• Autor
• Knihy
• Bazar
• Životopis
• Citáty
• Diskuze

Populární knihy

/ všech 16 knih

Nové komentáře u knih Frederik George Pohl Jr.

Chlapec, který bude žít navěky

„Tak jsem velice rád, že jsem dočetl poslední díl této série, ke které se asi už nikdy nevrátím. Tento poslední díl začal velice slibně, snad nejlépe ze všech předchozích dílů, připadalo mi, že autor píše více jak v poslední povídkové sbírce, kterou jsem hodnotil celkem kladně. Na scéně se objevuje mladý kluk Stan žijící v Istanbulu, rozhodne se za zděděné peníze dostat na asteroid Gateway a stát se prospektorem na mimozemských lodích. Společně se svým tureckým kamarádem a americkou dívkou Estrellou se stávají trojící přátel. Má to děj, má to spád a nezvykle tomu chybí sex, protože je několikrát zdůrazněno, že Estrella je panna. Díky Stanovi sledujeme dosavadní děj ságy z jiného pohledu, vracíme se k událostem, které jsme již předtím sledovali. Lidé se setkávají s Heechee, končí prospektorská doba a Stan s Estrellou se vydávají do Jádra, seznámit se s Heechee. Na palubě lodi se Stan dozvídá, že Estrella ztratila na asteroidu panenství a proto by ráda spala i s ním. Celá cesta za Heechee se mění v jedno velké sexuální dobrodružství a tím končí děj a zase se objevuje klasický Pohl, který mi tak vadil v předchozích dílech. Zase se asi zkouřil při psaní a neustále má najednou všude plno sexu, živé postavy a do toho postavy uložené ve strojích, které zase žijí své virtuální životy, kdy mají virtuální sex, virtuálně pijí neexistující virtuální nápoje, vaří neexistující jídla atd. atd. Pohlova posedlost sexem se tu projevuje například tím, když hlavní předností starověkého Marca Antoniuse je to, že byl sexuálním partnerem Kleopatry. Běžně by se napsalo milencem, partnerem, otcem dětí, ale Pohl to musí zase dosadit do sexu. Na scéně se objevují různé postavy, včetně starého dobrého známého zloducha Wana, který spřádá zase své zločinné plány. Podle toho, kolik tomu Wan věnuje času, finanční a kolik Pohl věnuje stránek tomu velkolepému plánu, jsem očekával něco bombastického. A ona to je taková hovadina. Další postavy se objevují, mizí, neustále plkají o ničem a řeší něco naprosto nezajímavého a já jsem se neskutečně těšil až to dočtu. Nebýt toho velmi slibného rozjezdu, dal bych snad jen jednu hvězdičku.“... celý text
— Adapa

---

Cesta na Gateway

„Po čtvrtém díle série Heechee jsem měl chuť už s Pohlem skoncovat a nikdy s ním nepokračovat. Ale řekl jsem si, že zkusím prolistovat ještě tyto povídky a uvidím, jak to dopadne. A ono mě to chytlo. Tento pátý svazek ze série Heechee je naprosto jiný než vše dosavadní, nejedná se o deset povídek, ale v podstatě jen jednu, ostatní jsou jen takové dokumenty, krátké shrnutí apod. A bavilo mě to číst. Asi kvůli tomu, že tady nebyla samá přímá řeč, samé dialogy a tlachání o všem a o ničem pořád dokola. Povídka Obchodníci z Venuše mě tak zaujala, že jsem ji okomentoval samostatně. Je to velice zajímavý příběh Audeeho Waltherse, který za každou cenu potřebuje vydělat peníze, aby si zachránil svůj život a milionářského turisty Boyce Cochenoura a jeho dvacetileté milenky Dorrie. Je to psáno téměř stylem sci-fi padesátých let a stojí to rozhodně za přečtení. Díky této povídkové sbírce jsem zjistil, že Pohl umí psát, když chce umí dobře vše popsat, vysvětlit. Jen mu někdo měl asi poradit, že nemá používat neustále přímou řeč, filozofování o blbostech, tlachání o sexu a mohlo vše být zajímavější. Většina věcí zde popsaných je už vysvětlena v předchozích čtyřech dílech, ale tady to je napsané logicky, stručně, zajímavě. Takže rozhodně to stojí za přečtení.“... celý text
— Adapa

---

Anály Heechee

„Před čtyřmi lety jsem začal číst tuto Heechee sérii, nadšeně jsem si pořídil všechny díly a pak jsem se zhrozil toho čtení a po třetím dílu sérii odložil na potom. Teď po čtyřech letech jsem se vrátil a už chápu, proč jsem tehdy nepokračoval. Ne, nejsem asi ta správná cílová skupina. Ta knížka pro mě byla katastrofa a utrpení. Robinette Broadhead je mrtvý, uložený v digitální paměti, je nejbohatším „člověkem“ a do všeho tak nějak kecá. Neustále si vytváří své fyzické dvojníky, kteří se účastní setkání s živými lidmi. Do toho ale neustále má simulace s dalšími neživými, bývalými lidmi a svým programem Albertem Einsteinem. V těch simulacích neustále mluví o tom, co pije za drink, jak neexistuje ani on, ani ten drink. Je to jak kdyby se autor totálně zkouřil a měl myšlenky jen na sex a na alkohol. A k tomu je potřeba přidat nějaký rádoby děj, takže se tady objevují tajemní Vrahové, kteří chtějí konec rozpínání vesmíru a my sledujeme na x desítkách stránek filozofování o tom, proč to dělají a jaký vesmír si představují. Nejvíce mě asi tak nějak bavila ta část o cca dvanáctiletých dětech (dvou lidských a jednom heechee), kteří se z asteroidu dostanou na planetu Zemi, na Tahiti. Ale i zde se objeví dva staří teroristi, kteří uprchnou z vězení (v tom vězení, má jeden z nich na noc robota, který vypadá jak mladá dívka, aby si mohl užívat sexu), děti unesou a zase jeden z teroristů má neustále potřebu přemýšlet nad tím, jak si na konci užije s tou cca dvanáctiletou dívkou. Většina knihy je neustále jen tlacháním o tom, že virtuální simulace jsou dokonalé a rychlé a dá se v nich všechno, skutečný čas je neskutečně pomalý a nudný. Dále jsou tu Vrahové a všichni se jich bojí, všichni jsou z nich podělaní strachy, protože to a protože tamto. A musíme to slyšet neustále dokola. A závěr je takový závěr, že i sám Robinette přemýšlí, co je to za konec a je to konec nebude to konec a co bude za milion let. A než se k tomu konci doletí, tak se zase musí zmínit, že virtuální osoby v dokonalé simulaci pijí a užívají jen sexu – no, na ten popis potřebovali o dost víc prostoru než moje dvě řádky tady.“... celý text
— Adapa

---

---

Obchodníci s vesmírem

„Rychlé, svižné a hlavně oduševnělé čtení, které spíše než Sci-fi funguje jako velmi výstižná satira extrémního kapitalismu, jehož základní myšlenky jsou zde sice podány formou přemrštěné karikatury obchodní krevní msty a novodobého otrokářství, i tak ale je a bude aktuální a řádně děsivá svou uvěřitelností. Ba co víc, dystopický svět superkategorií a konzumentů mi připadá reálnější než časoprostor slavného Orwellova Velkého bratra, a to už je co říct! Místo, kde knížka trochu pokulhává, je malý rozsah stran a tedy uspěchanost budování charakterů hlavních postav, kterých je na tak krátkou novelu zkrátka moc a v ubíhajícím ději mají prostor na dva tři dialogy. A v podobnému kaleidoskopu hrdinů a padouchů, do kterého ještě vstupuje (musím uznat - zábavná) exkurze několika exotickými destinacemi a několika firemními řetězci s komplikovanou ideologií a odlišnou reklamní taktikou, uf, to už čtenáře zahltí. Na konci rychlé jízdy jen tak tak posbíráme dojmy, zhnusíme se nad konzumním světem a přiznáme si, že by to mělo být delší. Btw vydání z šedesátek obsahuje hodně propagační dodatek hanobící USA a připodobňující románové otrokářství k Baťismu...“... celý text
— hetzerjoke

---

Obchodníci s vesmírem

„Před několika lety jsem se s nadšením vrhl na sérii Gateway od Frederika Pohla a zděsil jsem se, jak dokázal autor promrhat potenciál a nepodařilo se mi dodnes sérii dočíst. Když jsem náhodně koupil před několika dny Obchodníky s vesmírem v antikvariátu, bál jsem se do toho začíst. Během několika dní jsem snad pětkrát přečetl první kapitolu, protože jsem vždy zapomněl, o čem to bylo. Až jsem se začetl a dostal se cca na padesátou stranu, nemohl jsem se odtrhnout a chtěl jsem pořád pokračovat dále a dost mě to chytlo. Je poznat, že to bylo napsáno někdy začátkem padesátých let. Odehrává se to někdy kolem roku 2050. A v tom světě budoucnosti všichni chodí pro informace do knihoven, neustále kouří, píší na psacích strojích ale hlavně žijí v přelidněném světě, který ovládají reklamní společnosti, které dávají své inzeráty (ve stylu reklamy z první republiky v Československu) i do knih a nebo je promítají na okénka v letadle, aby se cestující jen tak nemohl kochat pohledem ven. Mitch Courtenay je reklamní šéftextař a dostává od svého šéfa zakázku snů. Nalákat lidi na kolonizaci Venuše. A tím proti sobě postaví druhou velkou reklamní společnost, která v rámci obchodních praktik je odhodlána ho zavraždit. Ale také po něm jdou i vlastní kolegové z firmy a najednou se mu celý život bortí. Manželka Kathy je odtažitá a více se zajímá o trpaslíka Jecka O´Shea, který díky svým třiceti kilogramům váhy byl prvním astronautem, co doletěl na Venuši. Kolegové projekt sabotují, flákají se, vymýšlí si údaje. A když se to Mitch snaží napravit, najednou padá na společenské dno, pod cizím jménem se stává sběračem chlorelly v Kostarice, setkává se s tzv. konzouši, kteří jsou proti konzumní společnosti, proti všemu, co dosud Mitch uznával. Po večerech studují speciální spisy a jsou jak bolševici v evropském meziválečném období. Z Kostariky se Mitch dostává až na osídlený Měsíc a tam odhaluje, kdo je ve skutečnosti jeho odtažitá manželka, dostává se zpět do své kategorie a odhaluje spiknutí, které ale dále pokračuje. A pak přichází překvapující závěr, který mi přišel až překombinovaný, ale tak nějak ve stylu utopistických levicových myšlenek v 50. letech minulého století v USA. Ani to nebylo tak sci-fi, ale spíše dost dobře napsaná satira na kapitalismus, na konzumní společnost. Člověk má jen svou cenu tím, že kupuje další a další zboží, čím více vydělává, tím více kupuje a dává vydělat svým bratřím. Čím nižší IQ, tím lepší, protože se nechá krásně ovlivnit reklamou. A protože se musí prodat všechno, máme tu i reklamu na dětské cigarety Šlučík. Čím dříve děti budou kouřit, tím více budou kouřit v budoucnosti jako dospělí. Za sebe rozhodně doporučuji a hodnotím čtyřmi hvězdami.“... celý text
— Adapa