Jazykově je to v rámci žánru nadprůměr (aspoň bych řekla, zas tolik toho načteného nemám), našla jsem tam mnoho pěkných obratů, popisů i metafor, kdy jsem si uvědomila, že přesně takhle něco je, ale nikdy by mě nenapadlo to takhle popsat. Zasazení do poválečného období bylo zajímavé, trochu poučné a i k zamyšlení, stejně tak jako nastavení, pravidla a očekávání tehdejší vyšší společnosti.... celý text
Šest kufrů
2021,
Maxim Biller
Že prý je tento román jako vybroušený diamant. Aspoň na toto láká kniha sama, ale reálně to byla spíš nuda v mírně chaotickém vyprávění. Pro mě zbytečná kniha, kterou jsem ani nemusela číst a o nic bych nepřišla.... celý text
Řbitov zviřátek
1994,
Stephen King
Moje první rande s Kingem na doporučení mého muže. Zpočátku jsem byla dost netrpělivá, furt jsem se muže ptala, kdy se tam konečně začne něco dít, ale nakonec jsem se dostala do bodu, kdy jsem si jednoduše užívala vyprávění, jazykovou vybavenost a usmívala se nad tím, jak King skvěle dovede popsat něco, co všichni občas cítíme - jako rodiče, jako partneři i jako přátelé, ale přesně vyjádřit to neumíme. To vytváří pocit opravdovosti a uvěřitelnosti postav, je lehké zapomenout, že jsou fiktivní a samotné toto Kingovo umění stavím nad samotný příběh. Takže jsem si čtení samotné vážně užila a opravdu nedoporučuji číst současně s nějakou odpočinkovou romanťárnou, protože ta vás pak nedokáže uspokojit. (V mém případě jsem zkoušela číst Chatu ve Švýcarsku a ten rozdíl byl téměř nesnesitelný. Musela jsem po prvních pár stránkách vrátit do knihovny.)... celý text
