boxas
přečtené 1270
Místa, která léčí: Čechy a Morava
2022,
Olga Krumlovská
Je to bezesporu zajímavé čtení, i když je jen a jen na vás, jestli těmto věcem "mezi nebem a zemí" věříte, či nikoliv.
Kouzlo boha Thovta - Mýty a báje starého Egypta
2018,
Jiří Tomek
Kniha je bezesporu zajímavá, jen jako by se autor nemohl rozhodnout, komu je vlastně primárně určena. Dětem? Asi ne, na to je moc suchá. Odborníkům? To asi také ne. Takže nejspíš lidem, kteří mají zájem o egyptskou mytologii v obecnější rovině. Na druhou stranu se autorovi nedá vytknout poctivá snaha shromáždit v jedné knize vše, co se o egyptské mytologii dozvěděl.... celý text
Druhý sešit směšných lásek
1965,
Milan Kundera
Definitivně vím, že Kundera není "můj šálek kávy". Knížka mě vůbec nebavila, donutila jsem se k ní jen kvůli letošní Čtenářské výzvě. Výjimku tvoří povídka Falešný autostop. Ta je skutečně dobrá.... celý text
Dokonalá lítost
2023,
Helen Fields
Heleně Fieldsové se podařilo udržet laťku dobrého napínavého čtení i v této sedmé části její Dokonalé série. Luca Callanacha i Avu Turnerovou jsme si my čtenáři už dávno oblíbili a s napětím očekáváme každý další jejich případ. Jsem ráda, že jsem se k této sérii před časem dostala, a jenom doufám, že závěr Dokonalé lítosti není vlastně vůbec žádný závěr... :-)... celý text
Druhý dech a Ďábel strážný
2013,
Philippe Pozzo di Borgo
Nejdřív jsem viděla film. Ten se mi tak líbil, že jsem se, více méně ze zvědavosti, rozhodla si informace doplnit skutečným příběhem Philippa Pozzo di Borgo. A vůbec mě to nezklamalo, ba právě naopak. Některé skutečnosti, ve filmu Nedotknutelní jen naťuknuté, do sebe zapadly. Např. jak to bylo s Philippovým zraněním, jak těžce nesl smrt své ženy, nebo co se stalo po závěrečných filmových titulcích. Philippe Pozzo di Borgo byl kvadruplegik, ochrnul v roce 1993, kdy se zranil při paraglidingu. Od té doby byl odkázán na cizí pomoc. Přesto nakonec prožil relativně dlouhý a relativně plnohodnotný život. Jasně, to že pocházel z velice bohaté aristokratické rodiny a měl dostatek peněz, to mu jistě pomohlo, ale upřímně řečeno, kdo z nás by s ním dobrovolně měnil? A kdo by si přál se o takto postiženého člověka starat? A kdo z nás ví, jak se k takovým lidem chovat? Je na místě soucit, nebo se tvářit, že o nic vlastně až tak nejde? Jeho pečovatel Abdel Yasmin Sellou neměl žádné příslušné vzdělání a ani žádnou předchozí zkušenost. Byl však přirozeně vnímavý, hluboce lidský a je i jeho zásluha, že Philippe Pozzo di Borgo zemřel teprve v červnu loňského roku. Jako kvadruplegik tedy strávil 30 let svého života. Kniha sama je důkazem toho, že i když se člověku obrátí život vzhůru nohama a tím podělaným nahoru, že jsou pořád ještě pádné důvody, proč to nezabalit a proč chytit druhý dech.... celý text
Meč krále Artuše
1995,
Mary Stewart
Merlin je jedním ze tří největších kouzelníků světové literatury - tedy společně s Gandalfem a Harry Potterem. Jeho příběhy rozhodně stojí zato si přečíst, a tak se s ním, Merlinem, seznámit. Knihy Mary Stewartové k tomu tvoří velice solidní základ.... celý text
Kouzelník Merlin
1994,
Mary Stewart
Merlin je jedním ze tří největších kouzelníků světové literatury - tedy společně s Gandalfem a Harry Potterem. Jeho příběhy rozhodně stojí zato si přečíst, a tak se s ním, Merlinem, seznámit. Knihy Mary Stewartové k tomu tvoří velice solidní základ.... celý text
Zrzavý Orm: Plavci na západ / Doma a znovu na lodi
1985,
Frans Gunnar Bengtsson
Královsky jsem se s dávnými Vikingy bavila.
Hotel
1977,
Arthur Hailey
Kniha z hotelového pravěku, chtělo by se říct. Z dob, kdy obchodní cestující psali svoje poznámky KULIČKOVÝM PEREM na ubrusy v hotelové restauraci, z dob, kdy bylo symbolem pokroku TRYSKOVÉ letadlo a kdy se nově příchozí v hotelu zapisovali na kartotéční lístky a hotel zaměstnával hned několik denních a nočních telefonistek... Ale přes všechen ten úsměvný pravěk je to kniha velmi dobře napsaná, takže vůbec nelituji toho, že jsem se k ní v rámci letošní Čtenářské výzvy vrátila. Vůbec to nebyla ztráta času!... celý text
Já u pramene jsem a žízní hynu
2009,
François Villon
Málo bylo takových skvělých básníků... A překlad Otokara Fischera můj dojem jen umocnil.
Barunka
1971,
Antonín Zápotocký
Asi první knížka, kterou jsem si kdy v životě skutečně sama přečetla. Ano, je to jistě silně tendenční, ale co na tom! Bylo mi to jedno tehdy, je mi to jedno dnes. Na půvabu této knížky se tím pro mě nic nemění. Dnešní děti mají pokojíky plné hraček a další jistě dostanou za pár týdnů na Vánoce. Většina z těchto hraček je brzo omrzí - tedy až na to jedno otřískané autíčko, nebo na tu jednu panenku, co je nemáme srdce vyhodit i v době, kdy už jsme dávno dospělí... Malou holčičku, která nadevšechno milovala svoje panenky, vyřezané z polínka, si pamatuji celý život. A určitě nejen já.... celý text
Rudý Orm: Plavci na západ
1948,
Frans Gunnar Bengtsson
Vtipné, svižné, bez politických, genderových či jakýchkoliv dalších pseudopodtónů, prostě knížka, která zaujme, pobaví a rozesměje. Mě tedy určitě! Zvlášť když se jednalo např. o Ormův (nejen) vztah k různým "pánubohům", počínaje Thorem a Ódinem, přes Alláha a Jehovu, až k Ježíši a to podle hesla: Koho chleba jíš, toho bohy vyznávej. V dnešní zmatené době vskutku osvěžující čtení.... celý text
Zlomený šíp
1969,
Elliott Arnold
Kniha je to bezesporu výjimečná, kvalitní, ale jednoduše řečeno, nebavila mě. Připadala mi zdlouhavá a nudná.
Ocelový polibek
2016,
Jeffery Deaver
Odbočky v ději, které příběh jen rozmělňují a nikam neposouvají, postavy, které s příběhem nijak nesouvisejí, zápletka tak vycucaná z prstu, že jí snad nemohl věřit ani sám autor, rádoby hlubokomyslné úvahy o smyslu života a opakovaně nekonečné čtení poznámek z tabulí (poslouchala jsem audioverzi). 5x jsem si myslela (a pak už i doufala), že se blíží konečně závěr a ono nic. Doslova. Žádná gradace, napětí, nebo dokonce nějaké překvapení, nic. Jen rozplizlý konec, který vyšuměl jaksi do ztracena. Tak tohle se Jeffery Deaverovi nepovedlo. Umí to mnohem líp!... celý text
Zloba
2016,
Chris Carter
Autor má velice slibný "nástup". To že téměř od samého začátku víme, jak jsou karty rozdány, vůbec ještě neznamená, že by kniha postrádala napětí. Až potud tedy vše v pořádku...ale pak se to tak nějak začne kazit. Násilí, brutalita, sadismus atd., to všechno je v příbězích Roberta Huntera bohužel běžné a čtenář Carterových knih s tím víceméně počítá, zde mi ovšem vadily např. časté (zbytečné) odbočky v ději, které příběh nikam nijak neposouvají, a obávám se, že vznikly hlavně proto, aby měla kniha dostatečný počet stran. Mám na mysli např. exkurz do minulosti agentky FBI, která tu s Robertem Hunterem tvoří dvojici. Kam dlouhé povídání o ní a jejím dětství děj posunulo? Knihu jsem poslouchala. A to byl můj další problém. Někdo tu v komentářích označil přednes Jakuba Saice jako geniální. Pro mě naopak zásadní mínus. Po všech těch příbězích Roberta Huntera, které namluvil, nemůžu už jeho neustálé funění do mikrofonu ani slyšet. A ještě jeden drobný postřeh: já se v tom tedy až tak nevyznám, ale může mi někdo vysvětlit, kde se v polorozpadlém domě kdesi hluboko v lesích, předaleko od civilizace, o který se nikdo nestará, kde se tam vzala elektřina? Nebo na co tedy ten kamerový systém a všechny ty žárovky fungují?... celý text