danny_21 přečtené 860

Planeta, která neexistovala (I) 2006, Philip K. Dick

Průměrná sbírka povídek z ranného Dickova období, většina z nich jsou se zajímavým nápadem, některé i zpracováním zakončením, jiné slabší - u mě nejvíc bodovaly Druhá série, Svět který si vysnila a Výprava na povrch. Jako slabé jsem hodnotil Za dvířky a Vesmírné pytláky, nakonec mám ale čím dál silnější pocit, že autorova povídková tvorba je lepší než ta románová - 55 %... celý text

Artemis 2018, Andy Weir

Po povedeném Marťanovi bylo nevyhnutelné sáhnout po dalším Weirově dílku a přiznám se, očekávání byla velká. Příběh o pašeračce Jazz, provozující šmelinu na naší kosmické souputnici, která v chabé gravitaci a nulové atmosféře touží zbohatnout a kývne na kšeft, který se tváří jednoduše ale končí málem vyhlazením celé Lunární komunity mě hodně zklamal. Postava Marka Watneyho byla vtipná, sympatická a pozitivní, zato Bašarová byla vykreslená jako nesnírmě talentovaná a inteligentní superžena, která se chce být nezávislou, ale je to charakterní mrzák. Přiznám se, že hodnocení ovlivnilo i to, že autor se veze ( chci věřit, že ne záměrně ) na vlně současného sluníčkaření, nezávislého feminismu a protěžované homosexualitě. S bídou dávám čistý střed a budu doufat, že Spasitel bude naladěn "Marťanovsky" - 50 %... celý text

Z Bagdádu do Cařihradu 1971, Karel May

Třetí orientální dobrodružství tentokrát začíná v Kurdistánu na hranicích Persie, odkud cestují stateční rekové podél řeky Tigridu zpět do Bagdádu, v jehož okolí navštíví také starověký Babylón. Narazí na voňavou karavanu smrti, která veze mrtvé k pohřbu do svatých islámských míst a puch rozkládajících se mrtvol je zdrojem morové nákazy, kterou se Kara i Hadží nakazí. Karlos všechno ví, zná každé nářečí všude byl nejméně 2x, od všeho má klíče - za mlada to člověk hltal, dnes je to úsměvné a shovívavé počtení, na víc než střed to nevidím, indiánské příběhy mě bavily víc - 50 %... celý text

Děs 2016, David Hidden

Francouzský legionář, toho času žijící v JúEsEj, vydatně konzumující alkoholické nápoje, se vrací do Paříže hledat svou pohřešovanou dceru. Pátrání ho zavede do pařížského podsvětí a businessu kolem natáčení porna s nezletilými a kde se objeví i tajemná nahrávka ve stylu snuff filmu. Moje očekávání byla trochu větší, nakonec se jedná o depresivní thriller ve stylu Carterova Huntera s filmovými motivy 8mm Joela Schumachera, za mě lepší průměr - 60 %... celý text

Odysea kapitána Blooda 1962, Rafael Sabatini

Charakterní kapitán Blood je další z řady chrabrých postav představených v oblíbené edici KOD - tento kousek mě minul a to má knihovnička počítala pěkných pár kousků titulů s e čtyřmi proužky. Zrada, čest, pirátské souboje i ta cukrovaná romance byla obsahem nejedné, v dětství by to byla minimálně čtyřhvězdičková záležitost, teď v nejlepších letech už je průměr. Přeci jen Černý Korzár Salgariho, Sokolí oko Coopera či Mayovky mě braly víc, Sabatinimu dávám lepší průměr a pár procent navíc za připomínku krásné tenistky devadesátek Gabriely, nesoucí stejné příjmení - 60 %... celý text

Na plechárně 2002, John Steinbeck

Druhé setkání s klasikem pera Steinbeckem dopadlo lépe než předchozí O myších a lidech. Příběh povalečů z okraje společnosti, obývající squat Grandlehárna v kalifornské ulici na Plechárně, potácejících se od ničeho k ničemu v flaškou v ruce, toužících udělat pořádnej mejdan pro místního doktora ( respektovaného vědce ) jako poděkování za lidský přístup a možnosti vydělat si kšeftíkem nějakou tu škváru. Solidně vykreslené postavy jak Macka a jeho kámošů z mokré čtvrti, hokynáře Li-Čonga nebo bordelmaminy Dory, jednoduchý příběh, který se nese v poklidném duchu a i přes počáteční rozpaky, jsem byl zvědavý, jak to hoši s večírkem nakonec skoulí - 75 %... celý text

Černá barva krve 2009, Steve Alten

Po velmi slabém dobrodrůžu rytířského řádu u jezera Loch Ness jsem měl trochu obavy u dalšího Altenova románu, který z anotace sliboval příběh z jiného soudku než autorův benchmark - konfrontace spřerostlými, hladovými a krvežíznivými vodními predátory. Výsledek je pro mě velkým překvapením ( ve vztahu k dosavadním počinům autora ), protože za mě šlo o výborně postavený příběh na pozadí íranského jaderného zbrojení, fundamentalismu a to vše promitnuto do jedné z variant možných důsledků závislosti (nejen) Spojených států na fosilních palivech - stačí si dohledat zdroje a k mému překvapení opravdu vyplývá, že jsme opravdu překročili hranici vytěžitelnosti ropných polí na Blízkém východě a jiné zdroje jsou prakticky na suchu. Ač nejsem bůhvíjaký příznivec konspiračních teorií, myslím si, že je vcelku jasné o co při válce v Perském zálivu šlo, stejně tak, jako fakt, že šejkové podporují Hizballách, Al-Kajdu nebo jiné fundamentalistické buňky z prostředků, které mají z prodeje černého zlata západním státům na pozadí politických šachů - nakonec zbrojní průmysl je business jako každý jiný a státy vydávají nemalé prostředky na vlastní vyzbrojení. Možnost jaderného útoku ať už v jakékoliv podobě a velikosti je reálnou hrozbou, když jeden vidí a čte, co za individua může držet pazouru nad spouštěcím tlačítkem. Jedinou výtku mám k dějové lince hlavního hrdiny Ace a slabšímu závěru, jinak za mě solidní nadprůměr - 85 %... celý text

Záhady Peru 2006, Arnošt Vašíček

Další Vašíčkova kniha záhad se zaobírá, jak už sám název napovídá, záhadami Peru a možná bych řekl, že se jedná o jednu z těch nejlepších, které jsem četl. Spousta zajímavých informací o několika civilizacích vyskytujících na území této bezesporu krásné jihoamerické země, fotograficky zdokumentované technologicky vyspělé stavby a i přes fakt, že se autor věnuje věcem o kterých už diskutovali jiní, předkládá je svým osobitým způsobem. Návštěvu Peru si dávám na svůj "Wishlist" - protože zde, stejně jako v egyptském Údolí Králů, prostě spousta věcí nehraje - 85 %... celý text

Hospoda na mýtince 1998, Zdeněk Svěrák

Hospoda na Mýtince je v pořadí třetí Cimrmanovskou hrou především v režii pánů Svěráka a Smoljaka. Kouzlo originálního humoru celé skupiny ať už v rámci úvodního semináře, ( který je v tomto případě rozhodně povedenější než samotná hra, protože já ty zpěvy obecně jak knižní tak filmové nemusím ) nebo následné samotné hry mě nikdy neomrzí, nicméně styl asi není pro každého a dnešní dvacetiletí jedinci z něj nadšením příst nebudou. Z Cimrmanových her není tato opereta tou nejpovedenější, já to vidím jako solidní průměr nadprůměr, prostor k zasmání obrovský, v paměti zůstalo hlavně Svěrákovo podání rázného hospodského, který má naval, a Cimrmanovo vynechání puberty - 60 %... celý text

Předivo času 2007, Clifford D. Simak

Další Simakova kniha mě jaksi námětově a filozoficky minula nemluvě o tom, že v rámci žánru působí zastarale a drhne jako zadřené ložiska. Bez jednotné linky, roztříštěné na úseky, které mají rozdílné styly a nakonec mi vlastně celý osud pana Suttona byl úplně ukradený. Navíc některé otázky, které měly ( mohly ) být možná podstatné nebo důležité nebyly dotaženy, takže mi na konec v klíně zůstal jakýsi nekonec a to danny nemá rád - 45 %... celý text

Sektor osm 2018, Michael Atamanov

Po Mahaněnkově Cestě Šamana jsem dostal chuť zase zabrousit do světa LitRPG a po dlouhém vybírání jsem se rozhodl pro Atamana a tuto sérii Obránce Perimetru. Ve výsledku je to ale taková space opera s někonečnými popisy počtu křižníků a torpédoborců, intrikování mezi rody a samotných RPG prvků je pomálu, víceméně jen v rámci zvýšování si reputace u různých frakcí a osob. Hlavní hrdina je prakticky okamžitě všeznalý a úspěchy sbírá na všech frontách bez nějakého postupného vývoje. Přeci jen mi je jako fanouškovi a hráči odkojenému sérií Might & Magic nebo Dragon Age bližší svět bojovníků, mágů, kostění příšer a plnění questů, než vesmírné cestování warpem z planety na planetu. V rámci jednohubky dobré, ale pokračovat nebudu, za mě čistý střed, věřím ale, že si své fanoušky tato sága našla – 50 %.... celý text

Letní msta 1993, Robert Lawrence Stine

Letní msta je dalším slabým dílem této série se slaboduchým námětem “tajemných“ událostí na letním táboře v soft stylu Pátku třináctého. Na stopě pachateli terorizujícímu osazenstvo tábora Nightwing je mladá praktikantka Holly, které samozřejmě při odkrývání záhad nikdo nevěří, ani policie po první a poslední z násilných činů. Zápletka a motiv pomatence, stejně jako celý děj plný neustálých autorových snad o přísun dalších podezřelých do cesty pátrající Holly, je úsměvný, hodně jsem se bavil u toho, kdy zařve buchta a ostatní si ve stejný večer vypráví duchařské historky, a stejně podobně jsem se svíjel u stylu dopisů psychotika Šéfovi s podpisem : Ahoj Já. Z této série jsem zatím dost zklamán, nějak jsem měl z pubertálních let zafixováno, že to nebyl takový brak, hlavně Stinea jsem tak nějak pamatoval v daleko lepší formě, není to moc daleko od “kvalit“ sourozenců Siegelových – tento styl a forma je fakt slabota – 30 %... celý text

Vyšetřování ztráty třídní knihy 2001, Zdeněk Svěrák

Vyšetřování ztráty třídní knihy jsou především v režii pánů Svěráka a Smoljaka ( v původních profesích pedagozích ) v samotné pozdější hře s vyjímkou krátké záchranné epizody Miloňe Čepelky a jeho postavy zemského inspektora. Kouzlo originálního humoru celé skupiny ať už v rámci úvodního semináře ( který mě stejně jako u předchozího Aktu ) bavil víc než samotná hra nebo následného představení mě nikdy neomrzí, nicméně styl asi není pro každého a dnešní dvacetiletí jedinci z něj nadšením příst nebudou. Z Cimrmanových her není Vyšetřování ztráty třídní ta nejpovedenější, ale pořád lehký nadprůměr, prostor k zasmání obrovský, v paměti zůstalo hlavně ... „ je to takový ošklivý a skoro bych řekl zlý, zlý, pane řediteli, nepěkná věc “ a stakato blbeček x debil - 75 %... celý text

Anatomie lži 2008, Dan Brown

Anatomie Lži / Pavučina Lží je jedním ze dvou dosavadních románů, kdy hlavní postavou není všeznalý profesor s Mickeyovskými hodinkami na ruce Michael Langdon. Jeho roli tady převzala sličná Rachel, zpravodajská analytička ( a zároveň i dcera senátora Sextona, usilujícího o prezidentský úřad ) povolaná k prezidentovi Júesej, který má pro ni speciální úkol v Antarktidě - NASA údajně našla v arktickém ledu meteorit. Jeho objevení se staně předmětem státního zájmu, a jeho následné vyzdvižení z ledu provází mimořádná aktivita vědecká, ale hlavně politická. Společně s dalšími vědci ( fešným oceánografem a otylým mineralogem ) z komerční sféry se dostanou do konfrontace se speciální jednotkou a jejich jedinou nadějí na přežití je, že se jim podaří rozplést řetěz intrik a zjistit, komu vlastně celá kontroverze kolem arktického objevu slouží. V druhé linii příběhu zase sledujeme politikaření a špinavosti kolem získání prezidentského úřadu, z řad různých politických, vládních i komerčních subjektů. Typické Brownovo šifrování a symboliku nahradilo rozplétání intrik a vyvracení zdánlivě nemožného, postavy jsou naivně černobílé až běda : agentka, který si se vším poradí a na vše má odpověd, prezident čestný skaut ve stylu Mirka Dušína, bezpáteřní záporak a vědecký švihák, který má v sobě hrdinského a romantického ducha. Hlavním hrdinům stojí v cestě hustokrutě nabušená Delta jednotka s pekelně vyzbrojeným vrtulníkem a hejno hladových zubounků, kladivounů. Nooo u mě to dopadlo v lepším průměru, tak nějak jako když Babica házel všechno do jednoho hrnce - 60 %... celý text

Dvojník 1997, Robert A. Heinlein

Pro první setkání s autorem jsem si vybral Dvojníka a nebyla to vůbec šťastná volba. Námět průměrného herce tíženého finanční situací, který je kontaktován politickými aktivisty a dostane nabídku sehrát životní roli v rouše zmizevšího státníka. Mezi Marsem a Měsícem se pomalu vžívá do myšlenkových pochodů předlohy, píše projevy, vystupuje na shromážděních a sbírá plusové body. Jak tento krátký román mohl dostat nějakou cenu je mi naprostou záhadou, prvoplánový námět s předvídatelným dějem, za mě vělká šeď a ztráta času, Henleinovi dám ještě jednu šanci - 25 %... celý text

Zelený paprsek 2009, Jules Verne

Pro mě další neznámé Verneovo dílo Zelený paprsek, které se věnuje honbou za optickým jevem, je zatím tím nejslabším Julesovým románem.. Zápletka spočívající v tom, že se mladá skotská šlechtična v opatrovnictví dvou postarších strýců hodlá provdat jedině za podmínky, že tento paprsek uzří společně s vyvoleným což je dle pověstí znamením věrné lásky až za hrob. Samozřejmě kmetové vybrali Heleně Campbelové podivínského ženicha Aristohuluse Ursiclose, který panince nevoní, a autor samozřejmě příhodně nastrčí do cesty pohledného sekáče. Cukronáda jako hrom, bylo utrpení to dolouskat - 25 %... celý text

Pohádka 2023, Stephen King

Netrpělivě jsem vyhlížel další Stevův počin, co si budeme říkat, v poslední dekádě musím objektivě ( i když s těžkým srdcem ) konstatovat že těch vyjímečně povedených kusů bylo pramálo.Titul a anotace naznačovaly, že se bude jednat o fantasy literaturu s pohádkovými motivy a já byl rád, že konečně autor přesedlá z těch detektivně laděných románů z posledních let, ale zároveň jsem se obával, aby to nedopadlo podobně jako u nijakého Talismanu a doufal spíš v něco podobnému Dračím očím šmrncnutým možná zástavkou v Rolandově světe(ěch). Po přelouskání to vidím tak nějak na půl cesty, průšvih to není, v první třetině určené rozplétání tajemství kolem pana Bowditche jsem si liboval a točil stránky jako o závod, no po vstupu do paralelního světa tajemnou kůlnou moje nadšení začalo postupně opadat až se téměř vytratilo. Z velké části na tom mají zásluhu bizarní postavy, opravdu dětinská zápletka, slabé natahované finále a hlavně neuvěřitelná chrabrost hlavního hrdiny a jeho proměna v ultra warriora, rozdavače rozumů a všeználka. Bohužel i tato Pohádka u mě zapadne mezi ostatní průměrné nevýrazné kousky typu Gaimanova Nikdykde, Endeho Nekonečného příběhu nebo už zmíněného Talismanu, za mě to chtělo přitlačit na lovecraftovské temnotě, zapracovat na postavách a ubrat fantastiky/rádoby pohádkovosti. Nesedlo mi to, ke konci už mě to ani moc nebavilo/nezajímalo, víc než lepší průměr z toho asi nevykouzlím ale je to hlavně díky zmińované první třetině a ilustracím, snad se ještě dočkám Královského počinu, léta běží neúprosně dál - 70 %... celý text

Kosmičtí křižáci 1991, Poul Anderson

První román z knižní řady Poutník je pardoií na dokonalou křížovou výpravu vedenou sirem Rogerem a jeho vazaly včetně nadaného Božího sluhy mnicha Parvuse. Tažení se ovšem neodhrává v okolí Svaté Země, ale několik set světelných let od rodné hroudy na palubě mimozemské kolonizující kosmické lodi, kterou si chrabří Angličané po zlikvidování posádky přivlastnili jako kořist. Jediný přeživší Alijén, považovaný za zplozence pekla, si po pár dnech zajetí a intenzivnímu kurzu s mnichem osvojí latinu a je sirem Rogerem donucen nakopnout vrtule lodi a vytáhnout proti Francouzům. Leč mazaný ufoun nasměruje loď na domovskou planetu Tharaxion, kde doufá, že Britové dostanu zaslouženou odplatu. Budou stačit meče, luky a hrubá síla proto plazmovým zbraním v galaktickém souboji ? Oceňuji výborný nápad, který ale mohl být využit o dost lépe a vyýživněji, dokážu si představit daleko víc vtipu a absurdit ve stylu bandy Monty Pythonova cirkusu říznutého Červeným trpaslíkem - 60 %... celý text

Rok vdovou 2007, John Irving

To, že je Irving specifickým, zvláštním autorem už jsem si zvyknul a svým způsobem mě jeho styl baví, v dramatických scénách a mezilidských vztazích a propletencích je silný podobně třeba jako David Mitchell. Rok vdovou je typem knížky, která mě místy baví, místy se těžce prokousávám přes vatu, přesto pořád ve mě vítězí zvědavost, kam to autor chce dotáhnout. Zejména první třetina věnovaná především Eddiemu, Marion a Tedovi byla hodně povedená, životní cesta dospělé, vztahově nejisté až uťápnuté autorky Rút byla slabší, včetně pro mě její nepochopitelné touhy napsat román s epizodkou v prostředí typických Amsterodamských výkladních skříní. Poslední třetina byla zase trochu silnější, i když tak nějak vše směřovalo k očekávaným událostem v životech všech hlavních postav. Z těch třech kousků, co jsem od Irvinga četl, mi přijde, že tento budou mít v oblibě hlavně ženy středního věku, ale nepopírám, že autor je skvělý vypraveč, když jsem u toho objemného příběhu vydržel až do konce ač nejsem cílovka, silný průměr - 65 %... celý text

U ctitelů ďábla 1930, Karel May

Jak je psáno v anotaci, jedná se o sloučení závěrečné části prvního dílu série Ve Stínu Padišáha - Pouští a necelé třetiny dílu druhého - Divokým Kurdistánem - komentáře k jednotlivým dílům jsem psal k výše zmíněným samostatným knihám - 50 %... celý text