Bílý Bim

Bílý Bim https://www.databazeknih.cz/img/books/56_/56589/bmid_bily-bim-kvk-56589.jpg 4 91 25

Lyrický příběh o psu Bimovi, plný nevšedního humanismu, hluboké životní moudrosti a poetičnosti. Hlavním obsahem novely není idylické líčení šťastných chvil Bimova života, ale příhody jeho poznávání světa, dobré i trpké zkušenosti s lidmi, zvláště poté, když jeho pána odvezou na těžkou operaci a Bim se jej po celý rok marně snaží najít. Lidské vlastnosti a vztahy - věrnost, přátelství, soucit, ale i bezohlednost, lstivost a krutost - vnímané psími smysly předvádí autor oproštěně, místy náznakově, ale o to působivěji. Strastiplná Bimova cesta končí tragicky - umírá vyčerpaný a opuštěný v karanténním voze, aniž se dočkal setkání se svým milovaným pánem. přesto příběh, tak silně apelující na čtenářovy city, nevyznívá pesimisticky, ale je naplněn vírou v lidské dobro.... celý text

Literatura světová Dobrodružné Romány
Vydáno: , Lidové nakladatelství
Originální název:

Belyj Bim Čornoje ucho , 1972


více info...

Přidat komentář

Calinda
01.02.2024 4 z 5

Krásné a dojemné. Líbil se mi styl psaní, poetičnost, ilustrace i samotný příběh. Bima si snad nelze nezamilovat a psí věrnost nemá hranice.

laura
21.03.2023 5 z 5

Ach, žlutý les, ten žlutý les! To je ten kousek štěstí, to je místo pro úvahy. V prosluněném podzimním lese je člověk čistší...

Příběh jedné veliké psí lásky, oddanosti, naděje i beznaděje. Příběh plný zbytečné zášti, krutosti a zloby, ale i věrného přátelství a neochvějné víry v dobro. Příběh o jednom nešťastném psovi, který miloval, věřil a čekal...

...když pes ztratí naději, umírá přirozenou smrtí, tiše a bez reptání, umírá utrpením, o kterém svět nemá potuchy...

Kdysi jsem viděla film. A pak jsem si koupila knihu. A trvalo spoustu let, než jsem sebrala odvahu si tenhle psí příběh přečíst znovu. Ať už je vám patnáct nebo padesát, srdce vás bolí stejně. A pokaždé ve mě něco umírá...

Ach, Bime!


Johhanka79
29.01.2023 4 z 5

Smutný příběh o dobách minulých, lidských skutcích, krutosti, sobeckosti, lhostejnosti i chamtivosti. A jednom psovi, který miloval...

pavlinka0250
30.12.2019 5 z 5

Komu se chce brečet a nejde mu to, ať si přečte tuto knihu nebo si pustí film Bílý Bim Černé ucho a zaručeně prolije potoky slz.
Je to příběh o úžasné psí věrnosti a lásce, naději a beznaději, o lidské zlobě a krutosti a i lidské lásce.
Neskutečně poutavé vyprávění.
Ach Bime .... ❤️
*****

Medulka.013
20.05.2019 4 z 5

Kdyby v příběhu nezabili lidi ty vlky, tak by se mi líbil více. Bylo mi z toho smutno a později mi bylo i líto té vlčice.
Jsem ale ráda, že se Chlupatice zachránila, protože té jsem to velmi přála.

BabaJaga11
24.02.2019 5 z 5

Silný, i když velmi smutný příběh. Viděla jsem film, ještě jako dítě, a to minimálně dvakrát, nedalo se na závěr nebrečet. Knihu jsem četla poprvé na prahu dospělosti, i tehdy mně vlhly oči – a nejinak i teď. Přesto, kniha v sobě skrývá i naději - ne všichni lidé, s nimiž se Bim setkal, byli zlí a krutí. Bohužel, ti zlí tentokrát zvítězili a věrný Bim za to zaplatil životem. Láska k Bimovi však propojila několik lidských osudů - starý muž Ivan Ivanyč získal mladé přátele, dva hochy, kteří Bima poznali v době, kdy Bimův pán musel do nemocnice. Ivan Ivanyč nezatrpkne a pořídí si nové štěně. Život jde dál, musí jít, ale na starého přítele nikdy nezapomene... Já tuto knihu doporučuji všem, i dětem. Plakat je lidské. Není slabost truchlit pro přítele, byť by to byl "jen" pes. Není slabost vynaložit všemožné úsilí pro to, abychom ztraceného přítele - ať psího nebo lidského - našli. Statečnost pak je postavit se zlu, byť by tím zlem bylo "jen" týrání zvířete. Děti by měly být připravené na realitu každodenního života a světa, který není ideální a nikdy nebude. A k tomu patří i vědět, že krutosti páchané na zvířatech se dějí - i tady a teď - a že jim můžeme zabránit, pokud nebudeme lhostejní. Příběhy, jako je tento, z nás pomáhají vychovat citlivé lidské bytosti - a myslím, že především o to autorovi šlo.

Alena_S
27.12.2018

Jak krásně to začalo, tak od půlky jako by se práce chopil někdo s hlubokou záští vůči psům, dětem, čtenářům knih a naději obecně. Jsem ráda, že jsem s četbou vydržela až do dospělosti. A i tak bych brečela jak pominutá; kdyby to nebylo přesně to, o co autorovi šlo. Z téhož důvodu nedostane hodnocení, i když dobrá knížka to rozhodně je.

Damato
07.11.2018 5 z 5

V 15- letech jsem viděla film, který jsem z poloviny probrečela. Na knihu jsem narazila po letech v mém (bohužel už zaniklém antikvariátu Antiknet v Nuslích) a po pravdě- odvahu k přečtení jsem dostala až po letech a opět jsem nad knihou brečela- a že už jsem sakra velká holka. Bylo to moc krásné a smutné čtení a protože je ve světě smutku dost, nějak se mi nechtělo tuhle smutnou knihu nechávat u nás , tak jsem ji hned po přečtení poslala do světa přes další antikvariát. Za přečtení ale určitě kniha stojí, to nesporně.

Měňavka
06.11.2018 5 z 5

Příběh jsem četla jako malá holka a málem mi vytrhl srdce z těla. Strašně mne to zasáhlo a měla jsem strach, že už se nikdy neodhodlám vzít si to ke čtení znova. V dospělosti jsem to dokázala, byla jsem již silnější, ale bez slz se to prostě neobešlo.

Fuchs46
01.03.2018 3 z 5

Ze začátku jsem se nemohla do knihy začíst, ale pak to šlo úplně samo. Dětem rozhodně nedoporučuji, ale pro dospěláka se zde najdou i úsměvné pasáže. Šťastný konec v knize rozhodně nehledejte!

ja.cerven
13.01.2018 5 z 5

Četla jsem jí ještě jako náctiletá a byla nádherná. Před pár lety jsem si ji přečetla znovu a byla opět nádherná.

lushi
05.06.2017 2 z 5

Knihu jsem vždycky řadila mezi literaturu pro děti / mládež (je i psaná docela jednoduše), ale bože, dětem to nedávejte číst! Je to upřímný příběh, který zlomí srdce. Neustála jsem to ani v pětadvaceti, závěr mě naštval, ta kniha člověku nic nedá. Ze začátku je to krásné a pak už jen víc a víc kruté...

StihOMam
14.03.2017 5 z 5

Moje slabina. Dodnes se vidím dočítat knihu v autě při cestě na dovolenou jako dvanáctileté, rozervané, uplakané dítě s malou dušinkou. Trpký příběh, který mám zcela zarytý pod kůží. Myslím, že formoval nejen mé čtenářské vnímání, ale i mou duši.

Milos74
02.02.2017 5 z 5

Film mě jako děcko úplně oddělal, to finále jsem prostě nedal. Od té doby jsem přece jenom trochu povyrostl, takže u filmů se mi chce plakat většinou z úplně jiných důvodů. Ovšem po zkušenosti s filmem a traumatem z něj jsem knížku léta opomíjel. Přitom čtení je to parádní, silný vztah starého lovce a psa je napsaný parádně. Až na ten konec, ten mě jako změkčilého Středoevropana zchoulostivělého happyendy furt dostává.

Matys13
16.12.2016 5 z 5

Tato knížka mě moc oslovila pro svou výjimečnost, která škádlila mé emoce až do samého hořkého konce. Jsem moc rád, že jsem si tuto knížku vybral v knihovně zcela náhodně, až jsem si vybral to nejlepší, co jsem kdy četl... A jednou bych to chtěl zvládnout i v originále.

rarášek
21.09.2016 5 z 5

Tato kniha mi ukradla srdce. Osud Bílého Bima mě velice ranil, ale obdivovala jsem jeho odvahu, věrnost a víru v dobré lidi. :)

Fantýna
21.03.2016 5 z 5

Je to úplně úžasná knížka. Podle mého názoru je to emoční příběh.

Yarwen
08.05.2015 5 z 5

Krásný příběh o psí věrnosti, jenž se dočkal i filmového zpracování (Bílý Bim - Černé Ucho). Jedná se o jednu z knih, které vychovávají, respektive kladou důraz na rozlišování dobrých a špatných vlastností lidí, což zejména (ale nejenom) pro dětského čtenáře může mít v tomto smyslu přínos. Knížka dokáže vzít za srdce a dojmout k slzám, a nemá to nic společného s trapnou sentimentalitou amerických filmů. Pro mě nádherně melancholický zážitek a jednoznačných pět hvězd.

DejnaDee
25.06.2014 5 z 5

Smutně krásné nebo krásně smutné? jak napsala terca-m. Každý nechť si z toho vezme to své. Já bych se asi přikláněla ke smutně krásné. Knížku jsem četla ve svých studetských letech a tak emoce a pocity , které mě tenkrát obklopovaly už opadly , dnes pohlížím na tento emocemi, dobrými i trpkými zkušenostmi nabitý příběh psí věrnosti s odstupen času, možná i s určitým nadhledem, ale tenkrát mě to úplně vykolejilo a hodně traumatizovalo.

mi-nul-o
25.03.2013 5 z 5

Nad touto knížku jsem si kdysi hodně pobrečela a myslím, že mi doteď zůstala vězet v hlavě - ta oddanost, nespravedlnost, to utrpení věrného milujícího pejska! Člověk si může vybrečet oči, ale v srdci zůstane jizva.
Pokud se nepletu a je to opravdu určeno pro mládež nebo spíše děti na zš, pak rozhodně nedoporučuji číst! Je to krutá knížka a.. no prostě je mi z toho zle ještě teď.