józi.odkudkam komentáře u knih

Příběh dynastií, klanových válek, politiky, zrad, úskoků a padlých říší, jenž se vyprávěl před prvními lidmi, kdy ještě kontinenty neměly svůj dnešní tvar. Příběh jehož řádky se pod vašima nohama píší i teď...Ech, co vám budu povídat; na chalupě se mi před kosením budou tyhle pseudointeligentní, zpola zahrabané chobotnice mravenišť zadupávat o poznání hůř.
Werber ve své mravenčí písni vesele spekuluje, z jednotlivých brabenců dělá hotové Edisony a já se celkem bavil. Horší je to s člověčí linkou, která je divně překombinovaná a lehce nezvládnutá (i když pachové varhany jsou fajn). Suma sumárum je kniha netradiční, do určité míry poučná, oddechově napsaná jednohubka. A i když místy lehounce nudí, mohu doporučit. Průměrné 4****
PS: Jestli chcete vidět partičku lidí totálně odvařených z čehokoli, co dělá mravenec, mrkněte na BBC Planet ant: Life inside the colony.

10 19.03.2015

Robert Merle se nám ve svých šestašedesáti letech asi rozhodl ukázat, jaký že byl ve čtyřiceti jura a tak si ve svém stařeckém delíriu začal vést deníček, kterak je s kamarády a dvojicí vilných teenek na svém hradě (i v jeho širém okolí) Králem. Obludně chvástavá hlavní postava mě neskutečně srštvala. I když těžko říct, jak se na lidském charakteru podepíše, když má dotyčný ve všem pravdu.. Ostatní „charaktery“ jsou pak vlastně jen kulisou, odsouzenou přihrávat Mistrovi na smeč a takto budovat jeho umělou inteligenci. Prakticky neustále jsem měl pocit, že děj i lidi v něm jsou jen předstíráním svinutým okolo primadony a jejích činů. Jakoby to psal vyloženě stylem tady ohnout, tady přizpůsobit, sem něco fláknout, hlavně ať to napasuju na takový to jak mě napadlo, kde bude Emanuel zas jednou eso.
A vůbec, celé je to takové nehezky žabopsí.
Na druhou stranu, chcete-li si přečíst obsahově stylistickou chiméru Babičky ((Kde jinde by pan profesor anglické literatury přičichl ke krásám venkovského života, nad nimiž se tak romanticky rozlývá.)), Tajuplného ostrova ((Klopotný děj poháněný Niagárou příhodných okolností a šablonovitých postav.)), Vinnetoua ((směšná, Ol´Shatterhandovsky mazaná akce včetně skutečného strategického vrcholu, noční poluce každého zajíčka důstojníčka, základu základních vojenských příruček, třešničky na dortu, totiž útoku ze ZÁLOHY!!!! )) a Dne trifidů ((Všechny zde zrecyklované myšlenky.)), kořeněnou samolibým poučováním o vůdcovství ((Je znát, že na tomto místě hovoří těžce nabyté zkušenosti; za války byl autor překladatelem a upadl do zajetí... Já teda párkrát navštívil schůzi bytového družstva a vážně by mě moc zajímalo, s jakou by se tam se svým salónně vykonstruovaným, loutkami svých postav nadšeně přijímaným, umem potázal.)), která se u toho všeho šklebí zcela vážně, pak je Mal(fr. zlo)evil(ang. zlo) přesně tím, co hledáte. Aby toho nebylo málo, termínu „přilba vlasů“ je v knize použito nejméně čtyřikrát!
Za příjemně ironicky vtipnou část před samotnou katastrofou a za realtivně snesitelnou stovku stran následujích požehnanou návštěvu páně Fulbertovu, ze sebe ještě ty 2** vymáčknu. Objektivně by to možná, sneslo i hvězdy tři, ale když té žluči, co jsem se napolykal.. Ne, prostě nemohu. Grrr.

PS: A jestli by mi snad kdo chtěl říct, že pro stromy nevidím les, pak věz, že vidím. Je do mrtě vypálený a to jen proto, aby v něm švarný Merle na závěrečném pikniku, stojíc široce rozkročen pod duhou, o to víc zazářil. S něčím tak nechutně holedbavým jsem se setkal už jen v Možnosti ostrova od Houellebecqa. Závěrečný, dojemně vysvětlující, takřka omluvný Tomášův dovětek, který Merle ke všemu dodatečně přilepil (asi když si po sobě s hrůzou přečetl, co za arogantní, špatně napsanou sračku zplodil) v mých očích nic nenapravuje a je už vážně jen k smíchu. Ano, velké osobnosti je rozhodně zapotřebí. A to má být ono? To je vše? Komu to vykládá? Vůdcům, slabším? Proč? Jaký to pro ně bude mít význam? Ne ne, tohle je jasný zámaz před kolaudační komisí.
PMS: No dobře, ať mám i já svůj omluvný dodatek. Nějak se mi to rozleželo v hlavě a dát dvě hvězdy mi přeci jen přijde líto. Něco do sebe to přeci jen mělo a něco jsem si, ještě nevím s jakým úspěchem, snad i odnesl (Strýcovo "Co se podělalo, už je podělaný". Handlování. Potřebnost elánu.). Za 3*** ale ani o ťuk víc.

10 14.03.2015

Spolu s 99 závodníky jsem i já ulehl na smrtelnou postel, čekal až to příjde a mezitím rozumoval o životě. Občas docela jalově. Budiž, některé momenty byly i tak dost silné a navíc asi taky nejde od bandy šestnáctiletých, únavou požíraných chlapců očekávat konstantní perly. Co mi ale vyloženě chybělo, je Kingovsky tradičně silná psychologe (Mě tu všichni přišli lehce ploší. Pár pohozených střípků a detailů...navíc je trochu škoda, že autor prakticky vůbec nerozvedl svět alternativní historie ve kterém se celý děj odehrává.). Pochod mi utekl rychle, jen se zkrátka ne a ne zbavit dojmu promhraného nápadu - z tohohle šel vybrousit naprostý existenciální masterpiece. Solidní ****
A když bych chtěl být, jako jó, inťoušský, tak je asi pochod metaforou života a rozborkou trvanlivosti různých motivací, které nás nutí se jím plouhat.

5 09.03.2015

Karanténní systém podzemních laboratoří, zajímavě vymyšlený mikroorganismus, slušná porce napětí, fajn postavy a skvěle navozený pocit, že se jedná o rekonstrukci skutečné události, jsou jednoznačnými devizami Crichtonova zlomového díla, jež ho zaslouženě dostalo do povědomí širší čtenářské obce. Celkový dojem mi zkazil jen poněkud zbytečně akční konec. Slabších 5*****

4 28.02.2015

Jestli chcete vědět, jak na svém výletě za Sadámem prďácký US marines zkickassujou arabáše až do Bagdádu, toto je publikace právě pro vás. Reportážním stylem a bez zbytečných servítek Generation kill nějaký ten vhled do vedení moderního vojenského konfliktu poskytuje. Jako, za mě v zásadě spokojenost. Akurátní 4****

2 28.02.2015

Po dosažení východního pobřeží dnešního Mexika, aniž by věděl do čeho jde, nechal Cortés spálit své lodě a s nějakými šesti stovkami mužů, za pomoci hromových holí, obratného využití místních legend a vnitřních rozporů indiánských kmenů dobyl a rovrátil celou Aztéckou říši. Naprosto neskutečný příběh o nezlomné vůli a touze po bohatství za každou cenu. Syrových 5*****

4 28.02.2015

S paní Klimtovou jsem kdesi četl nějaký rozhovor a ona asi fakt bude trochu na hlavu. To však nic nemění na faktu, že je Lexikon zcela vyjímečný, nádherně ilustrovaný a záslužný počin, jenž by v žádné dětské knihovničce rozhodně neměl chybět. 5***** Taky jsem kdysi za džbány hledal zášupšáka, v koši na prádlo zas hnusníka...Já vám je tak toužil chytit a přinést ukázat do třídy. To by všichni valili voči!

4 27.02.2015

Už to je delší doba, co jsem Lesní zámek četl. A z nějakého důvodu mi v paměti nejvíc utkvělo, jak malému hitlerátku batolátku maminka pusinkovala poupátko. Zkrátka, tahle vyfabulovaná ujetina nakrmila mou lačnou duši přesně tím druhem informací, kterých se jí ve své pokřivenosti žádalo. Tedy 5*****

27.02.2015

Tenhle prostý příběh kyborga ve výslužbě si mě svým sympatickým hlavním hrdinou, decentní propracovaností a vůbec, celkově přijemnou, pozitivní náladou, naprosto dokonale získal. Jedna z mých srdcovek. Solidních 5***** Ty čtyři, neřkuli tři hvězdy absolutně nechápu.

8 27.02.2015

Atmosféra poslední obranné výspy takřka dobytého, zničeného Stalingradu je vážně skvělá, duel dvou elitních odstřelovačů jakbysmet. Situace je nahlížena očima obou válečných stran, život a techniky sniperů působí opravdově a jednotlivé školy Zajíců a Medvědů byly taky moc fajn. Romantická linka mi přišla nadbytečná a vše by se docela klidně obešlo i bez ní. Proto slabších 5*****
Kniha vychází ze skutečných událostí a pro lepší orintaci je doplněna mou vždy oblíbenou mapkou.

2 27.02.2015

Dneska se hodně mluví o budhismech, alláhách, hinduismách a o Africe se vlastně ví prd. Tu nám své záchranné lano háže jezuita Eric de Rossny. Dílo, které na základě svých zkušeností ukuchtil je velmi poučné, čtivé a troufnu si říct, že i maximálně objektivní. Opravdu se neobávejte nějakého učení Dona Juana, nebo křesťanského moralizování (o moci víry se tu hovoří, ovšem víry jako takové obecně). Autor věci popisuje jak je vidí a slyší. Spolu s ním nahlédneme pod pokličku šamanství, rozličných rituálů s ním spojených i do smýšlení běžných lidí a jejich pohledu na celou záležitost. Co víc si přát?
Velmi příjemné překvapení. Závěrem bych si ještě jednou dovolil, krom informativnosti knihy, vyzdvihnout její čtivost. Nudit se nebudete. Vřele doporučuji. Čistých 5*****

2 27.02.2015

Bílá veRLyba pro mě není o postavách ani o posedlosti, jako spíš o fascinujícím vhledu do života velrybářů v 19. století. Plavba, hledání, lov, zpracování. Celý proces. Ty lidi byli magoři na kvadrát. Fakt. Harpunujte z pramic takové obludy! Kniha se však místy opravdu vleče, takže nakonec průměrné 4****
Popisy bio, temperamentu a zvyklostí jednotlivých druhů velryb mi rušivé nepřišly, naopak.

8 27.02.2015

Hiró Onoda odmítá skočit na špek propagandě o konci druhé světové války a tak se spolu s dvěma (nebo třemi? už nevím) dalšími exoty rozhodne heroicky vzdorovat až do trpkého konce. Po ostrově zahrabává pečlivě zakonzervované náboje, tu a tam okrade vesničany o trochu rýže, nechá si od nich zastřelit jednoho ze svých spolubojovníků, načež ho ten/ti zbývající dobrovolně opustí sám/i s tím, že co tu vyvádějí, jsou kraviny. Hiró se ale tak lehce nevzdává a „bojuje“ dál sám. To celé trvá třicet let, závěrem dostane od samotného císaře vyznamenání za věrnost, dva lístky na Ramba III a pohádky je konec. Dlouho jsem se tak nepobavil. Hurónské 4****

27.02.2015

Žánr autobiografií je mi cizí. Ježto už ale snooker nějaký ten pátek sleduji, rozhodl jsem se o legendě tohto sportu, a vůbec i o zákulisí, dozvětet něco víc. Knížka je napsaná stručně, jasně a překvapivě otevřeně. Ronnieho život postihuje od jeho dětství až do nedávné minulosti. Za mě spokojenost. Solidní 4****

1 27.02.2015

Nahý oběd jsem bral spíš jako báseň a jako taková mě dokázala svou atmosférou a bořením ustálených popisných schémat, potažmo ustálených představ, zaujmout. Vůůůhůůů, jeté 4****

2 26.02.2015

Tenhle nesourodý slepenec sovího vývržku držela po hromadě jen zábavná postava hlavního antihrdiny a jeho okřídlené milé. Ale že jde o Sterlingovu prvotinu, přimhouřím obě oči a slabé 4**** vypotím. Doporučuji spíš jako zajímavost pro fanoušky autora.

1 26.02.2015

Postava Lokiho a styl obálky slibují zábavnou oddechovku. Klamou. Slabé 3*** Další díly ne e.

2 26.02.2015

Co se s člověkem stane po smrti? Bezesporu zajímavé a obtížné téma. Myslím, že se jej Werber zhostil důstojně. Na začátku se seznámíme s hlavními hrdiny a jejich motivy, dostaneme nalito něco posmrtné latiny, abychom pak prostřednictvím regulované smrti mohli začít se samotnými výlety. Vcelku i chápu místní rozčarování. Na druhou stranu si položte otázku, co jste vlastně chtěli? Aby se splnilo očekávané? Nebo naopak něco zcela odlišného? Já ke knize přistupoval s lehkým despektem a musím říct, že příjemně překvapila. Oceňuji, že autor jen nevyužil zajímavé tématické nálepky a poctivě stvořil vlastní vizi (i když samozřejmě taky z něčeho vycházet musel) světa zádušních kontinentů i techniku jejich průzkumu. Tanatonautiku pak ještě zasazuje do širšího rámce a zajímavě rozvíjí důsledky jejího dopadu na společnost. Postavy mi přišly uvěřitelné a jejich vztahy, názory a postoje celou myšlenku posouvaly dál. Jediné, co mi poměrně dost vadilo, bylo paralelní, trochu násilné provázání posmrtné krajiny s fyzicky přítomným vesmírem a černými dírami. I tak, solidní 4**** Multikulturní pohledy na smrt před jednotlivými kapitolami mě vyloženě bavily a vždy už jsem se těšil na další.

1 26.02.2015

Pěstitel nejsem, ale knížkou si čas od času kvůli fotkám nádherných stromečků zalistuji. Co se praktických rad nevím (i když působí vcelku schopně), za vizuál ovšem plných 5*****

2 25.02.2015

Ježíškunakřížku, přečíst si od Kulhoně jako první tohle, asi se mu vyhnu obloukem. Naprosto nepochopitelně nezábavné a já měl v pravdě co dělat, abych vůbec dočetl. Jen z úcty k autorově osobě slabé 3***

3 25.02.2015