Vasilij Michajlovič Machanenko

V. Mahaněnko · pseudonym

ruská, 1981

Populární knihy

/ všech 10 knih

Nové komentáře u autorových knih

Šamanova pomsta Šamanova pomsta

„Chci zpět vše, co mi patří, a chci potrestat ty, kteří mi všechno sebrali.“ Zrada přátel a spoluhráčů Mahana opravdu zasáhne a srazí ho až na úplné dno. Od tajemné skupiny lidí dostane možnost se celému klanu Fénix pomstít a ještě na tom vydělat. Bez většího váhání nabídku přijímá a začne konat, aby se co nejdříve dočkal vytoužené pomsty. Mahana čekají nové jeskyně, spolupráce s šamany z druhého kontinentu nebo třeba návštěva Geranikova paláce. Zároveň také zjišťuje, že ne vše je takové, jaké se na první pohled zdá a musí dát na svou šamanskou intuici mnohem víc než kdy dřív a nadále jít po cestě šamana. Po tom, jak skončil předchozí díl bylo jasné, že se musím hned teď pustit do dalšího – předposledního dílu série. Děj byl stejně jako u předchozích dílů poutavý, s klidnějším průběhem děje a gradací na konci. Poslední zhruba třetinu knihy jsem přečetl na jeden zátah a několik posledních stránek jsem četl s otevřenou pusou, fakt! U knih tohoto žánru se mi líbí, když se v ději začne prolínat herní svět s tím skutečným a jsem moc rád, že jsem se toho dočkal i u Cesty šamana. Stránky s dějem ze skutečného světa nepůsobily nuceně a krásně doplňovaly události a děj z toho herního – za mě je trošku škoda, že jsme se v předchozích dílech nedočkali například nějakých úryvků z dění mimo hru, komentářů na fórech, útržků ze zpravodajství apod. Když čekala Mahana nějaká výzva u které přemýšlel, jak se s ní vypořádá, přemýšlel jsem společně s ním s mnoha věcech jsme se shodli, což mi udělalo neskutečnou radost a přeci jen ten svět a jeho fungování trochu znám! Chyb a překlepů v textu bylo opět obdobné množství jako u předchozích dvou dílů, za což jsem také rád. Předemnou je poslední díl a popravdě se mi do něj vůbec nechce ač sérii beru stále jako neukončenou a těším se na to, co si pro nás autor ve finálním díle připravil.... celý text
Fifineek


Karmadontova šachovnice Karmadontova šachovnice

„Naháním svým nepřátelům hrůzu. Minimálně tak dlouho, dokud mě někdo jednou nebo dvakrát netrefí.“ Mahan strávil v Barlioně nedobrovolně již přes půlroku, za který toho dokázal tolik, co jiní nedokážou za celou svou herní kariéru. Nově mu přibyla starost ve formě klanového sídla – hradu Altamedy, který není jen obyčejným hradem, ale dokáže se přemisťovat z místa na místo. Najde si také čas na dodělání starých restů, kterých má požehnaně, seznámí se s piráty, dojde i na námořní bitvu proti monstru z hlubin oceánu a zjistí, že s jeho herními přáteli není tak úplně vše v pořádku a něco se děje. Během toho všeho se ještě musí věnovat své zombie učednici Fleitě, kterou učí jak následovat cestu šamana a naslouchat svým předtuchám. Je tady pátý díl série a o akci nebyla nouze. Stránky ubíhaly neskutečným tempem a opět jsem byl mile zaskočen tím, co vše si autor zvládnul připravit tentokrát. Mahanovi se něco povedlo, myslel jsem si, že si dá na chvíli oddech a bude se věnovat něčemu běžnému, třeba výrobě prstenů, ale to ne, on se hned stihnul nachomýtnout k dalšímu a ještě mnohem strhujícími dobrodružství. Našemu šamanovi se v tomto díle přihodilo i několik nevšedních událostí, které mi utkvěly v paměti a později jsem nad nimi přemýšlel, každopádně konec mě naprosto uzemnil a emocionálně rozložil. Nebyl bych to já, kdybych nezmínil překlepy a chyby v textu, kterých bylo podobně (kolem 10) jako v předchozím díle, což mě opět mile překvapilo a třeba se v nadcházejících 2 dílech dočkám v tomto ohledu zlepšení, které by můj, už tak pozitivní, názor na sérii jen zlepšilo. Za mě jde o zatím nejlepší díl série a jsem opravdu rád, že nemusím čekat na vydání dalšího dílu jako před lety a můžu se do něj směle pustit!... celý text
Fifineek


Tajemství Temného hvozdu Tajemství Temného hvozdu

„Chovat se slušně k NPC by mělo být neporušitelné pravidlo každého hráče. Jinak to nebyl hráč, ale blbec.“ Po tom, co Mahan u Beatwicku ukázal čeho všeho je schopen, dostává se do povědomí ostatních hráčů, mnozí ho chtějí dostat k sobě do klanu a setkávat se s ním chtějí i jedni z nejlepších hráčů Barliony. Pozvánky do klanů však odmítá a drží se dohody se svými spoluvězni Clutzerem, Ericem a Leitem a zakládá vlastní klan – Bodláci. Plánování co nejpohodlnější budoucnosti jim naruší nový úkol od nejvyšší kněžky Eluny, která je pošle do Temného hvozdu hledat ztracený Kámen světla a zjistit, co se stalo s předchozí výpravou, která ho zde ztratila. Během výpravy se setkává s Ochráncem hvozdu, seznamuje se s patriarchou klanu upírů ale především pokračuje ve své cestě šamana. Stejně jako tomu bylo u předchozího dílu, druhý a třetí díl na sebe krásně navazují. Díky tomu, že se Mahan dostal z Beatwicku nejsme u postav limitovaní jen NPC a několika hráči takže se opět setkáváme s jeho spoluvězni a několika dalšími postavami, které se k nim přidají na výpravě do Temného hvozdu. Postavy mezi sebou prohlubují vztahy a profilují se. Během čtení si dělám u různých dohod mezi postavami poznámky a čekám, jestli budou opravdu dodrženy a zřejmě jsem autora při nedodržení jedné z dohod nachytal – Mahan nedodržel dohodu o vrácení vybavení pro šamana, které měl od Ricka z Fénixu a přislíbil jeho opravení a vrácení jakmile jej nebude potřebovat. Je taky možné, že se splnění dohody dočkám až v dalším díle, tak uvidíme. Co se týče chyb v textu, těch bylo oproti předchozímu dílu o poznání méně což mě potěšilo, ale stále to nebylo ideální. Třeba si v tomto ohledu udrží další díl sestupnou tendenci a budu mile překvapen.... celý text
Fifineek



Úkol přežít Úkol přežít

„Pochopil jsem, že tenhle kámen chce být prostě kamenem.“ Daniel Mahan, hlavní postava, je, nebo spíše byl, bezpečnostní IT specialista, jenže se připletl kam neměl a byl odsouzen za hackerský útok. Jelikož doba pokročila, tak si svůj trest nebude odpykávat v klasickém vězení ale namísto toho ve virtuálním světě – v Barlioně. Pracovní důl Pryke se má stát na nadcházejících 8 let jeho domovem. Je zde ovšem několik možností jak se z dolu dostat dříve než za 8 let a Mahan je odhodlaný udělat vše pro to, aby se mu to podařilo. Jak jinak začít nový rok než rereadingem jedné z mých nejoblíbenějších sérií? Úkol přežít jsem poprvé četl v roce 2018 a jak kniha tak i žánr LitRPG mě naprosto nadchli! Podobné pocity jsem zažil i teď - téměř 6 let od posledního čtení a od knihy jsem se nemohl doslova odtrhnout a hltal kapitolu po kapitole dokud nebyl konec! V knize se neustále něco děje, vývoj postav je pomalejší což úplně nutně nevadí a Mahan má plné ruce práce s tím, vymyslet jak si trest v dole co možno nejvíc zkrátit, zpohodlnit a ještě si přelepšit. Co bych knize vytknul byla tabulka statistik Mahanovy postavy – dočkali jsme se jí v knize jen jednou a to sice na samém začátku. I přesto, že se statistiky Mahana neustále zvyšovaly a vždy to bylo v textu zmíněno, ocenil bych pro úplnost nebo lepší přehlednost právě tuto tabulku. Třeba se jí dočkám na začátku druhého dílu, na který se brzy vrhnu!... celý text
Fifineek


Úkol přežít Úkol přežít

Nemám z této knihy uspokojivý pocit
JurijMilkovic