Glutexo
přečtené 18
Krakatit
2009,
Karel Čapek
Po shlédnutí R.U.R. v malém pražském sklepním divadle byl Krakatit mým druhým setkáním s Čapkoviu tvorbou. Poselství díla je jasné a přímočaré. Stejně důležitou úlohu jako výbušnina však od začátku až do konce hrají i Prokopovy milostné poměry. Právě kvůli nim mi byl hrdina nepříliš sympatický, snad protože mi připomínal mé vlastní záletnické sklony. Kniha jako taková je však až překvapivě příjemně čtivá. Na spádu nicméně ubírají poněkud abstraktní popisy horečnatých vidin a snů Prokopových. Hlavní část, Prokopovo odolávání snaze donutit ho k vyzrazení tajemství Krakatitu, je napínavá i zábavná. Konec mi však připadal trochu uspěchaný, bez potřebných návazností. Doporučit se Krakatit jistě dá, tiše však doufám, že další díla páně Čapkova mě zaujmou více.... celý text
Ubuntu 9.10 CZ
2009,
Ivan Bíbr
Tato příručka není pro úplné začátečníky, spíše pro informované začátečníky a pro ty, kteří by se rádi stali pokročilejšími. Kdybych alespoň zhruba nevěděl, jak počítače fungují, tato kniha by mě nepřesvědčila o tom, že se nemám bát Ubuntu vyzkoušet. Na druhou stranu se v ní dají najít návody, jak si poradit s častými úkoly, jako je vypalování CD/DVD, instalace aplikací nebo hraní her. Na mnoha místech se však dozvídáme, že můžeme očekávat potíže a že jejich řešení je nad rámec knihy – musíme se ptát na fórech a to ideálně anglicky. Příručka je holt poplatná své době, kdy potíží bylo o pět let více, než dnes. Dnes již tato kniha má jen málo, co nabídnout. Nejnovější verze popisuje čtyři roky staré Ubuntu 10.10. Pravda, některé věci jsou neměnné, distribuce se však vyvíjí kvapně. Popis prostředí Gnome dnes, kdy je výchozí Unity, uživateli tápajícím v čerstvě nainstalovaném systému s výchozím nastavením příliš nepomůže. Doporučení dobrých aplikací pro různé úkoly, stejně jako úvod do práce s příkazovou řádkou jsou platné stále. Každopádně se tato publikace stala už spíše pramenem – vhledem do počátků linuxové distribuce pro lidi. Jedna z mála knih, kterou jsem po přečtení hodil do popelnice. Ještě pořád bych řekl, že mi nějaké nové informace přinesla, ale v jejím skladování v poličce nevidím sebemenší smysl.... celý text
Japonské reflexe
1994,
Zdeněk Karel Slabý
Tuhle knížku jsme měli doma snad co jsem na světě. Za tu dobu jsem si ji stihl několikrát přečíst a je možné, že to za život ještě párkrát stihnu. Jistě, velký díl na tom má skutečnost, že je Japonsko zemí mému srdci blízkou. Na druhou stranu to, že cestopisy normálně moc nevyhledávám, ale tato kniha má v mé knihovně své pevné místo, také o něčem svědčí. Kdo se chce o Zemi vycházejícícho slunce něco dozvědět, ať po této publikaci sáhne. Je potřeba ji ale číst s vědomím, že vyšla před 20 lety a že informace v ní jsou ještě o fous starší. Dnešní Japonsko už také není takové, jako tehdy, stejně jako ani Čechy nejsou. Pro novější postřehy doporučuji knihu Japonská mozajka od Zdeňka Thomy a jeho ženy, tedy toho pána fotografa, jehož snímky jsou Japonské reflexe prošpikované.... celý text
