laura přečtené 1141

Inkubovy sny 2013, Laurell K. Hamilton

Téměř 700 stran o ničem... Inu, i to je umění... Někdy s tím, co jste, bojujete. A někdy se tomu poddáte... A Anita se, jak se zdá, poddala... Oč zajímavější bylo, když měla pletky pouze s Jean-Claudem! Víc smyslnější, víc vábivější, víc napínavější - než všechen ten chtíč, zvrácenost a sex. Začínám se v tom ztrácet. Muži přicházejí a odcházejí, někteří zůstávají - jako by se stála fronta: kdo dřív, kdo potom, kdo teď a kdo za chvíli... Když je toho však příliš, časem se toho přejíte. Srdce rozbité na kousky se nedá slepit pokaždé, jednou vám dojde lepidlo a zůstanou jen střepy... První díly super - adrenalin, napětí, nestvůry, přestřelky, spousta krve, nebezpečí, intriky a nečekané zvraty. Teď? Jen kecy a sex. Škoda. Taková škoda... ...prostě jít domů a být šťastný. Tak jednoduché. Tak těžké. Tak děsivé... Chybí mi ta stará známá Anita a tuhle novou, tu nějak přestávám chápat. A to jiskření, svádění, náznaky, co se mi dřív tak líbilo, už mě nudí. Čeho je moc, toho je zkrátka příliš...... celý text

Krvavé koleno 2017, Laurell K. Hamilton

Každý upír byl kdysi člověkem. Smrt vás nevyléčí z žádných problémů, které jste měli jako lidská bytost... První hodina odbila - a lampa ještě svítila... Kdo by neznal strašidelnou dětskou říkanku o příšeře, která vám neublíží, když jí utečete. Jako malí jsme to nejspíš hráli všichni. Co se ale stane, pokud Krvavé koleno skutečně přijde a začne mezi dětmi rozsévat smrt? To dělám. Tím jsem... I tenhle díl je krvavý, nechutný, až po okraj naplněný pachem smrti, hrůzy, šílenství i těch nejhorších nočních můr... Bůh nemůže zachránit vždycky všechny. Často vám jenom pomůže vyrovnat se se ztrátou... Anita odjíždí mimo město, aby se pokusila oživit hřbitov na pozemku, kde se má začít stavět. Co se stane, pokud se jí to povede? Předpokládat to nejhorší je vždycky bezpečnější. A realističtější. Ani všechny předpoklady ji však nemůžou připravit na to, co ji čeká. Z temných koutů noci povstává příšera z dávných věků. Ale nejspíš nebude jediná, které se Anita musí postavit. Příběh se hemží novými postavami, upíry, nadpřirozenem, policisty, obyčejnými lidmi, zombiemi i duchy. A nesmí chybět ani Jean-Claude... Jsi otravný parchant. Ach, ma petite, jak jen bych ti mohl odolat, když mi šeptáš tak sladké něžnosti? Jejich slovní přestřelky mě baví. Jsou sarkastické, vtipné, jiskří flirtem a náklonností, kterou Jean-Claude neskrývá a Anita si ji odmítá připustit. Chce, aby zemřel? Nebo aby žil? A může někdo, kdo už mrtvý je, žít? Skvělé!... celý text

Kavárna šílenců 2015, Laurell K. Hamilton

Existuje víc způsobů, jak se stát netvorem, než si většina lidí uvědomuje... Autorka nám předkládá další příběh plný krve, násilí, krutosti i jisté zvrácenosti. Anita se stává součástí světa lykantropů, jejich pokřivených charakterů i pevných zákonů, hierarchie a neustálých bojů o moc ve smečkách. Pokud si myslíte, že už vás nic nemůže překvapit, zřejmě zjistíte, že jste se spletli. Je to napínavé, strašidelné, drsné, nabité nečekanými zvraty, adrenalinem i spoustou nových postav, které vám zamotají hlavu ještě víc než by se zdálo možné. Příběh plný intrik, nástrah, živočišného strachu i smrti, ale i flirtu a lásky. Richard nebo Jean-Claude? Vlkodlak nebo upír? Hnědé oči nebo ty temně modré? Čistota duše nebo temné vábení? Kdo už četl, ví. Ale ti, kdo se s Anitou setkávají poprvé, budou zcela jistě napjatí, jak tenhle taneček nakonec dopadne. Pokud někoho milujete, neměli byste být důvodem, aby se cítil mizerně... Svým způsobem jsme všichni šílenci, takže - vzhůru do Kavárny šílenců, vážení :) Já jsem si tento díl užila...... celý text

Obraz Doriana Graye 1999, Oscar Wilde

Tragédie stáří není v tom, že je člověk starý, ale v tom, že je člověk mladý... Příběh o přátelství, zkaženosti, kráse, mládí, slabosti, svodech, lžích a prostopášnostech. Ovlivnit někoho znamená dát mu svou vlastní duši... Obraz Doriana Graye je dvojí. Ten namalovaný a ten, který nám autor předkládá. Temný, zvrácený, hříšný, pohrdavý. Každý žije sám svůj život, a za to, že ho žije, také sám platí... Těžkopádné, zdlouhavé, zvláštní. Spousta mouder a spousta nudy (alespoň v mém případě). Vlastně se tam nic moc nedělo, jen neustále tlachali :) Lidé si lehají na obětní oltář dobrovolně... O jednom životě, o mládí, o snech, o lásce, o zradě i o smrti. Svědomí a zbabělost, to je ve skutečnosti jedno a totéž... Po nadšení z předchozích děl jsem zklamaná. Nejspíš jsme si s Dorianem Grayem do oka zrovna nepadli... Každičký prchající okamžik nás o něco obírá... Duch má bezesporu delší trvání než krása. Tím také lze vysvětlit, proč se tolik namáháme být tak přehnaně vzdělaní. V tom zuřivém boji o pouhé bytí toužíme mít v sobě něco, co nepomíjí, a proto si plníme hlavu veteší a fakty a bláhově doufáme, že tak se tu udržíme... Ponuré, tíživé, burcující, pravdivé. Dnes může člověk přežít všechno, jenom ne smrt.... celý text

Jak je důležité míti Filipa 2005, Oscar Wilde

Pravda je málokdy čistá a jednoduchá není nikdy. Vtipné, sarkastické, absurdní, skvělé! Smála jsem se nahlas. To je hrozně těžká práce, nedělat nic. Ale mně těžká práce nevadí, když nevede k žádnému určitému cíli... Příbuzenstvo, to je prostě smečka nudných lidí, kteří nemají nejmenší ponětí, jak žít, a ani trochu instinktu, kdy umřít. Úžasné, DOKONALÉ! Tohle mě moc bavilo. Nejlepší lék na špatnou náladu je pořídit si nějakého toho Filipa, nejlépe jehož otcem je Oscar Wilde. Kouříte? Inu ano, musím přiznat, že kouřím. To slyším ráda. Muž má mít stále nějaké zaměstnání. Beztak je v Londýně příliš mnoho zahalečů. Ztrátu jednoho rodiče lze považovat za nehodu, pane Worthingu, ale ztráta obou, to už vypadá jako nedbalost. Upřímně řečeno, nejsem přítelkyní dlouhých zásnub. Pak mají lidé příležitost, aby se už před svatbou navzájem prokoukli, a to není nikdy radno. Svěží, nadčasové dílko, které vám zlepší náladu, vyčaruje úsměv na tváři a i po dočtení se budete stále tiše pochechtávat. Za mě prostě BOMBA! Lane, vy jste úplný pesimista. Dělám co můžu, abych se zavděčil, pane... Jo, dělejme, co můžeme :D... celý text

Sobecký obr 1934, Oscar Wilde

O jednom obrovi, dětech, nádherné zahradě, jaru a zimě v našich srdcích. O přátelství, lásce, samotě a odpuštění. O kráse poznání.

Pohádky 1984, Oscar Wilde

Šťastný princ, Slavík a růže, Jedinečná raketa, Sobecký obr, Oddaný přítel, Hvězdné dítě, Rybář a jeho duše, Mladý král... Všechny ty časem zaprášené příběhy jsou svým způsobem krásné, s nevyřčeným poselstvím, bolavé, upřímné, kruté - jako zrcadlo, do něhož nahlížíme a pokaždé v něm vidíme něco jiného. Svět obnažený až do morku kostí, závist, zlo, intriky, ale i soucit, láska a čisté přátelství. Dobro a zlo na miskách vah. A záleží jen na nás, kam se váha zhoupne... Krásná kniha plná ponaučení, krásy, něhy i naděje. A ten smutek a ta bolest k tomu tak nějak patří...... celý text

Rybář a jeho duše 1922, Oscar Wilde

Zajímavý příběh o tělu, duši, lásce, srdci i rozumu. O svodech, věrnosti i věrolomnosti. O našeptávačích a hříšnících, o zlých skutcích i odhodlání nenechat se zlomit. Je láska mocnější než bohatství? Co se stane, oddělíme-li tělo od duše? Zůstaneme stejní? Jsme ještě schopni žít nebo už pouze přežíváme? Zpočátku krásné, pak jsem se v tom však začala ztrácet. Oproti známějším dílům autora slabší, ale přitom stále dobré. Spoustu otázek, na které si každý musí odpovědět sám...... celý text

Slavík a růže 1919, Oscar Wilde

Bolavé a kruté - a přitom krásné. O lásce, smrti, vášni i obětování se. O pýše, marnivosti a nevděku. Bylo nebylo - kdysi dávno v jedné zahradě žil jeden slavík... Krásný příběh plný bolesti, smutku a marnosti. Četla jsem už mockrát - a nikdy to nedám. Vždycky mě to rozseká. Jako by mi trny zvolna vrůstaly do srdce...... celý text

Šťastný princ (1 pohádka) 1971, Oscar Wilde

Smutné, bolavé, plné pokory, lásky i naděje. Krásný, hluboký a dojemný příběh o tom, co je skutečně důležité... Proč to nevidíme? ... až všechna srdce puknou, potom to možná konečně pochopíme... Nesmrtelné a nadčasové.... celý text

Strašidlo cantervillské 2004, Oscar Wilde

O jednom nešťastném strašidle a spoustě lotrovin, o střetu dvou kultur, o prokletí, osamění a touze po pochopení, o jedné skvělé americké rodině a starobylém sídle, zakletém v čase... Smrt musí být překrásná. Ležet v měkké, hnědé hlíně, nad hlavou mít vlnící se trávu a naslouchat tichu. Být bez včerejška a bez zítřka. Zapomenout na vše, odpustit životu, poznat mír a klid... Milý, laskavý, vtipný a originální příběh o lásce, vině a odpuštění. Úsměvné, nostalgické, opředené pavučinami času, ale i po tolika letech skvělé. Co dělat, když jste duch, ale nikdo se vás nebojí? Až zlatovláska jako květ k modlitbám pohne hříšný ret, až suchá mandloň rozkvete, zalita slzou dítěte, pak přijde doba šťastných chvil a klidný bude Cantervill... Krásné a nadčasové.... celý text

Krabička vzpomínek 2022, Kathryn Hughes

Dvě časové linky, které nás zavedou do srdcí dvou zdánlivě rozdílných žen. Stoleté Jenny a třiadvacetileté Candice. Dvě přítelkyně. Dva životy. Nemůžeme si vybrat, které části minulosti si ponecháme a které zahodíme... Rok 1940, Wales Mladá Jenny přijíždí s bratrem na welšský venkov, aby tady nalezli útočiště během náletů na Anglii. Najdou však víc než jen to. Život každého člověka je řada porážek, vítězství, žalu a radosti... Musíme prožít všechno. Příběh o mnoha podobách lásky, o touze, zradě a křehké naději. O těch nejtěžších rozhodnutích, o ztrátách, osamění i neskutečné odvaze. O krutosti, lžích i sobectví. Příběh o jednom nenaplněném snu, zmařených nadějích, o žalu i touze po zapomění. O odvaze, pomstě a smrti. O mnoha podobách bolesti. Co všechno ukrýváme v srdci? A co v krabičce vzpomínek? Dá se tam schovat všechna bolest, hořkost a zklamání, které nám život uštědřil? Můžeme tam uchovávat vzpomínky na lásku, něhu a krásu? Dá se tam zamknout vina i všechno, co jsme nikomu (ani sobě) zatím nepřiznali? Co se stane, když tam nahlédneme? Rok 2019, Anglie Jenny slaví své sté narozeniny a po mnoha letech otevírá svou krabičku vzpomínek. Je načase vyrovnat se s minulostí... Krásné!!!... celý text

Poslední slib 2022, Kathryn Hughes

O slibech, které nemůžeme splnit, o lásce, která bolí, o ztrátách, se kterými se nedokážeme vyrovnat, i o naději, která nikdy neumírá... Krásný příběh plný lásky, něhy a naděje, ale také smutku, zklamání a osamění. Příběh o otázkách i odpovědích, které ne vždy chceme slyšet. Minulost, přítomnost, budoucnost. Život i smrt, láska i nenávist, neochvějné přátelství i zrada. Život v jeho pestré mozaice. Nádherný a přitom tak bolavý. Jedinečný a přitom i krutý. Tohle bylo skvělé. Čtivé, napínavé, živé, syrové, bolestné i krásné. Příběh, který mi bude ještě dlouho doznívat v srdci...... celý text

Dotek touhy 2019, Emily D. Beňová (p)

Tak do poloviny mě to docela bavilo - bylo to vtipné a zajímalo mě, co se z toho vyklube. Ale nakonec to bylo takové, já nevím, laciné? Stokrát obehrané? Průhledné? Za mě zklamání. Příběh šitý horkou jehlou, jako by autorka jen slepila kousky roztříštěné mozaiky a sem tam jí to k sobě tak úplně nepasovalo. Věty typu: Odmlouvala jsem ji od tebe. Přeplašené oči. Co to jako bylo? Špatný překlad nebo špatná autorka? A v neposlední řadě: to si kromě mě nikdo nevšiml, že autorka naprosto drze okopírovala scénu z filmu Deset důvodů, proč tě nenávidím? Popsala úplně stejnou scénu do posledního detailu, kterou z nám ze zmíněného filmu (a ten jsem viděla fakt mockrát, takže se rozhodně nepletu) - a nepřišlo jí to hloupé? Příběh o touze, chtíči, intrikách, zkaženosti, drogách, zradě i lásce. O hledání sebe sama, o ztrátách, sexu a životě v luxusu. Byl by to skvělý příběh, ale autorka to tak nějak - zabila...... celý text

Až nás pravda spojí 2022, Emily D. Beňová (p)

Příběh má spád, grády, je plný napětí - prostě to od začátku sviští a vy se vezete a nestačíte zírat. Jo, tohle se mi líbilo o moc víc než první díl. Opět je plný intrik, závisti, chtíče i nenávisti. Kam až je schopen člověk zajít, když něco chce? Když to chce tak moc, že neváhá vraždit? Příběh o nenaplněné lásce, o touze, o zklamání. O pýše, aroganci i o křehké naději. O odmítání, nepochopení, neustálém boji se sebou samým, i o přetvářce. O bolesti. O zradě a osamění. O jizvách, které nám život uštědřil - ať už na těle či na duši. Někdo by však měl zapracovat na korekci - hrubky a špatný překlad příběh narušují. Mně to tedy vadilo hodně. Jinak skvělé! Nabité neustálými zvraty, překvapivé, čtivé. Nicméně konec jsem tak nějak předpokládala, takže mě nepřekvapil. Směřovalo to k tomu dlouho...... celý text

Dokud nás pravda nerozdělí 2021, Emily D. Beňová (p)

Příběh má potenciál. Je zajímavý, napínavý, s nečekanými zvraty (i s těmi očekávanými). Je plný nástrah, zášti, manipulace, intrik i zoufalství. Je plný naděje, zmatku, výčitek svědomí i touhy. Touhy po lepším životě, po lásce, po pochopení. Bavilo mě to. Ale tolik hrubek či krkolomných vět (nejspíš vinou špatného překladu za který autorka nemůže) ho totálně zabíjí. Postavy kolikrát jednají nevěrohodně - nenávidí, plivou síru, dští oheň - a o dvě strany dál jsou plni pochopení a touhy napomáhat - vážně? To v mých očích příběh sráží. Čtivé, napínavé a neotřelé. Ale plný počet hvězdiček dát prostě nemůžu...... celý text

Volání divočiny 1995, Jack London

Příběh privilegovaného psa Bucka, který je násilně vytržen z prostředí, na jaké byl zvyklý, a jeho boji o přežití v těžkých podmínkách a za neustálého svištění biče... O krutosti, oddanosti, lásce i odvaze. Ale také o tom, kolik je potřeba odhodlání přežít v kraji, který nemá s nikým slitování. A jak je těžké odolat vábení divočiny... Zabij, nebo budeš zabit... Sežer, nebo budeš sežrán... Kruté, drsné, mrazivé. Protože tak to bylo. Tak to je. Bohužel...... celý text

Bílý tesák 1995, Jack London

Nádherný, emotivní, drsný a krutý příběh o nesmiřitelných zákonech života, o hladu, smrti, odvaze, o tom, jak nás vnější vlivy formují, ať už chceme nebo ne. O jedné čisté, vlčí duši a o krutém poznání, že když chceš žít, musíš se o život umět porvat... Nejdřív jsem uvažovala, že knihu odložím - nebavilo mě to. Příběh jsem kdysi dávno jako malá holka viděla zfilmovaný, a s knižní předlohou to vlastně nemá vůbec nic společného. Jenže někdy v polovině knihy jsem se najednou přistihla, že nemůžu přestat číst. Tak moc jsem mu fandila. Tak moc mi ho bylo líto. Všechna ta nespravedlnost, krutost, bolest... Mohlo se z něj stát něco jiného než zlá, nesmiřitelná šelma, která nemá s nikým slitování? Která nenávidí všechno živé? Zajímavý je příměr s postavou kriminálníka na konci příběhu. Trest ho nezlomil. Byl by dokázal bez hlesu zuřivě bojovat a umřít, nedovedl však žít a dostávat bití. Čím divočeji bojoval, tím drsněji s ním společnost zacházela a drsnost měla jenom ten výsledek, že byl ještě zuřivější... Pes nebo člověk? A není to jedno? Co to o nás vypovídá? O společnosti, kde na soucit už jaksi nezbylo místo? Příběh Bílého tesáka mě v mnoha směrech překvapil. Nečekala jsem dobrý konec. Nečekala jsem, že se mozaika jeho osudů seskládá v jeden nádherný, nesmrtelný příběh o neskutečné odvaze, víře a touze. Touze milovat a být milován... Jak prosté...... celý text

Bílý Bim 1988, Gavriil Nikolajevič Trojepolskij

Ach, žlutý les, ten žlutý les! To je ten kousek štěstí, to je místo pro úvahy. V prosluněném podzimním lese je člověk čistší... Příběh jedné veliké psí lásky, oddanosti, naděje i beznaděje. Příběh plný zbytečné zášti, krutosti a zloby, ale i věrného přátelství a neochvějné víry v dobro. Příběh o jednom nešťastném psovi, který miloval, věřil a čekal... ...když pes ztratí naději, umírá přirozenou smrtí, tiše a bez reptání, umírá utrpením, o kterém svět nemá potuchy... Kdysi jsem viděla film. A pak jsem si koupila knihu. A trvalo spoustu let, než jsem sebrala odvahu si tenhle psí příběh přečíst znovu. Ať už je vám patnáct nebo padesát, srdce vás bolí stejně. A pokaždé ve mě něco umírá... Ach, Bime!... celý text

Lassie se vrací 2009, Eric Knight

V životě někdy nastanou chvíle, kdy ho vezme osud do kleští a člověku nezbývá než sklonit hlavu a spolknout hrdost... I kdyby bylo napsáno tisíce příběhů, Lassie je jen jedna. Čemu se v životě nedá zabránit, to se prostě musí vydržet... Nesmrtelný, legendární příběh o věrnosti, touze po domově, odvaze a psí duši. O strastiplné cestě napříč Skotskem a Anglií, krutosti i odhodlání. Je čas. Čas jít. Jít naproti chlapci... O bídě. O drsném životě, který s nikým nemá slitování... I o štěstí, které přijde v těch nejneočekávanějších chvílích - v těch chvílích, kdy už přestáváme věřit. Dojemné, krásné, nadčasové. Lassie se vrací domů už spoustu let a nepřestane se vracet dokud budeme její příběh číst a vyprávět si o něm... Přes všechen myšlenkový vývoj, který lidé prodělali, nedovedou vysvětlit, jak to, že pták či zvíře, zavření v kleci a za tmy odvezení na míle daleko, vracejí se, jakmile se dostanou na svobodu, rovnou zpátky domů... Lidé vědí jen to, že zvířata dokáží věci, které oni sami nejen nedovedou, ale které ani nejsou s to vysvětlit...... celý text