Kekik
přečtené 882
Stoletý stařík, který vylezl z okna a zmizel
2012,
Jonas Jonasson
Alan Emanuel Karlsson- český Švejk. Tato kniha byla dlouho jako první na mém seznamu knih, které si chci koupit. Z důvodů- seznam je dlouhý, tudíž jsem si vždy vybrala ke koupi jiné knihy, a taky hlavně- seznam je nekonečný, jelikož stále objevuji nové a nové knihy, které chci, a také každou chvíli (naštěstí) nové knihy vycházejí. A tak ten seznam nemá konce. (Zřejmě to taky plánuji tak do min. 100 let). Ale, když už tedy přišel na řadu, tak z hromady knih, které mi ten den přišly, dostal prostor jako první. Juch, to byla nálož vtipu. Příběh stoletého staříka mě bavil od začátku až do konce. S Alanem máme jedno společné- jakmile jde o politiku, taky vypínám a neposlouchám. Tady jsem tedy bohužel nemohla přeskočit třeba odstavec, jelikož to bych jinak četla knihu o polovinu kratší. Tak pro jednou jsem tedy ty politické nesmysly přežila, a o to víc si to užívala. Alanovy příběhy mě bavily fakt hodně moc !!! A vážně jsem ráda, že jsem si první knihu ze seznamu konečně přečetla. Doporučuji.... celý text
Než odejdeš
2017,
Clare Swatman
... a pak dostanete druhou šanci. Byla jsem zvědavá, jak ta druhá šance bude zpracována. A ona tedy byla provedena perfektně. Obdivuji Zoe, že to tak zvládala, i když někdy... Konec jsem tušila a jsem ráda, že to aspoň tak dopadlo, i když... Osud, a zvláště minulost, nezměníne. Co je psáno, to je dáno. Příběh Zoe a Eda v trochu netradičném zpracováním.... celý text
Ta přede mnou
2017,
J. P. Delaney (p)
Ta přede mnou... kniha, kterou jsem nejprve zkoumala jen jako "možný čtenář" (dokonce jsem o ni i bojovala v časopise, bohužel nevyhrála, a stále po ní pokukovala zde na DTB knih). Až jsem přijela do Liberce s prázdnou a odjela zpět s 9 novými knihami, Ta přede mnou mezi nima. Přečteno za den. Což vypovídá mnohé- čtivé, napínavé, tajemné, skvělé. Ovšem i mínusy by se našly- v takovém domě bych já nežila ani kdyby mi za to chtěli platit. S žádným mužem, kterého tam zmínili, bych nechtěla žít. A občas mě hlavní hrdinky štvaly. Přesto jsem ráda, že se nakonec ze mě stal "čtenář této knihy".... celý text
Dřív než půjdu spát
2011,
S. J. Watson
Kniha mě zprvu tolik nenadchla. Četla jsem ji proto delší dobu, než je u mě obvyklé, dokonce jsem na ni několik dní vůbec nesáhla. Pak se to zlepšilo a příběh mě téměř pohltil. Konec byl poměrně rychlý. Jinak život, jaký prožila Christine, bych tedy nechtěla ani náhodou. Každé ráno nevědět, kde a s kým jsem, brrrr...... celý text
Sova
2016,
Samuel Bjørk (p)
Stejně jako v prvním díle, i zde jsem se chvíli ocitla v..., no nevím, jak to popsat. Jako by to nikam nevedlo. Jako bych si přála, abych už věděla, kdo je tím opeřencem. Najednou si říkám- tak se podívej na konec a je to. (Což většinou u románů dělávám, knihu si samozřejmě pak přečtu celou, ale často zabrousím na konec knihy již prakticky na začátku. Ano, nesnáším se za to !!!!!! Ovšem u detektivek to nedělám. Nechci se připravit o ten požitek z rozhřešení, i když mě to stojí velké přemáhání dojít ke konci až na konci :D) A stejně jako u prvního dílu, i zde jsem odolala pokušení a dobře jsem udělala. Najednou jsem se přistihla, že se mi příběh přilepil k rukám jako peří k... Ke komu ??? To se dozvíte na konci knihy. Co mi drásalo nervy (i v V lese visí anděl) je to ignorování příchozích hovorů. No tak do pytle !!! Jednou jsem detektiv, tak se tak chovám a zvedám hovory, když volá kolega !!! Já se stejně divím, že vůbec něco vyřešili (Mia, Munch... to jsou tedy "pacienti"- myslím to v dobrém). A další věc: některé dialogy- to jsem si zase říkala, že jsou určitě všichni na LSD. A nakonec- tahle kniha by jistě vyhrála první místo v kategorii: Kniha, která obsahuje nejvíce otázek v textu (Co ? Kam jela? Co? Co? Co? Co jsi říkal? Co? atd) Ovšem stejně si to plný počet * zaslouží.... celý text
Vášnivý hříšník
2016,
Christina Lauren
Krásná obálka knihy (zelená je moje top barva). Až do dvanácté kapitoli převážně nuda. Teprve ta třináctá byla ta správná. Jenže to už zbývalo jen 1 třetina knihy. Teprve tehdy mě kniha bavila. A to až do konce. Sexu tu není tolik a já jsem ráda. Pomalu, ale jistě, si autorky připravují půdu pro další román. London dostala více prostoru než v předchozím příběhu + zmínka o její nové práci, a objevil se Luke- tedy dva hlavní protagonisté Vášnivého lháře. Moc se mi líbí, jak jsou příběhy propojené.... celý text
Tisíc polibků
2017,
Tillie Cole
Nejprve- romány mám moc ráda. Čtu je cca od 13 let. A již přesně tolik let je mým koníčkem četba. Ke knize- samostatný román pro čtenáře od 14 let. A zřejmě zde je kámen úrazu. Nejspíš jsem na tuto knihu stará, protože jinak si nedovedu představit, proč mám z ní takový dojem. Takže: Chválím- českou i slovenskou obálku knihy. Nápad s tisíci polibky, symbol stop v písku (dokonalá pointa), nápad s lampiony. Návštěvu města, které nikdy nespí. Toť vše a odměněno 3*. Kritika- Kýč !!! Kniha má 344 stránek. Proč ? Protože je tam tisíckrát napsáno- a vyrvalo mi to srdce z hrudi, srdce se mi rozervalo vedví, srdce mi puklo, srdce mi poskočilo... Milionkrát si vyznali lásku- prostě téměř na každé stránce si museli dokazovat, jak se milují. Opakování toho, co již víme a známe. Přišlo mi, jako kdyby autorka si říkala- oni určitě nechápou, že se milují. Tak to napíšu ještě jednou, a hned znova, a ještě jednou. Mně to velice kazilo čtení a od poloviny jsem si přála jediné- abych to už měla dočtené. Kdyby se odstranilo nadbytek vyznání lásky a párkrát slovo srdce, bylo by o hodně stránek míň. Runeovo chováni k otci a bratrovi. A ten epilog ??? Thessa (autorčina hvězdná asistentka) udělala špatné rozhodnutí. Ten tam rozhodně být neměl. Dodatek- moje srdce málem puklo, než jsem to dočetla !!!... celý text
V šedých tónech
2013,
Ruta Sepetys
Auto zastavilo před nemocnicí. Všem se ulevilo, že plešatého muže ošetří. Ale ne. Čekali. Nějaká žena, která byla taky na seznamu, rodila. Jakmile přestřihnou pupeční šnůru, naloží je oba do auta. V tu chvíli mnou projelo mrazení. Musela jsem přestat číst a rozdýchat to. A to jsem byla teprve na začátku knihy. Bylo ještě hůř. Po celou dobu se mi slzy draly ven. Nádherná kniha s nádhernou obálkou. A s takovým utrpením uvnitř. Říkám si. Jak můžeš tvrdit, že je nádherná? Vždyť čteš vůbec, co se tam děje ? Ano, čtu, odpovídám si. Čtu o té bolesti a strachu. Umírání. Hnusu. Ale zároveň čtu taky o rodičovské lásce, lásce k druhým. O síle přátelství. O odhodlání zachránit a pomoci ostatním. O nesobeckosti. O tom, že svůj příděl jídla dají druhým. Že si navzájem pomáhají. A v tom je ta krása. To si zaslouží respekt a uznání. Klaním se před každým, kdo je jako Jelena, Lina, Jason, Kostas, Andrius a všichni ostatní. Táhli za jeden provaz- aby přežili. Stala se z nich jedna velká, zubožená rodina. Silný příběh Ruty Sepetysové. Přemýšleli jste někdy o tom, jakou cenu má lidský život? To ráno měl ten bráškův cenu kapesních hodinek.... celý text
V lese visí anděl
2015,
Samuel Bjørk (p)
Vydrž, Prťka, vydrž !!! Zhruba v polovině jsem se dostala ke čtecímu mrtvému bodu. Chtěla jsem jen jediné. Podívat se na konec a zjistit, jak to bylo. Naštěstí jsem to neudělala. Jinak bych se připravila o parádní čtenářský požitek. Od telefonu a volby "Buď a nebo" se to rozjelo až neuvěřitelně. Nemohla a nechtěla jsem přestat číst. I návštívit WC bylo přítěží. Tak moc se mi nechtělo knihu dát z rukou. Pro mě zde nebylo nic navíc. Vše má svůj úděl.... celý text
Půlnoční kluk
2017,
Mark Hill
Jeden detektiv. Jeden vrah. Jedno společné tajemství. Jedna kniha, kterou je těžké komentovat bez spoilerů, ale zkusím to. Příběh je psán v dvojím čase. Současnost a rok 1984. V tomto roce se staly velmi dramatické události v dětském domově Longrace, což byl základ pro zrod "zrůdy". Půlnoční kluk mě zaujal, i když občas jsem měla pocit, že je to až moc zamotané. Je zde několik dějových linek. Samozřejmě vše souvisí se vším. Vyskytuje se celkem dost postav. Víc než vyšetřování případů (postupy, svědectví atd jako třeba u sérií s Kim Stoneovou či Erikou Fosterovou) je kniha většinou o tom, jak nahánějí půlnočního kluka. Tedy krom Flick- ta jediná mi připadala jako skutečný detektiv a vykazovala jistý postup při hledání vraha. Trochu jsem se ztrácela v čase, když byla současnost. Co vše se stalo během pár hodin. Je pravda, že to je z pohledů různých postav, ale když to vezmu jen třeba u Raye Drake, tak ten toho stihl prožít za den :) Konec je dlouhý, hodně dlouhý. A připadal mi, že je otevřený. Já bych pár informací ještě přidala. Třeba v dalším dílu, jestli bude, se dozvím, jak to vlastně dopadlo. Ale hlavně mě konec moc zklamal. Takhle to tedy dopadnout nemělo. Bylo tam až moc "převrahováno". A úmrtí jedné osoby (smrt způsobená udušením cizí rukou)- to mě hodně namíchlo. I když je to asi pochopitelné, ale já to stejně nepřijímám. Jistě by se to dalo vyřešit jinak. Já mu totiž tak moc přála šťastnější osud. Proto o jednu hvězdu méně než jsem původně chtěla udělit.... celý text
Zlodějka knih
2009,
Markus Zusak
První zmínka o této knize se ke mně dostala přes videorecenzi na YT. Pokaždé, když objevím novou knihu, ihned navštívím stránku databázi knih =》 Anotace, procentuální hodnocení, komentáře. Poté mé úvahy: Tak co, koupíš/nekoupíš ??? Koupila, přečetla. Hodnotím. Liesel, Hans, Rosa, Rudy, Max, Ilsa a jiní- hltáte stránku za stránkou. Vžijete se do příběhu a cítíte, že jste s nimi. V noci vám připadá, že slyšíte jemné tóny akordeonu. A vidíte schoulenou siluetu sedět v křesle. Toužíte obejmout Liesel. Máte potřebu házet kolem sebe chleba. Chcete být sirénou, chcete být alarm. Toužíte zakřičet na smrt- JDI PRYČ !!! Zoufale toužíte udělat cokoliv... Smrt jako vypravěčka, nápad s kostkou se sedmi čísli, čtivý text, nádherný příběh o lásce a bolesti... Knihu budete milovat pro její krásu, nenávidět pro všechno to utrpení. Zlodějka knih zanechá v srdci hlubokou stopu. Konec světa (část druhá)- nejdojemnější, nejhorší část. Ach Bože. Es tut mir leid, Schatzi. Je mi to líto, zlato.... celý text
Hvězdy nám nepřály
2013,
John Green
"BEZ BOLESTI BY ČLOVĚK NEPOZNAL RADOST". Romantika ? Ano. Beznaděj ? Ano. Vtip ? Ano Doufání ? Ano. Radost ? Ano. Smutek ? Ano. Láska? Ano. Smrt ? Mnohokrát se mi slzy tlačily ven ze slzovodů a taková ta hořkost v ústech, která doprovází zadržované vzlyky. Čtete příběh o lidech, kteří denně bojují o svůj život. Se smrtí (ať již vlastní či cizí) jsou smířený a přesto se nevzdávají. A vy to nevzdáváte s nimi. Bojujete za ně. A pak se ty slzy už nedají zastavit... A pak... Konec. Kniha o bolesti, utrpení a rakoviny. A nebo také kniha o lásce a radosti života. Doporučuji ? Ano, ano, ano. "NĚKTERÁ NEKONEČNA JSOU VĚTŠÍ NEŽ JINÁ NEKONEČNA".... celý text
Nikdy o tom nemluv
2006,
Kathy O’Beirne
K této knize snad ani nejde napsat nic... Snad jen- Hrůza !!!
