Kulibrnda Kulibrnda přečtené 75

☰ menu

Padesát odstínů šedi

Padesát odstínů šedi 2012, E. L. James (p)
odpad!

Je mi líto. Nemám nic proti erotice, nic proti červené knihovně, nic proti pornu, ale musí to mít formu, která se dá číst a u které se necítím trapně za samotnou spisovatelku. Ta bohužel píše slohem dvanáctileté holčičky a celou knihou je navíc silně cítit, že to bylo psáno formou jednotlivých kapitol zveřejňovaných někde na netu, takže kniha je vlastně jen slepencem nezáživných strastí hlavní hrdinky. Ty jsou prokládané erotickými scénami, psanými stylem Ctrl+C, Ctrl+V, tudíž už tak třetí, čtvrtá z těch mnoha, má za následek přeskakování textu, protože tohle už jsem četla o tři stránky dřív. V knize jsem tedy nenašla nic z toho, v co jsem doufala, snad jen nechuť k tomu pokračovat v dalších dílech, protože už dlouho mě nějací hrdinové nebyli tak ukradení, jako ti dva. Je mi jedno, jak to dopadne s nymfomanickou, čerstvě odpaněnou hrdinkou, je mi jedno, kdo típal Grayovi cigára o hrudník, až z něj udělal sadistu, který vlastně ani opravdovým sadistou není. Pokud budu chtít červenou knihovnu, sáhnu po Rosamundě Pilcher, pokud budu chtít porno a sadomaso, markýz deSade to jistí spolehlivě a na mnohonásobně větší literární úrovni. Pro mě tedy v konečném verdiktu Padesát odstínů nudy. Edit: Známá mi právě prozradila zákulisní informace pro zasvěcené. Celé dílo bylo původně psáno jako fanfikce k sérii Twilight. Tedy Gray je upír Edward, hlavní hrdinka Bella Swan. Přepsáno na nové postavy to bylo hlavně z důvodu copyrightu. Mnohé to vysvětluje. Minimálně to, proč hlavní hrdinka pořád vzdychá....... celý text


Nikdykde

Nikdykde 2006, Neil Gaiman
5 z 5

Tak přesně tímhle dílkem jsem spoustě lidí ukázala, že fantasy nejsou jen klony Tolkienovských světů. Kniha plná fantazie, záhad a tajemství, které vás donutí ji přečíst jedním dechem. Kéž by se někdy našel někdo, kdo by sebral odvahu na zfilmování...... celý text


Bouřková sezóna

Bouřková sezóna 2014, Andrzej Sapkowski
3 z 5

Moc jsem se těšila. Opravdu mě zaskočilo, že se Sapkowski i přes svá prohlášení, že Zaklínač už NIKDY, k němu nakonec vrátil. Ale návrat je to rozpačitý, jakoby to vlastně ani nebyl on. Nekonzistentní, občas vtipné, ale ani ta trocha humoru neumí zamaskovat to, že Sapkowski už s postavou Geralta není tak svázán a po těch letech nebyl schopen navázat na to, co stvořil v povídkách před mnoha lety a na co navázal úžasnou pentalogií. Zaklínač je tu jiný, jak kdyby nebyl ve své kůži a celkově příběh je spíše slepencem kratších úseků. Určitě je to čtivé, to Sapkowski rozhodně umí, ale je to dáno spíše jeho talentem psát o čemkoliv tak, aby se to dobře četlo. Takže fajn průměrná fantasy, ale Zaklínač to nějak není. Jinak příval pozitivních hodnocení připisuji hlavně návalu nostalgie, který zaplavil i mě, když jsem se začetla do prvních řádků. Proto jsem si s komentářem počkala měsíc, abych si to v sobě nechala dozrát. Z původně zamýšlených 4 hvězd mi to kleslo na 3 a na nich zůstanu.... celý text