a.r.nick přečtené 134

Dnešek není naposled 2017, Elan Mastai

Za mě byla tahle knížka příjemným překvapením. O cestování časem jsem toho už četl hodně, přesto tenhle román byl něčím zase originální a jiný, nápaditý, promyšlený... Prostě ani chvilku jsem se nenudil. Mohly za to podle mě i ty kratší kapitoly, dávaly už tak napínavému ději spád... Nebyla to ale jenom čistě technická sci-fi, bylo v tom i něco psychologického, k zamyšlení se. Na to, že jde o debut autora, tak za mě opravdu maximální spokojenost, nemám co vytknout, a těším se, co napíše dalšího! :-)... celý text

Temný les 2017, Liou Cch'-sin

První půlka byla hodně vojensko-politická, připomnělo mi to Endera (ty pokročilejší díly); např. cituju: "Máme se plně soustředit na eskapismus. Pán je přesvědčen, že v porovnání s triumfalismem je defétismus nebezpečnější." Ale v druhé půlce, když se hlavní hrdinové probudili v budoucnosti, se mi moc líbil ten popis toho budoucího světa, ten kontrast mezi minulostí a budoucností - a nejen co se týče technických vymožeností, ale i v myšlení lidí, v jejich pohledech na život a do budoucna... A právě to mě na tom bavilo. I to, jak se ty nálady a naděje měnily v souvislosti s tím, co se dělo, a jak byli někteří naivní a někteří naopak prozíraví... Ta druhá půlka prostě nabrala spád a byla opravdu napínavá. A taky mi přišla zajímavá ta filozofie "temného lesa" ve vesmíru (že civilizace chtějí především přežít - a to je tedy důvod jejich "temnosti" v chování vůči jiným civilizacím). Celkově můj dojem z druhého dílu vystihuje citát ze str. 565: "Kurva. To je... fakt temné." :-)... celý text

Bludiště odrazů 2007, Sergej Lukjaněnko

Jako základ k zamyšlení pěkné, ale někdy jsem se v tom ztrácel - už to přepínání mezi více světy, navíc ti hrdinové tam měli i různá jména a různé podoby... Některé úvahy těch hrdinů už na mě byly příliš a ani jsem je vlastně rozmotávat nechtěl. Stačilo mi ale i to, co jsem si odnesl. ("Kdo je to člověk? Prostý, opravdový člověk?" "Víš, ono to musí být v nás. Pro mě jsi člověk, protože... jsem chtěl být tvým přítelem.")... celý text

Člověk nula 2020, Anna Starobiněc

Do knihy bylo trochu těžší se začíst, protože vždy je zde vyprávěn nějaký děj a teprve poté je jakoby zpětně vysvětlován. Některé věci mi díky tomu asi úplně utekly ;-). I tak mě to ale hodně bavilo - a to především kvůli tomu, jak je to aktuální a současné: ovládání celého lidstva malou skupinkou "těch jediných moudrých", vymývání mozků, upřednostňování života ve virtuální realitě před tím v první (fyzické) úrovni, znemožnění vychovávat své děti a tvořit rodiny, pohrdání těmi, kdo odmítnou být součástí systému, a jejich pronásledování... S románem 1984 se tahle kniha sice srovnat nedá, ale zároveň nemám dojem, že by 1984 byl "o několik úrovní výš"; prostě se jenom na stejný problém dívá z trochu jiného úhlu pohledu.... celý text

Den co den 2013, David Levithan

Jsem spíš zklamaný - to, že má někdo schopnost prožít každý den v těle někoho jiného, mi přišlo jako skvělý potenciál, který zůstal nevyužitý. Zase se ale díky tomu, jak to bylo pojaté, dají rozvíjet úvahy na téma, jak úzce spolu vlastně souvisí zamilování se a vzhled/fyzická přitažlivost dané osoby. Hrdina mi každopádně přišel tou Rhiannon až příliš posedlý, na to, že ji vlastně skoro neznal; a nebo možná nebyla její postava vykreslená tak dobře, abych mu tu jeho posedlost uvěřil ;-). A chvílemi mi v té své snaze ji přesvědčit, že by mu (resp. jim) měla dát šanci, přišel až sobecký... Takže nesympatičtí hrdinové, nevyužitý námět - ty dvě hvězdičky dávám asi za tu originalitu jako takovou, co se týče toho "neovlivnitelného přeskakování duše do těl".... celý text

Líbali jsme se 2015, David Levithan

Ano, vypravěči ze svého "my pohledu" dodávali do románu citlivý nadhled a spoustu mouder a zamyšleníhodných úvah, jenže zároveň tím to poselství knihy tak trochu shazovali: z jejich pohledu to totiž vypadalo, jako kdyby si i dnes ještě většina společnosti myslela, že být gay je něco divného a špatného... Přišlo mi to v tomto směru takové zastaralé nebo jak to říct - tu zastaralost tam dodávali právě vypravěči, protože za jejich doby tomu tak ještě bylo. Asi to mělo být poučné a jak říkám, bylo to citlivé až dojemné, ale mě to tam rušilo, připadalo mi to, že čtu 50 let starou knihu. Zvlášť, když ti "dnešní kluci" tam byli popsaní bez přímých řečí a v er-formě, takže se do nich nedalo ani vžít.... celý text

Tisíc kousků tebe 2017, Claudia Gray (p)

Cestování mezi dimenzemi? Super nápad, pravda, v rámci sci-fi neoriginální, ale v rámci young adult možná jo. Ale to zpracování za tím nápadem dost pokulhávalo. Chvílemi nelogické, chvílemi jsem se ztrácel a chvílemi mi to vlastně bylo jedno. Chápu, že tzv. ruská dimenze se líbila, ale já bych ji zkrátil a místo toho tam vložil několik jiných, abych z toho nápadu ohledně skákání mezi různými verzemi svého já vytěžil maximum.... celý text

Armada 2016, Ernest Cline

Kniha byla zajímavá a čtivá, ale zároveň taky celkem snadno předvídatelná. Těch popisů jednotlivých typů zbraní, které pozemšťané na dálku ovládali, byl pro mě zbytečně zdlouhavý, a občas mi i některá vysvětlení nebo kroky nepřišly úplně logické, ale nepozastavoval jsem se nad tím a užíval jsem si příběh jako takový. Ten skončil přeslazeným happyendem, který byl navíc zbytečně moc uspěchaný - určitě by bylo zajímavé si přečíst víc o komunikaci Bratrstva a lidí, ale beru to, že téhle knize šlo spíš o to, aby popsala hru Armada, než o dokonale vyladěný příběh.... celý text

Opak věčnosti 2019, Justin A. Reynolds

Knihy o cestování časem můžu - a mám jich načteno dost, takže tahle nebyla ničím originální. Možná tím, že v ní nebylo vůbec vysvětleno (ani aspoň naznačeno), jak nebo proč se to Jackovi děje. Ne že by se to bez toho neobešlo, ale mně se právě ta různá vysvětlení na tom líbí. A taky by to mohlo být o nějakých sto stránek kratší; při několikátém opakování toho samého děje, pouze z pohledu "budoucího Jacka", už to mělo tendenci trochu nudit.... celý text

Jádro Slunce 2015, Johanna Sinisalo

Čekal jsem sci-fi, jakože o jádru opravdového Slunce, ale tohle je vlastně taky sci-fi, i když spíš dystopická nebo jak to přesně zařadit. Bylo to každopádně příjemné překvapení, jízda, kterou jsem si užil, až mám skoro chuť začít experimentovat s chilli, jestli náhodou taky nezažiju něco takového... ;-)... celý text

Naslouchač 2016, Petra Stehlíková

Nečekal jsem, že mě to až takhle vtáhne! Perfektně promyšlené, propracované, poutavě a lehounce odvyprávěné, mělo to hlavu a patu a přišlo mi to i dost originální. Kdyby něco takového napsala J.K. Rowlingová, tak věřím, že už je to i dávno nafilmované! :-)... celý text

Jiné dny, jiné oči 1990, Bob Shaw

Kniha mi přišla originální a hodně dobře čtivá. Vede i k zamyšlení, kde všude ještě by se dalo takové "pomalé sklo" využít - a možná bych dal přednost tomu, aby se kniha ještě víc zabývala právě těmi možnými výhodami a nevýhodami vynálezu, místo kapitol, ve kterých si Garrod řešil svůj soukromý život. Líbil se mi i ten přesah do současnosti - ta výhrůžka neustálým sledováním lidstva "velkým bratrem"...... celý text

Daemon 2009, Daniel Suarez

Napínavé, mrazivé, čtivé, svým způsobem i varující - před tím, co všechno je nebo by v blízké budoucnosti mohlo být možné. Přiznám se, že mě rozčilovalo, že je počítačový program vytvořený již mrtvým géniem Daemon tak neporazitelný, že se na něj nedařilo žijícím inteligentním lidem nějak "vyzrát" ;-). Konec mě čímsi zklamal, nebo jsem ho možná tak úplně nepochopil, nevím, ale podruhé se mi to číst nechtělo. Zbytek románu byl ale opravdu nadprůměrný.... celý text

E-den 2015, Mikäel Ollivier

Za mě by to taky mohlo být rozpracované do delšího románu. Líbil se mi nápad s e-drogou, vylíčení toho, co lidé po připojení do tohoto světa zažívali; vůbec se nedivím, že tomu mladí tak propadali. Jednotlivé zvraty v ději mi přišly opravdu nečekané, nepředvídatelné, ale závěru by mohlo být vážně věnováno víc prostoru, ten mi přišel tak uspěchaný, až jsem se v tom ztrácel. Bavilo mě i to vyprávění na střídačku synem a otcem.... celý text

Děti nového světa 2018, Alexander Weinstein

Některé povídky byly lepší, některé horší, jak už to tak ve sbírkách bývá - ale celkový dojem je stoprocentně kladný! Líbily se mi různé úhly pohledu do blízké či vzdálenější budoucnosti - jak by mohla vypadat pro nové generace, které budou trávit spoustu času ve virtuální nebo jiné než reálné realitě... budou mít za sourozence roboty... budou si kupovat naprogramované vzpomínky... nebudou vědět, co je to dotyk skutečné osoby... Spousta těch námětů mě zaujala natolik, že si je umím představit rozpracované do samostatných románů.... celý text

Faja 2017, Petra Stehlíková

I druhý díl mě do dystopického světa příjemně vtáhl. Autorka ve své propracovanosti tohoto smyšleného světa nijak nepolevila, naopak možná mohla ubrat trochu technikálií - když jsem během jediné kapitoly už poněkolikáté listoval do slovníčku, abych si aspoň trochu uměl představit, co přesně sklenáři zrovna dělají nebo o čem mluví, ubralo to ději na svižnosti a lehkosti a přidalo to na těžkopádnosti. Jinak k záhadám z prvního dílu se přidávaly další a další, takže jsem zvědavý, jak se to ve finále všechno proplete a vysvětlí.... celý text

Úkol přežít 2017, V. Mahaněnko (p)

Kniha mě svým způsobem hodně vtáhla, bavilo mě sledovat, jak Mahan postupoval hrou, jak přicházel na nové věci a nacházel různá zajímavá řešení, kul pikle atd. Ale chvílemi mě právě přesně tyhle popisy naopak dost nudily - číst si o tom, kolik čeho vykutal nebo vyrobil, kolik zabil krys a kolik čeho mu to přineslo, že získal takový a makový bonus nebo dovednost atd. Zaujalo mě to proto, že tenhle typ her nehraju; ale kdyby mi někdo takhle detailně popisoval hry, který hraju, tak bych to asi nedal - jenom si o tom číst a nemoct to hrát :). Na další díly se každopádně momentálně nechystám.... celý text

Warcross 2018, Marie Lu

Za mě super! Jo, souhlasím s tím, jak psal někdo pode mnou, že o některých detailech je lepší nepřemýšlet, protože jinak člověka začnou rozptylovat drobné nesrovnalosti a nevychytanosti v tom proplétání se reálného světa / Neurolinku / Warcrossu / Darkcrossu. Bavily mě ale popisy využívání i možného zneužívání virtuální reality a bavil mě popis i těch jednotlivých her; na rozdíl od nedávno dočteného Úkolu přežít o virtuálním světě Barliona bych si teda Warcross zkusil hned (ale bez toho pro mě nepochopitelného šílení milionů přihlížejících fanoušků ;)). A příjemně mě překvapil i ten Hideův záměr: díky němu má ta kniha další vrstvu, která obyčejný herní román pozvedává na varování, kam by nás moderní technologie mohly jednou dostat, pokud je necháme.... celý text

Spící obři 2017, Sylvain Neuvel

Kniha mě zaujala tím, že byla (skrz přepisy rozhovorů a výslechů) vyprávěna tajuplným, vlivným člověkem, který měl ve své moci zařídit cokoliv, jen aby jím najatý tým odborníku pokročil ve snaze přijít na kloub všem záhadám. Jinak se mi ale nelíbila psychologie postav - většina hrdinek a hrdinů jednala nezodpovědně a jaksi nepřiměřeně vážnosti a výjimečnosti situace. Celé mi to přišlo takové méně uvěřitelné i z hlediska toho, jak se v románu k tomu objevu a jeho potenciálu postavily jednotlivé světové mocnosti. Plus jsem při čtení měl dojem, že děj je popostrkován dopředu nepřetržitým sledem šťastných náhod, než že by tým vědců byl bůhvíjak geniální. Na další díl jsem ale každopádně zvědavý, už proto, že to podle zdejšího hodnocení vypadá, že bude lepší než tenhle úvodní ;).... celý text

Tvůrci náhody 2018, Joav Blum

Nápadité, neotřelé, napínavé, nečekané... nepředvídatelné, když už jsem u těch slov na "N" ;-) Dokonale vyladěné, promyšlené - fakt hodně se mi líbilo, jak i malé, skoro přehlédnutelné zmínky a střípky daly na konci celému příběhu smysl. Smysl na čtvrtou. Protože v průběhu románu jsem si dobře třikrát řekl: "aha, tak tohle je ono, tohle je to finální překvápko" - a ještě pořád to "ono" nebylo... ;-)... celý text