JessicaCorny
přečtené 74
Bouře a vzdor
2017,
Leigh Bardugo
Druhá kniha se mi líbila mnohem více než ta první. První díl mi přišel povrchní, tady jsme se dostali trochu hlouběji do historie a fungování Grishaverse. Sice né moc, ale aspoň něco. SPOILER! První část knihy, kdy byla Alina s Malem v Nové zemi mi přišla skoro zbytečná, vzhledem k tomu, jak rychle se zase vrátili zpět, ale chápu, proč se to muselo stát. Celkově mi část s honbou na mořského draka mi přišla dost divná. Strašně uspěchaná a jako by mezi koncem jedničky a začátkem dvojky ještě něco chybělo. Jakmile se Alina dostala zpět do Ravky tak už byla kniha super. Obecně mě bavily ty zákulisní intriky, politika a to jak se Alina musela naučit ve své nové situaci chodit. Jako hrdinka je v této knize mnohem uveřitelnější i přes to, že dělá spoustu chyb. Obecně ji mám raději než v první knize. Přijde mi že vyrostla jako charakter. Moc mě bavila postava Nikolaje - ten se momentálně stal mým favoritem. Nechápu proč Alina pořád pláče po Malovi, když by mohla mít prince. xD Konec knihy mě překvapil, protože ten zvrat s útokem na Os Altu jsem vůbec nečekala. Všechno se seběhlo strašně rychle a já zůstala civět, plná dojmů a touhou okamžitě začít třetí díl série. Takže tentokrát dávám 4 hvězdičky, protože mi tahle série dost přirůstá k srdci!... celý text
Světlo a stíny
2017,
Leigh Bardugo
První kniha série mě nijak nenadchla ani neurazila. Příběh utíká hrozně rychle, což mi většinou vyhovuje, nicméně tady mi to přišlo trochu na škodu. Autorka zde představuje originální fantasy svět, který ale poznáváme pouze po povrchu. Byla bych více zvědavá na historii Ravky a moci Grišů. Doufám, že se toho dočkám v dalších dílech - v sérii budu určitě pokračovat. Co se týče hlavní postavy - Alina je celkem typická představitelka tohoto žánru. Nijak mě nezaujala ani neurazila. Jsem spíše zvědavá na Mala a Temnyje, kteří v první knize nedostali moc prostoru. V podsdtatě je poznáváme pouze skrze oči Aliny a já mám pocit, že v obou hlavních hrdinech příběhu bude asi víc, než Alina zatím vidí. Obecně to bylo velmi oddychové čtení. Jsem si jistá, že mladší generaci (já už na young adult uplně nemám věk) by se mohla tahle kniha moc líbit. ;)... celý text
Královna povětří a temnoty
2019,
Cassandra Clare (p)
Poslední díl série se mi líbil nejvíc. Narozdíl od prvních dvou, nebyl utahaný a děj valil stále dopředu bez vleklých popisů hlubokých pocitů, o kterých už jsme předtím četli 40x. Dokonce jsem měla problém se od děje této knihy odpoutat, takže jsem ji odposlouchala (audiobook v originále), mnohem rychleji než bych měla. To co se stalo Emmě a Juliánovi mi přišlo malilinko přitažené za vlasy. Ale jen když jsem o tom přemýšlela zpětně, při čtení to bylo napínavé a srdce rvoucí, takže celkem fajn. ;) Co se týče toho jak dopadla Kohorta vs. Lovci stínů... to bylo celkem překvapivé a nechalo to zajímavě otevřené dveře pro další pokračování. Stejně tak příběh Tiberia a Kita. Autorka prý chystá série zaměřenou na tuhle dvojici + Dru... to by mě upřímně zajímalo. Takže snad se toho dočkáme. Obecně pro mě tahle série byla slabší než Nástroje Smrti a Pekelné stroje ale i tak to bylo fajn čtení (poslouchání) xD. Dávám nakonec čtyři hvězdičky, protože celá série je dobře propracovaná a všechny detaily do sebe krásně zapadají.... celý text
Pán stínů
2018,
Cassandra Clare (p)
Druhý díl série Temné lsti jsem si poslechla jako audioknihu, protože po prvním díle mi bylo jasné, že bych opět měla problém ji dočíst. Ukázalo se, že i s poslechem jsem měla celkem problém, protože některé zdlouhavé popisy mě prostě nebavily. Popisy pocitů se opakovaly a děj běžel strašně pomalu. Vše se rozjelo až v poslední části příběhu. Takže se zcela opakovaly pocity, které jsem měla u první knihy. Dějová linka Emmy a Juliána mě moc nebrala, z důvodů uvedených výše. Spíše mě zaujalo mladé trio Tiberius, Livia a Kit. Přes všechnu kritiku, měla kniha několik zajímavých zvratů a její konec mě donutil se okamžitě pustit do dalšího dílu.... celý text
Paní půlnoci
2017,
Cassandra Clare (p)
Přiznám se, že jsem knihu musela číst na 2x. Poprvé mě vůbec nebavila, neutíkala mi a nechtělo se mi ji číst. Došla jsem do půlky a odložila jsem ji. Přišlo mi, že neuběží takovým spádem jako původní série. Nicméně to může být taky tím, že Nástroje smrti byly nový universe, který jsem tenkrát objevovala.... a taky mi bylo o 12 let méně. Po dalším půl roce jsem se odhodlala, že ji dočtu ale začala jsem znovu od začátku. Stále jsem se trochu musela nutit číst, nicméně na podruhé mi byl stále sympatičtější Julián, což byla aspoň malá motivace. K mému velkému překvapení, kniha najednou nabrala neuvěřitelné tempo ve druhé polovině (asi kapitolu poté, kde jsem skončila původně) a pak už bylo prakticky nemožné ji odložit. Dočetla jsem a jsem ráda, že jsem se přemohla. Bylo tam spousta nečekaných zvratů a obecně se mi líbilo, jak se některé postavy vybarvily. Jsou nedokonalé a to mě baví. Určitě budu pokračovat v další knize série. Nicméně dávám tentokrát jen tři hvězdičky, protože původní styl psaní autorky se mi líbil víc. V této knize je hodně dlouhých popisů, které jsou sice fajn, ale například u postavy Marka se hodně opakují. Nicméně, jsem zvědavá, co bude dál.... celý text
Deník Anny Frankové
1992,
Anne Frank
Ačkoli byl Deník Anny Frankové v povinné četbě, dostala jsem se k němu až v dospělosti a jsem za to celkem ráda. Nemyslím si, že bych ho jako teenagerka dokázala ocenit. Ze začátku jsem byla dost překvapená vyjadřováním a ostrostí třináctileté dívky a bylo zajímavé ji sledovat růst a měnit názory. Vidět, jak se kriticky dívá na svou vlastní osobu. Díky tomu bylo pro mě snadné se vžít do jejích vnitřních pocitů. Anne byla na svůj věk rozhodně mentálně velmi vyspělá a nezasloužila si, co se jí nakonec stalo. Ale to tenkrát nikdo. Deník, který Anna zanechala pro příští generace je jednou z nejzajímavějších věcí, jaké jsem vůbec četla a posílilo to moji touhu dozvědět se více o osudu lidí kteří prošli druhou světovou válkou. Protože jak jinak se můžeme poučit z vlastních chyb?... celý text
Daleko od hlučícího davu
1981,
Thomas Hardy
Ke knize mě přivedlo nové zpracování filmu a protože jsem autora neznala, byla jsem velmi zvědavá na knižní předlohu. Prvních zhruba 100 stran mi trvalo, než jsem si zvykla na autorův styl a těžce jsem zvládala dlouhé popisy krajiny, na které moje fantazie bohužel nestačila. Basthseba E. mi ze začátku připadala jako nereálná postava a došla jsem k závěru, že žádný mužský autor prostě nedokáže popsat duši ženy. AJOJ! To jsem se ale hodně sekla! :-D Nakonec jsem se do knihy přece jen začetla a v postavě slečny Everdenové jsem nejednou viděla svoji vlastní hloupst. T. Hardy zde popsal ženu, ve vší její hloupé inteligenci a inteligentní hlouposti. :-D Dokonce i v těch popisných částech, které fungují jako vylíčení obecné povahu lidu té doby, se dají najít některá do dnes obecně platící moudra. I když jsem si musela dělat mezi kapitolami celkem dlouhé mezery, a během čtení této knihy jsem zhltla dvě další, tak se toto dílo zařadilo mezi mé nejoblíbenější. Dávám pět hvězdiček a vřelé doporučení.... celý text
