zp87 komentáře u knih

Od Elle Kennedy asi nejslabší, co jsem zatím četla. Mám na ni zkrátka vysoké nároky.
Celý příběh je až moc rychlý, postavy těžko uvěřitelné, je to útlá knížka - ale i ta může být propracovanější. No, není každý den posvícení.
Ve svém žánru průměr.
Na autorku podprůměr.

1 06.01.2023

Butche, poldu, člověka mezi upíry, jsem měla ráda od začátku. Teda hned po Zsadistovi a Rhageovi, ale není nutné je seřazovat, brala bych kteréhokoli z nich. A tímto dílem se pro mě uzavírá top čtverka Bratrstva. Wratha beru tak trochu jako krále, tak ok, respekt... Ale Phury a Vishous jsou vyloženě zvláštní týpci, takže čekám trochu sešup v dalším čtení.
Takže z nostalgie musím i tady dát nejvyšší hodnocení, i když i zde je hodně much.
První moucha je Marissa. Nádherná, dokonalá, úžasná, no jo, protáčím oči, ale taky připos*aná ve své poslušnosti a svázanosti glymerou (aristokratickou společností). Butch ji zbožňuje a ona dělá takové cavyky, boha jeho...
Další mouchy - délka, obsáhlost a překombinovanost.
Kdybych nebyla z Bratrstva tak mimo, asi bych těch 519 stran nedala. Autorka to zbytečně natahuje, teda hlavně některé scény. Naopak jiných scén bych si dala klidně víc - např.
dvakrát jsem si přečetla vpašovanou scénu s Bellou a Zsadistem, škoda, že nebyla i nějaká podobná i s Rhagem a Mary.

1 30.08.2022

Pro Zsadista a Bellu mám slabost. Miluju drsňáky, kteří zjihnou , když u sebe mají 'tu' pravou. A teď si tak říkám, jestli se pro jméno Bella neinspirovala autorka u příběhu Kráska a zvíře. Protože Zsadist je zvíře.
A líbí se mi to nabalování v příběhu, že se setkáváme s postavami z předešlých dílů.
Ale čím dál častěji si říkám, že je autorka zbytečně ukecaná... Některé části s bezduchými (hlavně teda pan O) tady má pro příběh významnou roli, takže to se moc šulit nedalo, ale kde se to dalo, tam jsem přecházela do rychločtení. Pořád mě ti bezduší nebaví. A zatím mě teda moc nebaví ani John, no jo - upíři před proměnou, slabota...
A ještě teda mě autorka štve tím, co je schopna udělat svým postavám - v prvním díle Darius, tady - no comment. Radši nemluvit. I bych ubrala hvězdičku, jenže to nemůžu. Protože Zsadist.
A taky - přečteno za tři dny. Jestliže přečtu knížku o 450 stranách za 3 dny, tak se mi asi fakt líbila, že jo.

1 30.08.2022

V sedmi letech se musela naučit upravovat mrtvé. V 'přípravně' trávila své dětství. Otec ji naučil, a nutil, sešívat mrtvým ústa, zbavit jejich útroby veškerých organických zbytků, připravit je do rakve.
A ona vzala v dospělosti život do vlastních rukou.
Začátek knihy jsem musela přečíst 2x, než mi došlo, že opravdu udělala, co udělala.

Na autorův styl jsem si musela zvykat. Text v bloku, v přítomném čase, v krátkých úsečných větách. Přímá řeč mi takto naprosto vyhovovala. Vyprávění rychlé, věcné.
Blumová mi vlastně přišla naprosto uvěřitelná, občas měla zkrátka štěstí a občas fakt ne.
Opravdu mě knížka chytla na začátku druhé třetiny, když Blumová chytila tempo. Smutek okolo Marka se mi těžko četl.

Ač překvapená jsem mnohdy nebyla, bylo to velmi napínavé.

1 09.06.2022

Klasická detektivka a jeden klasický příběh.
Je fajn si občas přečíst klasiku. Ale nebavilo by mě číst to pořád.
V prvním příběhu roztomile samolibá paní Marplová - to mě asi bavilo nejvíc. Pozoruhodné, že oproti jiným detektivkám o 400 stranách je zde vykreslený příběh na 15 stranách jakoby nic. Ale taky pak působí jaksi prostě, pochopitelně, že.
Druhý příběh byl jasný poměrně ihned, alespoň čtenářům detektivek, myslím... A byla to spíš taková pseudo bajka. Staromilské čtení.
Poslední příběh s Herculem mě moc nebavil, to už byla skoro i nuda.
Ale zato jsem si užívala bilingvní vydání. Po letech trochu oprášila angličtinu, četla po odstavcích, a i když jsem někdy zrovna náhodou (haha) porozuměla angl. verzi (ale že to byl občas opravdu oříšek), vždycky jsem četla i tu českou verzi, protože ta česká je prostě lepší, ve smyslu jazykovém, ve smyslu barvitosti.
Nezlobte se na mne, Agatho.
Opět jsem si připomněla, jak je čeština bohatá a upřímně - cizojazyčná kniha s dobrým překladem je dle mě lepší než originál.
Fascinovaně jsem hleděla, jak: 'no' I said - bylo přeloženo jako: 'nikoli' zavrtěla jsem hlavou... Nebo: 'he was a clever fellow.' -'měl za ušima'. A je mi jasné, že hodně jazykových špeků jsem vůbec neodhalila. Má poklona překladatelům.

1 30.05.2022

Neurazí, nenadchne. Ideální na cestu, malá, lehká, skladná knížka, lepší než hledět před sebe, ovšem nabídnou - li výhledy z okna nějaká ta panoramata nebo jinak zajímavou podívanou, doporučila bych radši tu. Hodnotila bych kolem 60%. Zkrátka život mladé rodiny, která si píše deník. Občas jsou vtipní, občas jimi jen chtějí být.

1 21.10.2021

Po Šelmě zklamání. Autor opět odbíhá k vědním odbornostem, ale tady se to týká informatiky, později politických a mocenských machinací, což mě až tak nezajímalo.
Biologie, chování medvědů a přírodní biotopy v minulém díle mi sedělo mnohem více.
Navíc zde byly oběťmi děti, jako asi většina lidí nepreferuju čtení o ubližování dětem a zvířatům... Takže těším se na další díl, po tom sáhnu ráda, ale tento doporučit nemůžu.

1 23.09.2021

Klasická červená knihovna, romantika, hrdá, statečná, tvrdohlavá hrdinka s modrou krví (takové dámy tehdy asi moc nebyly) a neohrožený, sexy, drsný Skot (chtěla bych věřit, že takoví chlapi byli a že občas ještě jsou). Nějaké to nahánění se, vtipkování, hádky, nedorozumění, sex, romantika... Četla jsem už i lepší, ale už i horší knihy tohoto typu.

1 01.09.2021

Nebavilo mě to. První část jsem se donutila dočíst, druhou jsem už nečetla - obzvlášť po přečtení zdejších recenzí, kdy někteří čtenáři píší, že první díl je ten lepší. Příběh mi připadá plochý, nedospělé kličkování obou hrdinů, pak už jen hrdinky kolem možného vztahu. Ona se pořád bojí 'dovolit si zamilovat' přitom je bez závazků... Já nevím, asi jsem z takového čtení dávno vyrostla.
Ale kdybych doma neměla co číst a potřebovala něco před spaním, něco klidného, nenáročného, možná bych časem po druhé části sáhla, jen abych měla splněno. Nikdy neříkej nikdy, že.

1 01.09.2021

Začátek mě chytil, ale postupně - s přibývajícími postavami, náhodami, chorvatskými a politickými záležitostmi mé nadšení ubývalo.
Po dočtení jsem spokojená, ne nadšená, dojem ve mně nezůstane dlouho, ale spokojená jsem.
Souhlasím s názory, že je příběh trochu překombinovaný. Ke konci už jsem se ani nevracela v ději, abych pochopila nějakou dílčí záležitost.
Ale velmi dobře rozvitý příběh na podnět nedávné kauzy z Rumburku.

1 25.07.2021

Krátké básničky ve smyslu jednoduché hádanky. No, hádanka to moc není, odpovědí je zvířátko, které je na obrázku a obrázky jsou to moc hezké. Navíc zakoupeno za 49kč, takže výborná výbava dětského pokojíčku - batolatům a malým dětem se bude líbit.

1 07.01.2020

Umpf... tak předně - za kvalitu knihy bych dala tak 1 hvězdičku. Ono to skutečně nemá žádnou hloubku... je to zkrátka plytké a velmi prosté čtení. Ale upřímně - až se za to skoro stydím :D - já jsem se při té jednoduché jednohubce pobavila. Takže bez hraní si na literárního fajnšmekra - ***.
On to je román? Román? Vždyť to je, sakryš, povídka! :) Děj odsýpá šup sem, šup tam, velmi odhrkané, problémy nerozebrané, uměle nastavované (prý že démoni hlavní hrdinky - no vůbec jsem děvčicu nepochopila, Brynne na mě působí jako velmi rozmazlené děcko, které se neumí porvat s problémy normálních lidí, nikdo přece nemá bezproblémový život)...
A ten konec? To jako fakt? Brynne jsem opět vůbec nepochopila - místo aby byla ráda, dělá scény... nechci spoilerovat, takže nebudu více rozebírat - ale slečnu jsem jen těžce skousávala.
Ethan je také kapitola sama o sobě, za něco bych ho kopla do zadku okovanýma botama - ale globálně vzato - pokud je skutečně nebesky šarmantní, neskutečně krásný s božskou postavou, dokonalou fyzičkou, pekelně inteligentní, s ďábelskými schopnostmi v sexu a po čertech bohatý - tak ať si je klidně dominantní jak chce... :D
Jen toho sexu by mohlo být v knize klidně míň... nějak mě to už nebavilo a těšila jsem se spíš na scény kde se bude dít něco jiného než sex.

1 03.12.2015

Příjemné čtení ale silnější dojem nezanechá. Po pár týdnech už ani moc nevím o čem to bylo. Ocenila bych přiblížení onemocnění dívek - i když člověk tuší, rád by věděl přesně... obzvlášť, když to s nimi po letech bylo tak, jak to bylo...
A události kolem Oliviiny rodiny byly až zarážející, těžko uvěřitelné... pokud je někde něco takového reálné, tak potěš...
Romantická stránka byla fajn, ale jelikož je v tomto typu literatury všem jasné, jak to mezi hrdiny po této stránce dopadne, mohli se spolu dát dohromady klidně mnohem dříve, ne chodit tak dlouho kolem horké kaše...
Kniha uspokojující, ale znovu ji už asi číst nebudu.

1 30.09.2015

Poměrně klasický příběh v této kategorii literatury. Četla jsem jej na dovolené před dvěma měsíci a už teď nedokážu pořádně říct o čem byl. Vím jen, že čtení mě bavilo. Jen ty dvojsmyslné narážky o leštění mečů mi už při druhé a třetí a další a další zmínce vtipné nepřišly... Buď jsem už příliš otupělá anebo - a to spíš - toho už bylo moc...
Přesto jsem si ale čtení užila. Možná, že kdybych hodnotila ihned po dočtení, dala bych 4 hvězdičky, protože ve mně ale příběh nezanechal žádnou významější stopu - sama se divím, že si z něj nemůžu nic vybavit - dávám jen 3.

1 14.09.2015

Nečekala jsem, že Neodolatelný bude pro mě skutečně TAK neodolatelný. +5 hvězdiček, aspoň 6 bych nejradši dala. Jack byl ... vrrrr - fakt kocour.
Od Ward jsem před nějakou dobou četla Bratrstvo a byla jsem z toho hodně hotová - ale asi "jen" po Butchův příběh.Ty čtyři knížky jsem četla několikrát, pak pro mě Bratrstvo (snad jen dočasně) ztratilo jiskru, takže z této knížky jsem měla trochu obavy - kterou podpořily všechny ty variace na 50 odstínů...
Ale Neodolatelný mě ani trochu nezklamal! Naopak nadchl tak, že se chystám k Ward zase po čase vrátit.
Callie by sice místy zasloužila (aspoň promluvit do duše - ale to by si stejně nenechala) - protože její tvrdohlavost a neskutečná hrdost byla skutečně hraničíčí s magorismem. Měla skutečně velké štěstí, že Jack neměl nejmenší problém se sebevědomím a nepotřeboval si svou hrdost a důstojnost dokazovat tvrdohlavostí a po její noční etudě, kdy odmítla Jacka vyslechnout, jí dal ještě šanci.
No a ten její problém - stigma z minulosti - nebo řekněme tajemství kolem jejího původu - myslím, že dělala z komára velblouda... takový problém kvůli nemanželskému původu - no nevím...
Zpočátku mi trochu vadily Jackovy politické ambice - ale to bude asi tím, že zde v naší zemi má pro většinu lidí "politika" a vše s ní související poněkud pejorativní zabarvení. Skutečně jsem si až doposud neuměla představit politika jako kladného, rozumného, názorově pevného, upřímného, sexy a hlavně skutečně poctivého člověka. :D Ovšem v Americe to mají zjevně jinak, tam je funkce guvernéra zjevně stále považována za úctyhodnou a takový člověk je vážený a mnohdy i obdivovaný.
Nestává se mi až tak často, že bych skutečně litovala, že mám knížku dočtenou a zde jsem skoro musela zatlačit slzu, že už si o Jackovi a Callie nic nepřečtu.

1 05.07.2015

Já jsem po prvním díle čekala o trošku víc... Daniel mě hodně navnadil a ruku v ruce s nadšenými komentáři jsem čekala větší zážitek.
Líbilo se mi to, ale ne na pět hvězdiček. Kupodivu nakonec vzpomínám na první díl jako na ten lepší. No jo - co čtenář, to názor, ještěže je z čeho vybírat.
Chápu Helenin problém, ale přesto mi připadala dost zapšklá. Dost nevyrovnaná. Neokouzlila mě.
Daniel mě bavil, hodně. Ale to mě bavil - v těch pár dialozích kde se objevil - i Griff.
Jaksi moc se příběh odehrával ve stodolách, hostincích, pašeráckých doupatech...
Špatné to nebylo, ale neužila jsem si čtení naplno a skutečně jsem si spravila chuť až při dalším románu - Julie Quinn "Láska v nebezpečí" - který je zase hodnocený jako Juliin slabší, ale pro mě dokonalý. Zajímavé. :)

1 28.03.2015

Asi jsem od toho čekala příliš... možná i díky nadšeným recenzím.
Nebylo to špatné, ale byl to průměr.
Nedá se říct, že by mě knížka zklamala nebo nebavila, ale četla jsem ji poměrně dlouho (narozdíl od knížek, které mě fakt chytnou a přečtu je během jednoho až tří dnů - podle volného času). Tuto knížku jsem dokonce na pár dní úplně odložila a četla ji pár týdnů.
Tak jako tak se chystám časem ještě přečíst i další ze série Smrtící... - protože špatné to nebylo... Ale do Nebe mé lásky nebo Pasti na dobrodruha to má dost daleko (i když pochopitelně - tady je to jiný žánr a vzhledem k pseudonymu si asi autorka přeje své romantické a sci-fi detektivky rozlišovat...)
Představa budoucnosti (navíc když byla kniha napsána před dvaceti lety) byla místy úsměvná (s tím se počítá) a bavila mě. Romantiky zde pro mě mohlo být víc - když už ta detektivní část byla taková light detektivka.

1 03.03.2015

Když to člověk čte s nadhledem (člověkem je zde míněna žena), tak se to (zčásti) dá.
Mužům to skutečně nedoporučuju - málokterý by udržel nadhled déle než tři strany. A já je chápu. Být to psáno stejným tónem "proti" ženám, mrštila bych s tím po dvou stranách o zeď.
Buď to psala žena, která chtěla za KAŽDOU CENU pobavit (a občas je to dost nasilu a skřípe to), nebo zhrzená, nešťastná paní, které muži dost ublížili.
Možná chápu, kde se vzali ti nevyrovnaní, proti ženským naježení šovinisti - někteří z nich možná četli knihy tohoto typu a došli k názoru, že to my ženské jsme mrchy, co nesnáší muže...

Ale když si člověk přečte pár glos, může se i pobavit. Některé jsou sice dost ubohé, ale některé jsou vtipné. A upřímně - bohužel jsou i některé pravdivé.

Když budu volně parafrázovat, zazní zde něco ve smyslu:
"Základní rozdíl mezi malou holčičkou a chlapečkem je ten, že holčička si zaleze s panenkou v tichosti pod stůl a tu panenku češe, obléká, povídá si s ní a připravuje se na svůj život v budoucnu... Chlapeček si dá na hlavu kastról a s křikem se rozběhne hlavou proti zdi..."

Nebo: "Bylo by něco, co by muže rozplakalo, stal-li by se přes noc ženou?
Ano, pohled na výplatní pásku, kde by měl za stejnou práci plat o třetinu nižší" (to zrovna považuju za situaci blížící se smutné pravdě) ...

1 03.03.2015

Možná nemám až tak právo bodovat - knížku (no... "knížku" - spíš soukromý ufňukaný deníček) si půjčila z knihovny moje mamka a já ji jen tak prolistovala a sem tam nějakou část přečetla - abych věděla, jestli má smysl si ji taky půjčovat.
Nemá.
Ten, kdo knihu přečetl, má můj obdiv.
Celé je to prakticky o popisování zkušeností paní P.P. s českými médii, kdy se snaží tomu všemu dát jakýsi "nadhled" - aspoň chce, aby to tak působilo - ovšem působí to velmi křečovitě, ukňouraně, ublíženě. Vyjadřuje se ke kauzám (týkající se jí a jejího muže), které prosvištěly českem a snaží se k nim podat vlastní názor, přitom podává čtenářům ten jediný pravdivý, ten opravdu skutečný, ten senzacechtivými médii neovlivněný pohled.
Ztráta času, škoda papíru...

To marketa5522: Dobrý den, troufám si tvrdit, že série Alexe Crosse na sebe má jakousi návaznost, ale tak malou, že je zbytečné brzdit se ve čtení, pokud nemůžete sehnat nějaký díl. Není to jako například jednotlivé díly Harryho Pottera (kde na sebe díly skutečně navazují).
Tu "návaznost" u Alexe Crosse bych přirovnala třeba k seriálu Akta X nebo mě napadá Xena, princezna bojovnice. :) Jakýsi společný rámec, ale jednotlivé příběhy.
Nejvýraznější spojitostí je postava Génia, která svazuje jednotlivé příběhy - ale vše důležité autor stejně připomene.
Já jsem četla první díl - a pak až 7. (Chuť krve) - protože jsem ty mezi tím nesehnala a v příběhu mi žádné kousky skládačky nechyběly. Maximálně Alex třeba zmíní, že mu něco připomnělo "ty loňské vraždy" - takže jsem nevěděla "jaké" - ale to mi nevadilo.

1 23.02.2015