JaniMa přečtené 181

Volání Kukačky 2014, Robert Galbraith (p)

Zpočátku mě knížka neohromila, když jsem ale zjistila, že chvíli podezírám jednoho aktéra a jen o pár listů dál už cílím na někoho jiného, musela jsem připustit, že je to detektivní příběh, jak má být. Souvislosti do sebe zapadají a pozornější čtenář jich může při rekapitulaci příběhu nalézt více, než mu jich vyšetřovatel Strike v závěru odhalí. Lži, intriky a bezpočet lidských charakterů to vše bylo super. Nelibost, kterou ve mně kniha v první polovině vyvolávala nepramenila z nekvalitního příběhu nebo snad z jeho podání. Šlo spíš o pocit nelibosti vůči podivnému světu „vyšší“ spolčenosti, ve kterém se celý příběh odehrává. Trvalo mi, než jsem to zpracovala.... celý text

Muži, kteří nenávidí ženy 2008, Stieg Larsson

Ne začátku jsem se nemohla odtrhnout. Pak jsem si dlouho nebyla jistá, zda hlavním postavám fandím (ne vždy mi bolo jejich jednání sympatické) a zda mě vůbec zajímá osud Hariet. Vývoj této dějové linky jsem tak nějak odhadla, proto mě těšilo, že není v knize jediná. Velmi oceňuji promyšlenost celého příběhu, netradiční postavy a příběhovou originalitu. Některé věci tu byly poněkud přes čáru, ale to ke knihám tohoto žánru asi trochu patří. Zkrátka, bylo to dobré, ale od tak dobře hodnocené knihy jsem čekala víc. Ale čeho?... celý text

Zlodějka příběhů 2009, Michaela Klevisová

Napínavé čtení. Stále se ještě stydím, že jsem autorku objevila až nyní. (Obvykle pátrám po kvalitním čtení mezi zahraničními tituly.) Skvěle vykreslené postavy. Sympatické mi nebyly, ale zaujaly a já jsem byla opravdu zvědavá, co z propletence jejich životních příběhů vypadne. Anina vraha jsem se neodvážila ani tipovat, protože jen, co jsem začala v hlavě konstruovat nějakou teorii, následující řádky ji beze zbytku pohřbily. Jednání některých postav bylo v rozporu s mým chápáním, ale u většiny z nich jsem jej přisoudila specifickému osobnímu charakteru. Jen chování Esteřina souseda Matěje při setkání s Agátou mi do hlavy nejde. Jaký on měl důvod ji zatajit před policií? V závěru mě trochu mrzelo, že jsme se nedozvěděli více o osudu Moniky Beňové. Na čtení další knihy se velice těším a rozhodně se nebojím, že se spálím. Autorka umí uplést napínavý příběh a vytvořit pro něj barvité kulisy. Přiznávám ale, že na mě její knížky působí trochu depresivně.... celý text

Prodavači ostatků 2005, Vlastimil Vondruška

Čtivé a historicky zajímavé. Obvykle mě výpravné knihy po několika stranách začnou nudit, ale v tomto případě jsem si historické putování po Evropě užila. V knize se našlo pár hluchých míst a nejsou v ní žádné hlubší dějové linky a myšlenky, přesto pro mě byla milým překvapením. Když jsem totiž viděla množství titulů, které autor napsal, obávala jsem se, že půjde o nedotaženou rychlokvašku bez kloudného obsahu. Nakonec se z toho vyklubalo nenáročné, ale přesto poutavé čtení. Myslím, že od autora časem zase něco zkusím.... celý text

Němé oběti 2017, Tim Weaver

Wow? Ne, tentokrát spíš ne… Na Healyho návrat na scénu jsem se těšila, proto jsem byla nejprve zklamaná, když jej Weaver už v první polovině knihy pohřbil. Když jsem se s tím smířila, ukázalo se, že se věci mají jinak a Healy je přece jen mezi živými. Sice jsem příliš nepochopila, jak přesně se mu podařilo nejprve prokazatelně zemřít, ale ok, vzala jsem to. Zdálo se, že nás čeká pořádná porce překvapivých zvratů, napětí a akce. A to vše v knize kutečně bylo, ale čím víc se autor snažil vykreslit dramatické momenty, tím víc jsem uvažovala, že knihu odložím. Dráždilo mě neustálé omílání Healyho bezbrannosti v kontrastu s Rakerovou nedosažitelností, kterou si držel, zatímco si čtenáři dokola stěžoval na své nevyspání a bolavé svaly. Nemám problém s tím, že hrdinové knih mají někdy genetickou výbavu jako z jiného světa a nemusí tedy jíst, pít ani spát, ale otravovat na každé druhé stránce mě s tím nemusí. Stejně tak mi nevadí, pokud s autoři čas od času vrátí k něčemu, co již bylo napsáno, aby to čtenáři připomněli. Když jsem ale už asi po desáté četla o malých bezbranných holčičkách, pro které by Healy a Raker hledali pravdu do roztrhání těla, uvažovala jsem, zda by nestálo za to z knihy stránky postižené těmito výlevy vytrhat. Závěr příběhu se mi ale líbil, přestože jsem tak nějak tušila, kdo v tom bude mít prsty. (Asi už čtu Weavera hodně dlouho.) Možná, že je na čase si teď od dobrodružství Davida Rakera trochu odpočinout a vrhnout se na další díl až s časovým odstupem.... celý text

Musíme si promluvit o Putinovi: Jak se Západ mýlí v nebezpečném vládci Ruska 2019, Mark Galeotti

Má to obsah s hlavou a patou, a navrch je to čtivé. O zahraniční politiku se zajímám spíš okrajově. Text mi přišel jako fajnový informační balíček vhodný pro každého. Pomohl mi rozšířit si trochu obzory a podívat se na svět zase trochu jinak. Docela by mě zajímal pohled na věc i z jiného úhlu.... celý text

Kroky vraha 2007, Michaela Klevisová

Nevím, proč jsem byla vůči české detektivce tolik skeptická. Začátek neohromil, ale jak se příběh začal rozvíjet, nemohla jsem se odtrhnout. Očekávala jsem sice, že kniha bude víc zaměřená na vyšetřování vraždy než na mezilidské vztahy a osobní problémy, ale ve výsledku mi to nevadilo. Nechybí napínavé pasáže, něco k zamyšlení ani chvíle překvapení. O tom, kdo je vrah jsem až do konce neměla ani tušení. Trochu mi to připomíná knihy od Agathy Christie. Žádné potoky krve, přestřelky ani supermoderní analytické metody, je to o lidech. Za prvotinu autorce dávám v hodnocení něco navíc. Myslím, že v blízké budoucnosti sáhnu po další knize z její série.... celý text

Záhada na zámku Styles 2001, Agatha Christie

Taková jízda jako Deset malých černoušků to sice nebyla, ale bavilo mě nechat se tahat Herculem Poirotem tak trochu za nos. Chvílemi mě jeho tajnůstkářství trochu rozčilovalo. Mám ráda detektivní příběhy, kde neteče moc krve a líbí se mi, jak si Christie hraje s motivy jednání postav i to, že dává čtenáři prostor, aby si vytipoval pachatele. Toho obvykle definitivně odkryje až v závěru a zde tomu bylo právě tak. Závěr mi přišel až zbytečně klikatý a pár věcí mi zůstalo nezodpovězeno, přesto se jedná o detektivní příběh se vším co v něm má být a za přečtení stojí.... celý text

Poslední paní Parrishová 2018, Liv Constantine

Knížku jsem 2x odložila, ale zajímalo mě, jak se děj vyvine, a tak jsem se k ní vždy vrátila. Jsem za to ráda, protože její druhá polovina byla strhující. Teprve při jejím čtení mi přestávala první polovina knihy připadat naivně hloupá. Je to po dlouhé době, kdy jsem po dočtení poslední stránky nemohla dostat nějaké dílo z hlavy. Sice to je jen román, ale věřím tomu, že lidé mohou manipulovat mnohdy i velmi dlouho klamat své okolí. Ne vše musí být takové, jak se na první pohled zdá, a možná bysme se na společnost kolem sebe měli pozorněji dívat.... celý text

Kavky 2004, Ken Follett

Kniha mě pohltila hned na začátku. Děj má spád a líbilo se mi i vykreslení jednotlivých postav. Když však přišlo na velké finále byla jsem zklamaná. Akční to jistě bylo, uvěřitelné však ani trochu. V mých očích knize uškodil i příliš zaláskovaný konec a skutečnost, že z hlavní postavy Flick Clairetové autor v závěru vymodeloval superženu bez jakékoliv slabosti. Kniha se četla dobře, ale vracet se k ní zřejmě nebudu. Doporučila bych ji jako nenáročné čtení na dovolenou.... celý text

Bez slitování 2016, Tim Weaver

Kniha by možná mohla být o pár stránek kratší, ale protože mám za sebou všechny předchozí díly a vypěstovala jsem si vztah k některým postavám, nevadilo mi počkat si na velké finále o trochu déle. Oceňuji možnost sledovat hlavního hrdinu téměř na každém kroku. Weaver umí vykouzlit napětí a sepsat kvalitně zamotaný příběh s rozuzlením v závěru. Škoda, že když přijde na popis láskyplných citů, nevěřím mu ani řádku. Jejích líčení mi přijde prkenné až umělé. Sem tam se taky vloudí něco, co mi jde trochu proti logice (třeba, proč nechá hlavního hrdinu hrabat se holýma rukama metr hluboko do hlíny kvůli domněnce), ale v tomto díle bylo takových věcí pomálu, takže dávám 5 hvězdiček za zdařilý napínavý thriller.... celý text

Jak se vraždí v Čechách 2013, Luboš Xaver Veselý

Doživotí 2007, Luboš Xaver Veselý

Netradiční kniha. Nikdy jsem se o podobnou tématiku nezajímala. Přesto si dovolím tvrdit, že nejsem sama, kdo se neubránil mrazivému zamyšlení nad stavem naší společnosti. Většina z nás tu a tam svalí vinu za své jednání na to či ono. Možná by mě nemělo překvapovat, že u vrahů je to nejinak... To odmítání téměř veškeré zodpovědnosti pro mě bylo šokující. Ještě pořád mi to nedá spát.... celý text

Pentagram 2011, Jo Nesbø

Nejsem jediná, kdo má trochu problém s přijetím povahy hlavního hrdiny. Za dynamiku příběhu však autorovi promíjím i Harryho přeměnu z alkoholové trosky na brilantní mozek mrknutím oka. Čtení bylo napínavé. Pohltilo mě to natolik, že jsem autorovy prominula i řadu věcí, které šly proti logice. (Způsob, jakým se do dění dostal Oleg, pátrání kolem Barliho, fenyklové semínko,…) Krom toho, ani přes množství zvratů mi nepřišlo těžké se v dění zorientovat, a dokonce ani se jmény postav jsem pro tentokrát neměla problém. Hole umí vymyslet a okořenit příběh. Rozhodně se nebojím pustit do čtení další knihy.... celý text

Stop průměrnosti : jak uspět ve světě, který oceňuje jednotvárnost 2017, Todd Rose

Samotnou mě překvapilo, že jsem se do knihy začetla. Obvykle bývám k podobným titulům dosti skeptická. Nevidím v nich nic víc, než prázdné skořápky s nafouknutými názvy. Toto skořápka není úplně dutá. Pár zajímavostí a myšlenek jsem v knize našla. Škoda, že obsah některých kapitol je značně předvídatelný a některé úseky textu působí tak, že autor jen potřeboval knihu nafouknout do větší šířky. Omílání již napsaného mi přijde v knize, ve které může čtenář listovat tam a zpět dle libosti, zbytečné a zde to bylo až otravné.... celý text

Červenka 2014, Jo Nesbø

Bezpochyby brilantně vymyšlený příběh. Škoda, že mi nesedlo téma. Bylo fajn udělat si obrázek o roli Norů za války, nicméně vypěstovat si zájem o některé hlavní postavy této knihy se mi nepodařilo. Není divu, že jsem se v nich tu a tam ztratila. První, druhá a čtvrtá kniha mě pohltily víc, přestože tak nějak cítím, že tahle by si z pohledu provedení zasloužila i lepší hodnocení. Kdo ví, třeba se k ní ještě vrátím.... celý text

Švábi 2013, Jo Nesbø

Když jsem začínala s HH sérií, nečekala jsem, že mě bude Jo Nesbø tahat po světě. Cestu do Austrálie jsem uvítala s nadšením. Thajsko bylo zprvu zklamáním, ale ne zas tokovým, abych se musela ke čtení nutit. Byla to příležitost dozvědět se něco o jiném koutě světa a zároveň si trochu potrápit mozkové závitky. Příběh je dobře vymyšlený, i když netvrdím, že všechny popsané výjevy byly naprosto dle mého vkusu. Touhu dozvědět se, jak to se smrtí diplomata skutečně bylo, každopádně autor přiživuje zdatně. Za postavu vypočítavého záporáka Brekkeho dávám knížce body navíc a těším se na další díl.... celý text

Netopýr 2013, Jo Nesbø

Oslovilo mě umístění příběhu. Myslím, že je to poprvé, co mě nějaké čtení zavedlo do Austrálie. Líbilo se mi, že jsou v knize zmíněny některé lokální postřehy. Kriminální zápletka byla vcelku zajímavá, ale místy se až příliš vlekla. V několika pasážích mě otrávilo chování hlavního hrdiny. Zvláště v jedné opilecké jsem neměla chuť ani dočítat kapitoly. Na druhou stranu tématika závislostí mi tu přišla podaná zajímavým způsobem. S počtem postav a jmen to byl místy trochu oříšek. Musela jsem se vracet a téměř u konce jsem se mezi jmény krátce ztratila úplně. Přesto byl čas strávený u Netopýra fajn a v budoucnu se určitě pustím i do dalších dílů z Nesbøvy série.... celý text

Hra o trůny 2017, George R. R. Martin

Fantasy příliš nevyhledávám, ale kolem seriálu Game of Thrones bylo dlouhý čas tolik povyku, že by bylo jen velmi těžké existenci Martinova díla přehlížet. Preferuji knihy před filmy a seriály, a tak mě Hra o trůny dostihla takto. Velké okouzlení se nekonalo. Byla to dlouhá cesta napříč početnými stránkami. Chvíli napínavá a vzrušující, a pak zase mdlá a zdánlivě nekonečná. Nevím, co si o knize myslet. Stále jsem pátrala po nějaké páteři příběhu, o kterou bych se mohla opřít, po postavě, které bych mohla fandit... Nenašla jsem. Kniha mi přišla necelistvá, jako by byla složená z mnoha dílů, které někdo poslepoval dohromady, aniž by jimi chtěl něco vyjádřit. Snad to byl i záměr. Třeba chtěl autor své čtenáře vzít jen do fantastického světa a nechat je nahlížet na unikátní osudy svých hrdinů. Mě bohužel neoslovil. Ke konci knihy jsem chvíli měla dojem, že ve mně přece jen vzbudil zájem. V duchu jsem začala uvažovat o tom, že přece jen zkusím druhý díl. Nicméně po přečtení posledních stránek, které snad měly být ohromujícím vyvrcholením celého dílu, mám dojem, že tuto literární pouť přinejmenším odložím.... celý text

Mrtvá v knihovně 1983, Agatha Christie

Z počátku to chvíli trvalo, než jsem se zabrala, ale pak už mě čekalo jen parádní čtení bez zbytečného tlachání o počasí a zdlouhavých popisů kdejakého zbytečného detailu. Mám ráda ten okamžik, kdy v knihách od Christie dospěji do fáze, kdy už pomýšlím nejméně na čtvrtého možného vraha, a vždy se bavím tím, jak autorka v dalších několika řádcích opětovně rozmetá mé úvahy, aby mě pak v závěru překvapila odhalením skutečného vraha. Nehtové rozuzlení mě trochu zklamalo, ale mezi ostatními detektivkami, se kterými jsem dosud měla tu čest, je tohle i tak perla.... celý text