Majdule přečtené 430

Návrat krále 2007, J. R. R. Tolkien

Opětovně jsem přečetla závěrečný díl Pána prstenů. A dovolím si nehodnotit celek, protože co dodat než další a další superlativy. Zaměřím se na detaily, které mě při tomto čtení napadaly. Tak třeba je neuvěřitelné, že mě tento příběh znovu a znovu dojímá. Vím, co bude následovat, někdy slovo za slovem, a přesto mě u některých štípou slzy. Taky jsem si znovu a znovu opakovala, jak byl Tolkien geniální při gradování děje. Po řadě skvělých happy endů (které má čtenář za odměnu) přichází Frodova neschopnost užívat si své vítězství, odchod elfů i důsledky Arweniny volby. A přesně to dodává příběhu věrohodnost, sílu, hloubku i moudrost. Neznám lepší sérii než je Pán prstenů a velkolepější vyvrcholení než nabízí Návrat krále.... celý text

Čtvrtý králův pes 2006, František Niedl

Předhusitské době jsem se, bůh ví proč, v románech dlouho vyhýbala. A možná proto, aby mě dostal František Niedl a jeho kontroverzní hrdina Hynek Tas z Boru, zabiják vychovaný v Itálii (se kterým se můžeme setkat i v jiné autorově sérii o platnéři Lukášovi). Pravda nebyla jsem tak uchvácená jako právě Lukášovými příběhy, zpočátku mě trochu rušily mravokárné vsuvky o králi Václavovi a vývoji v Českém království, zdály se mi až příliš jako komentáře, ale děj mě zajímal a styl mi vyhovoval. Nakonec jsem si "zvykla" i na ty vsuvky a dokonce si jich začala velmi cenit, protože mi pomohly utvořit si obraz doby.... celý text

Mečem a krví 2011, Pip Vaughan Hughes

Poslední díl ságy o Petrocovi z Aunefordu mi přinesl opět mimořádné potěšení. A to i přesto, že křížové výpravy nepatří k mým oblíbeným tématům. Petroc je typově můj nejoblíbenější hrdina: chytrý, rozumný, žádný blouznivec, zásadový a v principu čestný. Jeho vidění světa se mnou koreluje, umím se s ním ztotožnit. Radost číst, radost sdílet. A byť jsem přála doplutí do přístavu, mrzí mě, že se tento díl zdá být posledním. Ale za mě na shledanou, Klapko.... celý text

Něžná je noc 2007, Francis Scott Fitzgerald

Tenhle román ke mě nepromlouval lehce. Dvakrát jsem ho odložila, ale nakonec dočetla. A při druhém návratu se cosi změnilo. V druhé polovině autor přidal na dramatičnosti děje i vztahů. Dostal do příběhu téměř nesnesitelné napětí předurčenosti vývoje vztahů. Otevřel mi cestu k pochopení Dicka a nakonec i Nicole. Fatálnost přicházejících dějů kontrastovala s lehkostí jazyka i slovní ekvilibristiky autora. Skoro strhující čtení, ale pořád tady zůstává odtažitost samotného tématu. Možná je to "proletářským" původem, který mě předznamenává ve vnímání světa, ale prostě mě Fitzgeraldova fascinace snoby tak úplně nebere.... celý text

Strašná nádhera 2012, Halina Pawlowská

Knihu Haliny Pawlovské jsem dostala jako dárek a přes nedůvěru, kterou jsem cítila při jejím otevření, mě dobře pobavila. Většina fejetonů je dobrá, některé jsou vážně vtipné. Autorka se sice nevyhne očekávaným klišé, banalitám a frázím, ale celkově je to milé čtení.... celý text

V temnotě 2010, Robyn Thurman

První díl série nás vtáhne do rozjetého vlaku nebezpečného života obou bratrů na útěku. Nachází se přesně v bodě, kdy je záhodno se znovu zvednou z místa. Jenže tentokrát je to, co je honí, dostihlo. Oproti druhému dílu (který jsem četla jako první) se mi zdálo být malinko méně násilí (což je pro mě fajn), ale taky malinko méně okouzlení. Ale jen malinko. Kal je i na začátku sympaťák se sklony k sebedestrukci, je i zde vtipný tak, že se zasměji nahlas a přidalo se i dojetí. Ne moc, aby to bylo trapné, ale jako dobrého koření: pomálu v pravý čas. V každém případě se pustím i do dalších dílů.... celý text

Vladař na scéně 1990, Robert Merle

Pro mě je subjektivně čtvrtý díl série tím nejlepším. Petr se stává špionem ve službách krále a odhaluje nám tak své další tváře a schopnosti. Děj tím získává rozměr akčního, špionážního příběhu s tím, že zachovává všechny klady předchozích knih: silné postavy, atraktivní prostředí, nádherný jazyk, to vše ožívá ve strhující historické mozaice, při které zapomínám jíst, pít, vystupovat z hromadných dopravních prostředků a jen čtu ponořená do světa Petra ze Sioraku. Radost obracet stránky.... celý text

Dvě věže 2006, J. R. R. Tolkien

Druhý díl mého milovaného Pána prstenů Dvě věže mě ani po letech nezklamal. Stále má moc vehnat slzy do očí: návrat Gandalfa, rozhovor Faramira s Frodem, když byly záměry odhaleny, i ten mezi Frodem a Samem o příbězích. Kromě dojetí ale příběh stále sleduji i s napětím. Slova se vrší v nádherné obrazy a ty čtenáře přenášejí do Tolkienova světa. Světa, který se někdy dokonce zdá živější než reálný svět. Nedá mi to, abych se krátce nezastavila u filmu, který taky miluji, i když spíš jako nádhernou ilustraci. Jackson musel kvůli zákonům filmového vnímání některé scény zdramatizovat, aby udržel diváky v napětí. Typicky spor Frodo, Sam a Glum na schodech, který v knize není. Bála jsem, že bude chybět, že kniha nebude tak atraktivní po shlédnutí filmu. A je to samozřejmě naopak. Hluboké pozadí příběhu v knize nepotřebuje podobné zkratky. A krize, kterou Sam projde v samém závěru, je dostatečnou katarzí, kterou ovšem film nemůže postihnout. Nezbývá než poděkovat autorovi a těšit se na poslední návrat.... celý text

Harry Potter a Tajemná komnata 2000, J. K. Rowling (p)

Tenhle díl ještě zachovává atributy kouzelného snu, byť autorka pomalinku a polehounku začíná odhalovat i temnou stranu světa magie. Zlo se prosadí zneužitím nevinné dívky, Harry se až překvapivě snadno stává v očích veřejného mínění vyvrhelem, Zmijozelu projde lecjaká lumpárna. Autorka také mnohem více prokresluje jednotlivé charaktery a Ron, Hermiona i samotný Harry ožívají, pochybují i chybují a jsou stále zajímavějšími. Nicméně je tenhle posun jemný a nenásilný. I druhý díl tak zatím zůstává pohádkou, která nenápadně odkazuje k tomu, co přijde.... celý text

Nonstop knihkupectví pana Penumbry 2013, Robin Sloan

Tahle kniha nenaplnila moje očekávání a přesto nebyla zklamáním. Právě naopak, bylo to čtivé, svěží, zábavné. Dokonce bych řekla, že to bylo jiné a proto originální a osvěžující. Velmi sympatický byl hlavní hrdina, jehož hlavní dovedností je přitáhnout a přesvědčit jiné talenty. Výrazné jsou i vedlejší postavy, je snadné si je oblíbit. A poutavé je i poselství za příběhem. Střet digitálního světa se světem knih, jejich průnik a nenápadné vítězství knih, protože vítězí lidský duch a důvtip, je uklidňující a přitom není vůči digitálnímu světu posměšné. "Kdosi rychle kráčí temnou opuštěnou ulicí. Svižné kroky a hluboké nádechy, úžas a touha. Zvonek nade dveřmi a jeho cinkání. Prodavač a žebřík a teplé zlatavé světlo a potom: správní kniha přesně v tu správnou chvíli."... celý text

Město z kostí 2009, Cassandra Clare (p)

Rovnou přiznávám, že se mi zápletka (nepochybně vzhledem k věku) zdála trochu pubertální. Veze samozřejmě ještě na vlně Stmívání, ale je to dobře napsaný a napínavý příběh. Snaží se být originální i v otázce milostné zápletky, což cením. Takže nakonec musím říct, že to byla docela radost a oddech číst a docela ráda si přečtu pokračování. Jen přemýšlím, zda je jedna návštěva města kostí důvodem k pojmenování celé knihy :-)... celý text

Hostinec U kamenného stolu 1967, Karel Poláček

Poláčkův Hostinec jsem znala jen jako půvabný film s Hrušínským a Benešem v rolích bratří inženýrů a rozkošným Neumanem (díky reader.007 :)) v roli Dyndery. A zpočátku jsem nemohla knížce úplně přijít na chuť. Děj je poměrně shodný, až na jeden významný detail, který nechci prozrazovat, ale kniha jde dál v parodii a nadsázce a víc tepe do malosti v mnoha jejích podobách. Ale zdálo se mi na začátku, že ta parodie a satira jsou až křečovité. Ale s postupujícími stránkami příběh krystalizuje a stává se věrnějším životu, a tím trefnějším. Nadšená jsem byla i z malého posunu v charakteru rady Dyndery, který se nakonec ukázal jako moudrý pán. Navíc je to radost číst už jen pro ten bujný a radostný jazyk, který Poláček používá.... celý text

Denní hlídka 2005, Sergej Lukjaněnko

Denní hlídka podle očekávání navazuje chronologicky na děj prvního dílu, nicméně z pohledu Temných (vlastně taky podle očekávání :-)) A pro mě je to zpočátku docela problém, protože s Antonem, hrdinou Noční hlídky, i přes určitou relativizaci dobra a zla (a možná právě proto) jsem byla schopná se sžít. Sobecká Alice tolik sympatií rozhodně nevzbuzuje. a přesto nakonec prokáže odvahu a schopnost milovat a dokonce překročit vlastní stín, což se v první části o bílém mágovi říct nedá. Celkově je první ze třech příběhů, které tvoří páteř Denní hlídky, trochu slabší, akce nic moc, řada úvah, tušíme, že se rozehrává větší zápletka, ale nedohlédneme konce. Druhá část je oproti tomu plná akce a napětí, když jdeme s hrdinou po cestě, kde ani on nezná další krok. Skvělý nápad a strhující čtení. Poslední díl svádí dohromady všechny známé hrdiny a nabízí vygradování. Denní hlídka je opět výborně napsaná a díky postupnému zvyšování napětí i velmi čtivá. Těším se na další díl!... celý text

Návrat Krále Šumavy 2012, David Jan Žák

Tenhle autentický příběh (vlastně reakce na slavný a zavádějící film i knihu Král Šumavy) nás provádí skutečným osudem Josefa Hasila (ostatně vznikl na základě jeho vlastních vzpomínek a vzpomínek pamětníků).První co upoutá, je styl. Čteme vlastně reportáž proloženou beletristickými pasážemi. Přesněji: děj se posunuje v reportáži hutným, novinářským stylem a emoce nám předávají pasáže psané košatým jazykem románů. Druhé lákadlo: autor se nevyhýbá ani kontroverzním námětům: Hasil byl vlastně spíš frajírek než hrdina (zpočátku určitě), provázelo ho spíš štěstí a řada strážných andělů, kteří na jeho činnost doplatili, co ty obrovské oběti na civilistech, stálo to za to? Kdo za ně nesl vinu, Hasil nebo režim? A konečně za třetí: kniha nám dává i jasnou odpověď, přes všechno, i přes to, že ani on nevyšel nepoznamenán, v závěru stojí jasně čitelný postoj: stálo to za to, protože proti zlu se musí bojovat. A je to poselství, které si z Krále Šumavy odnáším. A ještě taky to, že s hrdiny to nikdy není jednoduché :-)... celý text

Noční hlídka 2005, Sergej Lukjaněnko

Já osobně jsem z Noční hlídky nadšená. Tahle fantasy nejede po hrdinské linii, což je docela fajn. Prostředí Moskvy je atraktivní a zajímavosti zápletce dodává vyrovnávání sil dobra a zla. Díky hrdinovi, který zastupuje Světlé se sice dostáváme na stranu dobra, ale velmi brzy zjistíme, že se nakonec jedná o pojmy velmi relativní, navíc s tím, že pro jejich rovnováhu je nutné uzavírat celou řadu kompromisů a leckdy se neštítit ani hodně podezřelých machinací. První dvě části mají fantastické tempo a zajímavou zápletku plnou akčních dějů, třetí část na to trochu doplácí. Tato část nazvaná Výhradně pro našince hodně pracuje s vnitřním světem a bojem hlavního hrdiny s podobou a vztahy dobra a zla. Takže děj je zdánlivě v pozadí, přesto cítíme, že v rámci celé série se právě zde odehrává něco podstatného. Být tato pasáž v kontinuálně plynoucí knize, nejspíš by vůbec nevyčnívala, rozdělená do zdánlivě oddělených povídek ta třetí přeci jenom ztrácí na tempu. Těším se na Denní hlídku, předpokládaný pohled z druhé strany a snad i oblíbené hrdiny.... celý text

Žítkovské bohyně 2012, Kateřina Tučková

Žítkovské bohyně nabízejí čtivě napsaný, široce rozkročený příběh s atraktivní tématikou a z mimořádného prostředí. Životní osudy bohyní, lidových léčitelek, vykladaček a zaříkávaček jsou tvrdé, ale fascinující. Škoda, že je spíš takový přelet než hluboký ponor. Příběh hlavní hrdinky, který osudy bohyň rámuje a propojuje, je temný, smutný a přesto jsem ho napjatě hltala. O to víc mě mrzelo, že se vlastně příliš nerozvinul, trávíme s hrdinkou spoustu času v archivech a víme, jak který vypadá, ale její životní cestu nám autorka jen bez dalšího načrtne. Pro mě důvod, proč se tato kniha z kategorie výborná nedostala do kategorie nezapomenutelná. Ale v každém případě je radost číst opravdu dobrý, současný český román.... celý text

Měsíční svit 2010, Robyn Thurman

Můj první dojem: odvaz. Vyprávění v ich formě, hlavní hrdina sympaťák, co se nevidí zrovna lichotivě, hromada vtipných hlášek, svižný děj. Pak přišlo malinké vystřízlivění, protože je v ději taky spousta násilí, což mi vadí osobně a to snižuje tempo. Navíc přes jisté matení stop a zajímavé odbočky kniha nenabízí zrovna hvězdnou zápletku, je to spíš útržek z běhu času obou hlavních hrdinů, ale nakonec to možná není na škodu. Přeci jenom se jedná o díl ze série. Každopádně s dalšími obrácenými stránkami se moje nadšení vracelo, protože hrdinové i styl vyprávění mi vyloženě sedí.... celý text

Láska nebeská 2012, Mariusz Szczygieł

Láska nebeská je další okouzlenou a okouzlující sondou do duše našeho národa. Je zvláštní vědět, že nás Poláci dle autora vnímají, jako velmi pohodový a vlastně idylický národ. Až mě mrzí, že my jim neoplácíme podobnou mincí. I když i negativní náhledy na nás se tu objevují. Autor nás provází po 17 velkých literárních dílech, která mu slouží jako odrazový můstek k postřehům z našich dějin, povah a zvyklostí. Je přesný a přitom laskavý. často poukáže směrem, který se nám nemusí líbit, a přesto tak učiní s nákloností. Je vtipný na náš účet, ale není zlomyslný. Pro mě kvalitou návrat ke Gottlandu, který mě opravdu uchvátil. S tím bonusem, že se mnohem víc dozvídáme i o Polácích a jejich stereotypech.... celý text

Praha bláznivá 2005, Lenka Reinerová

S tímhle hodnocením jsem dlouho váhala, připadá mi totiž vzhledem k osobnosti autorky téměř svatokrádežné. Ale nedá se nic dělat, Praha bláznivá mě prostě nebavila. Tam, kde autorka vzpomíná, kde se jedná o autentické zážitky, tam jsem nadšená a čtu s potěšením. Její vzpomínky a břitký rozum spolu zaručují třeskutou kombinaci. Obdivuji autorčinu moudrost a okouzluje mě její nadhled. Ale kde se Reinerová pouští na půdu fikce a svých vnitřních úvah (tedy téměř v celé knize), tam trpím. Autorka je sentimentálně (asi pochopitelně vzhledem k věku, kdy knihu napsala), ale co hůř, je patetická. Ač Pražačka rodem i duší, s Prahou bláznivou jsem se krutě minula.... celý text

Vyřídit si účty 1997, Woody Allen (p)

Tahle sbírka se jmenuje opravdu výstižně. Allen si to tady vyřídil s kdekým a kdečím, zejména s intelektuálním snobismem. Před lety jsem byla z jeho povídek skutečně nadšená. To malinko opadlo, ale pořád je to pro mě inteligentní sranda na úrovni. A třeba při Smrt klepe na dveře nebo při Drákulovi jsem řičela smíchy. Ale přeci jenom se mi dnes některé povídky zdají trošku křečovité, vlastně (ano vím, co mám v druhé větě) trošku snobské.... celý text