Clivicus přečtené 163

12 pravidel pro život. Protilátka proti chaosu 2019, Jordan B. Peterson

(Přečetl jsem v angličtině.) Před čtením této knihy jsem již autora a jeho myšlenky dobře znal skrze youtube. Je to vlastně konzervativec, ačkoli taký název pro sebe poněkud zapírá, nazývaje se klasickým liberálem (což je v dněsním měřítku, co si budeme nalhávat, konzervatismus). --12 pravidel pro život-- je vlastně shrnutí předešlého díla --Maps of meaning: the architecture of belief--, v němž se pokouší spojit neuropsychologii, literaturu, náboženství a mytologii. V oné předešlé knize zkoumá význam starých příběhů, mýtů a legend, v nichž vidí moralitu tehdejších lidí a jejich vnímaní světa skrze onu moralitu. V --12 pravidlech pro život-- bere to, čeho nabyl v Maps of meaning, a svařil to do celku užitečného pro současného člověka, jenž v starých biblických příbězích a mesopotámských fábulích vidí jen primitivnost a tupost. Jordan Peterson tu dokázal vzít to, co západní civilizace nashromážďovala za všeho svého bytí, a doslova nám to vysvětlit. Pro něj je judeo-křesťanský etos základem naší civilizace, jejíž úspěch a blahobyt jest přičíst právě této etice, čerpané zejména z bible. Co je v této knize napsáno, není ,,nesrozumitelné mudrování a žvanění", ale upřímný vhled do způsobu žití, který přináší opravdové štěstí svému nositeli (ne ovšem to štěstí marné a nic nosné, o čemž J. Peterson bděle pojednává). Těch, kteří dílo proklínají pro autorova politická stanoviska, je mi věru líto, snad si někdy v životě uvědomí svou tupou zatvrzelost. Doporučuji celým svým duchem i tělem.... celý text

Husitská kronika 2020, Ondřej z Řezna

Musím říci, že mne bohužel tato dvě díla Ondřeje z Řezna velmi zklamala. V předmluvě jsme zpraveni o výtečnosti Ondřeje z Řezna coby historika a kronikáře. Bezesporu mu nelze upřít jeho um a klady, zjevné např. když opravuje vlastní chyby ve svých spisech a když shromažďuje cennou historickou látku. Jeho Husitská kronika však nic nového ani užitečného nepřináší, jsouc pouhou kompilací stohu dopisů, nařízení a statut sem tam doplněného krátkými a řídkými zprávami. Slouží-li dopisy jako kostra kroniky, tak já vidím pouze kostru. Z Dialogu o českém kacířství jsem měl větší naděje, ale spíše jsem z něho byl ještě více zklamán, protože tento dialog je vlastně jen shrnutím předešlé kroniky. Doufal jsem, že se dialog více zabude do teologických argumentů, ale spíše jsou to mělké a krátké námitky ke čtyřem artikulům pražským. Oceňuji dobrý překlad.... celý text

Španělská občanská válka 2004, Antony Beevor

Knihu jsem si pořídil v angličtině, dle čehož také hodnotím. Bezvadný, čtivý a jasný výklad španělské občanské války. Historik A. Beevor tu důkladně rozjímá účely, ideologie a soudružnost (a nesoudružnost) obého stran. Vylíčením všech podstatných složek války se tu díky téhle skvělé knize čtenář o španělské občanské válce doví nespočet faktů. Nutné čtení pro tuto etapu.... celý text

Sofistés 2009, Platón

Plně souhlasím s paní Jass o náročnosti a těžkosti tohoto dialogu. Zde jest člověku pilně slova rozjímat než jen s ními jít. Tato rozmluva se jistě musí přečíst vícekrat, aby člověk zvěděl, kdo to vlastně je ten sofista. Nyní si však má mysl zaslouží řádný odpočinek. Už rozumím, proč v Platónových dialozích ten druhý vždy spíše tomu prvému mluvnějšímu většinu odkývá a s ním souhlasí. Toto filosofické dílo vskutku dochází pěti hvězdiček pro tíhu a hloubku tak těžko dosažitelnou.... celý text

Proti všem 1951, Alois Jirásek

Jiráskův povedený román libě popisuje rané husitské války, ladně propojuje tři děje zároveň, z nichž každý zhruba symbolizuje tři proudy v husitských válkách (věrní Římu, radikální a umírnění). Všechny děje nakonec splynou v jeden konec. Nesmím zapomenout na harmonický popis prostředí, hlavně řek, lesů, luk i hořících kostelů. Na místech, kde chtěl Jirásek čtenářům nahnat husí kůži, to zdárně svou slohovou obratností svedl. Vždy žasnu nad schopností historických románů občas vyjádřit cosi naučnou literaturou nevýslovného, touto knihou bezesporu demonstrováno. Žádné postavy mě nikdy neznudily, i přestože jsem, jsa milovník historie, mnohdy tušil, co jak proběhne a kterým směrem se děj řítí. Aloise Jiráska bychom si měli vážit a cenit, byť si do dějin druhdy přimalovával.... celý text

Filébos 2012, Platón

Rozmluva mezi Sókratem a Prótarchem, která tu nese název jedince nejnečinnějšího, je na mysl obtížná. Líbí se mi, že Platón (tu Sókratés) zcela slast neodsuzuje ani rozumovost nerozumně nevyvyšuje, nýbrž nachází v obou část celku. Připomíná život pouze rozumový a slastný, vida v obou nedokonalosti a nelady. I přesto, že se dokonalý život skládá ze slasti i rozumovosti, to, nikoli ono, drží nadále převahu, jsouc blíže pravdy a čistoty, mezitímco slast je dobrá pouze v čistých formách, tkvících v duši než v těle. Opravdu čtivý a k myšlení ženoucí dialog.... celý text

Matka kopce 1980, Marie Kubátová

Zpráva, kterou nám chtěla M. Kubatová sdělit skrze tento příběh, se těžko chápe. Klíč ku pochopení nám je, domnívám se, krakonošování a Anežčiny zákony. Dle těchto obyčejů se řídí onen svět, v který vstoupil protagonista a ke kterému lnul právě pro ony obyčeje, v nichž nachází cosi doma chybějícího.... celý text

Krvavá předehra: Španělská občanská válka a zahraniční intervence 1936–1939 2021, Roman Cílek

Nejen, že autor není s to zřít dějiny nezaujatě, nýbrž ani psát literaturu faktu nedokáže. K prvé výtce dodám jen, že kniha je, jako by ji psal bolševický republikán z oněch dob, ovšem i ten by snad znal rozdíl mezi historií a historickým románem. Místo, aby autor položil dějinné souvislosti, předpoklady války a politickou atmosféru ku pochopení oné války, nás zabaluje do minuciózních případů, jejichž účelem je pouhé napětí čtenáře k jeho románu. Tato kniha není hodna čtení lidí, kteří ctí opravdovou literaturu naučnou a ne tenhle blivajs.... celý text

Ciceróna řeči za básníka Archiu a za Milona 1891, Marcus Tullius Cicero

O obraně Archia; Cicero předkládá hájení s hlediska právního velmi strohé a tak říkajíc sečné. Upozorňuje v něm na čirou skutečnost, že úřední listiny v Herakleji Achia nezachycují proto, že byly během války spáleny. Archiovu nepřítomnost při sčítaní lidu římského zdůvodňuje jeho účastí na vojenských výpravách Lucullových. Dodává i pár jiných dokladů jeho sepětí s Římem. Jádro však celého hájení je vychvalování poesie a literatury a zejména jejích tvůrců, neboli básníků. Vůbec se diví nad váháním poroty, vždyť se jedná o vzdělaného basníka. Cicero přede všemi zpytuje svědomí, že si ve volném čase čte literaturu, že ho to žene vpřed. Uznává, že čtení jen pro čtení je marnost a ztráta času. Pro Cicerona jsou (dobří) básníci obdařeni jakousi boží jiskrou, kterou sejí do svých básní. Obzvláště pro obranu římského občanství svého klienta vyvyšuje Archia za ta jeho díla, která oslavují činnost Říma. Při čtení této obrany člověk zapomene, že to je hájení, jsa jakoby vnořen do filosofické úvahy. Nad jedním moudrem jsem se musil pozastavit: Neque enim est hoc dissimulandum (quod obscurari non potest) sed prae nobisferendum: trahimur omnesstudio laudis, et optimus quisque maxime gloria ducitur. Ipsi illi philosophi, etiam in eis libellis quos de contemnenda gloria scribunt, nomen suum inscribunt: in eo ipso, in quo praedicationem nobilitatemque despiciunt, praedicari de se ac nominari volunt. O obraně Milona; Je dle mne slabší než jiné řeči, Cicero v nich zní trochu žebravě až zoufale. Argumenty má ovšem silné, že se divím nad uznáním Milonovy viny. Mnohdy se obrací k senátu, připomínaje, že bez Milonových činů by nebylo takové blaho. Lze cítit zášť Ciceronovu vůči Clodiovi, na němž nezapomíná připomínat, kromě jiných četných neřestí, jeho krvesmilství.... celý text

Čtvero řečí Katillinských 1874, Marcus Tullius Cicero

Smekám Ciceronovi za odhalení spiknutí takého rázu a jeho horlivosti, kterou lze cítit v čtveru řečí Katillinských. Dnes je těžké uvědomit si váhu Ciceronova činu, kterým obrátil zločinné touhy po zničení Říma v prach. Jeho řeči jsou tu souvislé a jednoduché, že nikdy se v nich nedá zmotat.... celý text

Ciceronova řeč o velitelství Gnæa Pompeja, čili, Za návrh Maniliův 1872, Marcus Tullius Cicero

Ciceronovo řečnictví jest umění, jež k nám zaléhá až podnes. V řeči o Gnaeovo velitelství jednoduše podává sled nedávných událostí týkajících se válečných konfliktů Říma a připomíná shromáždění lidu, že takou pohanu musil nést Řím, dokud nebyl povýšen onen Gnaeus Pompeius do generálského postu, jehož přesvědčivě vyvyšuje jeho zásluhami a nečekaným vzestupem, ve světě vůbec nevídaném. Vybízí přítomné, aby dbali slávy a dobra impéria, že jediný Gnaeus jest s to zachránit situaci na východě. Výmluvnost Ciceronovy mluvy je uměním vskutku vznešeným.... celý text

Temno 1946, Alois Jirásek

Opravdu jsem z Temna zklamán. Od Jiráska jsem četl Proti Všem, které mě velmi zajalo a četlo se dobře. Proti Všem a Temno mají podobnou stavbu; pár nesouvisících dějů se v průběhu potkají a zasahují se. Člověk tedy čeká, že se všechny proudy příběhu některak projeví, což se v Proti Všem dle mne povedlo Jiráskovi skvěle, leč tady... Už v třetí čtvrtině knihy mně bylo jedno osudu asi půlky postav, jejichž role v knize jsou srovnatelná s automaty v naší době, stojící v pozadí. Pro počet stránek tohoto díla jsem čekal jakési opus magnum, ale dvě třetiny jsou prostě vycpávky. Některé chvíle v knize člověka vskutku napnou a napruží, ale děj vždy pokračuje tuze nudně. Ani konec samotné knihy není zajímavý. Já se vlastně nadále ptám, kde je ta zápletka? Od A. Jiráska bych doporučil jiná díla.... celý text

Husitství a husité 2019, Petr Čornej

Od šestnácti studií jsem čekal spíše krátké výklady a bádání o okrajových tématech, leč obsah byl zcela jiný, začež musím říci, že tato Čornejova kniha daleko přesahuje průměrnost jiných děl. P. Čornej do stěžejních témat vnáší jasnost, vymycuje mýty a báje, ačkoli jak je zdůrazňováno, každý je sevřen svou dobou nejsa proto s to uchopit dějiny v čirosti, beze lží a klamů. Jeho dílka tu pobízejí čtenáře k hlubšímu jádru věci, zejména u interpretace husitství pozdějšími pokoleními, u kterých Čornej druhdy neváhá vytýkat zjevné kazy. Doporučuji každému, kdož je milovný dějezpytu.... celý text

Král Jan 2009, William Shakespeare

Král Jan není zrovna nejoblíbenější ze Shakespearových dramat, ale na druhou stranu, ačkoli je děj poněkud slabý, je tu promíšen humor a tragédie vskutku čtivě. Čta nikdy jsem si v duchu neřekl: ,,Probůh, kdy se to už skončí.", nýbrž jsem vždy zajat dramatem toužil po pokračování.... celý text

Kytice 2014, Karel Jaromír Erben

Dostatek slov a řečí tu vychválil Kytici, tudíž mi nezbývá nežli sem připnout pět blysknavých hvězd a jistotně říci, že naše poesie se bezesporu má čím chlubit.... celý text

Máj 2002, Karel Hynek Mácha

Těžko popsat dojmy z přečtení Máje, zdali je tato báseň dobrá, či špatná. Již sama nerozhodnost nás nutí zvážit dokonce i jednotlivá písmena. Popis přírodního děje vůkol, třebaže zabírá většinu veršů, zdá se mi druhotný proti samomluvám a pocitům Vilémovým. Právě hloubka Vilémova přemýšlení a žalu mě vybízí k uznání důvtipu tohoto díla.... celý text

Válečný deník 2022, George Orwell (p)

Vidět válku těmahle očima se nenaskýtá každý den. Je zajímavé, jak si na válku všichni v Londýně takřka zvykli. Se zálibou jsem četl detektivní činnost Orwella, kterak mnohé noviny zkoumal a mnohých lidí se vyptával, z čehož lze utvrdit Orwellovu horoucí touhu po pravdě. Jednou nevýhodou pro nás čtenáře je, že Orwell svůj deník nepsal pro nás, nýbrž pro sebe (tak trochu definice deníku), tudíž nám nezbývá než ob stránku se naklánět do poznámkového aparátu, abychom měli alespoň nějaké plytké ponětí o tom politikovi, o tamtom ministrovi a o oněch novinách, tj. o okolnestoch Orwellovi samozřejmých. (spoiler) - Nečekal jsem, že narazím na Lidice.... celý text

Stručné dějiny Prahy 1983, František Palacký

Velmi stručné, až přestrohé, dějiny Prahy. F. Palacký zachycuje věru to podstatné. Hodnotné na této knize jsou však obrázky a rytiny.

Osudy dobrého vojáka Švejka 3. a 4. díl 1971, Jaroslav Hašek

První i druhý díl oplývaly svérázným humorem, jehož značnou absencí tato poslední kniha, třeba jinak dobrá, nedosahuje umu předchozích dílů.

Ptáci a jiné povídky 1991, Daphne du Maurier