Clivicus
přečtené 163
Milión
1989,
Marco Polo
K Miliónu jsem pojal jiný názor, když jsem na konci v doslovu zjistil, že Marko Polo své dílo zamýšlel spíše jako obchodní příručku než poutavý cestopis. K údajům pro překupníky nezbytným připojil Polův spoluvězeň Rusticello mnoho poutavých zvláštností ciziny, na něž se jistě se zájmem vyptával. Ať tedy hodnotíme literární úroveň jakkoli, jde stejně o zkušenosti a zážitky úctyhodného benátského kupce.... celý text
Jak umírá demokracie
2018,
Steven Levitsky
Autoři správně postřehli vzestup krajní pravice v USA, ale vůbec se nezastavili a nezeptali, proč to tak je. To je asi hlavní vada knihy, že zcela opomíjí nátlak krajního liberalismus a progresivismu a jeho celospolečenské dopady nutící podobný jev na opačném konci politického spektra. Kdy jindy se přece nejhlasitěji ozývají konservativci, než kdy se ve společnosti rodí nové a nejisté (z jejich pohledu pochybné) věci? Stejného závěru by mohli dojít i při zkoumání Hitlerova vzestupu (nebo vůbec kdejakého fašismu v Evropě). Z toho plyne dvojí nutnost pro levici i pravici, aby si jedni i druzí uvědomili, že demokratické hodnoty je s protější stranou pojí více než ideologická příbuznost s krajními kolegy.... celý text
Psohlavci
1951,
Alois Jirásek
V –Psohlavcích– se sem tam najdou od Jiráska prvky středověké legendy, k nimž snad Jiráska podnítily řeči oné stařeny na statku Kozinově: Já jen vím tulik, že Kozina bul nevinně hutracenej ha že je svatým. Lamminger je zlomyslný a úkazem toho je, jak moc ho dráždí Kozina než třeba Přibek nebo Čtverák. Vždyť tito byli nejvzpurnější a nejbojechtivější. Tito přece rozdmýchali krveprolití a bouři odporu, kdežto Jan Kozina hájil práv chodských svým slovem. Ale právě proto byl Kozina o to více hořký pro Lammingera než bojechtivci. Vzpouru tělesnou je totiž snadné přemoci, ale pravdomluvného nelze ubít, neboť podstata Kozinova odporu nebyla tělesná, nýbrž mravní. A to je tak krásně vyvedeno v Lammingerově smrti, kterou si sám přivolal a které nemohl uniknout, protože ji vlastně nikdy neporazil. Kdyby první polovina knihy byla vyvedana trochu záživněji, nezdržel bych se dát pět hvězdiček.... celý text
Dvě věci mě zaujaly: 1, 286d-287a Platón právě stanovil dva druhy měření, a to relativní (v porovnání s něčím jiným) a absolutní (poměr ku pravé míře), což využil k výkladu a nadbytečné délce řeči. Tvrzení tu v kratší podobě otisknu ,,..A co se týče vhodné délky pro řešení otázky, jak bychom ji rozřešili co nejsnáze a nejrychleji, to rozum přikazuje klást až na druhé místo, kdežto sám postup, při kterém dělíme podle pojmových druhů [tj. při kterém řešíme]. A také jestliže úvaha musí být dlouhá, aby učinila posluchače lepším zkoumatelem, máme usilovat o takovou a nijak se nepohoršovat nad její délkou, a podobně, jestliže je potřebí kratší. A jestliže by někdo káral délky řečí a nebyl spokojen všelikým obcházením, takového nemáme podle příkazu rozumu jen tak pustit,... nýbrž máme pokládat za jeho povinnost, aby ukázal, že kratší řeči by udělaly účastníky lepšími dialektiky [rozuměj řešiteli]" Zdá se mi, že Platón zde vymezil Occamovu břitvu z druhého konce. Totiž Occamova břitva radí volit to řešení, které vyžaduje nejméně předpokladů, avšak Platón zde klade týž princip z druhého kraje, totiž radí, aby řešení mělo náležitou délku, je-li jí třeba, pakliže jí nepotřebuje, ať se nepřidává. Obě rady jsou v podstatě totéž, ono zavrhuje nadbytek, toto nedostatek, avšak obě z principu, že postup při řešení má přednost před délkou. 2, Ke konci Politik tedy nesoudí, ale dává zákony, neválčí, ale volí mezi válkou a mírem. Není soudcem ani vojevůdcem, ale sám tyto činitele řídí. Zároveň, podoben jsa tkadlci, musí ve své obci správně mísit ctnosti protivné. Jako příklad si Platón zvolil (ne ledabyle) statečnost a uměřenost, obě jsou ctnosti, ale coby vlastnosti si docela protiví, neboť statečný člověk je smělý a prudký, kdežto uměřený je rozvážný a neunáhlený. Tyto ctnosti se samy o sobě stáčejí ke krajnostem, ze statečnosti se stává šílenost a nezřízenost, z uměřenosti zaostalost a ochromení. Je politikovým dílem, aby obě tyto ctnosti rovnoměrně vážil a v obci stvrzoval, jelikož vespolek jsou nejzdařilejší. Ale proč si Platón vybral zrovna tyto dvě vlastnosti a co mají společného s řízením obce? Tuším, že Platón chtěl jaksi statečností vyjádřit liberalismus a uměřeností konservatismus. Vyplývá to už z poznámky, že ,,uměření zachovávají", a také z podobnosti těchto vlastností těmto tendencím, jež dnes nazývamé konservatismus a liberalismus, zachovávat staré a zavádět nové. Platón by tak vystihl rovnováhu státu, který z těchto povah (tendencí) to nejlepší.... celý text
Theaitétos
1995,
Platón
Největším svízelem k vymezení vědění je, že bývá nutno a priori přijmout nějakou definici aspektu vědění, čímž však opět vyvstává problém o vědění a tím pádem se rozmluva obvodem kružnice vrací, odkud pošla. Divím se, že se Sókrates (tedy Platónův mluvčí) nikdy neodvolal k ideám, tedy k Platónově ústřední teorii ve většině jeho spisů. Možná právě smlčením této své filosofie chce dokázat, že bez ní nelze zjistit, co je to vědění.... celý text
