V první řadě děkuji mému DK oblíbenci mirec88, že mě postrčil, abych si knihu přečetla, co nejdříve, protože měl pravdu a vskutku to stálo za to ! Nevšední čtveřice neotřelých příběhů nahánějících husí kůži, při jejichž čtení člověka mrazí a zároveň je hnán kupředu, protože neodbytně potřebuje vědět, co bude dál a chce všem těm záhadám přijít co nejdříve na kloub. Mystická a tajuplná atmosféra knihy čtenáře do své nekonečné smyčky snadno pohltí a vyplivne ho až na konci s vykulenýma očima a otevřenou pusou - tak tohle bylo to fakt něco!
(SPOILER) Velmi pěkná obálka knihy člověka přímo zve na nebezpečnou cestu do Lesa černých stínů, která rozhodně není žádnou procházkou růžovým sadem. Plíživá temnota provází skupinu statečných odhodlanců po stopě kruté Ježibaby na každém kroku. Tato mocná bytost připraví každému jednotlivci originální scénář a hraje si s nimi jako na prknech děsivého a hrůzného divadla. Odhodlání zbývajících členů výpravy postupně slábne, všechny pohlcuje nesmírná úzkost a obrovský strach, a ten rozhodně není bezdůvodný. Kniha vyústí v odhalení dalších strašlivých odporností, které - světe div se - vůbec nezpůsobili temné bytosti, ale ty nejhroznější ze všech, a sice lidé. Líbilo se mi zakončení příběhu, protože zde nelze jednoznačně určit, zda dobro zvítězilo nad zlem či naopak. Asi záleží na úhlu pohledu, ale každá akce vyvolává nějakou reakci, nebo chcete-li karma je zdarma...
Černohumorná sbírka stripů vyprávějící příběh jedné nevšední blackmetalové rodinky, která má obdobné starosti a radosti jako "obyčejní" smrtelníci, mě určitě dokázala zatraceně pobavit. Komiks jsem přečetla s úsměvem na tváři - tak trochu morbidní život, ulítlé situace, hnilobná přání, nejtemnější touhy a v neposlední řadě úžasná pekelná hantýrka mi sedly jak prdel na hrnec :-)
Tentokrát jsem toto kontroverzní dílo poslouchala jako audioknihu v podání Vasila Fridricha a zpracování se mi moc líbilo. Dovedu pochopit, že tato kniha dosud vyvolává různorodé emoce a lidem se buď líbí, nebo jsou z ní dokonce zhnuseni. Co to teprve muselo být za šok v roce 1978! Autor ve svém psychologickém příběhu obnažuje společenská tabu jako je incestní sex a násilí, díky čemuž se může někomu zdát příběh dosti perverzní. McEwan dokáže v tak krátké novele rozehrát kuriózní hru, která je na hraně etiky a morálky, jež ve své době vyvolávala ve společnosti velmi žhavou diskusi.
Dle mého názoru dobrý nápad, zajímavá myšlenka, jak někomu změnit další život, jediné co stačí, zasáhnout v ten správný čas. Reinkarnace do těla kočičího plemene Sphynx, které je samo o sobě velmi pozoruhodné, stejně jako celá tato interesantní, strašidelná a temná jednohubka. Další povedené Zrnko temnoty mě velmi potěšilo a slupla jsem ho jako malinu.
Zdařilé pokračování trilogie Velký román mého oblíbence Ladislava Klímy se nese ve stejném duchu jako první část. Je to, řekla bych, tak trochu gotický román, opředený šílenstvím, což je tvorbě Ladislava Klímy vlastní. Zároveň je také filozofickým pojednáním a zamýšlí se nad otázkou výjimečného jedince, který je povznesen nad morálku ostatních lidských ovcí, pohrdá všemi konvencemi a to ho opravňuje ke všemu, co si usmyslí, dokonce i k brutalitě a násilí. Některé části knihy musí být pro slabší povahy docela silná káva.
(SPOILER) Na tuto knihu jsem se moc těšila, ale dočetla jsem jí jenom proto, že když začnu knihu číst, dotáhnu to až do konce a to včetně přebalů, poděkování a poznámek. Začátek se mi fakt líbil - těžce závislá holka, která má kupodivu i přes velké zkušenosti s drogami pořád svou přirozenou krásu, a sympatický kluk, který jí podle všeho velmi miluje a rozhodne se jí z těch sraček vysekat za každou cenu, odjíždí tedy mimo civilizaci na chatu do lesa. Potud vše dobré, ale pak to začne :-( Začne naprosto šíleně nelidský kolotoč přeplněný krví, surovým sadismem, zvráceným mučením, brutálním znásilňováním, kanibalismem a celkově odporností nejhrubšího zrna, kde člověk postrádá nějakou logiku, jako například, jak to, že skoro nikdo nepátral po tolika zmizelých lidech - zas v takové pustině to nebylo, jak to, že se za ty desítky let zvrácené rodince vždy vše dařilo podle jejich plánu, jak to, že jsou všichni zrůdy a jeden mladík je úplně normální, krásný, vystudovaný, kde berou peníze, nemyslím, že by jich tolik nosili jejich oběti po kapsách atd. atd. Zkrátka je to jedna velká slátanina všech možných ohavností popsaných do nejpodrobnějších detailů, která člověku opravdu nasazuje na zvracení a dost dobře nechápu, proč vůbec někdo něco takového píše a rozhodně to o autorech této knihy hodně vypovídá. Mám vcelku ráda knihy o sériových vrazích, ale tyto děsuplné příběhy mají hlavu a patu, jsou napínavé a rozhodně nepůsobí, že by se jejich autoři v popisu zrůdností doslova vyžívali, téměř vždy je tam totiž někdo, kdo se snaží tuto bestii vypátrat a předat "spravedlnosti", lze-li to tak vůbec nazvat, protože žádný trest podle nynějších zákonů není pro takové zrůdné netvory dostatečný. Upřímně se docela divím, že se mé velmi oblíbené nakladatelství pod takovou ubohost podepsalo :-(
Smutný a zároveň záhadný příběh s prvky tajemna se mi skvěle četl. Skon drahého otce vyvolává v Albře silné emoce, pocity bezvýchodnosti, smutku a skepse. Cesta rytířů, o níž se dozví z internetu, se proto zdá jako skvělá volba k utřídění myšlenek a nalezení sebe sama. Podivná výprava o jedné osobě začíná velmi slibně, ale postupně ji obestírá cosi záhadného a nepopsatelného. Albra si na cestě překrásnou přírodou, místy až děsivou samotou, sáhne až na samotné dno vlastního já, a to nejenom fyzicky, ale hlavně psychicky. Myslím, že toto Zrnko temnoty se vskutku povedlo.
Fantaskní drama Věc Makropulos se zabývá otázkou nesmrtelnosti člověka z filozofického i praktického hlediska. Rozhodně bych neřekla, že se jedná o komedii - některé části jsou sice úsměvné, ale další smutné a jiné až mrazivé. Příběh předlouhého života E.M. se může zdát být lákavý, ale když se člověk zamyslí nad nesmrtelností do hloubky, jde z toho spíš strach a hrůza.
Docela dlouho mi trvalo, než jsem se odhodlala k četbě této knihy a to z důvodu její objemnosti a faktu, že čtu skoro pořád při procházkách se psem a ruka, v níž knihu držím, dostává zabrat. Nicméně, konečně jsem se odhodlala a nelituji. Kniha se skvěle četla, ostatně jako většina knížek pana Vondrušky. Nevšední osudy, postoje, názory a činy hlavních i vedlejších postav kroniky umožnily autorovi rozvíjet varovnou vizi naší neblahé budoucnosti. Myslím si, že bychom měli opravdu vzít rozum do hrsti a neměli bychom podléhat iluzím o světě, kde se budou všichni milovat a tolerovat. Ostatně již dnes vidíme kam vedla "správná" přesvědčení a rozhodnutí plná korektnosti a lidských práv osob, které vůbec neberou ohled na práva druhých, ba naopak, a jak to v určitých částech Evropy vypadá, jak postupně ztrácíme kontrolu a do určitých míst se člověk opravdu bojí jít. Když člověk vyjádří obavy a nazve věci pravými jmény, je hned považován za rasistu, fašistu, xenofoba a kdo ví, co ještě.
Ponurá atmosféra a "lepivý" strach na mě z knihy doslova dýchaly. Děsivý příběh byl napínavý, postupné odkrývání hrůzné rodinné minulosti udržuje čtenářovu pozornost a stupňuje očekávání. Dostalo se mi též dost podrobné lekce ze zbraní a střeliv :-) Souhlasím, že konec byl tak trochu předvídatelný, ale za mě to příběhu neubralo.
Krásné poetické vyprávění, jakási hořko-sladká autobiografie manželů Hrabalových, se ke čtenáři dostává formou vzpomínek paní Elišky, životní družky pana Bohumila, čímž autor povídání obohacuje o další rozměr, v němž sám na sebe nahlíží očima své trpělivé a oddané ženy. Čtenáře nepřestane udivovat, jak Hrabal dokáže zlomové a závažné momenty svého života, nebo dokonce celé naší vlasti, výstižně a citlivě popsat svým typickým stylem, který vnímavého čtenáře hladí i ve chvílích, kdy je mu úzko u srdce. Poslouchala jsem v podání Zdeny Hadrbolcové, která se svého přednesu zhostila bravurně a knihu o další stupeň povznesla.
Inspektor Prévit opět zasahuje !!! Je mi líto, že se musím rozloučit s velkým sympaťákem, který mě dovedl skvěle pobavit, jenž na stránkách knih Františka Niedla zažíval nevšední dobrodružství a dokázal rozlousknout nejeden kriminální případ, kterému nedokázala bez jeho pomoci přijít na kloub ani slavná FBI. Jeho šílené eskapády a suchý ironický humor mi budou chybět :-( Ale kdo ví, třeba se nás, fanoušků této neřízené střely, autorovi zželí a napíše pro nás další díl o bláznivém životě tohoto interesantního borce.
Naprosto si uvědomuji, že tato detektivní humoreska je silně přehnaná, ale myslím, že autorův záměr byl v první řadě čtenáře pobavit a rozesmát, což se mu jednoznačně povedlo. Zapojit do už tak kontroverzního života sympatického detektiva ještě několik zvířat byl skvělý tah. Opravdu jsem se výborně bavila a x krát od srdce zasmála. Přednesu se opět na výbornou zhostil Jakub Saic. Jsem zvědavá, co přinese další vyprávění o této hříčce přírody jménem Timothy Prévit.
Neskutečné, že takový člověk v klidu dožil v Jižní Americe, aniž by byl kdy potrestán za neskutečnou krutost a nevýslovné zlo, jaké "v rámci studia a vědy" napáchal. Jak je vůbec možné, že je člověk schopen takových zvráceností a odporností, jak je vůbec možné, že mohlo a nadále může k takovým hrůzám docházet ? Pro člověka s morálním kodexem je toto absolutně nepochopitelné a šílené, občas se opravdu stydím za to, že jsem člověk a patřím k druhu, který je schopen nejodpornějších činů nejenom na zvířatech, ale i na vlastních bližních. Josef Mengele si nejvíce přál, aby nebyl nikdy zapomenut a to se mu, bohužel, na hodně dlouho podařilo :-(
Jsem velkým příznivcem antologií záhadných příběhů z přelomu 19. a 20.století a tato není výjimkou. Zajímavý výběr povídek většinou dosud do češtiny nepřeložených, ze kterých na nás dýchají staré dobré časy, kdy svět ještě úplně neovládaly technologie a stres. Každý kousek v sobě skrývá větší či menší dávku tajemnosti a strašidelnosti - každopádně mám ráda takové čtení, kdy nemusí všude stříkat hektolitry krve, aby člověk pocítil chvění a husí kůži při setkání s něčím, co se vymyká běžnému a racionálnímu životu.
Knihu jsem si poslechla na doporučení knižního oblíbence "vvikingga", za což mu tímto děkuji, neboť to byl velmi příjemný audio zážitek. Kniha mě nadchla, jako ostatně všechny knihy Juraje Červenáka, které jsem dosud četla. Výborně vylíčené historické události - tentokrát boje proti Turkům v 17. století, skvěle popsané jednotlivé scény až do děsivých detailů, nechybí napětí, překvapující dějová linka absolutně nestíhá čtenáře/posluchače nudit. Těším se na další díl a osudy hrdinného kapitána Báthoryho.
František Niedl trochu jinak. Dosud jsem četla pouze jeho historické romány, které mám ve velké oblibě. Inspektor Timothy Prévit mě mile překvapil a velmi rychle si získal mé sympatie. Autorův smysl pro nevšední humor, který je i přes fakt, že se jedná o detektivku, přítomný v celém příběhu, celé vyprávění příjemně odlehčuje, celkově se skvěle poslouchá a ve výborném podání Jakuba Saice to byl báječný odpočinkový zážitek.
(SPOILER) Druhý díl Lucemburské epopeje čtenáře seznamuje s dalším údobím života následníka trůnu Českého království, popisuje jeho komplikovaný vztah s otcem, jeho nejednoznačné zvolení císařem, zabývá se též běžnou středověkou sňatkovou politikou, vykresluje nehoráznou vypočítavost církve, která svým jednáním pošlapává dodnes základní principy křesťanské víry, politikaření nejhrubšího zrna, které nezná slova jako čest, neboť vždy jde pouze o obchod a moc, vysvětluje tehdejší uspořádání a vliv různých mocipánů nejenom v Čechách, ale i v Evropě. Zkrátka jako tehdy, tak i dnes jsou potentáti schopni zaprodat bez skrupulí vlastní zemi a zájmy jejích obyvatel pro vlastní zisk bez mrknutí oka. Věta "historie se opakuje", je jedna z nejpravdivějších v dějinách lidstva.
(SPOILER) Člověk a jeho věčná nespokojenost, nabubřelost a pýcha, která často vede k destrukci a zmaru. Bůh dává možnost Adamovi stvořit nový svět, ale ukáže se, že to zdaleka není tak jednoduché, jak by se mohlo zdát. Ono totiž věčně jenom reptat a ničit, je úplně něco jiného než tvořit a být zodpovědný za své skutky. Skvělá nadčasová satira bratří Čapků s filozofickým podtextem ponouká člověka k zamyšlení nad závažnými tématy a lidstvem jako takovým, a bere si na mušku lidskou pýchu, hloupost, nevděk a samolibost.
