Ani832
přečtené 154
Máj
2002,
Karel Hynek Mácha
Máj mě poměrně mile překvapil, nečekala jsem, že se mi bude tak líbit - možná to bylo ovlivněno tím, že jsem nejdřív viděla film a z toho jsem nebyla ani trochu nadšená. Chvílemi mi atmosférou i verši trochu připomínal Kytici, kterou mám moc ráda. Pokud bych ale tato dvě díla měla porovnat, tak by u mě zvítězil Erben. Jedná se sice o krátkou skladbou, ale dokáže toho na málo stranách hodně odvyprávět. To je zapříčiněno mimo jiné tím, že se jde rovnou k věci bez velkého (a zbytečného) okecávání. Příběh si čtenáře umí udržet, hezky plyne, použitý jazyk je nenáročný a celková atmosféra je výborná, temnější. Mácha spojuje romantiku s něčím, co se téměř blíží hororu a tato kombinace velmi dobře funguje. Mé celkové dojmy z Máje jsou pozitivní a určitě by mi nevadilo si ho přečíst znovu.... celý text
Baskervillský pes
2016,
Arthur Conan Doyle
Baskervillský pes je asi nejznámější a nejopěvovanější knihou se Sherlockem Holmesem. I přes obří očekávání mě nezklamala a její čtení jsem si extrémně užila. Prostředí vřesoviště/blat dodává detektivce tajemnou atmosféru, jako dělanou pro podzimní upršený den pod dekou. Zmiňovaná atmosféra příběhu dodává hodně, máte pocit, jako byste tam stáli a cítili přicházející mlhu. Jedinou výtku mám k malému množství podezřelých, jelikož potom nebylo těžké uhodnout, kdo se za psem skrývá. Nicméně děj se z většiny odehrává na relativně malé vesnici, v podstatě na samotě, takže větší množství postav by úplně nedávalo smysl. Určitě se pustím do všech třech dalších novel s Holmesem, možná pak přijdou na řadu i povídky.... celý text
Vražda v hotelu Sacher
2020,
Beate Maxian
Od téhle detektivky jsem toho moc nečekala, a asi byste neměli ani vy. Příběh mě příliš nebavil, chybělo napětí a můj zájem o rozuzlení prakticky neexistoval. Poměrně atraktivním je prostředí Vídně, hotelu Sacher a cukrářství, nicméně nedokáže zachránit chvílemi se táhnoucí a celkem nudný děj. Vraha jsem tipla někdy ke konci, takže jsem měla radost, že jsem to alespoň jednou dokázala uhodnout. Nejedná se o odpad ani o skvost; do týdne si ale už nevzpomenete, že jste něco takového četli.... celý text
Vraždy s monogramem
2014,
Sophie Hannah
Po případu s Poirotem napsaném po smrti Agathy Christie jsem sáhla omylem, ale řekla jsem si, že za zkoušku nic nedám. Sophie Hannah do příběhu přidává absolutně nemožného a nekompetentního detektiva Catchpoola, který je hlavní postavou, přičemž je vám celou dobu divné, jak je možné, že ještě pořád pracuje u Scotland Yardu, když není schopný nic vyřešit. Případ začíná tím, že se v hotelu najdou tři mrtvá těla. Co udělá Catchpool, když ho pošlou na místo činu? Přijde tam a udělá se mu blbě, tak to odloží a jde do hospody. Nikomu o tom samozřejmě neřekne a nechá to být. Když začne případ konečně řešit, vůbec mu to nejde, a nebýt Poirota, který udělá všechnu práci za něj, by ho v životě neuzavřel. Poirot se chová v zásadě tak, jako v knihách od Christie, i když pořád působí jako jeho parodie. Zkrátka jde z příběhu hrozně cítit, že to není ono. Celkově z Vražd s monogramem nejsem nijak zvlášť nadšená, ale ani vyloženě zklamaná. Solidní, ale nepotřebná kniha o Poirotovi.... celý text
Zázračný úklid - pořádek jednou provždy
2015,
Marie Kondo
Z téhle knihy si odnesete pár základních zásad: - protřídit, pak uklidit - zbavit se blbostí (nečekaně) - dát každé věci svoje místo - dělá vám to radost? ne? tak se toho zbavte! atd. atd. V podstatě máte udělat obrovský úklid a protřídit všechno, co vlastníte, a to vám bude stačit udělat jednou v životě. Někdy až se odhodlám a budu na to mít dost sil, tak ten úklid zrealizuji. Momentálně ale nemůžu posoudit, jestli metoda funguje. Jediným minusem je zbytečná délka poselství by se dalo shrnout na cca padesáti stranách, a ne to natáhnout na 192. Nachází se tam šíleně omáčky a text by si opravdu zasloužil proškrtat. Dost věcí se také zbytečně neustále opakuje. Jinak doporučuji, nakopne vás k úklidu a řekne hodně pravd, které si dost možná nedokážete přiznat.... celý text
Velký Gatsby
2019,
Francis Scott Fitzgerald
I přesto, že se jedná o poměrně útlou záležitost (160 stran), nečte se nejjednodušeji, hlavně ze začátku. Nejdřív je kniha spíš popisná, atmosférická a člověk se musí na četbu dost soustředit, ale pak přijde kapitola sedm a najednou se tam toho začne dost dít. Začínají se rozplétat tajemství a příběh nabírá spád. Žádná z postav není vyloženě sympatická, všechny mají svoje vady a dost možná si neoblíbíte ani jednu. Asi už k tomu nemám bez spoilerů co dodat, bylo to fajn čtení, ale zároveň ne něco, z čeho bych si vyloženě sedla na zadek. Nicméně to drama jsem si dost užila.... celý text