Populární knihy
/ všech 41 knihNové komentáře u knih Guillaume Apollinaire
„další výborný francouzský básník Francie je země výborné poezie
rád se ke knížce budu vracet jako k další skvělé francouzské poezii
Hotely
Pokoj je vdova
Zvlášť každý z nás
Přítomnost nová
Platí se včas
Šéf neví kdo čím
Mu zaplatí
Cestou se točím
At k závrati
Fiakry bouří
Má cosi z krys
Můj soused kouří
Tabák má říz
La velierko
Slyším svůj smích
Do tmy se dere
Z modliteb mých
Všichni kdo máme
V tom hotelu řeč bábelu
Tož zamkněte se
důkladně tam
Každý z nás nese
svou lásku sám“... celý text
— ozzak
„Pokud jde o knihu jako celek, tak absolutně nechápu její smysl, obsah, záměr... Ale! Je tu jedna zajímavá věc: v té změti textu je několik poměrně dlouhých pasáží, které pojednávají o počátcích mormonů v USA - Salt Lake City a okolí, kolem roku 1850. Nezkoumala jsem to úplně podrobně, ale autor vychází ze skutečných událostí a informací.“... celý text
— Claire.cz
„Číst Pražského chodce cestou busem do Prahy je pikantní. Obzvláště když tam člověk jede na chvíli řešit něco triviálního - to pak gargantuovské činění Věčného žida dostává úplně jiný rozměr... Většina dalších povídek na téma náboženství ve všech možných podobách je mladistvě osvěžující.“... celý text
— petrarka72
„Řekněme, že nepatřím k typickým čtenářům obdobné literatury ( i když vlastně nemám nejmenší ponětí, jak by takový typický čtenář měl vypadat a vlastně ani netuším, co myslím tou "obdobnou literaturou"). Každopádně i přes očividné mezery mne kniha oslovila. Zejména její první polovina. Povídky na konci mi přišli slabší, i když i ty mi dokázaly vykouzlit úsměv na rtech (v dobrém slova smyslu). Guillaume Apollinaire psát nepochybně uměl. A hádám, že jeho hlavní disciplínou byla poezie. Taky byl, co se týče literární vědy asi dost v obraze. Tady bych chtěl dát kredit poznámkám, kde jsou vypíchnuté a dovysvětlené pojmy a reference, které Guillaume použil, a které by nám prostým mudlům zůstaly navždy skryty (nebo by byly ignorovány).
Pro čtenáře: Ten opravdový děj povídek se často skrývá hluboko pod povrchem. Příběh jako takový se na povrchu často zdá být banální a mnohdy absurdní. Král luna mi zpočátku atmosférou připomněl Hobita (než se to celé trošku zvrhne..). V pár povídkách Guillaume vytváří lehce znepokojivou atmosféru, která mi nevím proč připomíná Kafku.
V budoucnu se určitě plánuji k tomuto autorovi vrátit (všimněte si, že ho nenazývám jménem, protože se bojím, že bych to špatně vyskloňoval). Hlavně bych se rád podíval na zoubek jeho básnickému střevu. Už skrze prózu na mě zapůsobilo, jak pracuje se slovy a s čtenářovou fantazií.
Knihám zdar!“... celý text
— Pafka643
„Mrzí mě, že neumím francouzsky. Nezbývá mi než věřit, že překladatel odvedl svou nelehkou práci dobře.“
— engelbert
Knihy Guillaume Apollinaire
| 1924 |
Fantasie |
| 2006 | Alkoholy |
| 1948 | Kaligramy |
| 1926 | Prsy Tiresiovy |
| 1963 | Pásmo |
| 1986 | Velké trojhvězdí |
| 1965 | Alkoholy života |
| 2000 | 11 tisíc prutů aneb Rychtářovy lásky |
| 2001 | Hrdinské činy mladého donchuána |
| 1965 | Básně - obrazy |
Štítky z knih
francouzská literatura povídky erotika sex láska sexualita sexuální úchylky, deviace BDSM markýz de Sade výbor z díla
Apollinaire je 26x v oblíbených.



