LucyMi
přečtené 239
Řvi potichu, brácho
2016,
Ivona Březinová
Já sama mám bratra s poruchou autistického spektra a po přečtení této knížky je procházka růžovým sadem s ním žít. Je o 2 roky starší, je mu 18 a má ohromnou sílu. Až teď si uvědomuju, jaké máme štěstí, že od nás otec neodešel - naopak nám dost pomáhá. Co je proti splachování věcí do záchodu, neustálé časové přesnosti, kvůli úplně banalitě lehké vysoptění k nepříčetnosti či opakování iritující činnosti, jejíž důvod se těžko zjišťuje oproti šahání do zásuvek či na žárovky, neustálé skákání, provokování, nutnost zavírat dveře či neumění zkrotit svojí horlivost? Vtipné ale je, že jak Jeremiáš tak i můj bratr se bojí psů.. Nudno dodat, že tato knížka je fikce. Přesto jsem si ale ještě víc uvědomila, jakého skvělého bratra mám :)... celý text
