dRaco
přečtené 212
Království
2020,
Jo Nesbø
Instantní norská depka o patologickém vztahu dvou bratrů na pozadí syrového prostředí horské vesnice a benzínky. Instantní ve smyslu, že na vás skočí hned a jen tak nepustí. Jinak je to dílo o sedmi výživných chodech, přičemž některé se přežvykují hůře a déle, než ty závěrečné. Nesbø ušel od Netopýra obrovský kus cesty a mě ty jeho loutkohry, kdy si čtenáře trochu potměšile vodí dějem a skrze přesně volené střípky nutí skládat nabízející se obraz, aby ho vzápětí zcela změnil, moc baví. A na Království mě nejvíce fascinoval Royův často až brutální pragmatismus. Skvělý román, který jsem si užil. A teď další Harry? :-)... celý text
Nejlepší víkend
2018,
Patrik Hartl
Hartl je dobrým pozorovatelem života a vypravěčem, který umí skvěle pointovat komické situace, stejně jako v dramatických okamžicích vyzdvihnout životní priority. Čte se to dobře a v mnoha situacích se dokážu najít, přesto po dočtení ve mně kniha vůbec nerezonuje a po pár týdnech už zapomínám, o čem byla. Právě proto bych použil stejný štítek, který tu zaznívá v komentářích často - je to oddechová kniha. Ale dobrá oddechovka!... celý text
Útěk z Treblinky
2010,
Chil Rajchman
Nezvykle syrové a stručné vzpomínání, zapsané skoro až deníkovou formou, které se právě svojí věcnosti stává dalším naléhavým svědectvím toho, co je jeden člověk schopen udělat druhému. Treblinka a údaje s ní spojené nejsou tak obecně známe, jako v případě Osvětimi, a je to pochopitelné – vždyť na (dle střízlivých odhadů) minimálně 700 000 obětí tohoto pekla připadá (dle údajů v knize uvedených) jen neskutečných 57 přeživších vězňů, kteří mohli předat své vzpomínky. Díky pane Rajchmane, že jste tak učinil. Hodnotím výpovědní hodnotu, nikoliv samotný literární styl, který není v tomto případě vůbec důležitý, ač je pravda, že se mi to nečetlo moc dobře – často mi to připomínalo vzpomínání Dr. Nyiszliho v knize Byl jsem Mengeleho asistent. Ostatně oba soubory vzpomínek byly kompletovány ještě v průběhu války nebo velmi brzy po jejím konci.... celý text
Noční lovec
2013,
Chris Carter
Anžto mám rád napínavé, zvrácené a svižné thrillery, tak mě Noční lovec moc bavil. Líbí se mi, jak jde Carter přímočaře po stopě vyšetřování a nezabředává do soukromí Huntera a Garcii, kteří i přesto tvoří sympatickou dvojici, byť v tomto díle s trochu sterilním vztahem. A kam autor chodí na ty brutální nápady, to radši nevědět.... celý text
Tma
2016,
Bernard Minier
Minierův krok stranou, který mě moc nebavil. Mráz i Kruh byly rozvláčné, ale velmi dobře vystavěné detektivky s gradující zápletkou. Tma drží rozvláčnost svých předchůdců, ale místo promyšlené zápletky nabízí jen vlažný thriller. A to (z mého pohledu) ani ne moc uvěřitelný, takové zvraty v životě Christine, které se udály během několika dní, mi připadají dost přetažené. Celkově to na mě působilo jako "oslí můstek" pro Servazův návrat do hry, na což ale není třeba vydat celou knihu, když to ostatní knižní kolegové zvládnou skrze pár alkoholových excesů na prvních stranách a pak skočí do nového případu po hlavě. Nejsem si v tuhle chvíli jistý, jestli mám chuť se ponořit do Noci.... celý text
