Kulibrnda
přečtené 75
Dračí let
1993,
Anne McCaffrey
Možná jsem ovlivněná tím, že je to vážně hodně, hodně dlouho, co jsem tu knihu a vlastně celou sérii Drakenů z Pernu, četla. Ovšem v době, kdy se mi tahle série dostala do rukou, byla pro mne velice, velice čtivá. Ležela jsem v ní několik měsíců, četla ji stále dokola a to nadšení mě drželo opravdu dlouho. Zpětně si vybavuji především perfektně vystavěný svět, zajímavé propojení jezdců a jejich draků. A také skutečný původ obyvatel a jejich šupinatých přátel, který se postupně odhaluje a přimíchává do čistokrevné fantasy malou, leč velice přitažlivou sci-fi vskuvku. Při psaní recenze musím konstatovat, že jsem opět dostala obrovskou chuť se prohrabat v krabicích po stěhování, kde mám zabalené knížky svého dětství a vážně si tenhle dračí let zase zopakovat :) Tak snad zpětně neuberu z množství přidělených hvězd, neb nostalgie je občas trochu potvora a deformuje vzpomínky :D... celý text
Nejkrásnější pohádky ze statku
2016,
kolektiv autorů
Krásně zpracovaná pohádková knížka i pro ty nejmenší. Pořídila jsem ji pro svého dvouletého syna, jelikož listování v knihách se díkybohu stává jeho velkou zálibou. I proto jsem ocenila, že kniha je tisknuta na tvrdých lepenkových stránkách a tak minimálně trpí v nešikovných prstech malého čtenáře. Pohádky jsou čtivé, hezky a pochopitelně napsané, mají milé a laskavé ilustrace. Sice jsou tam občas překlepy a nejsem si jistá, zda třeba želva je zvíře ze statku (my tedy želvy nechováme :D ), ale pro malé děti je to asi putna, hlavně že je hezky namalovaná a moudrá :) Za mě tedy rozhodně moc hezká kniha pro nejmenší. Pokud se knížka dožije školního věku, věřím, že díky přijatelně velkým písmenkům by se mohla stát i první knihou pro malého čtenáře. Za mě tedy obrovská spokojenost :)... celý text
Šílený deník!
2017,
Marie Hohlová
Rozbalila jsem pod stromečkem a musím uznat, že už hodinu pobaveně listuji a nemůžu se rozhodnout, kde začít :D Tolik nápadů, jak knihu zlikvidovat a nechat ventilovat své emoce! Za mě palec nahoru, tohle mě bude bavit. Jen si nejsem jistá, zda zvládnu ten pokyn, aby knížka byla nadělena opět pod stromeček. Bojím se, že už nebude ve stavu, kdy by se dala zabalit, leda ji obřadně zamést do krabice a její ostatky v krabici zabalit pod stromek. Tak uvidíme :D... celý text
Dívka, která si hrála s ohněm
2009,
Stieg Larsson
Já se z toho Larssona picnu. Pokud jsem v jedničce zmiňovala zdlouhavé pasáže věnované rodokmenům a rodinným vztahům, tak v druhém díle jsme dostali poměrně hezký nákupní seznam do obchodního domu Ikea. K celému tomu popisu chyběly snad už jen čárové kódy :D Každopádně až na tyhle drobné úlety mi tenhle díl rozhodně přišel lepší. Jak "Muži, kteří nenávidí ženy" byly uzavřeným příběhem, zde už se počítá s promyšlenější a záludnější zápletkou, která volně navazuje na první knihu a proplétají se tu osudy všech postav v hezky vystavěné detektivce na téma: "Sice je blázen, ale my jí věříme". Je zajímavé, jak Lisbeth i přes svou asociálnost, si získala tolik přiznivých duší. Můžeme jen závidět :) Každopádně tohle se četlo už přeci jen lépe a rozhodně jsem s dalším dílem neotálela. Člověk přeci jen chtěl vědět, jak to dopadne, ne? :)... celý text
Dívka, která kopla do vosího hnízda
2010,
Stieg Larsson
Ale jo :) Nakonec to puzzle dokázal sestavit a dokonce žádný z dílků ani neztratil. Největší problém, který s tímto dílem mám, je snad jen to, že se ve švédských jménech ztrácím a tolik -ö- jsem snad nečetla za celý svůj život :D V tom je samozřejmě autor nevinně :) Tato kniha je méně akční, více konverzační a zápletka, ač někdy zašmodrchaná, tak nakonec hlavu a patu má, pokud připustíme, že vládní úředníci jsou občas jelita napříč světem :) Takže děkuji autorovi, že mě na chvíli nechal ochutnat trochu toho Švédska. I s těmi zápory, které má každý stát...... celý text
Muži, kteří nenávidí ženy
2008,
Stieg Larsson
Na trilogii Milénium se chystám opravdu dlouho a konečně na to došlo. Takže první kniha zdolána a jak jsme na tom? V podstatě uspokojí, ale nenadchne. Některé části jsou naprosto parádní, jiné děsně nudí. Autor to občas vážně přehání s popisem a s podrobnostmi, takže se člověk ztrácí ve všech těch jménech lidí, kteří na příběh ani nemají vliv, rodokmeny několik mnoho pokolení zpět a přitom jsou to informace, které jen navyšují objem textu, aniž by měly pro čtenáře nějaký přínos. Trochu škoda, v těchto pasážích se čtenář prostě nechtěně ztrácí. Naopak k samotným postavám výhrady nemám. Aktuálně kariérně zkrachovalý novinář a mladičká, právně nezpůsobilá hackerka jsou rozhodně zvláštní kombinace, ale docela to funguje. Zápletka. jak to jen napsat? Pátrání po vrahovi z případu, který se stal už dávno, není zase až tak originální. Občas zafunguje deus ex machina v podobě dcery, která se náhle zjeví a jen tak, mimo řečí pošle svého otce na stopu, kterou nevyluštil někdo po několik desetiletí. To bylo pro mne přeci jen trochu za čárou. Ale tak chápu, že nějak autor překvapit musí. Samotný konec naopak chválím, je to opravdu vrchol mírně nevyrovnané knihy, ale člověk pocítí ten hezký pocit, že se dostal na konec příběhu a postavy teď mohou žít svůj život dál. Ani nevím, jak moc autor tohle psal od začátku jako trilogii, nebo další knihy připisoval dál až podle ohlasu? Každopádně tato kniha má poměrně hezky uzavřený příběh a určitě by obstála i jako samojediná :) Proto startuji na třech hvězdách s tím, že s dalšími díly můžeme rovnoměrně a spravedlivě klesat, či stoupat. To se ještě uvidí :D... celý text
Temná věž
2010,
Stephen King
Tak bohužel, vrchol série už byl. Na tuhle knihu jsem byla opravdu hodně natěšená. Její délka mi dala pořádně zabrat. Navíc občas chyběla motivace se vracet. Deus Ex machina fungoval spolehlivě, sice to bylo asi použito takhle schválně, ale pokud se to opakuje často, už to vlastně není ani vtipné. O tom, jak je naloženo se samotnými postavami, raději nemluvit. Ka-tet dostalo zabrat. Jejich odchody byly někdy hloupé, někdy zbytečné, někdy zbabělé a jindy statečné. Některé mi ublížily. Vím, že tenhle díl už nikdy číst nebudu. Nechci. K sérii se vrátím určitě, jen asi tenhle díl už vynechám s vědomím toho, že s osudy většiny hrdinů a vlastně i nepřátel tak nějak nesouhlasím. Když se nad tím zamýšlím, opravdu nevím, co k tomu napsat, abych neodradila od přečtení, což by byla velká škoda. Myslím, že každý, kdo něco začal, by to měl i dokončit a to se týká i samotného přečtení série. Přeci jen chceme vědět, jak to ten Roland s tou věží má, že? Za jedno přečtení to opravdu stojí, ale je nutné počítat, že u toho bude člověk skřípat vzteky zubami. A nadávat Kingovi. Tomu z toho jediného pravého světa.... celý text
Vlci z Cally
2009,
Stephen King
Vyklusáváme :) Sedm statečných jsem měla ráda a v podání Rolanda a jeho party je to obzvláště zajímavé. Navíc se nám tu nahazuje zajímavá myšlenka propojení světů s naší realitou. Musím uznat, že to směřování napříč příběhy mě opravdu pobavilo a nadchlo. S ohledem na celek série je tato knížka pod pomyslným vrcholem, ale zhltla jsem ji skoro na posezení. Ihned po dočtení se vrhám na další díl :)... celý text
Zpěv Susannah
2009,
Stephen King
Hodnocením se vracím na startovací pozici. Pokud jsem Pistolníkovi dala tři hvězdy, protože jsem z té knihy byla víc zmatená, než uspokojená, tak tady jsem asi fakt zklamaná. Po dočtení se totiž nedostavil ten pocit hladu po pokračování, prostě kniha mě utlumila v hladu po Temné věži. Bude to asi tím, že Susannah byla pro mne z celé skupiny nejméně zajímavou osobou, takže to, že vlastně polovina knihy se zabývá právě jejím příběhem a příběhem další odštěpené osobnosti, mi zase až takovou radost neudělalo. Zbytek skupiny se rozprchl napříč světy a časy a jejich příběhy knihu díkybohu zachraňují- Obzvláště ty, které se dotýkají naší skutečnosti až nebezpečně blízko :) Ale cesta za narozením chlapíčka (bože, jsem na to označení fakt alergická), mě opravdu nudila. Škoda. Čeká mě kniha poslední, která by měla být vrcholem. Byla mi slíbena pořádná jízda, takže doufám, že po tomto zklamání tomu tak bude. Hodně nerada bych celou sérii končila s hvězdičkovým hodnocením jinak, než na šesti hvězdách z pěti :)... celý text
Čaroděj a sklo
2008,
Stephen King
Malé překvapení: samotný příběh pistolníka se neposunul o moc dál, naopak zacouval. A to ne zrovna málo. V čase, který si plyne jak chce, nás tentokrát přenesl do doby, kdy je Rolandovi sladkých 14 let. Odkrývá nám jeho podstatu, to, co z Rolanda udělalo Pistolníka, který skrz dveře napříč světy staví své ka-thet a nechává se unášet ka směrem k Temné věži. Příběh, kdy na oltář je položena první z mnoha obětí a já čtu, po nocích bdím a čtu a ženu ty řádky směrem ke konci, který je předem daný a jediné, co nevíme, jde kdy a jak nastane. Mám v srdci žal, ale vím, že tohle prostě muselo ven, abychom pochopili, kdo a proč je Roland tím, čím je. Dokonáno jest a teď vzhůru na další cestu!... celý text