JiříŠkorpík
přečtené 493
Helikonie - Jaro
1992,
Brian Wilson Aldiss
Pro mě osobně je celá série taková srdcová záležitost vzhledem k věku v jakém jsem ji přečetl. Fascinoval mě popis vzniku a úpadku celé planetární civilizace během jednoho roku, který na Helikonii trvá několik pozemských století. Není špatně popsán ani vývoj lidské posádky, na obrovské kosmické lodi, která na orbitě planetu sleduje, jak postupem času, hýčkaná technickým pokrokem, generaci za generací upadá v touze po zábavě a blahu těla.... celý text
Nadace
2009,
Isaac Asimov
Velmi povedený popis systematického budování nové civilizace založené na vědění. V některých částech jsou i narážky na politickou situaci ve 40 letech 20. století. Následující dva díly jsou také bravurní a udivuje mě v jaké době vznikly. Asimov byl očividně člověk s velkou fantazií.... celý text
Musaši
2007,
Eidži Jošikawa
Musašiho jsem četl už před pěti lety, ale dojem zůstává. Po přečtení jsem si říkal, že jsem si ji měl přečíst někdy v patnácti, abych pochopil co může dokázat člověk, když má svůj cíl a v hlavě jasno. Druhá strana mince je, že ta kniha s tímto záměrem byla psána pro vojáky japonské armády ve třicátých letech.... celý text
Taiko
2001,
Eidži Jošikawa
Na rozdíl od románových příběhů Jamese Clevella reálný pohled do středověkého Japonska od prostých problémů až po mocenské intriky. Úchvatné jsou popisy bitevních scén a obléhání hradů, popis taktik velmi odlišné od těch evropských.... celý text
Magellanova cesta kolem světa
1986,
Herbert Wotte
Zatím nejzdařilejší románové zpracování první cesty kolem světa, které jsem četl. Autor na konci odpovídá na otázky, které si během čtení čtenář položí. Zajímavě je popisováno i první setkání s domorodými obyvateli indonéských ostrovů, které mají úplně jiné hodnoty než evropané z čehož pramení mnoho nedorozumění a linie příběhu.... celý text
Čtyřicet dnů
1988,
Franz Werfel
Jako báseň, dá se vyjádřit můj bezprostřední pocit po přečtení této knihy. Je psaná naprosto jiným stylem než jaký obvykle čtu. Možná proto jsem ji četl tak dlouho. Co se týká vlastního obsahu zanechal autor ve mně hlubokou stopu. Kniha je nejen plná myšlenek o kořenech nenávisti, závisti, pomstychtivosti, ale i dobra, zodpovědnosti, štěstí na všech úrovních společenského žebříčku a v mnoha různých situací. Hlavním motivem, alespoň první poloviny knihy je příběh o tom, jak se pěstuje systematicky nenávist a "oprávněný pocit" práva na potrestání ve většinovém etniku vůči menšině. I když jsem pacifista musím uznat, že proti rasovému či názorovému útlaku se v podstatě dá jenom bojovat, protože verbální obrana je vyčerpávající a deprimující, když se odráží od zatemněných myslí utlačovatelů. Obdivuhodný je propracovaný charakter hlavních postav, především hlavního hrdiny-člověka, který má svůj klid a život, ale postupně, při měnící se situaci pochopí, že on se svými schopnostmi, vzděláním, zkušenostmi i bohatstvím je ten, kdo má dát ostatním naději.... celý text
