Isew
přečtené 1043
Na Větrné hůrce
2009,
Emily Brontë
Četla jsem ji jako asi dvacetiletá a měla jsem z této knihy velmi negativní pocity. Zkusila jsem to po dvaceti letech a dojem je snad ještě horší. Tolik nesympatických postav v jedné knize. Vlastně tam nebyl nikdo, kdo by byl alespoň trochu normální. V takovém prostředí bych žít nechtěla. Vůbec nechápu, jak někoho Heatcliff může fascinovat. Romantický a rozervaný hrdina? To tedy ani omylem. Sebestředný a sobecký fracek, který se vrátil na Větrnou hůrku jen kvůli pomstě. Nevím, asi to za dalších dvacet let už zkoušet nebudu a zůstanu u toho, že vůbec nechápu, proč je tohle tak opěvovaná kniha v amerických učebních osnovách.... celý text
Tulák po hvězdách
2001,
Jack London
Poprvé jsem ji četla v 17 letech. Skvělý zážitek. Podruhé v 23 letech, znovu mě dostala. Nyní na prahu čtyřicítky. Zjistila jsem, že jsem hodně věcí zapomněla, ale hlavní poselství ne. Knihám, ke kterým se stále vracím dávám jednoznačně plný počet. Tulák po hvězdách je spolu s Tajemným cizincem od Marka Twaina jednou z nejlepších knih, které, dle mého názoru, byly kdy napsány.... celý text
Muž, který sázel stromy
2006,
Jean Giono
Nádherný, optimistický příběh, který svým poselstvím dává naději. Dnes jsem zasadila tři stromy a dva keře. Bohužel jsem jich musela mnohem víc vykácet kvůli suchému létu a napadení kůrovcem, ale snažím se o obnovu. A víte co, když zasadím strom, mám opravdu skvělý pocit. Nemusí se všechny ujmout, ale to nevadí. Budu sázet do té doby, než se ty vykácené stromy nahradí. A pokud tím snažením udržím vodu v krajině, jedině dobře. Protože bez vody nemůže žít příroda, ani my. Mrzí mě ty chemicky ošetřené lány řepky, které vodu nezadržují a tráví půdu, kterou bychom měli chránit. Třeba si jednou zvolíme ty, kteří se budou starat o naši opravdu nádhernou zemi a ne jen o své zisky. Stejně jako hlavní hrdina této knihy, tomu věřím a začínám u sebe. Třeba jen tím, že už nepěstuji anglický trávník, ale louku se sedmikráskami, pampeliškami apod, kam mohou zalétnout včeličky a jiný hmyz.... celý text
Malevil
1974,
Robert Merle
Před mnoha lety jsem se ke knize dostala poprvé. Byla jsem nadšená. Chtěla jsem si ji připomenout a nadšená jsem stále. Je vidět, že pořádná knihovna s odbornou literaturou všeho druhu, je prostě základ. Vlastně teď jsem si uvědomila, že jsem právě takovou knihovnu začala budovat po prvním setkání s Malevilem. Samozřejmě vím, že takové společenství jaké fungovalo na Malevilu, by bylo v postapokaliptické době výjimečné, spíš nereálné. Ale jak bylo i zde ukázáno, vše je o lidech. Tak proč ne. Jedna z mála knih, ke kterým se v budoucnu možná ještě vrátím.... celý text
