Nečekala jsem nic velkého, ale i tak mě to dokázalo zklamat. Je to taková romantická fanfikce na Karla IV., ale narozdíl od internetových fanfikcí velice nudná. Všichni tam akorát fňukají, jak nikdy nemůžou najít pravou lásku. Nikdo, tam za celou dobu neudělal jedno racionální rozhodnutí. Musím, ale autorce nechat, že to mělo aspoň nějaký děj a dokázalo mě to tak nějak vtáhnout.
Dlouho mi ležela v knihovně, tak jsem si řekla, že si ji konečně přečtu a takový nával nostalgie jsem skutečně nečekala. Tím jak ty texty reagovaly na tehdejší dění a fenomény, funguje to jako skvělá časová kapsle. Musím ocenit vyrovnanost textů a nedokážu říct, který autor se mi líbil víc, protože všichni dokázali uhodit hřebíček na hlavičku.
Příběh mě úplně pohltil. Bavilo mě to, že je vidět, že krutost nezpůsobuje jen válka, ale i lidi sami sobě. Líbilo se mi jak je tam vidět, že i lidi vždycky potřebují na něco spoléhat/věřit. Přírodě, náboženství a ideologii.
Kniha popisuje nespravedlnost a atmosféru první republiky, kdy to nebylo tak růžové jak si mnoha z nás může myslet. Je to psáno dokumentární formou, ale moc tomu nepomáhá ironický nadhled autorky. Místo, aby tam byl přímo přepis z dobových pramenů - výpovědi svědků, novinové články, atd. máme ironický komentář autorky, který moc nepomáhá, protože jak se úřady zachovaly k židovské komunitě bylo fakt nechutný, ale styl jakým je to popsáno je naprosto nevhodný.
Mě to moc nebavilo. Postavy jsou fajn a jejich motivace byly fajn, ale 3/4 knížky je o tom kdo se s kým nebaví, kvůli Danielovi. Vadilo mi, že to nemá žádný gró, tím být mají záhadná úmrtí, ale autorka nám je sama zpochybňuje, jako by se snažila odvrátit čtenářovu pozornost, tvrzením že jsou to drby, takže těžko se mi toho chytalo. Jako by tomu chyběl střed, pořád nám jsou představovány nové a nové postavy a pak jdeme rovnou do vyvrcholení. Ani mi to nepřišlo moc napínavé.
Je to neskutečná kniha a muselo to dát neskutečnou práci. Ale zároveň mi to přišlo letem světem, každá dekáda i příběh každé postavy by vyšel na samostatnou knihu. Než jsem se vůbec dostala do 80. let, tak jsem skoro knihu odložila, za mě by to byla super série. Další s čím bojuju, že to bylo fajn dokudrama, líbilo se mi mísení žánrů, ale někdy těch informací bylo až moc na úkor příběhu, což mi přišla škoda. Trochu mě zklamala linka s otcem Janem. Na tuhle knihu člověk musí mít asi trpělivost
Ta kniha je dobrá v tom, že jsem se cítila jako další člen autobusu. Postavy byly taky fajn, stereotypy nikdy jic nezkazíte. Co jsem ale nemohla rozdýchat, jsou nadržené epizody a až pedofílii zavánějící scény, ale asi to má být v pořádku když si to představuje žena.
Nebylo to špatné, líbilo se mi jak autorka vychází ze šumavského folklóru a taky mi to trochu připomínalo Kingův styl (co je děsivější paranormálno nebo komunismus a to co dělal s lidmi). Ale bohužel autorka moc neumí pracovat s napětím a pro mě nedokázala budovat tu atmosféru, všechno bylo hrozně přímočarý, kde se jí to povedlo byl začátek před odjezdem a pak lov na koloucha, zbytek byl takovej polovičatej
Já nejsem velkým fanouškem sci-fi a znovu jsem si to připomněla. Nemyslím si, že tohle byla špatná kniha, ale chybělo mi tam něco, co bych si víc užívala. 85% času trávíme na Hvězdoletu, ale řešíme to co se děje venku v galaxii ale ne mezi posádkou. Taky ten posun v čase mi nepřišel úplně chytrý, jsme v budoucnosti, kterou ani čtenáři neznají a tak tápeme my i postavy. Musím, ale uznat že Evžen Plocek byla geniální postava a jestli mě něco drželo u čtení tak to.
Za mě perfektní odpočinková kniha. Pohybujeme ve světě vysoké společnosti, která musí být jen úchvatná. Ale myslím, že to má krásné poselství, že ať už jste kdokoliv, tak záleží na mezilidských vztazích a jestli vedete naplněný život. Líbilo by se mi to jako opuletní seriál na Netflixu.
Tahle kniha se vyhýbá slabině jiných povídkových knih, protože vše napsal jeden autor, takže kvalita je podobná. Musím říct, že vždycky mi bylo líto, kdy jsem knihu odložila, protože jsem chtěla číst dál. Byla to pestrá přehlídka žánrů a referencí. Je pravda, že to je víc zaměřený na sci-fi a vesmírný horor, já jsem větší fanda duchařin, ale i tak to rozhodně stojí za přečtení. Každá povídka je dobrá v něčem jiném, všechny mají dobré plot twisty nebo rozuzlení.
Vůbec jsem nečekala jak moc mě to bude bavit. Mělo to spád, bylo to napsáno, tak uvěřitelně, že jsem chvílema přemýšlela, jestli mě něco v posledních 5 letech neminulo. Jediný co mě trochu mrzelo, že text nebyl trochu zajímavěji graficky zpracován,
Neskutečně jsem se nudila. Je to detektivka, která by měla by z podstaty měla být aspoň trochu napínavá ale autor se rozuzlení rozhodl dát rovnou do názvu knihy. Hlavní hrdinové se rozdělí a každý řeší svou linku, úplně zbytečně. Další co mi vadilo bylo jak se autor vyjadřuje o ženách, buď jsou...lehké nebo hloupé. Fakt nečtěte to je to hrozná nuda.
Není to špatné a věřím, že to někomu může pomoct, ale celá ta kniha by se dala shrnout do několika příspěvků na sociální sítě. Na začátku mi chyběla nějaká definice, co pro autora přesně Uprdelismus je, celou dobu je nám pak říkáno, co to není. Podle názvu jsem čekala něco drzejšího, ale uprdelismus mi přijde jen jako marketingový název, aby se to lépe prodávalo
Nebavil mě samotný Hrabě Monte christo, nevím co mě vedlo k tomu, že toto bude lepší. Využívá to slavný příběh, ale převrací ho do dobrodružného šestákového románu, kdy ženy lapají po dechu a muži bojují o čest. Asi to někoho bavit bude, mě ne, odkládám po 30 stranách.
U pár knih s hlavními hrdinkami, které jsem měla tu čest číst, mě prostě začaly neskutečně štvát, protože vypadaly hystericky nebo byly moc velké plačky, ale tady je to tak dobře vybalancované, že s nimi dokážete soucítit. Příběh sleduje dvě ženy jejichž život rozvrátí muž a ony se s tím snaží nějak vyrovnat, zároveň poznáváme i jejich minulost. Hlavní hrdinky příběhu byly uvěřitelné a jejich emoce taky. Taky mi přišlo super, že si to nehraje na nic hlubokomyslného. Tahle knížka mi prostě sedla. Atmosférou i délkou.
Já jsem velice nadšená. Od začátku to mělo výbornou atmosféru a vždycky mi bylo líto, že jsem musela knihu odložit. Je to velice současné, protože zde není děj, ale prostě sledujeme existenciální hrůzu a snahu přežít. Líbilo se mi, jak čtenář pořád váhá co je realita a co halucinace. Ale věřím, že tohle nemusí sednout každému
Během čtení jsem měla spoustu výhrad, k dvoum linkám. Přišlo mi to totálně oddělené a líp by fungovaly samostatně, taky Caroline s jejím autismem byla velmi pofidérní, ale konec knihy je poměrně uspokojivě vysvětlil. Ale vůbec jsem nezvládala pasáže s Marcy, vypadaly jako by se thriller snažili napsat scénáristi Ulice. Postavy byly zajímavé, ale na to že to je thriller tak to nemělo žádnou atmosféru, shodou okolností čtu teď stejný žánr od jiného autora a ten zvládl atmosféru vybudovat za 5 stran, tahle kniha to nezvládla za 200. Musím říct, že na ty knize bylo nejlepší že skončila
