Vanessa Springora

francouzská, 1972

Nové komentáře u autorových knih

Svolení Svolení

Neuvěřitelné, surové, šílené. Ufff.
Vatram


Svolení Svolení

Těžko o tom něco napsat. Skvělá kniha. Strohý styl, který některým lidem v komentářích není po chuti, je podle mě naprosto záměrný. Je to zkrátka beletrizující autobiografie prolínající se s úvahou. S esejí. A je v tom ovšem i ten prvek distancování se od bolestivé minulosti. Styl mi připomněl Eduarda Louise; tento způsob psaní je asi dnes ve Francii populární. Takže ano, je to deník, psychologický rozbor a obžaloba v jednom. Nejnechutnější, co G. M. malé V. udělal, není sexuální zneužití, které je samo o sobě nesmírně nechutné. Nýbrž je to to, že z ní udělal pouhou postavičku v jeho knihách, sebral ji celou identitu, nejdřív tělo, pak i duši. Rozložil ji na částičky. Na písmenka. A ještě ke všemu z ní udělal svoji spolupachatelku. Sexuálním zneužitím z ní udělal objekt. Svým psaním jí sebral i poslední zbytky subjektivity, která ji držela pohromadě. Proměnil ji v nic. Protože co je napsané, je fikce, co je napsané - neexistuje. Touhle knihou si vybojovala zpátky, co jen mohla. A to stojí neskutečnou odvahu. Doporučuji číst všem. Každá druhá holka kolem vás si něčím podobným se starším mužem prošla. Když ne v takto nízkém věku, tak třeba v 17, 18, 19 nebo v raných dvacítkách. Stačí se koukat kolem sebe a mluvit s lidmi: hned uvidíte, že i v tomto věku podobná zkušenost zanechá hluboké rány, krvácející vskrytu, často po celý život...... celý text
plačkynadheglem


Svolení Svolení

... na mě psáno strozeji než jsem zvyklá číst. Příběh až zvrácený, ale myslím, že se to stává. Divná matka, divné chování, celé divné.
VladkaBU



Svolení Svolení

Velmi důležité tema, zvlášť v dnešní době. Styl psaní neosobní jako kdyby tento příběh prožil někdo úplně jiný. Možná proto, že autorka nechtěla tu bolest prožívat opět po tolika letech.... celý text
MilaJ


Svolení Svolení

Hnusná záležitost....Hnusná matka.......Hnusný otec
Kanylka