Litocha přečtené 1063

Munariho stroje 2023, Bruno Munari
3 z 5

Kniha vypadala lákavě, ale přestože některé nápady a řešení pobavily, většinou na mě snaha o humor působila dost křečovitě. Autor je zjevně oceňovaný, ale pro mě osobně bylo větším přínosem v lecčem podobné Čechovo Modré z nebe, které ale kromě hezčího zpracování a zajímavějších nápadů nabízí navíc i příběh, který v téhle knížečce není.... celý text

Šišatý švec a myšut 2007, Pavel Šrut
5 z 5

Co už nikdy nepřebolí 2023, Lucy Score
4 z 5

Ztracený duch 2017, Dori Hillestad Butler
3 z 5

Pro mě kniha žádným zjevením nebyla. Zajímavá myšlenka, lákavé prostředí, ale ani jedna z hlavních postav mi nepřirostla k srdci. Děj je dost jednoduchý, zato se v textu objevují složitější slova, takže jsem musela vysvětlovat (třeba oddělení beletrie nebo DNA). Ilustrace se mi moc nelíbí. Synovi se ale kniha zamlouvá, takže mě čeká druhý díl...... celý text

Ronja, dcera loupežníka 2007, Astrid Lindgren
5 z 5

Tuhle knížku mi naši kdysi koupili cestou na dovolenou - tehdy u nás vyšla poprvé. Vzpomínám si, jak mě zaujalo zpracování - poměrně úzký sloupec textu a kresbičky po stranách. Přečetla jsem ji tehdy během několika dní a dodnes je to asi můj nejmilejší příběh od Astrid Lindgrenové. Je to ta správná směs fantazie, tajemna, pevného přátelství a hledání svého místa na světě. Když jsem pak asi o patnáct let později byla jednoho mlhavého rána v polských Stolových horách, vzpomněla jsem si na tuhle knihu a připadala jsem si, jako bych vstoupila do Ronjina světa (přestože je to úplně jiný kout Evropy). Užuž jsem čekala, za kterým kmenem nebo kamenem vykoukne nějaký čumbrk nebo šedivík, ale asi se zrovna všichni schovávali...... celý text

Dole 2021, Lucia Magašvári
4 z 5

Nové setkání se strašidly udělalo mně i zbytku rodiny radost. Tentokrát nás příběh vzal do Krušných hor s jejich zajímavou historií. V onom kraji máme také část rodinných kořenů, o to bylo čtení pro nás poutavější (a dokonce jeden náš výlet vedl na Měděnec). Ocenila jsem nová strašidla (se synem u nás vedou břichurky následované Bultem), historický exkurz tak akorát pro děti (který není na úkor zábavnosti a dobrodružnosti) a samozřejmě ilustrace, které knížku posouvají ještě o kus výš. Jsem nadšená z toho, jak je knížka po všech stránkách poctivá, neošizená (formát, velikost písma, jazyk, ilustrace, grafické řešení, korektura). Líbily se mi i vážnější podtóny – zodpovědnost člověka a dopad jeho činů na krajinu. Zatímco synovi se tento příběh zamlouval víc než Strašidelnická, já přece jen o kousek výš hodnotím příběh z pražského metra – možná kvůli neobvyklosti a tomu, jak dodává tajemnosti zdánlivě obyčejným místům, možná mi více vyhovují hravější, převážně nemluvná strašidla z pražského příběhu. To ale neznamená, že by snad Dole nestálo za přečtení, naopak. Doma už na nás čeká Z ohně a písku i s věnováním milé autorky, věřím, že i to bude příjemným čtenářským zážitkem.... celý text

Princezna a hráč 2023, Ilsa Madden-Mills
3 z 5

První díl série mě příjemně překvapil, druhý zase spadl do průměru (stejně jako zbytek autorčiných knih). Na hlavních postavách jsem neshledala nic moc zajímavého, celý příběh byl absolutně nereálný (vím, jaký je to žánr, ale přesto), postavy se chovaly, jako by jim bylo o polovinu míň a repliky typu "ty můj hrdino", "jsi můj zachránce, ty jsi takový gentleman" způsobovaly, že mi oči málem vyrotovaly z hlavy. Jo, a autorka buď nebyla těhotná, nebo trpí amnézií (a k tomu musel být Tuck neskutečně zabedněný a nevšímavý). Nejvíc mě bavila postava nerudného souseda. Celkově je to ničím nevybočující knížka, u které se nemusíte bát, že byste snad nějak zatížili mozkové buňky.... celý text

Strašidelný dům 2021, Zuzana Pospíšilová
3 z 5

Moje druhé setkání s autorkou. Ano, bylo to o něco lepší než Záhada školní půdy (však je to taky vedeno jako druhé čtení, takže věty jsou lehce složitější), ale ani tak nejásám nadšením. Samotný příběh není z nejhorších, i když je dost průhledný a poněkud naivní. Celkově je knížka taková instantní, nijak osobitá, chybí jí lehkost nebo nějaký závan originality. Děti jsou (když nepočítám ustrašeného mladšího brášku) volně zaměnitelné, neustálé uvozovací věty působí úmorně a jazykové prostředky jsou bez chuti a bez zápachu. Ilustrace jsou fajn. Navíc se mi kvůli podobné tematice pořád vnucovalo srovnání s Emilem a upíry, který (minimálně první díl) z toho souboje vychází jako suverénní vítěz. Celkově je knížce na hodně poznat, že autorka je řemeslná spisovatelka, prostě seká jednu knihu za druhou bez nějaké zvláštní invence (někde zákonitě musí být poznat, že pravidelně vydává i víc než deset knih ročně).... celý text

Nespoutaná Aljaška 2023, K. A. Tucker
3 z 5

Před lety se mi autorčiny knížky moc líbily, a tak jsem zajásala nad zjištěním, že konečně vyšla další. Ale popravdě jsem docela zklamaná. Především proto, že mi hrubě nesedla hlavní postava (a ani její matinka a nejlepší kamarádka mě neuchvátily). Minimálně půlku knížky na mě působila jako rozmazlená, sebestředná a dost povrchní nanynka (ostatně, Jonah ji zhodnotil dost přesně). Vytáčelo mě, jak se všechno muselo točit jen kolem ní, jak pořád remcá, když není po jejím, jak jí nepřijde hloupé úplně zadarmo bydlet u rodičů, přestože už dávno sama vydělává, její povrchní zaměření jen na vlastní vzhled. Na Aljašce se jí naštěstí trochu srovnal žebříček hodnot, ale než k tomu došlo, málem jsem knížku odložila. Popravdě úplně nechápu, co kromě tvářičky na ní Jonah viděl, a té lásce až za hrob mezi nimi prostě nevěřím. Nejzajímavější pro mě byl popis života na Aljašce, budování vztahu s otcem a některé vedlejší postavy, i když mi jich bylo často dost líto (nejvíc otčíma, to byl světec, který si rozhodně zasloužil něco víc). Za mě s přehledem nejslabší autorčina kniha, ale další si asi přečtu, třeba to bude lepší (anebo si potvrdím podezření, že jsem z těchhle knížek už vyrostla).... celý text

Naštěstí (ne)máme mléko 2015, Neil Gaiman
4 z 5

Nemůžu se rozhodnout, jak knížku hodnotit. Svěží námět, přehršel bláznivých nápadů, ale přitom pěkně promyšlený časoprostorový propletenec, vtipné a poutavé zpracování (z hlediska jazyka i ilustrací), ale na druhé straně to chvilkami na mě bylo ujeté až moc a některé příhody (hlavně poníci) byly nadbytečné / ne moc zajímavé. I když vzhledem k pointě jejich zařazení chápu. Synovi se ale tohle dobrodružství líbilo hodně, a to je koneckonců nejdůležitější.... celý text