immortal-party
přečtené 218
Spánek
2013,
Haruki Murakami
čekala jsem gumové bezvládné tělo potulující se po špinavých tokijských uličkách, depresivní nálož skoro bezvědomí, mozek produkující halucinace se smyslem. namísto toho se mi do rukou dostala storka od maminy na mateřské dovolené, která po večerech smolí příběh za pětistovku do Napsáno životem.... celý text
Program pro přeživší
2008,
Chuck Palahniuk
Chucku, tak tedy "děkuji", že jsem na dovolené trvající sedm dní neměla po 96 hodinách co číst. skvělá parodie na unifikované americké idoly, na bezsekretovou erotiku a sektářství, ale je to pořád jen laciné knižní porno.... celý text
Maus – Souborné vydání
2012,
Art Spiegelman
co do komiksového zpracování holocaustu je Maus bez debat (zatím) ojedinělá publikace. co na čtenáře pozitivně působí je osobitost vyprávění skutečného životního příběhu ve vztahu otec-syn. je mi zatěžko o tak choulostivém tématu však říct, že kniha mě nijak zvlášť nenadchla. nad třemi hvězdami z pěti jsem ještě docela váhala. rozhodně doporučuji žákům ZŠ, kteří v dějepise stihnou kapitolu 2. sv. válka a samozřejmě nadšencům do komiksu, ale ti o tom ví.... celý text
Má léta s Andy Warholem
2006,
Ultra Violet
nemohu si prostě pomoci, ale osudy velkých žen jsou ty nejobohacující
Pasák
1969,
Egon Erwin Kisch
knížku respektive paperback jsem si koupila na blešáku nějaké šílené alternativní akce, takže má svůj příběh. motiv příběhu je skvělý, ale obsah je málo barvitý. vyvracela jsem oči v sloup při neustále se opakujících dojmech a myšlenkových pohnutcích. jelikož Kisch žil nějakou dobu v Praze očekávala jsem větší pecku. nicméně s barmany to funguje dodnes podobně.... celý text
Kraken
2010,
China Miéville
horko těžko jsem to přetrpěla. nic pro mne. Krakena jsem dočítala na pětkrát. původně mi bylo doporučeno Město a město, ale po tomhle zážitku asi těžko. přišla jsem si jako ve třinácti při četbě Tygří party.... celý text
Pravdě na stopě
2013,
Thomas Bernhard
přečetla jsem jedinou knihu od Bernharda (Beton), avšak ta mi dovoluje říct, že jsem byla tímhle autorem naprosto pohlcena od samého počátku. snad nebude troufalé tvrdit i to, že jsem pochopila jeho tolik sympatickou osobnost. svazek Pravdě na stopě mě v mé domněnce jen utvrdil. Bernhardovy názory a výroky na smrt, justici, moc, přátelství a ženy prohnile korelují s pravdou. svět sice začnete zatracovat a najdete útočiště v samotě, ale naučí vás to stát ještě pevněji na zemi a být naprosto nedoknutelní proti všem vlivům okolí. sem tam pomyslíte na sebevraždu. kniha není určena pro ty, kteří Bernhardovu tvorbu považují za příliš pesimistickou.... celý text
