Izzurr
přečtené 71
Příběh služebnice
2008,
Margaret Atwood
Kniha je psaná stylem (aspoň dle mého, četl jsem však pouze Surfacing) typickým pro Atwoodovou - ich forma, retrospektiva, myšlenky a city hlavní postavy, komunikace se čtenářem... Pro mě to byla trochu jiná dystopie, než na jakou jsem zvyklý. Vyprávění se zaměřuje spíše na hlavní postavu, popř. na vztahy mezi postavami, než na vykreslení hrůz totalitního systému. Ne že by tam nebyly, ale nejsou tak časté a drsné jako v jiných románech tohoto žánru. Co se týče složení společnosti Gileadu, očekával jsem černobílý svět krutých mužů a nebohých žen - není ve skutečnosti až tak černobílý, i muži mohou být obětí systému a naopak. Nakonec hodnotím 4/5, očekával jsem propracovanější, "klasickou" dystopii namísto spíše psychologického románu a také se mi místy nelíbí styl Atwoodové.... celý text
Hlava XXII
2005,
Joseph Heller
Hlava XXII je další z klasických knih, které by rozhodně neměly nikomu uniknout. Nejen, že výborně a originálním způsobem zachycuje boj člověka se zvráceným systémem, ale také je vtipná a dobře se čte (pozn. - čteno v originále). V první (zhruba) polovině je kniha absurdně vtipná, s blížícím se koncem se postupně stává víc a víc absurdně ponurou. Přestože nejde o knihu vykreslující brutalitu války tak, jako např. Na západní frontě klid, není Hlava XXII o nic míň působivá.... celý text
Mravenci
2004,
Boris Vian
Kniha povídek, které jsou jak komické/satirické, tak vážné. Místy se v textu vyskytují cizí slova a většina povídek je dost absurdní, ale není to náročné čtení.
Dlouhá cesta dolů
2005,
Nick Hornby
Kniha o smrti a životě a hranicí mezi nimi, z pohledu čtyř různých postav (což považuji za velké plus), která nevypráví nijak hluboký příběh. Podstatné jsou myšlenky - myšlenky těch, kteří se rozhodli pro sebevraždu. Proč se zabít? Proč žít? 4 pohledy na věc, která je (jako jediná) spojuje. Nenapadá mě nic, co bych knize vytkl. Dle mého názoru nad ostatními vyvstávala postava Maureen a její příběh, nesrovnatelný s příběhem zbylých postav.... celý text
Ten, kdo stojí v koutě
2012,
Stephen Chbosky
Zajímavá forma vyprávění (dopisy), která, jak se na konci knížky ukázalo, měla i své opodstatnění (pokud jsem správně pochopil autorův záměr). Přestože se celá kniha skládá pouze z dopisů, kde se víceméně popisují každodenní události a (především) pocity, čte se výborně. Stručně řečeno, dospívání shrnuto na +- 200 stranách, se vším, co zažívá více či méně každý dospívající (a ještě s něčím navíc).... celý text
Kniha o hřbitově
2007,
Samko Tále (p)
Přestože má kniha jen něco kolem 140 stran, přečíst ji není vůbec jednoduché (alespoň pro mě nebylo). Po nějakých 50 stranách se totiž Samkovo vyprávění - v podstatě monolog - stává příliš ohraným a únavným. Po těch 50 stranách se také dosud humorná atmosféra promění, a čím víc se dozvídáme o lidech kolem Samka (a o něm samém), tím je atmosféra vážnější, ponuřejší. Možná je to i tím, že absurdně komické věty typu "Moji všichni kamarádi jsou Slováci, ale já nemám moc kamarádů, vlastně mám jen jednoho a ten je Maďar" zevšední. Na mě Samkovo vyprávění děje, který vlastně dějem ani není, působilo jako kritika zaostalých, maloměstských poměrů a lidských mentalit. Některé věci jsou do očí bijící, některé jsou možná mlhavější, ale myslím, že hlavní záměr z knihy jasně vystupuje.... celý text
Ready Player One: Hra začíná
2016,
Ernest Cline
Sci-fi román, který je postavený na "klasické šabloně", ale díky myšlence OASIS a samotnému Honu je neotřelý. Zčásti jde o dystopii, i když ne primárně, a přestože je děj strhující, kniha nabízí víc, než jen plytký, "nabušený" Hon za vejcem - témata přátelství, lásky, smývání hranic reality a virtuální reality, boj dobra proti zlu... Jazyk je spíš jednoduchý, ne však autorova fantazie - ta je nesmírná a díky tomu je kniha opravdu pohlcující. Za mě plných 5*. (Musím teda přiznat, že občas byly některé situace mírně přitažené za vlasy, málo uvěřitelné, vyskytl se deus ex machina - ale přecejen je to sci-fi a mně osobně to vlastně ani nevadilo.)... celý text
Komu zvoní hrana
1946,
Ernest Hemingway
Přes svůj rozsah jde o velmi čtivou knihu a děj ubíhá rychle. Doporučuji těm, kteří přemýšlí, co přečíst z maturitní četby. Jinak mě ale kniha jako taková nijak výrazně nenadchla (čímž ale nechci říct, že byla špatná; vytknout se jí nedá nic).... celý text
Naslouchač
2016,
Petra Stehlíková
Velmi dobře čtivá kniha, které nechybí napětí, akce, ale ani city a myšlenky. Vyprávění není zahlcené popisy a vysvětlováním, ale zároveň mu nic nechybí, není "ploché". Vytvořený fantastický svět je promyšlený, se zajímavými prvky a není nepodobný tomu reálnému. Kniha jako taková je podle všeho pouze úvodem, k žádnému vyvrcholení a závěru zde nedojde.... celý text
