Byla jsem na tuhle knihu nalákaná, že to bude pořádná jízda… no opak se stal pravdou Obřad měl sice zajímavý námět, ale pro mě byl strašně chaotický, překombinovaný a místy až zbytečně nechutný. Místo napětí jsem byla spíš zmatená a otrávená. Dočteno jen silou vůle.
Kniha se četla rychle a měla fajn atmosféru, ale čekala jsem od ní trochu víc Chemie mezi postavami byla dobrá, jen příběh byl dost předvídatelný a něco mi tam chybělo. Neurazí, ale ani ve mně moc nezůstala.
Silný a emotivní příběh, který se četl opravdu dobře. Některé momenty byly hodně smutné a donutily mě se nad tím zamyslet. Občas mi něco nesedlo úplně na sto procent, ale celkově mě kniha zasáhla a určitě stála za přečtení
Kniha měla krásnou atmosféru a zajímavý svět, ale čekala jsem od toho trochu víc. Některé části mě bavily hodně, jiné se táhly a úplně mě nepohltily. Celkově to nebylo špatné, jen mi tam něco chybělo.
Neskutečně silná a čtivá kniha, kterou jsem přečetla doslova za jeden den. Atmosféra byla chvílemi dost tíživá, ale právě to mě úplně vtáhlo. Styl psaní i emoce fungovaly perfektně a dlouho mi to zůstane v hlavě
Napínavé, temné a místy dost silné. Příběh mě bavil hlavně atmosférou a tím, jak člověk pořád chtěl číst dál. Některé části byly trochu pomalejší, ale celkově jsem si knihu užila a určitě nelituju přečtení.
Líbilo se mi to víc, než jsem čekala Fantasy svět byl zajímavý, četlo se to rychle a bavilo mě napětí mezi postavami i celá ta atmosféra zimy a magie. Některé věci byly trochu předvídatelné, ale vůbec mi to nevadilo, protože mě příběh stejně vtáhl. Určitě chci pokračovat v sérii.
Naprosto skvělý návrat do toho brutálního a nekompromisního světa Politika, intriky, válka, chaos… a přesně proto to miluju. Některé kapitoly jsem hltala úplně šíleně a pár scén mě nechalo jen zírat do prázdna. Martin prostě umí napsat postavy tak, že jim člověk fandí, i když jsou občas úplně příšerné Za mě jeden z nejsilnějších dílů série.
Taková zvláštně smutná, ale zároveň hrozně lidská knížka. Leonard mi bylo místy strašně líto a některé myšlenky ve mně zůstaly ještě dlouho po dočtení. Nečetlo se to úplně lehce, ale právě tím to bylo silné. Jen jsem si k pár částem nedokázala najít úplnou cestu.
Temná atmosféra, tajemno a pár momentů, ze kterých mi běhal mráz po zádech Bavilo mě, jak se příběh postupně rozkrýval, i když některé části byly trochu zdlouhavější. Celkově ale čtivé a originální, jen mi tam něco chybělo k úplnému wow efektu
Mělo to pořád ten typický absurdní humor a chaos, ale tentokrát už mi to přišlo místy až moc překombinované a trochu jsem se v tom ztrácela. Některé momenty byly skvělé, jiné mě moc nebavily. Neurazilo, ale ani to nebyl nejsilnější díl série
„Sbohem, a díky za ryby“ od Douglas Adams je pro mě slabší díl série. Tentokrát se to víc točí kolem vztahů a romantiky, takže mi chyběl ten typický šílený humor a absurdita. Čte se to sice rychle a neurazí, ale žádný wow efekt se nekonal.
Hrozně mě to bavilo Totálně ujetý, vtipný a ten absurdní humor je prostě skvělej. Některý hlášky jsou fakt top a četla jsem to s úsměvem skoro pořád.
Ale ne všechno mi úplně sedlo a občas už to bylo možná až moc random
Upřímně… čekala jsem od toho víc. Má to silný téma a některý části byly fakt hodně emotivní, ale celkově mě to úplně nevzalo. Místy dost zdlouhavý a chyběl mi tam nějakej větší wow efekt.
Není to špatný, ale za mě spíš průměr. 3
Pokračování Stopařova průvodce Galaxií je stejně šílené, absurdní a geniální jako první díl… možná ještě víc. Ten humor je prostě dokonalý – totálně ujetý, nečekaný a přesně můj styl.
Zbožňuju, jak autor dokáže vzít úplně absurdní nápad (jako restauraci na konci vesmíru ) a udělat z toho něco tak neskutečně zábavného. Člověk nikdy neví, co přijde na další stránce, a to mě na tom baví nejvíc.
Opět jsem se smála nahlas, užívala si každou blbost a byla jsem úplně pohlcená tím šíleným světem.
Prostě pokud milujete tenhle humor, tak není co řešit.
Tohle je přesně ten typ knihy, který je úplně šílený, absurdní… a přitom geniální. Ten humor je tak specifický, že buď si tě okamžitě získá, nebo vůbec – a mě si získal totálně.
Smála jsem se nahlas, kroutila hlavou nad tím, co všechno je autor schopný vymyslet, a zároveň jsem si to neskutečně užívala. Každá stránka je plná bizarních nápadů, hlášek a momentů, které si člověk zapamatuje.
Je to chytré, vtipné, originální a absolutně nezapomenutelné. Prostě láska.
Soumrak kletby démonů od Madeleine Eliot jako druhý díl pro mě bylo spíš zklamání.
O to víc mě to mrzí, protože po prvním díle jsem čekala, že se příběh posune dál a ještě víc mě vtáhne. Bohužel jsem měla spíš pocit opaku – děj mě nedokázal pořádně chytit a místy působil zdlouhavě nebo nijak.
Postavy mi tentokrát sedly ještě míň, chyběla mi u nich větší hloubka i emoce. Některé věci mi přišly nedotažené a jiné zase zbytečně natahované, takže jsem se občas musela nutit číst dál.
Nevím… jako pokračování to za mě prostě nefungovalo tak, jak bych chtěla. Škoda...
pro mě jako druhý díl docela zklamání.
Největší problém pro mě byla první půlka knihy, která je v podstatě jen převyprávěný první díl, akorát z jeho pohledu. Chápu ten záměr, ale mně to přišlo spíš zbytečné a hrozně to brzdilo děj. Místo toho, aby se příběh posunul dál, jsem měla pocit, že přešlapuju na místě.
Druhá polovina už byla o něco lepší, ale ani tak to nezachránilo celkový dojem. Postavy mi místy nesedly, jejich chování mi přišlo zvláštní a nedokázala jsem se na ně pořádně napojit.Nevím… celé to na mě působilo tak nějak divně a nenaplnilo to moje očekávání. Škoda, protože potenciál tam určitě byl.
Panebože… tohle byla tak krásná knížka. Nikdy bych nevěřila, že mě příběh o Smrti dokáže takhle hluboce zasáhnout – ale stalo se. A slzy tekly, a ne málo… Tahle kniha mě úplně rozsekala.
Celá série měla své silné i slabší momenty – Mor byl úžasný, Hlad na mě působil trochu zvláštně a Válka byla dobrá, neurazila… ale Smrt? To bylo něco úplně jiného. Něco silnějšího, hlubšího, emotivnějšího.
Ten příběh, ta atmosféra, ten vývoj… prostě wow. Nečekala jsem, že zrovna tenhle díl mě dostane nejvíc, ale naprosto mě zničil – v tom nejlepším slova smyslu.
Jedna z těch knih, na které se nezapomíná