asodomkova
přečtené 247
Sběratel motýlů
2017,
Dot Hutchison
Z knihy jsem byla zprvu nadšená. Bylo to zvrácené, bylo to napínavé a nedalo se od ní odtrhnout. Dokud jsem se nedostala ke konci, byla jsem z knihy unesená. Ten konec nebyl zrovna vydařený. Autorka se snažila nutně pospojovat všechny souvislosti, až z toho vzniklo něco naprosto nereálného. To mě celkem zklamalo, jinak za mě bomba.... celý text
Odvrácená tvář lásky
2016,
Colleen Hoover
Autorku jsem si dost oblíbila, díky tématům, o kterých píše. V předešlých knihách, které jsem od ní četla, nasadila laťku opravdu hodně vysoko. Tímto nechci říct, že by pro mě kniha byla zklamáním, to vůbec. Jen jsem chtěla vyjádřit, že se jejím jiným knihám nemůže vůbec rovnat. Děj byl relatvně předvídatelný, ale časové prolínání z Milesovy minulosti mě popohánělo číst dál. Stala se z toho taková příjemná oddechovka.... celý text
Luna a ryba
2019,
Lisa Aisato
Sice už nejsem dítě, ale kniha se mi neskutečně líbila. Ty ilustrace jsou absolutně bombastické. Četla jsem to se svou malou sestřenicí, a i když jsem si myslela, že se těch ilustrací bude trochu bát, tak z knihy byla taky nadšená.... celý text
Sněží, sněží...
2015,
Lauren Myracle
Bylo to vyloženě romantické YA čtení, v které jsem doufala, že mě osloví víc, než se stalo. Přijde mi, že všechno šlo hladce, dokud nedošlo na poslední příběh. Tak nějak v průběhu celé knihy mi vůbec nesedly postavy (některé z nich mě teda mimořádně štvaly). Příběh byl takový spíš o ničem než o něčem. Abych nebyla jen negativní, líbila se mi ale propletenost příběhů, která tomu tak nějak dodávala na zajímavosti. Dějem jsem se vyloženě nepřekousávala, i když jsem se tak úplně nezačetla. Trochu jsem doufala v něco lepšího, když je jedním z autorů John Green.... celý text
Pět neděl v baloně
2013,
Jules Verne
Moje první Verneovka a musím říct, že se nestíhám divit, jak neskutečně mě kniha chytla. Akce se střídala s popisem v příjemných rozestupech, ale zároveň nemůžu říct, že by se v knize nic nedělo. Je přímo nabytá různými dobrodružstvími. Postavy mi přirostly k srdci (hlavně Joe). Bylo to vtipné, napínavé, pochmurné a radostné. Ze začátku jsem se musela asi 50 stranami celkem přemáhat a zvykat si na starý jazyk, ale poté, jak jsem ten začátek překonala už to šlo samo a kniha mě vtahla do děje. Jsem spokojená. Je to přesně to co jsem od toho čekala.... celý text
Sedm rozchodů Amy a Craiga
2020,
Don Zolidis
2,5* Dlouho jsem přemýšlela nad tím, jak bych toto dílo ohodnotila a nakonec jsem se nedokázala rozhodnout a hodnotím 2,5 hvězdičkami. Kniha byla vtipná, to bezpochyby. Častokrát jsem se zasmála nahlas a spoustu vtipných hlášek mi leží v hlavě doteď. Pokud si myslíte, že budete ale číst něco převratného, tak to ne. Kniha je přesně o tom, co nese v nazvu a děj se nějak speciálně nevyvíjí. Postavy do toho moc taky nepřinesly, převážně mě štvaly. Kaitlyn mě štvala, její otec mě štval a Amy mě nejen štvala, ale přišla mi jako velmi labilní jedinec, který mění názor každých pět sekund. Craig nebyl špatná postava. Na něm se mi asi nejvíc líbilo to, jaký to byl nerd a že byl zažraný do ruské literatury. Byl dokonce i dost rozumný a převážně cením toho, co udělal. Nejlepší postava byla asi Groash, s tím jsem i ve spoustě věcí souhlasila a působila na mě nejlépe. Co z mé strany na knize dost přidalo bylo zařazení do geekovského prostředí, Dračí doupě a tuna komixů. I přiřazení v čase bylo příjemné. Zkrátka a dobře, bylo to dobré, zasmála jsem se, ale není to nic světoborného a už vůbec nic co bych četla znovu. Pokud avšak vydá autor nějakou novou knihu, ráda si ji přečtu, celkem mi sedl jeho styl psaní.... celý text
Na západní frontě klid
1967,
Erich Maria Remarque (p)
Moje první kniha od Remarqua a jsem z ní absolutně odvařená. Četlo se to úplně samo a ten děj byl tak skvělý, až z toho mrazilo. Je to krátké a myslím, že by si to měl přečíst každý z nás. + Rozhodně to nebyla moje poslední kniha od Remarqua.... celý text
Dvůr křídel a zmaru
2018,
Sarah J. Maas
Naprosto jsem se do této série zamilovala. Sice některé věci opravdu nedávají smysl, ale mě to vůbec nevadí, sama jsem nelogická. A ano, jak už tu zaznělo, hlavní hrdinka je v některých ohledech úplně blbá, ale to tak nějakým zázračným způsobem prostě k té knížce patří, i když mě někdy vážně štve, patří to tam. Ale dost kritiky. Tato série je jedna z mých oblíbených, tak proč ji pořád tak kritizovat? Miluju napínavost a to, jak spisovatelka dokonale dokáže vtáhnout do děje. To se pak stane, že hltáte stránky jednu za druhou aniž by jste si dokázali všimnout, že i přes to velké množství stránek se blížíte ke konci. Když se to stane, vždycky začnu litovat, že je to tak krátký. Zní to celkem vtipně když knížka má 720 stránek. Ale pokud nějaké čtenáře už na začátku odradil počet stránek, tak úplně zbytečně. Možná se na začátku a v nějakých částech knihy budete překousávat, ale pak to půjde úplně samo. Strašně moc se těším na další díl a určitě se chystám přečíst i doplňkový díl.... celý text
