Litocha
přečtené 1080
Píseň o Viktorce
1950,
Jaroslav Seifert
Seifert v nejlepší formě. Verše melodicky plynou, svázány v pevné rýmové schéma, ale není to samoúčelné, na úkor významu. Nad osudem Viktorky i Boženy Němcové mi pokaždé běhá mráz po zádech. Zpěvnost, nostalgie, smutek, nádherně zachycená atmosféra. A nesmí chybět básníkovo vyznání, jeho životní postoj: "Ty, lásko, pozdravena buď, buď věčná, skutečností jsi-li. A jsi-li snem, jen neprobuď mé oči, i když den je bílý. Člověk je šťasten, třeba šílí, ty, lásko, pozdravena buď!" "Jestliže luna, ta chladná poutnice, má ještě tolik sil, že může vyvábit své náměsíčné spáče do oken, kde potácejí se jen bez vůle, proč by tu sílu míti nemohla i lidská láska, která vychází jak menší slunce našich životů?"... celý text
Překroč svůj stín
2014,
Katie McGarry
Tahle knížka patří v rámci žánru k tomu nejlepšímu, co jsem četla. Postavy byly dostatečně vykreslené, životné, aby byly uvěřitelné. Líbilo se mi, že prodělaly vývoj. Životní situace Noaha i Echo byly dost vyhrocené, ale budiž, o něčem ta knížka musí být. Střídání pohledů bylo výborně zpracované, nedocházelo tady k dvojímu líčení stejné situace, které mě v knížkách většinou spíše otravuje, ale každá kapitola děj posouvala. Sympatické bylo, že se kniha nesoustředila na sex, jako tolik jiných, ale na to vyrovnat se s ranami, které život postavám uštědřil, a nalézt pro sebe něco normálního. Vztah mezi hrdiny na mě působil vyváženě a rovnocenně, krásně se ovlivňovali navzájem. Přestože už dávno nejsem ta správná cílová skupina, čtení jsem si i opakovaně užila.... celý text
Krtek v ZOO
2008,
Jiří Žáček
Hezká knížečka pro nejmenší s hravými a veselými Žáčkovými verši a neméně hravými a veselými Milerovými ilustracemi. Na seznámení s některými exotičtějšími zvířaty více než vhodné (fascinuje mě, jak Miler na dotvoření obrázku maloval rostliny - není to klasická uniformní kytka, ale různé druhy, třebaže stylizované - kakosty, bromélie, pampelišky, narcisky...).... celý text
Halleyova kometa
1969,
Jaroslav Seifert
Taky si myslím, že má Seifert povedenější sbírky, a není jich málo. Možná na mě působí trošku nadbytečně, protože se zde neustále opakují stejné motivy (na druhé straně ty, které jsou pro Seiferta zásadní) - Praha, láska, dětství a mládí, protože své vzpomínky zachytil v prozaických Všech krásách světa a protože mi mnohdy spíše než poezii připomínají tyto básně prózu - občas se zablýskne zajímavá metafora nebo přirovnání, ale většinou je na mě text málo rytmický a působí spíše jako běžné věty rozsekané do veršů. Mám mnohem raději Seifertovo melodické a poetistické období, ale i v posledního tvůrčím období podle mě vytvořil povedenější verše, než jsou v Halleyově kometě. Zajímavé útržky by se ale našly. "A přece celý život jsem se pokoušel obléci lásku do průsvitných tónů, aby nic nebylo zakryté. A teď už mlčím."... celý text
Láska pod parou
2015,
J. Lynn (p)
Nejsem zvlášť nadšená (na druhé straně nejsem cílovka těchhle knížek). Po pravdě řečeno nevím, co na Andree Tanner viděl. Vykreslení vztahu pro mě bylo nevěrohodné, Andrea byla většinou nesympatická, celé to bylo poněkud ploché, jako by autorka zveřejnila první koncept, všechno bylo hned hotovo. Zatím asi nejslabší, co jsem od J. Lynn četla. Plus za téma, i když za mě mohlo být zpracováno lépe.... celý text
Zbohom, klamstvá
2015,
Cora Carmack
Nebylo to špatné, ale ani to není nic světoborného. Připadalo mi to jen takové narychlo nahozené, málo propracované. V rámci žánru určitě existují povedenější knihy.... celý text
… a pak ji políbil
2012,
Laura Lee Guhrke
Líbilo se mi, že hlavní hrdinka si nenasazuje žádné růžové brýle, neobelhává samu sebe, ale zná sebe i své možnosti. Všechny zvraty v knize byly uvěřitelné a vycházely z charakterů postav. Při prvním čtení jsem byla z knihy doslova nadšená, podruhé už mi něco trochu vadilo, snad občasná zkratkovitost, nebo přece jen poněkud nereálný úspěch článků o etiketě. Celkově jsem ale Emmě i Harrymu moc fandila. A moc se mi líbí obálka, proti pestrobarevným přebalům s postavami v různém stádiu obnaženosti, které jsou pro tenhle žánr typické, je to za mě rozhodně krok správným směrem.... celý text
Smrtící zrození
2012,
J. D. Robb (p)
Příběhy ze série mám ráda a čtu je opakovaně, tenhle mi ale přišel v detektivní linii slabší než jiné, na mě tam asi měla až moc velkou roli náhoda. Líbilo se mi ale, že bylo hodně prostoru věnováno osobnímu životu hrdinů.... celý text
Dvakrát sedm pohádek
1965,
František Hrubín
Ani se nechce věřit, že jsou ty básničky už přes půl století staré. Hrubínovi se podařilo vyzdvihnout zpěvnost a krásu češtiny, zdůraznit tradiční hodnoty a ještě přistoupit k některým klasickým pohádkám originálně. Povídám je synovi už od prvních týdnů a zabírají jako žádné jiné, upoutají ho a uklidní. Není divu, že už je umím kromě jedné všechny zpaměti. Nesmím taky zapomenout na Trnkovy skvělé ilustrace, na malém prostoru dokáží úžasně dokreslit příběh (vlkovo oko v mezírce ve dveřích, prchající loupežníci, jeskyňky...).... celý text
Smrtící vzpomínky
2012,
J. D. Robb (p)
V málokteré knize téhle série jsou oběť i vrah tak nesympatičtí a vyšinutí. To ale nic nemění na tom, že i nejslabší kniha série (a netvrdím, že právě tahle je nejslabší) je pro mě zajímavější než většina autorčiných romancí ze současnosti, zvláště těch z poslední doby.... celý text
Gabrielův Ráj
2014,
Sylvain Reynard
Četla jsem ji s odstupem od prvních dvou dílů a nevím, jestli jsem se od té doby tolik posunula jinam, nebo je poslední díl o tolik slabší, ale chvílemi jsem měla problémy knížku dočíst. Sentimentální (což bych u autora - muže nečekala), téměř bez děje, povrchně popsané. Otravovaly mě autorovy rádoby vtipné a duchaplné poznámky k ději, vadilo mi, že nebylo více prostoru věnováno jiným postavám, jejichž příběh plave ve vzduchu (Rachel, Simon, Paul, malý Tommy), štvalo mě neustálé zdůrazňování Juliiny andělské dobroty. A nejde mi do hlavy, proč je tahle série označována za erotickou - aby se zvýšila prodejnost?... celý text
Adam a Eva
1990,
Karel Šiktanc
Šiktancovo mistrovské dílo (snad ještě s Heinovskými nocemi), ke kterému stojí za to se vracet. Je to jako zabořit ruce do vlasů, těšit se tím, jak voní, jak hladce klouzají mezi prsty, obdivovat, jak se jednotlivé pramínky ovíjejí a proplétají, spleteny do důmyslného copu.... celý text
